Za úzkým rozchodem na sever Čech

Železnice s u nás ojedinělým rozchodem 750 mm byla vybudována z již zmiňovaného Frýdlantu do Dětřichova, odtud úvratí do Heřmanic, jež byly pohraniční stanicí, až do saské Žitavy. Do provozu byla uvedena v r. 1900. Po druhé světové válce byl ukončen provoz na části mezi Heřmanicemi a Žitavou. Od té doby se dráha potýkala s různými potížemi (např. zastavení osobní dopravy v letech 1947 - 1957), až dne 13. ledna 1976 vyhasl její život nadobro. V roce 1984 byla úředně zrušena a už nic nebránilo její postupné fyzické likvidaci. Tolik nejzákladnější data z historie "Heřmaničky".

My se dále soustředíme na budoucnost téhle úzké dráhy. Občanské sdružení Spolek Frýdlantské okresní dráhy vzniklo v roce 2004 a předsevzalo si nelehký cíl - záchranu zbytků dráhy a její případnou obnovu buď alespoň v části, nejlépe však v původní délce z doby poválečné. Zde již nechme hovořit člena Spolku FOD Jiřího Kořínka ml.: 

1. Máte vybudované krásné muzeum, opravený lokotraktor T 36.002, opravujete vozidla původní i z jiných drah, máte jistou naději i na obnovu trati. Pokud ano, v jakém rozsahu?

Na vozidlech nás čeká ještě hodně práce, ale než budeme mít možnost postavit alespoň kousek trati, tak již budou některá připravena pro provoz. V současné době probíhají jednání s obcemi podél trati, s krajským úřadem a samozřejmě s vlastníky pozemků. Naše snaha je o obnovu v co největším možném rozsahu, čili z Frýdlantu do Heřmanic. Nerad mluvím o konkrétních datech u věcí, které nemůžu sám ovlivnit, ale pokud jednání budou pokračovat stejně dobře, tak máme vyhlídku jeden, dva roky pro vybudování první části v řádech stovek metrů. Tím už snad přesvědčíme i největší škarohlídy, že obnova skutečně možná je. Letos určitě položíme několik desítek metrů kolejí na nádraží ve Frýdlantě u nástupiště, zatím jako takový pomník a upoutávku na naše muzeum.

Spolupracujeme také se spolky z okolních zemí - z Německa i z Polska. Jsme přesvědčeni, že propojit naše trojmezí úzkokolejkou, tedy z Frýdlantu až do Žitavy, by mělo pro náš chudý kraj velice pozitivní dopady. Navázáním na současné provozní tratě kolem Žitavy by vznikl velice zajímavý dopravní systém pro turisty, milovníky přírody i techniky. Leč jak jistě víte ze zpráv, toto trojzemí se před půl rokem potýkalo s povodněmi, které zanechaly opravdu velké škody. Takže nyní se všichni zaměřují nejvíce na obnovu základní infrastruktury, což je logické. Ale my to nevzdáváme, věříme, že za několik let budou všichni opět hledět do budoucna. Vypůjčil bych si motto od Václava Čtvrtka: "Každá voda ale nakonec steče dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu"

2. V médiích sledovala spousta Vašich příznivců "souboj" dráha vs. cyklostezka, jak jsou v současné době nakloněny misky vah?

Celkem nám nahrává několik skutečností. Jednak cyklostezky už nejsou tím fenoménem, jakým byly před několika lety. Dále jsou to nové tváře ve vedení obcí, které sledují naše kroky a více si uvědomují, že železnice by pro obec byla přínosnější. Třeba město Frýdlant nás podporuje od počátku našich snah. Takže v tuto chvíli je miska vah mírně na naší straně. Při návštěvě koordinátorky z americko-kanadské nadace Quebec Labrador Foundation jsme se na cyklostezky zeptali a dostali jsme jednoznačnou odpověď - jejich dlouholetý výzkum říká, že "nejhorším" turistou je právě cyklista - přinese navštívené lokalitě nejméně finančních prostředků. Abych ještě vysvětlil - nejsme bojovníci proti cyklistice, do budoucna předpokládáme i služby pro ně (např. vagón na kola) podobně, jako na jiných úzkorozchodných tratích. Okolí Heřmaničky je k návštěvě na kole jak stvořené. Například lom v Heřmanicích s čedičovými varhany stojí za návštěvu. Jen si myslíme, že by bylo škoda obětovat unikátní technickou památku cyklostezce, kterých je např. jen v Libereckém kraji přes 2500 km.

3. Jaké překážky by na Vás při případné stavbě trati mohly čekat?

Překážky jsou dvojího druhu. První překážky jsou technického rázu, což znamená větší finanční úsilí. Například přejezdy, oprava mostu, přemístění sloupu VN atd. Dále to jsou překážky v podobě "nevěřících Tomášů." Určitě se s tím každý muzejník setkal: "Jsou vytrhaný koleje, to už nikdy nepůjde, koleje přeci může stavět jen státní železnice, nějací muzejníci to přeci nezvládnou, to je moc práce...." Je nám jasné, že dokud nebude obnoven kus trati, po kterém tyto lidi budeme moci svézt, tak se těchto hlasů nezbavíme. A pokud se s těmito názory setkáte na nějakém úřadě, může nastat problém. Ale především nám většina lidí fandí a třeba vzpomínají, jak Heřmaničkou jezdili do práce, nebo třeba za babičkou.

4. Spolupracujete s nějakými spolky podobného zaměření ať už v Čechách nebo v zahraničí a jaká ta spolupráce je?

Spolupracujeme se spolky v Čechách, v Německu, v Rakousku, v Polsku a na Slovensku. Snažíme se vycházet si vstříc a vzájemně si pomáhat. Ať už s prací, sháněním dílů, strojů nebo sdílením informací, archivních materiálů a podobně. Účastníme se také různých akcí pro veřejnost, třeba s naším strojem T36.002 v Bertsdorfu, či v Kamenici nad Lipou. Výhoda úzkého rozchodu je v tom, že si nikdo z nás prakticky nekonkuruje, ale hlavně jsou kolem úzkých kolejí povětšinou fajn lidi.

5.  Budete letos chystat nějaké akce pro veřejnost?

Prameny a odkazy:

1. Spolek Frýdlantské okresní dráhy
2. Heřmanice - Obec - Zajímavosti - Heřmanička
3. Úzkorozchodná dráha Frýdlant - Heřmanice - Wikipedie
4. Frýdlant v Čechách - Heřmanice
5. Výprava za pozůstatky tratě Frýdlant v Čechách - Heřmanice

Titulní snímek: Podvalníky a normálněrozchodná zetka Ztrc © Mixmouses