Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 464.1

Vývoj a výroba

Popis

Stejně jako její předchůdkyně, i lokomotiva řady 464.1 byla určena k vedení rychlíků a spěšných vlaků po směrově a sklonově náročnějších tratích s maximálním povoleným tlakem 14 tun na nápravu a oblouky o minimálním poloměru 150 metrů. Její pojezd v uspořádání 2’ D 2’, adhezní hmotnost 53,5 tun a výkon zvýšený na 1 250 kW jí spolu s dostatečnými zásobami vody a uhlí pro ono určení dával ty nejlepší předpoklady. Ty byly ostatně ještě umocněny zásahem do původního parního stroje, který pracoval s vyšším tlakem páry, díky němuž mohl být zmenšen průměr válců, což se projevilo na zlepšení jízdních vlastností. Z experimentálních důvodů (jež však v další výrobě svého naplnění nedošly) byla u stroje 464.101 použita šoupátka Nicolaii, zatímco 464.102 měl šoupátka Trofimov.

Z výchozí konstrukce byl pochopitelně zachován také osvědčený vnější rozvod typu Heusinger, byť bez pojišťovacích záklopek na parních válcích, které měly lokomotivy řady 464.0. Rovněž ležatý kotel byl v podstatě původního provedení, jen s jiným rozdělením trubek – 26 žárnic a 112 kouřovek. Velkotrubnatý přehřívač páry s 26 články měl výhřevnou plochu zmenšenou na 62,1 čtverečního metru. Topeniště kotle bylo svařované z ocelových plechů síly 10 mm a pro jeho výrobu bylo historicky poprvé použito materiálu domácí provenience. Ke zvýšení pohodlí jeho obsluhy bylo topeniště nově opatřeno pneumaticky ovládanými dvířky typu Butterfly. Další inovací topeniště bylo použití tří varných klenbových trubek, doplňujících jeho přímou výhřevnou plochu, což umožnilo významně zmenšit plochu roštu.

Jak už víme, z předchozí řady byl převzat také její pojezd se čtyřmi spřaženými dvojkolími a dvěma otočnými dvounápravovými podvozky. Průměr kol byl zvolen větší – u spřažených činil 1 625 mm a u běžných 880 mm. Spřažené nápravy byly pevně uloženy v ocelovém svařovaném rámu s tloušťkou postranic 28 mm. Průjezd oblouky usnadňovalo ztenčení okolků u druhé a třetí spřažené nápravy o 14 mm. Stejnému účelu sloužila také konstrukce obou otočných podvozků, s běhouny uloženými v ložiscích SKF. Přední i zadní podvozek spočíval na čepu tak, aby měl oboustranný výkyv v rozmezí 65 mm. Další technické údaje najdete ve výše uvedené tabulce, něco podrobnějších informací v připojených zdrojích a představu o vzhledu lokomotivy řady 464.1 doplní kromě snímků také její typový výkres:

Provoz

Prvním domovem obou jedničkových ušatých se stala výtopna Praha Hybernské nádraží (do roku 1940 Praha Masarykovo a po roce 1953 Praha střed). O jejich nasazení v době okupace a po osvobození se dostupné zdroje nezmiňují a zaměřují se až na nejslavnější éru provozu strojů řady 464.1, která je kladena časově na přelom 50 a 60. let minulého století a prostorově do oblasti Jihlavy. V jihlavském depu tehdy sloužily v turnusové skupině s jednou svou předchůdkyní řady 464.0 a oběma následovnicemi poválečné řady 464.2. Vozily rychlíky a osobní vlaky po náročných tratích Českomoravské vysočiny, mj. přes přelom u Rapotic na brněnské trati, pověstný svými sklony až 26 ‰. Dalšími jejich známými působišti byla lokomotivní depa Nymburk a Hradec Králové, případně jim podřízená depa pobočná.

U provozního personálu byly oblíbené přinejmenším stejně, jako jejich předchůdkyně, které však v mnoha ohledech předstihovaly. Nevyskytovaly se u nich problémy v poruchovostí tyčových ložisek a jejich chodové vlastnosti byly ještě lepší, než u řady 464.0. Z ní si uchovaly dokonalé vyvážení rotujících a oscilujících hmot a do vínku dostaly navíc už zmíněný menší průměr válců, umožněný vyšším tlakem páry. Také jejich obsluha byla díky menší ploše roštu a pneumaticky ovládaným dvířkům topeniště méně náročná a uzavřenější budka poskytovala osádce větší pohodlí. Vcelku se dá konstatovat, že šlo o velice zdařilou konstrukci, která si nevyžádala žádné následné modernizace. Nepočítáme-li ovšem dosazení ploché dyšny Giesel na stroj 464.101 v 60. letech, kdy tato úprava u ČSD „frčela“.

Zachovaná vozidla

464.102 (ev. 997.018-7) byla vyrobena v ČMS roku 1940 pod výrobním číslem 2001. Dne 20.11.1940 byla lokomotiva převzata a zařazena do výtopny Praha Hybernské nádraží. O jejích dalších osudech je všeobecně známo jen to, co bylo uvedeno v předchozí kapitole. Zrušena byla v Letohradě výnosem FMD č.j. 20722/77 z 26.9.1977 a k datu 1.1.1978 se z ní stal vytápěcí kotel K 687, opět ve službách PLD Letohrad. Roku 1981 byla jako neprovozní exponát předána do sbírek Národního technického muzea Praha, v nichž nahradila původně zamýšlenou jubilejní 464.101. Zdrojem toho zdánlivě nepříliš historicky záslužného rozhodnutí bylo porovnání technického stavu obou strojů. A rozhodnutí uchránit lokomotivu zachovalejší se posléze ukázalo jako velice prozíravé, neboť vedlo k jejímu oživení.

Několik slov závěrem

Připojená galerie snímků tentokrát nijak zvlášť pestrá není. Ani ne snad kvůli nespornému faktu, že je fotografům k dispozici objekt jediný (což na druhou stranu usnadnilo zachycení všech existujících zástupců řady), ale proto, že jsem se s ním setkal jen při jedné příležitosti, byť ta trvala tři dny. Podobně nečetná setkání totiž zachytili i mí „dvorní dodavatelé“ obrázků, jimž samozřejmě na tomto místě velice děkuji (byť je tu neuvádím jmény – ta najdete v popiscích jejich výtvorů). Bez pomoci nezištných kamarádů bych vám nemohl nabídnout pohledy na tentýž stroj v různém čase a v jeho různých úlohách. Současně se kolegům omlouvám, že jsem je o přispění žádal už hodně dávno a zúročil je teprve dnes. Důvodem není snad moje lenost, ale příliv článků aktuálnějších, které tento, „nadčasový“, stále odsouvaly.

Prameny a odkazy:

1. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [3]", J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2000
2. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [5]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
3. "Malý atlas lokomotiv 2011", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2010 a starší vydání
4. ČSD řada 464.1 - Wikipedie
5. Lokomotiva 464.1
6. Svět železnice - (16) - parní lokomotivy, řada 464
7. Lokomotivní řada 464
8. Národní technické muzeum
9. HERKULES KHKD s.r.o.
10. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Titulní snímek: 464.102 na točně RD Bratislava východ dne 2.9.2006 © PhDr. Zbyněk Zlinský