Veřejné oslavy na „soukromé“ trati a jiné radosti víkendové

Není nad dobré kamarády, kteří dávají echo o zajímavých jízdách. Jedno takové přistálo v mém mailu a byla v něm informace o návozu T 478.1010 z Prahy do Vrútek. Tak jsem se v pátek odpoledne vydal někam mezi Štěpánov a Olomouc, abych si onu jízdu vyfotil a taky natočil. Jako obvykle jsem vyrazil z domu s náskokem a dobře jsem udělal. Berta jela jako s větrem o závod a do Olomouce dorazila se slušným náskokem a dokonce před pýchou ČD a.s. jednotkou Pendolino. Radka jí vesele zamávala a mohlo se jít od trati směrem k domovu.

T 478.1010 na Zvl Ex 11051 v úseku Štěpánov - Olomouc © Radek Hořínek

Na sobotu rosničky hlásaly počasí pěkné, polojasné a teplé v průběhu týdne. Leč realita rána byla jiná. Zem byla mokrá a obloha pěkně zatažená. Teplota se pohybovala kolem patnácti stupňů nad bodem mrazu. Chvíli jsem si říkal, že zůstat v posteli by bylo lepší. Jo holt počasí se poručit pořád nedá. V Olomouci jsem nasedl do 843.029, ve které se dal vzduch krájet a možná ještě víc po jejím příjezdu ze Šumperka jako Sp 1630. Mne vezla jako Sp 1701 s dvojící přípojných vozů 043 do stanice Zábřeh na Moravě. Cestou z Olomouce jsem si v depu všimnul leštění 140.085 na jednu soukromou akci, na niž zvala pozvánka, kterou jsem dostal mailem den před jejím konáním. Rozhodnuto o cestě do podhůří Jeseníků bylo dřív, tak jsem si bobinu mezi Olomoucí a Vrbátky nechal ujít.

140.085 po návratu z jízdy do depa © Vojtěch Fajkus

Na sobotu 10.9.2011 byla naplánovaná oslava 140 let trati ze stanice Zábřeh na Moravě do stanice Sobotín, která byla avizovaná zároveň jako Den železnice v Olomouckém kraji. Lákala mne hlavně 423.009, která se vyjímala na plakátech. Při přestupu ze spěšňáku, směřujícího díky výluce pouze do Hanušovic, na osobák do Šumperka jsem si vyfotil páru při posunu ve stanici Zábřeh na Moravě. Odtud měla ke své první jízdě vyrazit a v rámci té poslední se sem vrátit. Jinak jezdila mezi Šumperkem a Sobotínem. Pod dráty si vesele jezdil hurvínek a podle informací bez na jízdních řadech psané věžky.

M 131.101 v Šumperku © Veronika Kluková

Do Šumperka vlakem a dál něco pro zdraví, tudíž po svých dolních končetinách, jsem vyrazil hledat místa na focení. Věděl jsem, že směr Sobotín to bude komínem a uhlím pro změnu směr Šumperk. Operativně jsem po telefonu řešil s dvojicí Gargula junior a Vyskočil junior místo setkání. S těmi jsem se potkal v Petrově nad Desnou, když jsem se vracel od Sobotína. Do cílové stanice jízd parního vlaku, jsem nedorazil. Skončil jsem snad kilometr před. Cestou zpět do Šumperka jsme byli tři. Nikam se nespěchalo, hledala se místa na focení, k čemuž nám hodně pomáhala obloha zatažená.

Ssměrová tabule v Petrově nad Desnou © Radek Hořínek

Takto jsme společně došli do Šumperka, kde jsem dvojici juniorů opustil, abych si vyzvednul ty svoje dvě holky a dal si pořádný kafe a ne to z automatu na nádraží. Společně jsme nakonec absolvovali cestu ze Šumperka do stanice Zábřeh na Moravě, kde se kluci oddělili a vydali rychlíkem Velehrad ke svým domovům. Neděle přinesla počasí úplně jiné a tak po domluveném buzení po telefonu Shalomka, jsem mohl vyrazit na hlavní nádraží v Olomouci, kde už krásně kouřil kremák, který den před tím pro závadu neodjel na Dny Radegasta. Volám do Břeclavi, že je možné vyrazit, neboť i 534.0432 se vydala Plnou parou na slavnosti vína.

534.0432 před odjezdem z Olomouce do Strážnice © Radek Hořínek

Já usedl do R 802 a vydal se do Starého Města u Uherského Hradiště, kde jsem se měl setkat se Shalomkem. Do Přerova jsem si užíval klidu v kupé, kde jsem byl sám se sebou. Ve městě na řece Bečvě ke mně nastoupila šestice třináctiletých děvčat a bylo po klidu. S velkou radostí jsem vylezl z vlaku. Cestou k nádražní budově jsem si říkal, že musím cestovat domů jiným vlakem, než rychlíkem od Břeclavi, kam děvčata směřovala na nějaký turnaj ve volejbale. Po nasednutí do auta jsem byl seznámen se zevrubným plánem a mohlo se vyrazit vyfotit příjezd do Uherského Hradiště. Kromě kremáka nám tam zapózoval i krokodýl 850.030.

850.030 na Sp 1724 u Uherského Hradiště © Radek Hořínek

Chvíli jsme se motali na nádraží, abychom se nakonec vydali někam na Vláru a využili čas do odjezdu páry do Strážnice. Tak se nám povedlo zachytit oba brejlovce, jež onen den jezdily na rychlících mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a lázeňským městem Luhačovicemi. K polednímu jsme se vrátili ke Kunovicím a mohl začít hon. Shalomek vytipoval zajímavá místa, tak jsme snažili využívat prostojů vlaku ve stanicích, abychom se přemístili na další šotoflek. Prostoj ve Veselí nad Moravou byl využit k hledání místa ve Vnorovech a odtud rychle ještě na okraj Strážnice.

534.0432 ve Strážnici © Radek Hořínek

Chvíli jsme pobyli v místní stanici, abychom po odjezdu kremáka na točnu přejeli za ním do Veselí nad Moravou. Zde se naše cesty rozdělily. Shalomek svým gumokolem vyrazil do Břeclavi a mne čekal šok. Onen šok nejen mi připravil sebevrah v Ostrožské Nové Vsi, který si stoupl do kolejiště v okamžiku průjezdu Sp 1725 Kyjovka, směřujícího z Brna do Starého Města u Uherského Hradiště. Pro cestující z Veselí nad Moravou směr Uherské Hradiště byl místo Os 4111 vypraven sólo šukafon do Ostrožské Nové Vsi, zde se čekalo na příjezd autobusu, vlastně mikrobusu, a dal se pozorovat ruch kolem soupravy ono spěšňáku ve složení 842 + 2 x 050.

842.032 + 2 x 050 v Uhreském Hradišti © Radek Hořínek

Sen o jízdě Velehradem se rozplynul a já doufal, že stihnu alespoň R 811 do Olomouce. Doufal jsem a zároveň se děsil, že narazím na onu skupinu děvčat z rána. Nestalo se. Jenom jsem byl nucen cestou do Staráku poslouchat řeči, jak by každý z cestujících zvládnul skvěle v onen sváteční den, kdy se ve Strážnici a Uherském Hradišti konalo vinobraní, zajistit náhradní autobusovou dopravu. R 811 přijel do Starého Města u Uherského Hradiště a já pln radosti nenarazil na skupinu děvčat. S postupně narůstajícím zpoždění na dálkově řízeném úseku trati, se mi krátil i čas na přestup v Olomouci. Na autobus jsem musel běžet a sotva jsem do jeho útrob nastoupil, orazil si nachystanou jízdenku, dveře se zavřely a já jel k domovu.

Tak takové to byly tři dny, kdy počasí ukázalo spoustou svých tváří od oblohy polojasné, přes zataženou po ranní mlhu a sluníčko. Velký dík si zasloužil Shalomek, bez z něj by nevznikla spousta fotek a já bych neobjevil spoustu zajímavých míst.

Titulní snímek: 423.009 v úseku Petrov nad Desnou zastávka - Sobotín © Radek Hořínek