Nový železniční dopravce přichází z východu

    
      Za tímto projektem stojí ukrajinský podnikatel Oleh Železnodorohovič, který nás přijal ve svém mukačevském sídle. Jelikož míra bohatství je ve zdejších končinách určována počtem věžiček, byla jeho vila již zdáli rozeznatelná. "Chtěl jsem podnikat v oblasti železniční dopravy, ale to je na Ukrajině strašně těžké", spustí pan Oleh. "Zdejší železnice nejsou tak krásně liberalizované jako ty vaše, naše státní Ukrzaliznica mě nepustí ani na koleje, natožpak na nádraží", líčí strasti svých původních plánů. "Modrou armádu tu prostě porazit nelze", uznává.

     "Jelikož ale často jezdím na Slovensko, vím o značném přepravním potenciálu mezi Východním Slovenskem, zejména Medzilaborcemi a Humenném, a na druhé straně Mostem a Chomutovem a Kadaní v Západních Čechách. Pro zdejší obyvatele se ale stává železniční doprava příliš drahou a spoje typu Šírava či Excelsior, kde se stále častěji vyskytují české humanizované vozy, zbytečně luxusními. U vás sice hovoříte o nepřizpůsobivých, ale mě právě napadlo oslovit zejména tuto klientelu a samozřejmě také české turisty přijíždějící do Tater." Na otázku, kde vezme vhodná vozidla, se jen šibalsky pousměje.

     "V tom je největší síla mého projektu. Podařilo se mi získat z Nikolajevského glinozemného zavodu, sídlícím v ukrajinském Nikolajevě, motorovou jednotku DR1A. Tato sedmivozová souprava s maximální rychlostí 120 km/h, vyrobená v Rižské vagónce, měla u svého bývalého provozovatele jen malé využití v podnikové dopravě. Zaměstnanci u autobusové zastávky nastoupili do posledních dveří vlaku, a když celou 150 m dlouhou soupravou prošli, byli již za branami závodu. Proto se podnik rozhodl tuto dopravu zrušit a jednotku prodat. Ač je 25 let stará, je velmi zachovalá."

     Samozřejmě nás hned napadl problém se širším profilem ruských vozů, ale na to se nám dostalo jednoduchého vysvětlení. "Celý bývalý první hlavní tah z Čierné nad Tisou až do Milotic u Prahy byl uzpůsoben pro jízdu sovětských vagónů. Tam, kde by případně vznikly problémy, bude trať dočasně jednokolejná. Navíc hodlám provozovat spoj jako noční, kdy je menší počet vlaků, takže by to neměl být problém", triumfuje Oleh.

     A jaký má být vlastně rozsah dopravy, když je k dispozici jen jedna jednotka? "Budeme jezdit ve směru z Medzilaborců vždy v pondělí, ve středu a v pátek, z Kadaně potom v úterý, čtvrtek a sobotu, v neděli bude provozní pauza na ošetření", líčí pan Oleh rozsah provozu.

     A co se stane, když bude jednotka v poruše? "Cestující počkají, než ji opravíme, u tohoto typu k tomu stačí jen kladivo. Nabídneme jim jako kompenzaci čaj zdarma", dostane se nám odpovědi. I otázka cestovního komfortu se zdá být vyřešena, vše je již do detailu vymyšleno. "Nabízíme celkem čtyři třídy. Nejnižší pojmenujeme jako low-cost, jízdenka bude v celé trase stát pouze 20 €. Cestujícím nabídne jednoduché kožené sedáky uspořádání 3+3, kterými je jednotka osazena už z výroby. Místenka nebude potřeba.

     Pro zpestření cesty bude ve vlaku vyhrávat cikánská kapela. Samozřejmostí bude servírování čaje. Další třída se jmenuje "turista" a je určena zejména pro české cestující. Jedna řada sedaček bude odstraněna, vznikne tak prostor, kde si v klidu může každý rozdělat karimatku a spacák. Jako bonus budeme nabízet zdarma náplně do lihového vařiče. Další třídu jsme pojmenovali "wi-fi". Průzkumem na jednom železničním webu jsme zjistili, že část cestujících požaduje hlavně internetové připojení, a mohou přitom klidně sedět i na dřevě. V současnosti spolupracujeme s Elekrozavodem v Charkově na unikátní technologii, která by právě zpřístupnila wifi signál. Nejvyšší třídu pak pojmenujeme "ljuks". Klient bude mít k dispozici luxusní autobusovou sedačku, neomezené množství nealko i alkoholických nápojů zdarma a svou osobní děžurnou, tedy pardon, stevardku."

     I výběru personálu byla věnována patřičná pozornost. "Uspořádali jsme v Užhorodu výběrové řízení a kritéria byla opravdu náročná. Uchazečky musely obstát v disciplínách jako servírování co největšího počtu čajů ve stanoveném čase nebo pacifikace nepřizpůsobivých cestujících v co nejkratším limitu. Vybrali jsme jen ty nejlepší", chlubí se Oleh.

     Jak ale hodlá řešit problém schvalování nového vozidla u Drážního úřadu? I na to zná odpověď. "Nejčastěji se nově schvalovaná vozidla střetávají s problémem s elektromagnetickou kompatibilitou. To v případě mé jednotky nehrozí, není tam prakticky nic, co by mohlo kolejové obvody rušit. Navíc jsem záležitostí pověřil svého zástupce, pana Ivana Drtihlaviče. Je to bývalý boxer s vynikajícími komunikačními schopnostmi", jak je nám vysvětleno.
Nezbývá tedy než popřát novému dopravci hodně zdaru a spokojené cestující.