Unikátní zastávka je součástí unikátní vize oživení pohraničí

27.1.2014 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Unikátní zastávka je součástí unikátní vize oživení pohraničí

Dne 24. ledna tohoto roku byla slavnostně uvedena do provozu železniční zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour, která je jedinečná nejen tím, že jde o první soukromý tarifní bod na veřejné železniční síti České republiky, ale také svým architektonickým pojetím, geografickou polohou a především širším posláním, už v titulku reportáže z akce naznačeným.

 
 
 
 
 
 
 
Jménem investora pana Josefa Šusty, majitele pivovaru Kocour, si Vás dovolujeme pozvat na slavnostní otevření nové železniční zastávky Varnsdorf-pivovar Kocour na trati Liberec - Zittau - Varnsdorf - Seifhennersdorf. Nová zastávka je jedinečná svým architektonickým řešením a zejména tím, že ji na státní železniční síti postavil soukromý investor - majitel pivovaru. Zastávka je samozřejmě veřejně přístupná a slouží též místním obyvatelům. Tak začínal průvodní dopis pozvánky, která byla z těch, jež se neodmítají. Zvlášť, když slibovala velice zajímavý program, svým rozsahem náplň podobných akcí, na něž jsme občas zváni, značně překračující.
 
Pozvánka na akci
 
Jak je zřejmé z výše uvedené pozvánky, posloužila také jako volná jízdenka na vlaky společnosti Vogtlandbahn, která pod názvem TRILEX provozuje od 12.12.2010 dopravu na „mezistátní“ trati číslo 089. (Této skutečnost jsme se na tomto místě kdysi dotkli jak v reportáži z projetí tratě ještě s Českými drahami, tak v širším historickém ohlédnutí.) Což byl svým způsobem další důvod k účasti - i když tarif TRILEXu je vcelku příznivý, přece jen cestování do toho koutu naší železniční sítě není už tak výhodné a jednoduché, jako kdysi. A pro autora reportáže přitažlivost akce zvyšoval i fakt, že úsekem Varnsdorf - Seifhennersdorf dosud nikdy nejel.
 

Zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour s okolím na turistické mapě; zdroj: www.mapy.cz
 
Pohled na mapu ukazuje, že slavnostně otvíraná zastávka leží takřka na česko-německé hranici, což je další její zvláštností, v úvodu už naznačenou. Možná někoho zarazí, že ji kartografové už stihli do svého díla zakreslit. K tomu je třeba vysvětlit, že byla uvedena do provozu krátce po počátku platnosti grafikonu vlakové dopravy na období 2013/2014, jak zaznamenala tisková zpráva IDOL. V knižním jízdním řádu SŽDC byla uvedena s obvyklou poznámkou „zastávka otevřena ode dne vyhlášení“, která z jeho inovované elektronické podoby dne 23.12.2013 zmizela. V obdobném dokumentu samotného dopravce byla zřejmě uvedena už od 15.12.2013:
 

Jízdní řád vlaků TRILEX
 
Připojená fotografická část reportáže začíná v souladu s programem na 5. nástupišti libereckého nádraží, odkud osobním vlakem TLX 20910 do Seifhennersdorfu vyrazila kupodivu jen malá hrstka pozvaných hostů. O to více se jich do Desira nahrnulo na zastávce Varnsdorf-pivovar Kocour, aby společně překonali zbývající dva tarifní kilometry na konečnou tratě v sousedním německém městě s mnoha názvy. Tam došlo k setkání se zástupci radnic a dalšími pozvanými hosty a po krátké chvíli motorová jednotka vyrazila zpět jako mezistátní zvláštní vlak. Provizorní nástupiště v Seifhennersdorfu takový nával lidstva asi ještě nezažilo.
 

Vítání s německými hosty na zastávce Seifhennersdorf © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
A totéž zřejmě platí také o pravidelných spojích, běžně odtud vyjíždějících. Na zastávce Varnsdorf-pivovar Kocour čekali už další pozvaní, kteří projížďku vlakem z různých důvodů oželeli, a tak nic nebránilo tomu, aby se rozproudil slavnostní ruch. Po úvodním slovu moderátora, tlumočeném také do němčiny (což platilo i pro všechna vystoupení další), promluvil starosta Varnsdorfu Martin Louka. Ten mimo jiné připomněl, že jde už o druhý takový počin na území města, když se zdařilo postavit a dne 18.10.2013 zprovoznit zastávku Varnsdorf staré nádraží. A netajil se nadějí, že obě poslouží nejen místním obyvatelům, ale také turistickému ruchu.
 

Hovoří starosta města Varnsdorf Martin Louka © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Jako druhý se chopil mikrofonu majitel pivovaru Kocour a po něm pojmenované zastávky Josef Šusta. Není zjevně přítelem dlouhých řečí, a tak jen ve stručnosti připomněl historii realizace svého záměru. My můžeme naše čtenáře odkázat na v tomto směru mnohem obsáhlejší tiskovou zprávu, která ukazuje, že i podnikatel v silniční dopravě může být železničním nadšencem. O tom, že je také pivovarníkem, nemluvě - byť se jím stal docela zajímavým způsobem a dosáhl při tom podivuhodných výsledků, jak je zaznamenáno na stránkách pivovarských. A to si ještě nějaké další aktivity toho nápaditého muže necháme v záloze na později.
 

Majitel pivovaru Kocour i mnoha nápadů s ním spojených Josef Šusta © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Svou nápaditost Josef Šusta projevil i v průběhu dalšího bodu programu, jímž bylo zdánlivě zcela běžné stříhání pásky. Jenže textilní páska byla nahrazena poměrně solidním ocelovým řetězem, který se pochopitelně pokusu o zdolání krejčovskými nůžkami v ruce páně starostově hravě ubránil. Načež investor a majitel zastávky vytasil nůžky pákové, ale i ty si pro daný účel vyžádaly dvoumužné obsluhy. Řetěz byl nakonec úspěšně zdolán a mohlo se přikročit k dalšímu obvyklému úkonu, pokřtění nové stavby. Je nasnadě, že majitel pivovaru pro ten účel nemohl zvolit mok jiný než vlastní a stěnu přístřešku zastávky skropil svým unikátním pivem.
 

Josef Šusta křtí svou zastávku svým produktem © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Poté už podle programu a studeného počasí nastal čas na přesun do nedalekého pivovaru, jak usoudil moderátor, ale vyšlo najevo, že se tak trochu zapomnělo na zdravice hostů z německé strany nedaleké hranice. Ale nakonec došlo i na ně a jako první se mikrofonu zmocnil starosta Großschönau Frank Peuker, který mimo jiné předal majiteli zastávky písemný příslib, že jeho obec na jaře na zastávce zasadí strom nebo jinou dřevinu podle přání. Tak nějak na dotvrzení dobrých sousedských vztahů. Starostka Seifhennersdorfu Karin Berndt pak zvala přítomné na oslavy 140 let od doby, kdy koleje dospěly do jejího města, tedy dne 1.11.1874.
 

Starostka Karin Berndt po projevu poskytuje rozhovor České televizi © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Při té příležitosti si také posteskla, že jí doposud nevyšel záměr získat do městského vlastnictví bývalé nádraží, jak se to podařilo třeba právě jejímu kolegovi z Großschönau. To vše se dálo už bez kulisy Desira, které mezi tím odjelo strojově na konečnou, aby mohlo po chvíli zastávkou projet v roli Os 20915 Seifhennersdorf - Zittau, ke značné potěše zbývající hrstky filmařů a fotografů profesionálních i soukromých. Pak se také oni odebrali do vyhřátých prostorů pivovarské restaurace, v jejímž sále se měla odehrát jak mírně teoretická část slíbeného programu, spočívající v několika prezentacích, tak jeho část veskrze praktická, mající podobu jídla a pití.
 

Atmosféra v sále pivovarské restaurace před prezentacemi © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Jako první se ujal slova Josef Šusta, který se zhostil prezentace svého pivovaru opět poměrně stručně a v intencích toho, co už známe z výše uvedených odkazů. Zmínil se také o některých dalších plánech, například doplnit stávající možnost ubytování železničního několika hotelovými pokoji přímo nad restaurací. Pak vyzval zúčastněné, aby si s ním připili na zdar nejen právě otevřené zastávky, ale celého jeho počínání. K tomu účelu před každým hostem stála lahvička piva a ležel kus kovu jednoduchého tvaru, z něhož se vyklubal otvírák korunkových lahvových uzávěrů. Oba tyto předměty měl každý použít, pak si nalít pivo do sklenice a připít.
 

Pivní tácek obecný a otvírák příležitostný, na obou jsou kocouři, ale jen na jednom také
půdorys zastávky © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Po této spíš odlehčující vložce se začaly dít věci velice vážné. Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D. z architektonické kanceláře DOMYJINAK s.r.o. nejprve představil výtvarné a konstrukční řešení nové zastávky, především jejího přístřešku. Ten má stylizovanou podobu pivních bedniček a je vyroben z ocelového plechu, který má časem zrezavět a tím dosáhnout zamýšlené barvy, viditelné zatím jen na vizualizaci. Stavba obsahuje četné další finesy, jako je například skrytá skříň s elektrovýzbrojí i hrablem na sníh, unikátní lavička s trasou vlaku na sedadle a charakteristickou kocouří opěrou či efekty slunečního světla, procházejícího kocouřími otvory ve stěnách.
 

Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D. představuje rezavou zastávku © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Zastávka ovšem není jediný projekt, který ona architektonická kancelář pro Josefa Šustu připravuje. Dva další se týkají bydlení. První je sama o sobě nikoliv mimořádná, ale v tomto konkrétním pojetí přece jen netypická stavba už zmíněné hotelové části, pojatá jako vestavba do stávající struktury objektu pivovaru, se zachováním řady jejích původních prvků, jak je zřejmé z vizualizace. Zatím poslední záměr má ovšem ke konvenčnímu pojetí bydlení daleko, jak naznačuje už jeho název Bydlení ve stromech. Zcela atypické věžové chaty mají vyrůst v lesnaté části areálu pivovaru, při státní hranici, z jejíž druhé strany by mohly nalákat nocležníky.
 

Bydlení ve stromech; zdroj: DOMYJINAK
 
Posledním řečníkem byl Ing. Pavel Blažek z poradenské firmy Transport Advisory, s.r.o. se svým příspěvkem o rozvoji železniční dopravy ve Šluknovském výběžku. Ve skutečnosti se věnoval dopravní obslužnosti tohoto i navazujícího území v obecnější rovině a prezentoval mezinárodní projekt ELLA Regio, který podle nedávné tiskové zprávy dospěl do finále. I když jeho vystoupení bylo velice zajímavé, není třeba se o něm příliš rozepisovat, protože je k dispozici jak už jinde použitá stručná prezentace projektu, tak také podrobná studie proveditelnosti, takže se každý zájemce může dovědět zhruba tolik, jako přímí účastníci akce, ba možná i víc.
 

Ing. Pavel Blažek hovoří o rozvoji železniční dopravy ve Šluknovském výběžku
© PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Poté měla následovat diskuse zejména k vystoupení poslednímu, kterou ale zahájil a současně ukončil starosta města Varnsdorf Martin Louka s tím, že téma je rozsáhlé, doba notně pokročila, a bude proto lépe výměnu názorů odložit na jinou příležitost a věnovat se už připravenému obědu. Což nikdo nerozporoval a většina přítomných se zahleděla do předložené nabídky, aby si mohla objednat dle své chuti. Byli ovšem i tací, co oběd obětovali v zájmu shánění dalších podkladů pro reportáž a k nim patřil i autor této. Takže místo posezení v teple a hojnosti vyrazil nejprve do místního minizvěřince a pak na vlečku patřící další firmě Josefa Šusty.
 

Vlečka NOPROSU č. 3261 s kolejovou bránou a hotelem Vagon © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Poté by bylo hříchem nevyužít možnosti zdokumentovat novou zastávku tentokrát už bez davu obdivovatelů kolem. Na další činnost už čas nezbýval, protože v dobu danou jízdním řádem zastávkou projelo už důvěrně známé Desiro VT 22 jako Os 20916 Zittau - Seifhennersdorf, aby se po krátké chvíli vrátilo v roli Os 20965 Seifhennersdorf - Varnsdorf, kupodivu s cílovou stanicí Liberec na informačních panelech. Aby účastníci slavnostního dění nemuseli ve Varnsdorfu přestupovat na Os 20919 Rybniště - Liberec, dopravce tam obě soupravy prohodil a přestupovat museli cestující od Rybniště. Což bylo prvním milé, druhým jistě nikoliv.
 

Ze zastávky Varnsdorf-pivovar Kocour hosty přímo do Liberce odveze blondýnka
© PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Ne každý z nastupujících postřehl, že na stanovišti té motorové jednotky sedí místo běžnějšího muže světlovlasá Maschinführerin, ale podle jízdy si něčeho takového nemohl všimnout nikdo. I když ve Varnsdorfu kvůli zmíněné záměně vozidel nastaly jisté zmatky a vyjeli jsme odtud o něco později, zpoždění jsme dohnali na zastávkách na znamení (a takových je na trase většina, včetně té právě slavnostně otevřené), kde si nikdo nastoupit ani vystoupit nepřál. Takže vlak dorazil do své mimořádné cílové stanice téměř na čas a celá akce tak definitivně skončila. Lze se nadít, že splnila svůj hlavní účel - skrze média vzbudit pozornost široké veřejnosti.
 

Zastávka Varnsdorf staré nádraží přiblížila vlaky centru města © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
A to pochopitelně nejen o zastávku samotnou, ale také o všeobecné dění na poli oživení tak zapadlého koutu naší republiky, jakým je Šluknovský výběžek a přilehlé partie česko-německého pohraničí. Majitel pivovaru Kocour ukazuje, že když si někdo vytýčí smysluplný cíl a houževnatě k němu směřuje, může dosáhnout úspěchu. Zatím ovšem jen částečného, smysluplnost jeho konání ukáže a budoucnost, jak si uvědomuje třeba také starosta Varnsdorfu - aspoň podle České televize. Josef Šusta vstoupil do dějin jako první soukromá osoba, jež se u nás stala investorem železniční zastávky; před tím tak učinila jen nadnárodní firma, píše iDNES.cz.
 

Co si o tom všem myslí pivovarský oslík, to se nám zjistit nepodařilo © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Prameny a odkazy:
  1. Liberecký kraj - oficiální stránky
  2. Ústecký kraj - oficiální stránky
  3. Správa železniční dopravní cesty, s.o. - oficiální stránky
  4. Účelové sdružení Dopravní svaz Horní Lužice – Dolní Slezsko (ZVON)
  5. Verkehrsverbund Oberelbe – Wikipedia (VVO)
  6. VVO-Navigator - oficiální stránky (v češtině)
  7. Železniční trať Liberec–Zittau – Wikipedie
  8. Železniční trať Liberec–Rybniště – Wikipedie
  9. Bahnstrecke Mittelherwigsdorf–Varnsdorf–Eibau – Wikipedia
  10. Vogtlandbahn – Wikipedie
  11. Trilex Online - oficiální stránky dopravce
  12. Varnsdorf – Wikipedie
  13. Město Varnsdorf - oficiální web
  14. Seifhennersdorf – Wikipedia
  15. Großschönau (Sachsen) – Wikipedia
  16. Pivovar Kocour - firemní stránky
  17. Transport Advisory, s.r.o. - firemní stránky
  18. DOMYJINAK s.r.o. - firemní stránky
  19. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: Mezistátní zvláštní vlak dorazil do zastávky Varnsdorf pivovar Kocour © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy