Od krokodýla k hugovi

Tento příspěvek vznikl skutečně neplánovaně, když mě jedna z víkendových služeb pro svého zaměstnavatele přivedla do Ivančic. Není třeba rozpitvávat, co za akci to byla, s vlaky neměla moc společné. Ale..... v kastlíku u spolujezdce odpočíval jízdní řád. A když jsem odjížděl na zpáteční cestu, Vzal jsem jej do ruky. A hle.... Za pár minut bude nedaleké nádraží Moravské Bránice místem setkání vlaků. Takže, proč nespojit příjemné s užitečným? A protože po předchozích výpravách do tohoto kraje již vím, kde můžu odstavit auto, parkuji vedle silnice. Pár desítek metrů cesty do kopce a stojím v místě, kde od trati Brno - Hrušovany nad Jevišovkou odbočuje druhá kolej falešné dvojkolejky, lokálka Moravské Bránice - Ivančice - Oslavany. O pár metrů dál je most přes údolí. Skoro by se mi chtělo napsat dva mosty, jenže z toho druhého, který se zrodil v tvůrčí dílně pana Eiffela, zůstalo jen pouhé torzo. Toto je místo, kde čekám na vlak od Oslavan i Moravského Krumlova a poté i spoje v opačném směru. První jede bastardí sestava, nemyslím samozřejmě loko řady 371, resp 372,  což je vozba, která tuto přezdívku dostala, sle spojení motoru řady 842 s řídícím vozem 954. Přijíždí ze skálního zářezu trati od Oslavan. To příjemnější podívanou nabízí vlak od Moravského Krumlova. No... vlak. Sólo motor 850.015, Čekám, co pojede na vlaku opačnám směrem a k mému překvapení je to kvatro, které se před chvíli přibatolilo od Ivančic. A aby překvapení stálo za to, 850.015 po chvíli opouští Moravské Bránice - teď pro změnu do Oslavan. Žasnu, ale když neznám obraty na této trati, není se čemu divit.  

Výměna kolejí. Předcházející snímky ukazují, jak si dva různé vlaky přehodily koleje. Aneb z Mor. Krumlova přes Moravské Bránice do Oslavan , respektive totéž, leč v opačném směru.

Zastávka Žabčice, nejprve IDS osobní a pak i rychlík ve směru do Brna

No a pak i to, na co jsem čekal. EC 273 ve směru od Hrušovan u Brna.  

 Poté, co jsem opusti místo u Moravských Bránic nabral jsem kurs k trati 250. Nechal jsem tomu volný průběh, ale říkal jsem si, že vhodné místo by měl být nadjezd u Žabčic. Už několikrát jsem tudy jel a pokaždé jsem si řekl, no, stálo by to za zkoušku. Takže tento návrat byl okamžikem zkoušky. Byl celkem čas, tak jsem tentokrát nezůstal jen u slov, ale hodil jsem blinkr na kraj cesty. Cvakl jsem nějaký ten vlak od Břeclavi, ale přeci jen, prioritou v tomto případě byl fénovací stroj v čele EC 273. Přijížděll totiž ve směru nejen lépe nasvíceném, ale i pohledově jednotnějším.   

 Když jsem vyrážel na cestu, vycházel jsem z informace, že na EC 170 pojede hugofén. Protože jsem si již před časem vyzkoušel jako fotomísto kraj polního letiště nad obcí Popice (premiérově jsem si tam tehdy cvaknul italoshit, pardon, pendolino :-) ) měl jsem spadeno právě na toto místo. Přesun mezi průjezdem EC 273 přes Hrušovany u Brna a průjezdem EC 170 přes Šakvice nebyl nereálný, tak jsem do toho šel. A ulovil jsem i jiný fén na IDS rychlíku. A samozřejmě, očekávaný hugofén. Po jeho průjezdu už pro mě skončila legrace. Byl zase čas vrátit se k jiným povinnostem.