Pod Pálavou nejezdily jen historické mašinky

Páteční odpoledne prosluněné jsem s Radkou byl venku. Na sídlišti se konaly Poselské slavnosti, tak jsme se tam pohybovali. Nejprve hlavně kolem autobusu ŠL 11 (viz obrázek níže) a posléze koukajíce na pohádku o Pračlovíčkovi. Doma jsem nechal druhý mobil, tak jsem ani netušil, že mne naháněl Shalomek. Zjistil jsem to z interní pošty i s návrhem programu na onu první májovou sobotu. První odpověď zamítavou jsem přes ní poslal, abych nakonec poslal SMS s trochu jiným textem, neboť mne Veronika přesvědčovala, abych jel, že hlídání Radky domluví. Vzala do rukou můj mobil a vytočila Milana. Potom to šlo hodně rychle. Žel bagety už nebyly v obchodě, tak se alespoň dostaly do názvu dílka o nostalgii.

V sobotu ráno se mi z pelechu nechtělo. Nějak se mi nedařilo usnout, tak jsem měl za sebou cca čtyři a půl hodiny spánku. Vinu na tom neslo MS v hokeji. Nakonec jsem vyrazil na bus, který mne posunul na hlavní nádraží v Olomouci. Koupě jízdenky byla rychlá a nástupiště, odkud měl můj R 802 vyrazit směr Břeclav, plné lidí. Naštěstí jsem místečko měl v humanizovaném voze AB, kde voda netekla a mísa na WC se podivně kývala. O to příjemnější jsem měl společnost v kupé. Pět dívčin a já, akorát holky oproti mně vypadaly víc unavené. Díky lokomotivě řady 363 a spoustě kolařů jsme do Břeclavi dorazili s malým zpožděním. Už při průjezdu jsem si všimnul oktávky Shalomka. Tak jsem vystoupil a srazil jsem se fanoušky hokeje, kteří se vraceli z Bratislavy. Některé jsem znal, neboť chodí, jako já, fandit olomouckým hokejistům, tak jsme se pozdravili. Vylezl jsem z nádraží, nasedl do auta a mohlo se vyrazit. Z té naháněcí mise vznikly nějaké fotky provozu normálního.

Ale zbytek se konal po obědě, kdy mne kamarád zavezl na nadjezd do Staré Břeclavi a mohlo se fotit něco novodobého. Už napsal, že se mi plnilo přání. Za laminátku řady 240 korporátním nátěru ČDC jsem byl rád. Dokonce jsem zjistil, že ji mám focenou v Olomouci, když tu byla na výměně rychloměru. Lokomotivu řady 380 mám focenou na trati, ale ne pod střídavinou, tak jsem jí za vděk vzal. K tomu taurus a plecháče. Všechno, co patří na koleje kolem Břeclavi a co já nemám v Olomouci, jedině, když taková 242 je v dílnách v Přerově nebo v lakovně v Olomouci. Jenom žádný fén. Tak se musím spokojit s tím, co jsem v dubnu nafotil v Brně a hlavně s Hugem v Olomouci. Pro poslední fotky jsme se vydali na koridor, tak mezi Ladnou a Břeclaví proti slunci eso a u Zaječí opět taurus.

Bohužel díky nehodě v Podivíne nedošlo na kostickou váhu a Huga na Avale.I tak jsem se byl spokojen s pořízenými snímky a na rozlučku vyfotil 380.012 na R 815 při příjezdu od Brna, sedl do něj a začaly se dít věci. Nejprve přímo ve stanici Břeclav do rozjíždějícího vlaku začala naskakovat ženská a vrcholem bylo 15 minutové stání v Otrokovicích, kdy se u vlaku objevila policie státní i městská a nějaká bezpečnostní služba, aby byl někdo vyveden z vlaku, neboť došlo k napadaní vlakového doprovodu. Oněch 15 minut jsme si dovezli až do Olomouce. Velký dík má Shalomek, že mne vytáhl a povozil po místech zajímavých a ještě větší patří Veronice, která mne svým způsobem vyhnala na jih.

Titulní snímek: 380.014 na IC 571 „Zdeněk Fibich“ u Staré Břeclavi © Radek Hořínek