Co naši železnici potkalo v roce 2011

 

 

 

 

 

 

I když se VLAKY.NET pochopitelně snažily dění na kolejích Čech a Moravy sledovat v průběhu času a přinášet informace o všem podstatném či aspoň zajímavém, jistě neuškodí malá bilance. Její forma může být různá – od pouhého chronologického výčtu událostí, který by byl asi příliš suchý a nezáživný, až po vysoce odbornou analýzu, kterou bychom asi měli nechat skutečným profesionálům. V obecných médiích lze nalézt příklady jakési střední cesty, která však bývá určena přece jen poněkud méně informovanému občanstvu a akcentuje jen něco. Pokusme se najít pohled vlastní, víc systematický, a začněme na samém vrcholu.

 

Hlavní vchod do budovy Ministerstva dopravy a Generálního ředitelství ČD
 na Nábřeží L.Svobody 1222 (21.11.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Ministerstvo dopravy v průběhu minulého roku vystřídalo hned tři své šéfy, což pochopitelně nezůstalo bez vlivu ani na dopravu železniční. JUDr. Vít Bárta, tvůrce vládní „strany na jedno použití“, v jeho čele vytrval do 21. dubna, kdy musel odejít v souvislosti s kauzami stranickými i vlastními. Ve funkci jej vystřídal jeho náměstek JUDr. Radek Šmerda, Ph.D., o němž se předpokládalo, že bude dočasnou prodlouženou rukou svého věcně veřejného předchůdce do doby jeho návratu. Jenže ani jedno ani druhé se skutečností nestalo, a tak musel být vystřídán straníkem. Mgr. Pavel Dobeš převzal rezort dopravy 1. července a vládne mu doposud.

 

Ministr dopravy Dobeš odjíždí z pražského hlavního nádraží na jednání do
 Moravskoslezského kraje (25.8.2011); zdroj: www.mdcr.cz

 

Vrcholu kontroverznímu ministrování Víta Bárty jsme věnovali samostatný článek, který navazoval na mírně satirický komentář jeho začátků. Radek Šmerda během svého krátkého působení na ministerstvu stihl realizovat jen nemnoho zásadních kroků, ale přesto stihl například zarazit Bártovu dopravní "superkoncepci", zbavit se příliš štědře placeného ombudsmana Českých drah Petra Fejka a odmítnout Bártovu vizi, podle níž měly české silnice stavět čínské firmy, jak komentovala média kariéru jarního krále. Krom toho také odložil vznik živé dopravní cesty a na poslední chvíli zajistil dosazení bývalého ministra Slamečky do čela ČD Cargo, a.s.

 

Gustav Slamečka (vlevo) ještě ve funkci ředitele SFDI při otvírání pražského
 Nového spojení (2.12.2008) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Pavel Dobeš se sice musel s novým oborem své činnosti nejprve seznámit, ale souběžně začal řešit i jeho problémy, ty železniční nevyjímaje. Svými postoji nejednou rozzlobil vládní koaliční partnery, zejména odporem k neuváženým úsporám. Dovršit odložený vznik živé dopravní cesty, který se nelíbil zejména odborům,se mu podařilo na základě dohody, která dostala podobu memoranda. Páně ministrův dlouhodobě pokračující boj za dostatek prostředků na železniční infrastrukturu i provoz regionální železniční dopravy je znám dostatečně z médií a jejich pozornosti pochopitelně neuniklo ani personální zemětřesení ve vedení Českých drah, a.s.

 

Generální ředitel ČD a jeho náměstek pro osobní dopravu nakonec ve funkcích
 setrvali (Škoda Plzeň, 3.11.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Konkurence na železnici je v poslední době rovněž velkým ministerským tématem, které by si zasloužilo samostatného pojednání, ale zmiňme se alespoň stručně o jeho „výstupech“ loňských. Tedy o „žlutých vlacích“ firmy RegioJet, a.s., jejichž předpremiéru jsme sice reportážně zaznamenali, ale komendování vlastního pravidelného provozu už ponechali obecným médiím, jejichž zprávy jsme ovšem pravidelně zprostředkovávali. V nich je i zmínku o jednání Radima Jančury s ministrem Dobešem, které asi vyznělo jinak, než podnikatel zamýšlel, ale o to slibněji pro budoucí vstup dalších společností nejen na trať mezi Prahou a Ostravou.

 

Radim Jančura a jeho stevardky pózují fotografům (Zábřeh n.M., 25.8.2011) © Jakub Vyskočil

 

Média páně Jančurův počin komentují vesměs jednoznačně pozitivně, což ale nemusí být objektivně opodstatněno. Nikdo jistě nezpochybní, že cestujícím se na páteřní trati dostalo dalších spojů, dokonce za výhodnou cenu a s lepším přístupem personálu k jejich potřebám, či že tato skutečnost přiměla národního dopravce k dalšímu zkvalitnění služeb. Na druhou stranu nelze přehlížet, že konkurence dvou (a výhledově tří) dopravců na jediné lince má svá úskalí provozní a ekonomická. Železniční trať není silnice, kde mohou vozidla jet těsně za sebou a libovolně se předjíždět, doprava na kolejích musí být nejen kýmsi řízena, ale také regulována.

 

Ústřední stavědlo žst. Olomouc hl.n. (23.4.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Správa železniční dopravní cesty, s.o. činí to druhé od svého založení, funkci první převzala od Českých drah dnem 1. září v rámci vzniku už opakované výše zmíněné živé dopravní cesty. Než k onomu převodu více než devíti tisíc pracovníků a k jejich práci nezbytného nemovitého i movitého majetku došlo, měl náš správce státní železniční infrastruktury značné problémy s plněním jedné ze svých dalších základních povinností – totiž starat se o provozuschopnost dráhy. Mediálně provětrávaná kauza „uvolněných šroubů“ vygradovala otevřeným dopisem generálního inspektora Drážní inspekce úřadujícímu šéfovi SŽDC a měla své dozvuky.

 

Jedno z mnoha odpadlých upevňovadel na trati 020 (Hradec Králové-Plačice,
 12.7.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Pomineme-li ty negativní, tedy všelijaké neplodné výměny názorů a pokusy o personální odvetu, můžeme jako kladný výsledek uvést skutečnost, že SŽDC se přes všeliká úsporná opatření začala starat o odstranění aspoň těch nejhorších závad, jakými byly třeba lomy kolejnic. Dodejme, že po pádu ministra Bárty se vedení SŽDC víceméně vzdalo i jeho neuváženě šetřivé linie a situace v údržbě tratí se (věřme tomu) zlepšila. Stejně tak se oživila i investiční činnost na železnici a SŽDC mohla postupně ohlásit úspěšné ukončení či naopak zahájení několika významných stavebních akcí. Za všechny tui uveďme aspoň rozsáhlou rekonstrukci žst. Přerov.

 

Pohled z vlaku na postupně se měnící přerovské kolejiště (17.9.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Ten příklad byl zvolen záměrně, ač mohla posloužit jiná z mnoha aktuálních staveb, jejichž celkový souhrn najdete na příslušné stránce SŽDC. Dokumentuje totiž přetrvávající rozpolcenost naší železnice, kdy koleje ve stanici a nástupiště mezi nimi patří správci infrastruktury a výpravní budovy s přilehlým nástupištěm národnímu železničnímu dopravci. Příčina tohoto schizofrenního stavu tkví oficiálně v tom, že státní organizace nemá dostatek prostředků, aby zbytek nemovitostí od státem stoprocentně vlastněné akciové společnosti odkoupila. Neoficiálně ji ovšem lze spatřovat i ve stále neumírajících nadějích na vytvoření železničního holdingu.

 

Majetek Českých drah z nástupiště SŽDC aneb Co je čí? (Hradec Králové hl.n., 3.10.2011)
 © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

České dráhy, a.s. z onoho dědictví po unitárních železnicích mnoho výhod nemají, spíš naopak. Sice mohou své služby osobní dopravy zajišťovat pod „vlastní střechou“, ale její údržba je nemálo finančně zatěžuje a v konkurenci s jinými dopravci tak ekonomicky znevýhodňuje. Sice se začalo uvažovat o zavedení nádražní taxy, ale ta dostatek prostředků pro údržbu budov asi nepřinese. A to se ještě ČD pustily vlastními silami do revitalizace mnohých výpravních budov, když v minulosti prosazovaný projekt Živá nádraží pro nezájem potenciálních nebo nespolehlivost už nalezených partnerů nakonec, až na ojedinělou výjimku, víceméně zkrachoval.

 

Výpravní budovu v Havlíčkově Brodě: začala revitalizovat firma AŽD Praha,
 ale došly jí síly (15.3.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Úsek náměstka GŘ ČD pro správu majetku tak permanentně stojí před problémem, co s předimenzovanými výpravními budovami. Ne všude je totiž tak příhodná situace, aby se jim podařilo dát ve spolupráci s městem a krajem novou funkci, jak jsme mohli nedávno vidět v případě železniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží. Ještě větším problémem jsou budovy zastávek a jiné stavby, které během času ztratily svou funkci a České dráhy je přestaly využívat. Původní řešení na prodej prostřednictvím strategického partnera asi s bývalým náměstkem padlo, ale úkol zůstává. Ne vše budí takový zájem, jako pražské lukrativní pozemky.

 

Nákladové nádraží Žižkov láká developery celé, ale aktivisté brání jeho stavby
 (2.3.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Jestliže by si developeři dokázali velice rádi a rychle poradit s Nákladovým nádražím Žižkov či s pozemky v okolí památkově chráněné budovy Masarykova nádraží, jinde tomu tak není, dokonce ani v hlavním městě ne. Ne vše je ovšem na prodej, České dráhy, a.s., jsou vlastníkem rozsáhlého portfolia nemovitostí na území všech krajů České republiky. Nabízíme široký výběr nemovitostí k pronájmu, zajišťujeme prohlídky vybraných objektů, poskytujeme komplexní bezplatné poradenství, dočtete se na stránce s titulkem Nemovitosti Českých drah, a.s. k pronájmu a prodeji. Zatrhnete-li volbu „prodej“, najdete objekty zbytné, třeba sklady, vodárny či staniční budovy.

 

Na prodej je třeba výpravní budova žst. Sadová:s bytem 2+1 (foto z vlaku, 13.8.2011)
 © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Úsek náměstka GŘ ČD pro osobní dopravu byl v uplynulém roce na hlavní stránce VLAKY.NET poměrně často frekventovaný, zejména v souvislosti s doposud nebývale rozsáhlou inovací parku svých vozidel, ať už formou různě rozsáhlých modernizací těch stávajících, nebo nákupu novostaveb. Tak jsme vás informovali o převzetí první lokomotivy řady 750.7 (a sériových modernizacích osobních vozů), nákupu motorových jednotek z Polska, prezentaci vozu Regio-Shuttle pro ČD, předání vozidel toho typu do provozu na Vysočině i v kraji Libereckému a nezatajili jsme vám ani slavnostní křest první elektrické jednotky RegioPanter.

 

Jednotka 650.001-1/651.001-0 čeká na svůj křest (Škoda Plzeň, 3.11.2011)
 © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Nový řídicí vůz se dočkal svého prvního představení médiím v souvislosti s jednou z tiskových konferencích, na nichž České dráhy už tradičně představují jízdní řád na následující období a o jejichž průběhu jsme vás stejně tradičně informovali. Tím se od parku vozidel a jeho inovací (byť jsme je z pochopitelných důvodů nemohli popsat v plné šíři) dostáváme k další sféře činnosti úseku osobní dopravy Českých drah, ke službám pro cestující. I ty se v průběhu roku začaly zkvalitňovat, a to dokonce ještě před tím, než vyrazila „žlutá konkurence“ na koleje. Projekt zvyšování kvality služeb ve vlacích EuroCity a InterCity byl představen už na konci ledna.

 

„Vlakušky“ ČD pochodují po peronu pražského hlavního nádraží kolem ukázkové soupravy
 vlaku vyšší kvality (27.1.2011) © Michael Mareš

 

Osobní doprava našeho národního železničního dopravce ovšem neposkytuje své služby jen ve vlacích, ale také na nádražích. V rámci výše zmíněných projektů revitalizace výpravních budov je věnována přiměřená péče právě prostorům a technickému vybavení k tomu sloužícím, tedy především pokladním a informačním přepážkám a čekárnám. Zlepšení služeb se nemusí týkat jen velkých stanic, jako třeba olomouckého hlavního nádraží, které nedávno dostalo moderní způsob odbavení, ale třeba nádražíček tak malých, jako mají v Hostivici nebo v Chotěboři. I když je tam rozsah služeb menší, lidem se jich dostává ve větším pohodlí.

 

Příchod k útulné čekárně železniční stanice Chotěboř (24.6.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Na téma osobní železniční dopravy v minulém roce by se dalo napsat jistě ještě mnohé. A také o jejích dalších výhledech, což si ale necháme do tak trochu prognostického článku, který se na tomto místě objeví za týden. Jeho východiskem budou některé koncepční záměry ministerstva dopravy a jím řízených složek, o nichž jsme se tady proto nezmínili. Stranou jsme, v zájmu stručnosti, ponechali i některé další jevy loňského roku, například snažení hejtmanů o dostatek prostředků na regionální dopravu, boj obcí za zachování lokálek a aktivistů proti ničení železničních památek či činnost železničních odborů, jež během roku nabyla i podoby stávky.

 

Stávka vypukne o půlnoci! (Hradec Králové hl.n., 15.06.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

ČD Cargo, a.s. jako náš největší provozovatel nákladní železniční dopravy si však své místo aspoň na konci naší bilance zaslouží. Na počátku roku se objevily zprávy o jeho možném spojení s PKP Cargo, které se sice tak docela nepotvrdily, ale téma víceméně doutnalo stále, aby bylo koncem července znovu oživeno. Pozdější zprávy dokonce prozradily zájem českého státního nákladního železničního dopravce nejen o svého protihráče polského, ale (opět) i o toho slovenského: ČD Cargo plánuje nákup nákladních dopravců na Slovensku a v Polsku, psalo se 22. září, ale pak se přinejmenším na Slovensku po pádu jeho vlády situace změnila.

 

ČD Cargo se sice na slovenských kolejích potkat dá, ale doma tam doposud není
 (Bratislava, 25.1.2009) © Ivan Wlachovský

 

Jak to celé dopadne, to asi v tuto chvíli neví ani předseda představenstva ČD Cargo, a,s, Ing. Gustav Slamečka, MBA, který 22. června svého předchůdce, krizového manažera Ing. Jiřího Vodičku, Ph.D. vystřídal ve funkci po tom, co ten sice podle svého zadání dostal společnost do černých čísel, ale pak vyplatil údajně nepřiměřené odměny. I pod novým vedením se ČD Cargo stále pohybuje v intencích, které si stanovilo podnikatelským plánem pro tento rok, byť byl velmi odvážný, jak praví tisková zpráva z počátku října. A dobře si vede i polská dcera, společnost Koleje Czeskie Sp. z o.o., jež se nedávno stala plnohodnotným polským dopravcem.

 

Reklamní snímek polské dcery ČD Cargo ze stránek kolejeczeskie.pl

 

Naše nákladní železniční doprava, státní i soukromá, v minulém roce zažila pochopitelně mnohé jiné změny, ale rozebírat je zde nelze – už i tak je tento článek mnohem delší, než jeho autor zamýšlel. Ale přesto mu dovolte ještě aspoň závěrečnou zmínku o tom, že ani ČD Cargo, a.s. nezanedbává obnovu svého parku vozidel. Nemůže si sice dovolit třeba nové lokomotivy, jako někteří dopravci soukromí, ale nemalé prostředky investuje do rekonstrukcí – po uzavřené zakázce na motorové stroje řady 753.7 probíhá dodávka elektrických dvousystémových lokomotiv řady 363.5 a větším či menším modernizacím jsou podrobována i další vozidla.

 

742.701-6 na výstavě vozidel o Dnu železnice v Suchdole nad Odrou (17.9.2011)
 © PhDr. Zbyněk Zlinský

 Úvodní snímek: Symbolicky „rozpolcená“ 163.030-0 na Os 3753/3752 v Bludově dne 1.10.2011 © PhDr. Zbyněk Zlinský