Jak se (až příliš) zvláštní vlak na zvláštní trasu vydal

21.8.2013 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Pečlivě plánovaný zvláštní vlak, jenž minulý pátek vyrazil z Polabí zvláštně vedenou cestou na Hanou, postihla jedna zvláštnost neplánovaná, kterou by si nejen jeho osádka a cestující rádi odpustili. Kvůli ní se z jeho jízdy hned na počátku stala záležitost spíš akutně adrenalinová než vzpomínkově nostalgická, ale vzhledem k tomu, že nakonec vše dobře dopadlo, může reportáž o této nečekaně až příliš nevšední akci vyznít veskrze pozitivně.

Reportáž jsme začali připravovat už ve chvíli, kdy jsme na tomto místě zveřejnili pozvánku na akci. Jeden z našich reportérů hodlal projet celou trasu mezi pardubickým hlavním nádražím a Kroměříží, druhý alespoň její část. A další se zase chystali zachytit soupravu ještě v její výchozí stanici či potom kdesi na trati. Dlužno dodat, že zejména ten záměr posledně uvedený pochopitelně pojali i mnozí jiní železniční fandové a ve svém plánování se opírali o příslušnou depeši k Zavedení vlaku dopravce ČD - mimořádné vlaky veřejné osobní dopravy, která „unikla“ na internet, aby zájemcům poskytla jízdní řád spoje - či vlastně spojů několika.

Trasa zvláštního spěšného vlaku Pardubice hl.n. - Kroměříž a jeho měnící se čísla
na mapě sítě SŽDC

Děj na pardubickém hlavním nádraží měl podle výše zmíněných informačních zdrojů vypadat poměrně jednoduše: Ze směru od Kolína v patřičnou dobu přijede vyčleněná lokomotiva (byť pochopitelně nikoliv ta, která byla uvedena v depeši), postaví se do čela soupravy určených vozů, do nichž nastoupí cestující, a zvláštní vlak se minutu po půl jedné hodině odpolední vydá na svou cestu směr Česká Třebová. Jenže všímavý pozorovatel dopoledního dění ve stanici nemohl přehlédnout skutečnost, že tomuto postupu cosi momentálně brání, a to velice zásadním způsobem. To „cosi“ byl prý už od rána vykolejený motorový vůz 843.025-8.

Vykolejený 843.025-8 blokuje kusé koleje pro ošetření vozů © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ten totiž uvěznil na kusých kolejích, na nichž jsou provozně ošetřovány osobní vagóny, kromě posunovací lokomotivy 714.222-7 a několika dalších vozidel také soupravu zvláštního vlaku, která se tam po dlouhodobém odstavení na obvyklém místě kolejiště podrobila úklidu před jízdou. Šlo, jak víme už z výše odkázané pozvánky, o vozy řady Bt-k, konkrétně o trojici 60 54 21-18 502-2 Bt-k⁶⁶², 60 54 21-18 465-2 Bt-k⁶⁶² a 60 54 21-18 313-4 Bt-k⁶⁶², formálně patřící Depu historických vozidel (DHV) čili ČD Muzeu Lužná u Rakovníka, ale fyzicky deponovanou v místní provozní jednotce DKV Česká Třebová a s domovskou stanicí Pardubice hlavní nádraží.

Na kusé koleji nehodou uvězněná souprava pro zvláštní vlak © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zatímco osádka nehodového vlaku (nebo nehodové jednotky, jak zní podle nápisu na něm oficiální označení) s pracovníky SŽDC zápolila s vykolejeným motorákem, případný zájemce si mohl v klidu zdokumentovat exteriér i interiér výše zmíněných vozů. A přitom patrně prošvihl okamžik příjezdu lokomotivy, která jim měla být hnacím vozidlem. Stroj T 478.1010 (751.010-0) v majetku NTM Praha provozuje Výzkumný Ústav Železniční, a.s. ve svém Zkušebním centru Velim. Slouží jako historické vozidlo, pro kterýžto účel byl vzorně opraven v DPOV, a.s. - PSO Nymburk, kde byl 31.3.2010 slavnostně pokřtěn, jak informoval Železničář 14/2010.

T 478.1010 po příjezdu na odstavnou kolej pardubického nádraží © PhDr. Zbyněk Zlinský

Znovuzrozená bardotka byla slavnostně představena veřejnosti 8.5.2010 na Dni otevřených dveří VUZ, o čemž se psalo na stránkách jejího majitele v historicky pojatém a poměrně podrobném článku. Od té doby jsme se s ní mohli setkat nejen na několika výstavách, ale také v čele nostalgických vlaků při různých akcích. Ale jen málokdo ji asi viděl v roli posunovací lokomotivy, kterou se z nouze stala právě onoho nešťastného pátku, kdy musela přistavit za ní stojící vratnou soupravu s lokomotivou 163.039-1 v čele a syslem 961.017-1 na postrku k nástupišti. Důvodem bylo vypnuté trakční vedení nad místem vykolejení a za ním uvězněná 714.222-7.

T 478.1010 zaskakuje na staničním posunu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Stalo se tak bohužel právě půl hodiny po čase, v němž měla muzejní bardotka vyrazit směrem k České Třebové v čele vlaku docela jiného. Jer pochopitelné, že jeho cestující už dávno netrpělivě obšlapovali kolem místa, kde se děla ona zvláštnost neplánovaná. A stejně pochopitelné je, že byla vyháněna z prostorů veřejnosti nepřístupných, kde se ztratí nebo dá tolerovat jedinec, ne však dav. Nicméně nakolejení motorového vozu bylo tou dobou už úspěšně završeno, ale zbývalo ještě odstranit použitá zařízení a pomůcky, zkontrolovat usazení vykolejeného podvozku na kolejích i jejich stav a nakonec uvést zkušebně vozidlo do pohybu.

843.025-8 po nakolejení pojíždí z místa nehody © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zatímco naštěstí jen mírně poškozený motorový vůz 843.025-8 pomalu opustil místo svého vykolejení a výhybka, jejíž nedokonalé přestavení údajně bylo příčinou nehodové události, i přilehlé koleje byly podrobovány nezbytné kontrole funkčnosti, bardotka T 478.1010 se ze své posunovací mise vrátila opět do výchozí pozice v kolejišti. Pak se konečně znovu uvolněná 714.222-7 mohla přes zmíněnou výhybku vydat na kusou kolej pro soupravu zvláštního vlaku, aby ji přistavila k nástupišti, kde ji už netrpělivě očekávali jeho cestující. Ti však aspoň viděli, co se právě děje - na rozdíl od přistupujících až v České Třebové či šotoušstva podél trati.

Souprava Sp 105017 čeká „bardotku“ u prvního, jeho cestující na druhém nástupišti
© PhDr. Zbyněk Zlinský

V době pokročilých komunikačních technologií lze předpokládat, že ani oni nebyli bez informací o zpožděném odjezdu, nicméně vidět postup věcí na místě je jistě méně stresující, než zprostředkované informace. Navíc se cestující zvláštního vlaku v jeho výchozí stanici mohli zabavit pozorováním a zaznamenáváním dění jeho odjezdu předcházejícího, včetně tak dlouho očekávaného nástupu historické bardotky do čela soupravy. Ten sám o sobě ještě nebyl bezprostřední předzvěstí vypravení Sp 105017 Pardubice hl.n. - Česká Třebová, protože kromě nezbytných úkonů provozních bylo třeba také vyčkat „díry“ v čilém dopravním ruchu na koridoru.

T 478.1010 konečně v čele zpožděného Sp 105017 Pardubice hl.n. - Česká Třebová
© PhDr. Zbyněk Zlinský

O více než hodinu opožděný odjezd zvláštního vlaku pochopitelně poznamenal také jeho jízdu prakticky v celé jeho trase, takže původně plánované jízdní doby mezi jejími klíčovými body vzaly vesměs za své a do cíle své cesty posléze zvláštní vlak dorazil se zpožděním zhruba dvojnásobným. Ale to předbíháme, zatím jsem stále ještě na pardubickém hlavním nádraží, kde se cestující dílem usazují na svá místa, dílem využívají zbytku času k pořízení památečního snímku, nejlépe v podobě ležérně opřené osoby o čelo zatím ještě tiché lokomotivy. Nakonec se na jejím stanovišti usadil sám šéf VUZ Ing. Antonín Blažek a uvedl vlak do pohybu.

Když na pardubickém nádraží „pozůstalí“ vyprovodili zvláštní vlak směr Kroměříž zrakem i záznamovým zařízením, mohli ještě týmiž prostředky sledovat finální práce na vykolejením motorového vozu postižené části kolejiště a pak i opatrnou jízdu jeho samotného přes výhybku, na níž k nehodě došlo. A tím pro ně tato akce většinou skončila. Na rozdíl od mnohých jiných příznivců železnice, kteří dílem ve vlaku seděli, dílem jej sledovali a dokumentovali zvenčí - ať už jen v jedné vybrané lokalitě, na různých vytipovaných místech, mezi nimiž se pohybovali vesměs po silnici, nebo z auta přímo za pohybu tam, kde to souběh trati se silnicí umožňoval.

Cestu vlaku mezi Českou Třebovou a Kroměříží některým z výše zmíněných způsobů pro tuto reportáž aspoň částečně zachytili (v abecedním pořadí) naši fotoreportéři Karel Furiš, Radek Hořínek, Stanislav Plachý a Roman Šnajdr, jimž za ochotnou spolupráci děkuji. Jejich snímky najdete v závěru připojené galerie, snad i ve správném chronologickém pořadí. (Pokud tomu tak není, beru vinu na sebe, ale už s tím nic nenadělám.) V každém případě doufám, že ty fotografie komentář nepotřebují a jsou výmluvné samy o sobě. Stejně jako závěrečné video Karla Furiše, které je sice omezeno jen na dílčí úsek jízdy vlaku, ale zato jeden z nejhezčích.