Cesta za zimou a mašinkami až do slovenské metropole

24.2.2012 8:00 Jiří Řechka

Zatímco v mrazivém počasí, dokumentujícím na počátku druhého letošního měsíce názory našeho pana prezidenta na „globální oteplování“, většina normálního člověčenstva byla ráda, že je v teple, náš neúnavný kolega po návratu z fotografické expedice za severní hranici České republiky takřka plynule pokračoval v cestování a překročil pro změnu hranici východní. (-zz-)

Další můj fotovýlet se začíná naplňovat hned v pondělí po návratu z Harrachova, respektive pět minut po půlnoci v úterý, odjezdem EN 477 Metropol do Bratislavy. Pro jistotu mám zakoupenou místenku, nemusela být, ale nechtěl jsem riskovat. Po odjezdu z Prahy drobně povečeřím a pak se již ponořím do lehkého spánku. Probouzím se v Brně, a protože je v kupé poměrně přetopeno, otvírám okno a na hlavu se mě snese sprška sněhu jako předzvěst věcí příštích. Sněží . V duchu si říkám, že do Bratislavy je ještě pár kilometrů a že tam bude snad lepší počasí, ale přijíždíme do Břeclavi a žádná změna k lepšímu. Po vystoupení v Bratislavě zjišťuji, že k sněžení se přidal poměrně ostrý vítr.

Nevlídné počasí a 240.028 na jediné slovenské hlavní stanici © jiří Řechka

Na focení mám ještě čas, a tak odcházím do výpravní budovy. Čekárna je zavřená, tudíž mně nezbývá, než čekat v hale. Naštěstí se po nějakém čase otevírá nádražní restaurace a já si můžu dát teplou snídani. Fotografování na stanici, jak jsem již předeslal, znepříjemňuje hlavně ostrý vítr. Párkrát zajdu do později otevřené čekárny ohřát se, ale hlavní problém se začíná objevovat během dopoledne, když kvůli povětrnostním podmínkám vlaky nabírají velká zpoždění a na vnitrostátních linkách jsou některé odřeknuty. Na mrazivé počasí doplatila asi i vratná souprava s řídicím vozem 951.002 a lokomotivou 240.133.

„Pušpůlená“ souprava, která nedokázala odvézt Os 2010 © Jiří Řechka

Pro závadu byla odřeknuta jako Os do Kútů, což se neobešlo bez hlasitých poznámek některých cestujících. I přes tyto problémy jsem s návštěvou v Bratislavě spokojený, stihnul jsem i návštěvu místního dopravního muzea. Nicméně i já začínám přemýšlet o dřívějším odjezdu do Břeclavi, odkud hodlám pokračoval do Žabčic k příbuzným. Pokud nechci riskovat velmi pozdní odjezd, tak se rozhoduji odjet o něco dříve, prostě s tím co zrovna přijede. Paradoxně nakonec odjíždím až rychlíkem, se kterým jsem chtěl jet původně - hlavně, že se zajímavými snímky.

534.0471 v bratislavském Múzeu dopravy © Jiří Řechka

Jede pouze s pětiminutovým zpožděním, a tak příjezd do Žabčic jel nakonec podle plánu. Další den volím návštěvu Břeclavi a v plánu původně mám i výlet do rakouského Hohenau. Jenže když jsem se vracel den předtím z Bratislavy,,spatřil jsem v Kútech odstavené mašinky ODOSu, a to mne přiměje udělat si cestu tam, místo do Hohenau. A můj návrat zpět do Břeclavi je opět ovlivněn zpožděním vlaků, které nabraly kdesi po cestě.

Pohledná, ale nefotitelně stojící 770.604 v Kútech © Jiří Řechka

Vlak, kterým jsem se chtěl a měl vrátit, má sedmdesát minut zpoždění a v momentě, kdy se smiřuji s pozdějším odjezdem, staniční rozhlas ohlašuje příjezd zpožděné Hungarie, která mi tak může posloužit místo zamýšleného spoje. Takže návrat probíhál vlastně podle mého plánu. Na břeclavském nádraží si zdokumentujil větší počet lokomotiv řady 380, než je možné v Praze, kam domovem patří. A také kolonu odstavených ponorek řady 730 a něco dalších se zde vyskytující hnacích vozidel.

362.070 odváží z Břeclavi Os 4215 © Jiří Řechka

Je mrazivo, jako všechny tyto dny, ale slunečno. Následuje opět návrat do Žabčic. Čtvrtek je poslední den mé fotograficko-železniční výpravy. Odjíždím do Prahy přes Brno, kde zůstávám asi čtyři hodiny. I zde je to zastavení docela podle mých představ. Při rozhodování, kterým vlakem se vrátit do Prahy, pomáhá nasazení nové škodovácké lokomotivy. Odjíždím s Ex 570 Zdeněk Fibich. Do Prahy přijíždíme podle jízdního řádu. Moje letošní první fotografické cestování za železnicí končí docela úspěšně.