První Regio-Shuttle Českých drah vyrazil na koleje Vysočiny

31.10.2011 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Státní svátek, připomínající rozpad „žaláře národů“ a vznik už rovněž rozděleného „společného státu Čechů a Slováků“, oslavilo sídelní město kraje uměle vytvořeného pro změnu na pomezí Moravy a Čech v duchu železničním. 28. října se na jihlavském nádraží odehrálo slavnostní předání prvního motorového vozu Českých drah od firmy Stadler do regionální dopravy Kraje Vysočina.

Byl tak naplněn slib, učiněný v souvislosti s podepsáním kontraktu na dodání 17 vozidel řady 841, k němuž došlo na stejném místě počátkem května 2010, a široké veřejnosti oznámený při prezentaci prvního motorového vozu typu Regio-Shuttle RS1 pro České dráhy na výstavě v Havlíčkově Brodě koncem června 2011. První štádler sice nebyl do provozu na Vysočině nasazen už v září, jak bylo tehdy uvedeno, ale zato nejde o vůz zapůjčený výrobcem na přechodnou dobu, jak se původně předpokládalo. U druhého jihlavského nástupiště onoho pátečního rána stál už skutečný motorový vůz s označením CZ ČD 95 54 5 841 001-1 na bočnici.

841.001-1 se připravuje na svůj křest © PhDr. Zbyněk Zlinský

Na jeho čelech byste zkrácené označení sice hledali marně, ale zato se tam skvělo velkými písmeny vyvedené jméno Vysočina, jímž měl být vůz zanedlouho pokřtěn. Oficiální akt měl ovšem proběhnout u nástupiště prvního, kde bylo vytvářeno příslušné zázemí a kam se pomalu scházeli pozvaní hosté, zástupci sedmé velmoci i zájemci z řad občanů, informovaných o akci regionálními médii i nápadnými plakátky v železničních stanicích a zastávkách na dotčených tratích. Vzhledem k předpokládanému velkému zájmu o prohlídku vozu bylo užitečné do jeho útrob s fotoaparátem proniknout ještě před jeho přistavením na místo slavnostního dění.

Zadní část vozu 841.001-1 ze středního oddílu pro cestující © PhDr. Zbyněk Zlinský

Štádler při tom úkonu osvědčil svou tažnou sílu a svým způsobem potvrdil správnost rozhodnutí opatřit jej nikoliv automatickým spřáhlem, ale klasickým spřahovacím a narážecím ústrojím, neboť nejel sám, ale v soupravě s konferenčním vozem CZ ČD 63 54 89-24 041-9 SR⁸⁵⁰, v němž měla proběhnout nezbytná tisková konference. Podobné úkoly jej sice v pravidelném provozu zřejmě nečekají, ale spřahování s vozidly jiného typu určitě ano, jak se ostatně ukázalo ještě téhož dne. A když jsme tak odbočili k technickému provedení vozu, můžeme u něj ještě zůstat, byť jeho stručný popis se již na tomto místě objevil v už jednou odkázané reportáži.

841.001-1 od zadního čela © PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorový vůz Regio-Shuttle Rs1 vznikl v polovině 90. let minulého století v berlínské vagónce ABB Henschel Waggon Union, s významnou účastí VÚKV Praha na vozové skříni. První vozy vyjely roku 1996 už z firmy Adtranz a od roku 2001 výroba pokračuje v rámci Stadler Rail AG. Doposud bylo těchto vozidel různým dopravcům dodáno či je nasmlouváno asi 500 kusů. Je pochopitelné, že za tak dlouhou dobu výroby původní typ doznal řady změn, týkajících se zejména jeho pohonu, ale výrobce vychází svým zákazníkům vstříc i poměrně širokou nabídkou uspořádání a výbavy vozu. Základní technické údaje řady 841 ČD shrnuje tabulka:

Základní technické a výrobní údaje
označení	841
tovární typ	Regio-Shuttle RS1
rozchod	1 435 mm
uspořádání dvojkolí	B’ B’
přenos výkonu	hydromechanický
maximální rychlost	120 km/h
spalovací motor	2 x Iveco Cursor 8
hydromechanická převodovka	Voith DIWA D 864.3E
instalovaný výkon	2 × 265 kW
výkon na háku trvalý	cca 447 kW
tažná síla na háku	85 kN
jmenovitý výkon retardéru	209 kW
max. brzdná síla retardéru	24 kN při 40 km/h
délka přes nárazníky	25 500 mm
maximální šířka	2 900 mm
maximální výška	4 041 mm
výška podlahy snížené části nad TK	600 mm
výška podlahy zvýšené části nad TK	1 000 mm
hmotnost vlastní	43 t
hmotnost ve službě	48 t
hmotnost obsazený	56 t
počet míst k sezení pevných	51
počet míst k sezení sklopných	20
počet míst k stání	97
počet míst pro invalidní vozík	2
výrobce	Stadler Pankow GmbH
výrobce spalovacího motoru	IVECO S.p.A.
výrobce hydromechanické převodovky	Voith Turbo GmbH & Co.
roky výroby	od r. 2011
počet kusů (zatím nasmlouvaných)	17

Podrobnosti stavby a uspořádání vozu řady 841 najdete v připojených odkazech a v následujícím přehledu jeho konstrukčních celků a výbavy. Ten však (stejně jako ony odkazované zdroje) popisuje souběžně vozy řady 840, které jsou poněkud odlišné. Vyplývá to z jejich určení pro horské tratě Libereckého kraje, mezi nimiž nechybí ani ozubnicí opatřené úseky mezi Tanvaldem a Kořenovem na trati 036. Jediným zjevným rozdílem obou typů je podle dostupných podkladů absence magnetické kolejnicové brzdy u řady 841, kterou ovšem vůz 841.001-1 paradoxně má. Další rozdíly můžete hledat ve zmíněném informačním materiálu Českých drah:

Ponechejme stranou vnucující se domněnku, že vůz 841.001-1 byl možná ve skutečnosti vyroben pro Liberecký kraj a do Kraje Vysočina dodán pod nepravým označením v zájmu splnění zmíněného slibu, a obraťme svou pozornost opět k pátečnímu dění na jihlavském nádraží. Oficiální konání uvedly netradičně (a pro některé diváky poněkud záhadně) židovské tance v podání třebíčského souboru Yocheved a pak už se úderem hodiny desáté ujala své moderátorské role regionální tisková mluvčí Českých drah Bc. Kateřina Šubová, aby přivítala všechny přítomné a na pódium pozvala představitele kraje, výrobce i našeho národního železničního dopravce.

Jako první byl na pódiu přivítán hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek © PhDr. Zbyněk Zlinský

Mikrofonu se pak postupně chopili hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek a jeho náměstek pro dopravu Ing. Libor Joukl jako zástupci „spotřebitele“ nových vozidel, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Ing. Václav Horák, který hovořil za výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, coby financiéra většiny objednaných vozů, ředitel odboru projektového řízení firmy Stadler Pankow GmbH Tilo Rackwtz za jejich dodavatele, náměstek GŘ ČD pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek a ředitelka KCOD ČD Jihlava Ing. Lenka Horáková, oba v roli zástupců provozovatele. Krom vážných slov došlo i na vtipné dárky.

Ředitel odboru projektového řízení firmy Stadler Pankow GmbH Tilo Rackwtz se sladkým prezentem © PhDr. Zbyněk Zlinský

Snad není třeba zde citovat to, co bylo na mikrofon proneseno – podstatu řečeného vystihuje příslušná tisková zpráva a poměrně podrobné zpravodajství přinesla už regionální i celostátní média, jimž magazínově pojímané VLAKY.NET nehodlají konkurovat. I když někdy by bylo třeba věci uvést na pravou míru, jako třeba v případě reportáže České televize, která spojila v podstatě nespojitelné a regionální i dálkovou železniční dopravu hodila do jednoho pytle. Možná na základě zmínky Ing. Blažka o tom, že se jeho firma nezaměřuje jen na tu druhou, jak to někdy pojímá tisk či televize. A aby svou tezi podpořil, ujal se křtu nového vozidla regionálního.

Hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek a náměstek GŘ ČD pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek se ujali křtu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Když byla Vysočina zkropena sektem a o jeho zbytky se ve slavnostním přípitku postarali protagonisté oficiální části, nastal čas na tu méně oficiální – novináře čekala krátká (a vzhledem k pokročilému času zkrácená) tisková konference v už zmíněném salonním voze, pro veřejnost byla připravena prohlídka vozu motorového a program na prvním nástupišti, opět v podání tanečního souboru Yocheved. Jenže ty i ony zajímala především praktická část akce v podobě prezentačních jízd štádlera. Takže občanstvo se snažilo zaujmout místa k sezení ve voze motorovém a zástupci médií se naopak zdráhali usednout ve voze konferenčním.

Sedmá velmoc v akci © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ba dokonce neměli ani žádné dotazy, na něž dostali prostor po úvodních vystoupeních představitelů kraje, výrobce i dopravce. Z toho, co v nich zaznělo, by se asi hodilo uvést, že právě předaný motorový vůz bude nasazen na vlaky mezi Humpolcem, Havlíčkovým Brodem a Ždírcem na Doubravou. Další postupně dodávané štádlery se pak dostanou na většinu železniční sítě Kraje Vysočina, jak je uvedeno na jeho oficiální stránce. První jízdy s cestujícími však vůz 841.001-1 absolvoval na krátké spojnici stanic Jihlava a Jihlava město, po níž je svezl během půlhodiny dvěma páry zvláštních vlaků s nulovým tarifem.

841.001-1 jako Os 28351 Jihlava - Jihlava město v cílové stanici © PhDr. Zbyněk Zlinský

Netřeba zdůrazňovat, že všechny byly využity možná až na hranici své stanovené kapacity. Ta byla určitě značně překročena v případě vlaku dalšího, který se doslova za pět minut dvanáct vydal z Jihlavy do Třebíče. Tentokrát už za úplatu, ovšem jen symbolickou. Jízdenka v podobě kalendáříku stála desetikačku (normální jízdné za ten úsek zvíci 41 kilometrů činí 59,- Kč) a navíc ji každému cestujícímu proštípl sám náměstek hejtmana pro dopravu za dohledu ředitelky krajského centra osobní dopravy. Že se přitom všem její šéf, tedy náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu, tísnil kdesi u hajzlíku, jen dokreslovalo atmosféru.

Náměstek hejtmana Ing. Joukl štípe lístek, náměstek GŘ ČD Ing. Blažek se tísní v nástupním prostoru © PhDr. Zbyněk Zlinský

Za těchto okolností asi mohl málokdo vychutnat pohodlnost a pokrokové řešení nového vozidla – tedy až na klimatizaci, která byla při tom návalu vskutku potřebná. Všichni se shodovali, že takové zatížení vůz už pravděpodobně nikdy nezažije, a leckoho přitom napadlo, zda právě to není příčinou nepříliš klidného chodu vozidla. Při přejíždění styků kolejnic se do vozu přenášely rázy ne nepodobné těm, které známe s nepodvozkových vozidel, a komfort z tohoto pohledu nijak zvlášť nepřekonával Regionovu. Něco přes hodinu trvající jízdu však všichni cestující přežili ve zdraví a v Třebíči se při čekání na cestu zpět nakonec mohli protáhnout.

841.001-1 byl v Třebíči objektem zájmu všech přítomných © PhDr. Zbyněk Zlinský

A pochopitelně si obhlédnout či zvěčnit nový motorový vůz v prostředí pro něj příhodnějším, tedy na (zatím) nezatrolejované trati. Zvlášť když štádlery toho na Vysočině pod trolejí najezdí v budoucnu mnohem víc, než by bylo ekonomicky zdrávo. Ale nabízely se i jiné objekty a jevy ke zkoumání. Krom křižujících řádných vlaků (jež se objeví v návazné reportáži o něčem docela jiném) třeba manipulace s plošinou pro vozíčkáře, kteří se zvláštní jízdy také zúčastnili. Zatímco ve stanici Jihlava byli do vozu transportováni výrobkem původu švýcarského, v Třebíči jim posloužil produkt provenience domácí, konkrétněji jihočeské. Oba mají ovšem stejný princip.

Použití plošiny pro vozíčkáře SP-R jihočeské firmy DELTA B+B spol. s.r.o. v Třebíči © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zpáteční cesta do Jihlavy vynesla cestujícím další kalendářík v ceně 10,- Kč, už bez dírky od páně hejtmanova náměstka, ale zato byla rychlejší, neboť vlak podle svého jízdního řádu tři zastávky projížděl. Snad proto, aby štádler bez problémů stihl přípravy na svou další pouť, tentokrát do Horní Cerekve. K nim patřilo nejen vyložení sardinkovitě naskládaného obsahu včetně vozíčkářů, ale také spřažení s motorovou jednotkou řady 814/914, která měla podstatně zvýšit kapacitu jistě opět „vyprodaného“ desetikorunového spoje, o naložení už čekajícího mnohohlavého zástupu cestujících nemluvě. To modro-žluté spojení vypadalo docela zajímavě.

Spřažení 841.001-1 a 814.043-6/914.043-5 na Os 18359 Jihlava - Horní Cerekev © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vlakový doprovod musel sice už v novém štádleru postávající občanstvo trochu přesvědčovat, aby využilo míst k sezení ve staré Regionově, ale nakonec se našlo dost cestujících, kterým to bylo jedno. Šlo buď o ty, jimž vlak posloužil k ušetření na jízdném při stejně už plánovaném přemístění z místa na místo, nebo naopak o rodiny s malými dětmi, které byly vděčné za svezení jakýmkoliv vláčkem. Takových dnes bohužel není málo a pod černými mraky, jež se stahují nad naší železniční dopravou, jich asi ubývat nebude. V tomto smyslu symbolicky se zachovalo i páteční nebe, které se na celou akci mračilo a občas nad ní i zaplakalo.