Něco končí, jiné začíná aneb Koncert na nádraží a pára v muzeu

23.4.2012 8:00 Pavel Stejskal

V životě stále něco končí, stále zase něco začíná. O víkendu 14. a 15. dubna 2012 proběhly ve východní části Pardubického kraje dvě akce, z nichž jedna ukončila cyklus koncertů na nádražích, druhá zase zahájila výstavu, věnovanou parním strojům. Podívejme se na ně v reportáži, kterou by bylo možno inzerovat po vzoru oblíbeného marketinkového triku „dva v jednom“.

V sobotu 14. dubna 2012 vyvrcholil bakalářský absolventský projekt Spojujeme železnici s hudbou koncertem v hale českotřebovského nádraží. Tento projekt probíhal od 17. března na nádražích v Pardubicích, Chocni, Moravské a České Třebové. Právě nádraží v České Třebové bylo posledním „koncertním“ sálem hudebního projektu, který měl ve vínku spojení uměleckých žánrů, architektury nádraží s klasickou hudbou. Vestibul českotřebovského nádraží se již hodnou chvíli před zahájením koncertu zaplnil zájemci o tento netradiční koncert hlavně klasické hudby. Netradiční byl nejen koncertní sál, ale také uvolněnější etiketa v oblečení posluchačů i jejich vystupování.

Vždyť na koncerty klasické hudby se chodí do kamenných divadel, pánové ve společenských oblecích s kravatou, dámy zase v róbách. Zde si mohl na sebe vzít každý, co chtěl. Koncert byl zahájen přesně v 16 hodin a na programu koncertu byly například skladby mistrů J.S.Bacha, W.A.Mozarta a A.Dvořáka. Interprety byli posluchači Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, hobojistka Pavla Kostelecká a houslista Karel Hampl. V České Třebové byli oproti třem předchozím koncertům doprovázeni klavíristou Martinem Hrochem. Karel Hampl, nejen výborně hrál na housle, ale celý koncert rovněž moderoval. Kromě představení jednotlivých skladeb i jejích autorů, doplnil své moderování i o zajímavosti českotřebovského nádraží.

Účinkující a posluchači ve vestibulu výpravní budovy z nadhledu © Pavel Stejskal

Zvukové pozadí koncertu doplňovaly zvuky přijíždějících a odjíždějících vlaků, ztlumené hlášení staničního rozhlasu a neustálý pohyb cestujících, kteří se koncertnímu vystoupení příliš nevěnovali. I přes neustálý ruch nádraží, bylo hodinové úsilí tří protagonistů závěrečného koncertu pro návštěvníky samotného koncertu, stejně jako pro nahodilé cestující, kteří přijížděli, nebo odjížděli jistě zajímavým kulturním zážitkem. Hudebníci byli odměněni bouřlivým potleskem a od jednoho náhodného cestujícího i lahví vína. Dovolím si ještě prozradit, že Karel Hampl není jen dobrým houslistou, ale také železničním fandou a fotografem.

*****

Není zcela běžné, aby v tak důstojné instituci, jako je muzeum, zapískaly parní píšťaly jak na nádraží a rozběhly se kola parních strojů. Přesto se tak stalo v neděli dne 15. dubna 2012 v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě na vernisáži výstavy s názvem Pod parou. Funkční parní stroje, lépe řečeno jejich modely nejsou jedinými exponáty, které jsou na této výstavě k vidění. Většina lidí zná využití páry hlavně z železnice, parní lokomotivy ovládaly koleje 150 let. Ale pára roztáčela pomocí parních strojů a přes soustavu transmisí stroje všeho druhu v továrnách, vyráběla a dodnes vyrábí elektrickou energii. Parní stroje byly využívány k pohonu prvních nákladních aut, válců, jeřábů, lodí a zaoceánských parníků.

Model parní oračky, v popředí je ruční pístová maznice © Pavel Stejskal

Parní stroje byly využívané i v zemědělství k pohánění mlátiček, nebo k orání. Vynález parního stroje je všeobecně přisuzován Angličanu Jamesu Wattovi, který si jej nechal patentovat v roce 1765. Velkého rozmachu parních strojů došlo až koncem 18. století a po celé 19. století byly parní stroje zdokonalovány a masově nasazovány a zásadné dopomohly k rozvoji všech oblastí lidského života. A právě devatenáctému století se proto říká „Století páry“. Na úvod vernisáže výstavy „Pod parou“ promluvil ředitel muzea Mgr. Jiří Junek, který v krátkosti představil některé z přítomných osob, které zapůjčily exponáty, a osvětlil záměr celé výstavy. Pak vystoupil MUDr. Petr Vidner, který zapůjčil ze svých sbírek celou řadu různých parních strojů a modelů lokomobil. Sbírání těchto modelů je jeho celoživotní koníček.

Pak představil zástupce firmy První českomoravské restaurátorské dílny na stroje a přístroje svoji firmu, která mimo jiné opravuje i parní stroje a lokomotivy. Tato firma zde měla jeden sál plný součástí z parních strojů, které v současnosti opravují. Během vernisáže zaznělo také několik skladeb vážné hudby, mezi nimi nechyběla Humoreska Antonína Dvořáka. Skladatele k této známé skladbě měla inspirovat jízda vlakem. Interprety byli posluchači Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, hobojistka Pavla Kostelecká a houslista Karel Hampl. Další část vernisáže pak následovala v přednáškovém sále, kde proběhlo předvedení několika funkčních parních strojů. Pak následovala přednáška ing. Martina Vonky o komínech, které byly dříve nedílnou součástí kotelen, ve kterých byly umístěny parní stroje.

Model parního stroje od firmy Mârklin © Pavel Stejska

Výstava v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě bude trvat do 17. června 2012 a spojena bude s několika doprovodnými programy, které jsou spjaty rovněž s parou. Návštěvníci muzea zde mohou shlédnout velké množství různých modelů parních strojů a strojků, součástí parních strojů, výrobní a kotelní štítky mnoho součástí, bez kterých by parní stroje nefungovaly.V železniční expozici jsou fotografie Klubu českotřebovských fotografů železnice, na kterých jsou zachyceny hlavně současné parní lokomotivy nejen české, ale prakticky z celé Evropy. Dále jsou zde modely parních lokomotiv, výrobních štítků, čísel a předpisů a příruček pro strojvedoucí parních lokomotiv.

Pro školní výpravy je připraven vzdělávací program, budou promítány filmy tématikou páry, parních strojů a lokomotiv. V činnosti se také představí některé malé parní stroje. Na zdejší výstavu pak naváže další výstava, která je věnována výročí 130 let místní dráhy Choceň – Litomyšl, která bude zahájena 13. května a potrvá rovněž do 17. června 2012. K výročí místní trati pojede dne 19. května přes Vysoké Mýto zvláštní parní vlak s lokomotivou 423.009. Vlak bude vypraven z Chocně do Litomyšle a k výročí trati proběhnou také další akce. Vedle stálých expozic muzea je také část muzea věnována dalšímu dopravnímu prostředku, který je pro Vysoké Mýto typičtější, než parní stroje, a to auto. Lépe řečeno autům, které se proslavily neotřelým designem z karosárny Sodomka. Expozice aut je sice malá, ale pozoruhodná.

Jedno z aut z karosárny Sodomka © Pavel Stejskal

Poznámka editora:

Z důvodů, které zde nechci rozvádět, byl dne 25.6.2012 na vnější popud odstraněn jeden snímek z textu a několik z připojené galerie. Ta se tím stala neúplnou, což (jak je třeba pro pozdější návštěvníky této stránky zdůraznit) není vina autora reportáže, který akci v České Třebové pochopitelně zachytil v její úplnosti.

-zz-