Dovolená s rodinou, fotoaparátem a Českými drahami (1)

Naše pouť začala 19.8.2013 na hlavním nádraží v Olomouci. Byla složena hned ze čtyř druhů vlaků.

Z Olomouce do České Třebové to byl Ex 540 Hutník (vůz Bbdgmee²³⁶), z České Třebové do Chocně následovalo cesta v R 864 Josef Václav Myslbek (vůz AB), z Chocně do Teplic nad Metují jsme se usadili do 854 na Sp 1870, abychom z Teplic nad Metují dorazili do Adršpachu Regionovou na Os 15776. Před deseti lety to cestování bylo jiné. Z Olomouce jsme jeli R 706 do Chocně, odtud pokračovali Os 5202 do Týniště nad Orlicí, abychom přesedli do Os 5102 směřujícího do Teplic nad Metují a dál Os 15766. Tehdy to cestování trvalo skoro o hodinu a půl déle než letos.

Nádražíčko Adršpach © Radek Hořínek

Po příjezdu do žst. Adršpach nás čekal pěší přesun až k zastávce Horní Adršpach, kde byl penzion, ve kterém jsme měli domluvené ubytování. Odtud jsme vyráželi k výletům do skalních měst. Hned první den jsme byli zmapovat, co nového je u vstupu do skalního města v Adršpachu, abychom jej druhý den navštívili. Chvíli jsme si připadali jako na Václavském náměstí. Ani jeden z nás si neuvědomoval, že by tu tehdy bylo tolik lidí. Kromě toho se zde točil film, tak jsme se setkali s herci a filmovým štábem.

Aktéři filmu se připravují na další natáčení © Radka Hořínková 

Na středu jsme si domluvili průvodce. Našeho člena a kamaráda jsme potkali při pondělní cestě v Náchodě, kde sloužil jako výpravčí. Tentokrát to byl vzorný páníček své border kolie Connie. Oba se s námi vydali na Ostaš do skalního bludiště. Setkali jsme se dopoledne v Teplicích nad Metují, kam jsme dorazili vlakem, abychom se dál vydali po svých na za dalšími skalami. Vašek nás vedl a radil nám, kam se dál podívat. Ostaš nás nadchla. Sice tam bylo dost lidí, ale ne jako v Adršpachu. Cestou jsme se rozhodli, že Vaška doprovodíme domů. V Hronově jsme si počkali na náš vlak a seznámili se s jeho manželkou, která byla ve službě coby výpravčí. 

Radka, Vašek a Connie na skále cestou na Ostaš © Veronika Kluková

Ve čtvrtek bylo naším cílem skalní město v Teplicích nad Metují. Dle Vaška by tam nemělo být tolik lidí jako v Adršpachu. Opak byl ale pravdou. Opět Václavák hadra. Na vstupu do skal jsme si vzali soutěžní kartu, kde se do políček křížovky vyplňovalo dle indicií, aby se získala tajenka a hlavně odměna. Kousek od vstupu je 300 schodů, které je třeba vyšlapat k dosažení vrcholu bývalého skalního hradu Střmen. Já a Radka jsme si těch 300 schodů vyšlapaly a sešlapaly. Radek zůstal dole, neboť nemá rád výšky. Bylo to hodně náročné. Odměnou byla procházka po skalním městě a pozorování jedinců, kteří lozili po skalách. Radek měl plány jiné.

Os 15764 v úseku Adršpach - Horní Adršpach © Radek Hořínek

Tedy focení toho, co se po kolejích hýbe, se skalami v Adršpachu. To bylo něco pro Radku. Navíc měla slíbeno, že se zastavíme u ozvěny, kam jsme se v úterý díky filmařům nedostali. Poté se šlo po svých zpět na penzion a cestou jsme všichni tři fotili vlaky. Na pátek se plánoval společný výlet s Vaškem a jeho manželkou. Z toho sešlo a my se rozhodli, že jenom courneme do okolí. Cílem byly Janovice. Cesta vedla kolem dalšího bývalého skalního hradu. Tentokrát jsme se nahoru vydali všichni tři. Jelikož jsme tam byli v čase jízdy osobáku z Teplic nad Metují do Trutnova, tak bylo rozhodnuto, že počkáme na jeho průjezd.

914.149 na Os 15758 v úseku Adršpach - Horní Adršpach © Radek Hořínek

Odtud jsme pokračovali po červené do Janovic, abychom si dali ve stejné hospodě jako před deseti lety oběd. Po vydatném a dobrém jídle následoval přesun k žst. Janovice u Trutnova, kde jsme si počkali na vlak, který nás odveze zpět do Adršpachu ke vstupu do skal. Chtěli jsme si půjčit loďku a projet po pískovcovém jezeře. Měli jsme smůlu. Všechny loďky byly půjčené a vrátit se měly v době, kdy půjčovna zavírala. Tak jsme si počkali na vlak a vyjeli do Horního Adršpachu, kde si Radka chvíli užívala na dětském hřišti.

Zastávka Horní Adršpach © Radek Hořínek

Sobota byla rozlučkovým dnem. Po snídani jsme si sbalili svých pár švestek do zavazadel a vydali se čekat na šukafon, který nás měl posunout do Trutnova. Kvůli zpoždění jsme raději vystoupili v žst. Trutnov střed, aby nám na hlavním nádraží v Trutnově neujel R 850 Sněžka, který jsme zvolili pro přesun do Prahy. Radek si vybral spojení s co nejmenším množstvím přestupů a hlavně po tratích, po kterých ještě nikdy nejel. Do Prahy na hlavní nádraží jsme dorazili dle jízdního řádu. Hned první, co jsme viděli, byla berta 749.121 a Radek se rozhodl, že se vydá v neděli na Pacifik, vyfotit si bertičky. ale o tom až v jeho povídaní z druhé části dovolené.

Úvodní snímek: 814.025 na Os 15757 v Horním Adršpachu © Radek Hořínek