První rok provozu překladiště METRANS v České Třebové

 

 

 

 

 

 

Po změnách počátkem 90. let, kdy bylo zrušeno železniční vojsko, byla základna opuštěna a ponechána svému osudu a postupně rozkradena a rozebrána. Celý prostor byl zanedbaný, zarostlý náletovou dřevinou, několik kolejí někdejší montážní základny, které zde zbyly, bylo nevyužívaných a rezavějících. Jen asfaltová plocha sloužila pro autoškoly, malý rybníček zase pro rybáře. Stavbu terminálu jsem na VLAKY.NET již představil. Čas rychle plynul a kontejnerový terminál firmy METRANS tak v České Třebové v lednu 2014 zahájil druhý rok své činnosti.

 

Je vybaven třemi portálovými jeřáby, šesti průjezdnými kolejemi a rozsáhlými odkladnými prostory na kontejnery. V areálu fungují i kolové překladače, které nakládají kontejnery na silniční návěsy. Překladiště přineslo nové pracovní příležitosti a udržely zaměstnanost i na zdejším seřaďovacím překladišti. Činnost kontejnerového překladiště láká také první investory, kteří projevují zájem v okolí stavět výrobní a skladovací provozy a tím vzniknou i další pracovní příležitosti. První kontejnerový vlak pro nový terminál přijel do České Třebové ve čtvrtek 3. 1. 2013 v časných ranních hodinách.

 

Vlak 54331 nsl. z Prahy Uhříněvsi dovezla lokomotiva ČDC 363.075. Ještě před tím bylo v druhé polovině prosince 2012 na překladiště dopraveno několik kontejnerových vozů několika typů s kontejnery několika velikostí. Noví zaměstnanci se zde učili pracovat s jeřáby, provádět nakládku i vykládku a umisťování kontejnerů na různá místa terminálu. Od 7. 1. 2013 byl zahájen ostrý provoz celého terminálu. Toho dne přijelo do České Třebové několik kontejnerových vlaků, další zase po překládce odjely. Jeřáby začaly překládat kontejnery, ukládat na odkladná místa v areálu, který se začal plnit.

 

První dny provozu na překladišti byly zatěžkávací zkouškou pro všechny zúčastněné pracovníky METRANSu i ČD Cargo. METRANS na pracovní místa přijal hlavně mladé, ale nezkušené zaměstnance. Ti sice prošli školeními a zácvikem i praxí na terminálu METRANS v Praze Uhříněvsi, zde se však projevila jejich nezkušenost s organizováním překládky a provozem na železnici a odlišná činnost než v Praze. Také výpočetní technika se ukázala být slabinou a kolabovala, výstupy k účetnictví byly nepřesné, vázla komunikace a odbavení vlaků. Na necelé dva měsíce byla v terminálu také nasazena posunovací záloha firmy METRANS, lokomotiva 740.444. Ta zde vypomáhala zvládnout první týdny rozjezdu terminálu, posun a přístavbu vozů.

 

Lokomotiva 740.444-5 na vjezdovém nádraží dne 10.2.2013 © Pavel Stejskal

 

První dny po rozjezdu terminálu METRANS Česká Třebová se na nádraží České Třebové začaly objevovat ve velkém lokomotivy 363. Dne 8. 1. 2013 se zde mimo jiné sešly 363.032 (Uhříněves - ČT), 363.048 (odstavená), 363.015 (ČT - Havířov), 363.013 (odstavená) – viz obr. 02. Rozjezd překladiště však zpočátku zkomplikovalo hned několik okolností, se kterými nikdo nepočítal. Hned druhý den, v úterý 8. 1. 2013 vysadil jeden z jeřábů, navíc začalo hustě sněžit, jeřábová dráha byla zachumelená a tak přestaly nakonec pracovat i zbývající jeřáby. Činnost terminálu začala váznout.

 

ČD Cargo nasadilo přímo na terminál své zaměstnance a posunové zálohy byly nasazovány přednostně sem. Kolaps se nakonec podařilo odvrátit a v dalších dnech již nastal návrat k normálu. Další týden byla na více jak jeden den zastavena činnost terminálu výpadkem elektřiny, kdy vyhořelo trafo napájející terminál. Během dalšího provozu terminálu bylo nutno doladit řadu věcí v činnostech provázaných mezi METRANSem a ČD Cargo, tak aby byly dodržely termíny na manipulaci s kontejnery a odbavení vlaků po příjezdu i před odjezdem.

 

Na terminál vjíždějí vlaky přes vjezdové nádraží a samotné kolejiště terminálu v prostoru jeřábových drah je bez trolejového vedení. Tento 700 metrů dlouhý úsek musí strojvedoucí projet samospádem a vlak zastavit tak, aby lokomotiva dosáhla sběračem na trolejové vedení v dolní části překladiště. Vozy musí být přistavené tak, aby z prvního vozu byla možná bezpečná manipulace s kontejnery. Z počátku provozu tak byly obavy při vjíždění kontejnerových vlaků do terminálu s průjezdem bez trolejového úseku a spolehlivém zastavení pod dalším úsekem s trolejí.

 

Obavy se nakonec ukázaly liché a dnes se prakticky nestane, že by některý vlak nedojel pod trolejový úsek na odjezdové straně. Původně bylo místo zastavení označeno pouze odhadem terčíkem s písmenem „V“, jak je vidno na obrázku č. 19. Protože však byly stále problémy s vykládkou kontejnerů i po přesném zastavení u návěsti „Místo zastavení“, došlo k přesnějšímu zaměření se všemi elektrickými lokomotivami ČDC, které připadají do úvahy k nasazení na kontejnerové vlaky z a na terminál a místa byla nově vyznačena pouze tyčí, barevně označenou (obr. č. 20). Platí zásada, že je lepší značku projet a s vlakem couvnout, než nedojet.

 

Tyčí vyznačená místa zastavení a stroj 363.015-9 dne 29.1.2014 © Pavel Stejskal

 

Při zastavení vlaku mimo trolej dojde ke zdržení, neboť vhodná motorová záloha nemusí být hned k dispozici. Vnitřní předpis vlečky METRANS toto projetí dovoluje. K několika úpravám došlo také na počátku trolejového vedení v dolní části překladiště, kde se projevily některé drobné nedostatky. Plného výkonu dosáhl terminál v červnu 2013, kdy byl také oficiálně otevřen. Za rok 2013 zde bylo odbaveno na 8 000 vlaků. Terminál je zařízen na kontejnery různých velikostí a konstrukcí, ty jsou nakládány na vagony, nebo auta, která zajišťují svoz a rozvoz k zákazníkům nejen v regionu jak bylo původně avizováno, ale i do podstatné části České republiky, hlavně na Moravu.

 

Soupravy jsou sestavené z vozů patřící firmě METRANS, z části od ČD Cargo a z části pronajatých od jiných vlastníků, zvláště dopravce AAE. Během rozjezdu překladiště nasadila firma METRANS univerzální kontejnerové vozy nové koncepce řady Sggnss, které jsou přezdívané „ježek“. Vlaky na překladiště dojíždějí hlavně z překladišť Praha Uhřiněves, Lípa nad Dřevnicí, Havířov, Krems, Hamburg, Bremerhaven, Dunajská Streda a do stejných cílů odtud směřují. Téměř všechny vlaky jsou vedeny v úzké spolupráci s ČD Cargo, některé vlaky jsou pak vedeny také vlastními náležitostmi METRANS, převážně lokomotivami TRAXX.

 

Z lokomotiv ČD Cargo, se zde objevují všechny traťové lokomotivy, které se objevují v České Třebové i na jiných nákladních vlacích. Každý příchozí vlak je zkontrolován, každý kontejner, který je zde složen nebo přeložen dostane svoje přesně vymezené místo na odkladných plochách terminálu, popř. určení na kontejnerový vůz na jiném vlaku. Vše je zaneseno do počítače, ze kterého jsou pak odeslány informace do počítačů na jeřábech. Všichni zúčastnění pracovníci na překládce mohou průběh překládky sledovat na obrazovkách počítačů a tak lze určit na které koleji probíhá překládka, jak jsou naložené soupravy i jak jsou odkladná místa naplněna.

 

Vše je na obrazovce počítače graficky a barevně znázorněno i s přesným určením poloh jeřábů. Když je překládka dokončena, kontejnery naložené na určených vozech, je vlak zkontrolován a předán zaměstnancům ČD Cargo. Přijede vlaková lokomotiva, popř. záloha, vozmistr provede zkoušku brzdy, tranzito zajistí soupis vozů, zkontroluje počet vozů a zajistí potřebné dokumenty pro vlak. Pak je vlak připraven opustit terminál METRANS v České Třebové a vyrazit ke svému cíli. Signalista METRANSu domluví s výpravčími na řídícím stavědle 019 odjezd vlaku a po souhlasu hotový vlak odjede do odjezdového nádraží.

 

Vlak s lokomotivami METRANS 186.183 a 181 při průjezdu Ústím nad Labem © Pavel Stejskal

 

Vlaky směr Praha a Německo odjíždějí podle návěstí na trať a ke svému cíli. Vlaky směřující na Moravu, Slovensko a Rakousko v odjezdovém nádraží musí zastavit. Pakliže byl tento vlak dopraven již svojí vlakovou lokomotivou, ta objede soupravu a z druhé strany (od Jihu) nastoupí na svůj vlak. Jestliže je tento vlak do odjezdového nádraží dopraven zálohou, popř. jiným vhodným strojem, ten je na straně Sever odvěšen a ze správné strany nastoupí vlaková lokomotiva. Podle možností, když je vlak těžší a potřebuje postrk, najíždí na terminál pro takový vlak většinou postrk, nebo dispečerka. Situace je však každou směnu jiná, tak jak si vyžaduje provozní situace.

 

ČD Cargo zde také zajišťuje veškerý posun, přeřazování souprav i jednotlivých vozů. Nejčastěji nasazovaná je zde 2. záloha, která je v nezávislé trakci lokomotivou 742. V případě potřeby, nebo nasazení 2. zálohy na jiné práci v rámci seřaďovacího nádraží, nastupuje další nezávislá záloha – číslo 3. Na terminálu se také objevuje i 1. záloha, ta je však zpravidla elektrická, vedená lokomotivou 111. Nasazena bývá na přivezení zátěže, nebo prázdných vozů na terminál z vjezdového nádraží, nebo zastupuje vlakové stroje na provedení úplné zkoušky brzdy. Zpravidla pak sveze odbavený vlak do odjezdového nádraží, kde je přepřažena a nastoupí vlaková lokomotiva.

 

Vzhledem k délce lokomotivy 111 však na odbavovaný vlak musí nastoupit hned dvě zálohy (obr. 49). Po odjištění soupravy a vyrovnání tlaku v hlavním potrubí je souprava nezávislou zálohou popotažena tak, aby lokomotiva 111 mohla bezpečně zvednout sběrač. Nezávislá záloha pak odstoupí z terminálu, elektrická záloha vykoná úplnou zkoušku brzdy. Veškeré práce ČDC zajišťované na terminálu METRANS řídí staniční dispečer po domluvě s dispečerem METRANSu. Pokyny pro vlastní práce a posun na terminálu řídí signalista METRANSu, který staví posunové cesty a domlouvá postupy s vedoucími posunu jednotlivých záloh ČDC.

 

Kromě ucelených kontejnerových vlaků odbavuje terminál i tzv. „kusovky“. Jedná se o vozy s kontejnery od přepravců, kteří nakládají své zboží do jednotlivých kontejnerů a po železnici nechávají své zásilky dopravovat jako vozové zásilky na terminál. Počty takových zásilek se liší, směnu od směny, může se jednat i o 20 vozů najednou. „Kusovky“ jsou jeřáby složeny, nebo přeloženy na vozy ucelených vlaků. Tyto vozy přistavuje na terminál opět 2. záloha a prázdné, či znovu naložené vozy odváží do odjezdového nádraží, odkud jsou přes spádoviště rozřazeny podle relací na vlaky.

 

Terminál dne 14.6.2013 zaplněný kontejnery © Pavel Stejskal

 

Velkým problémem, který však neovlivní zaměstnanci METRANSu ani zaměstnanci ČD Cargo v České Třebové, je včasnost příchozích vlaků z dalších terminálů. Hlavní příčinou je výluková činnost na tratích SŽDC a ta bude probíhat i v letošním roce. Ta nejbližší České Třebové bude probíhat na přestavbě nádraží v Ústí nad Orlicí. Na příjezdové vlaky do terminálu a jejich náklad čekají výchozí vlaky zvláště do terminálů v Německu. Opoždění příjezdových vlaků ovlivňuje tím také zpoždění výchozích vlaků. Činnost překladiště však přinesla i některé problémy.

 

Tím nejviditelnějším je zvýšená automobilová doprava v České Třebové a okolí, která způsobuje rychlou devastaci místních, pro kamionovou dopravu nevyhovujících komunikací, které bude nutno rychle opravit. Původní sliby, že silniční doprava naroste pouze o 60 – 80 nákladních aut denně, byly značně nepřesné a dnes městem projede 10x více nákladních aut než bylo avizováno. Město již přistoupilo k prvním opatřením a snaží se alespoň kamionovou dopravu, směřující na terminál, usměrnit po vytýčených komunikacích.

 

Protože terminál má pouze 6 kolejí, je nutno podle požadavků METRANSu a provozní situace na terminálu prázdné soupravy odvážet mimo terminál, aby byly uvolněné koleje překladiště pro další příchozí vlaky. Tyto soupravy jsou většinou odstavovány na vjezdovém nádraží, samostatné vozy pak na kolejích pod spádovištěm, popř. v jiných místech seřaďovacího nádraží. Také některé výchozí vlaky jsou posunovacími zálohami odváženy do odjezdové skupiny, kde jsou opět podle provozní potřeby odstavovány a čekají na své lokomotivy.

 

Nyní se ukazuje, že útlum seřaďovacího nádraží v České Třebové v minulém období a vyloučení jedné směrové skupiny pod svážným pahrbkem nebyl zrovna prozíravý čin. Již dnes na nádraží chybí koleje pro odstavování souprav z terminálu, i pro potřeby dalšího posunu a vlakotvorby. O shromažďování vozů a sestavy ucelených vlaků v České Třebové projevili v posledních měsících i další přepravci, konkrétně z automobilového průmyslu. Ukazuje se, že českotřebovské nádraží je v současnosti kapacitně zcela naplněné a bude muset zřejmě dojít k postupnému zprovoznění vyloučených kolejí.

 

Kolapsový den 8.1.2013 zadržel v České Třebové hned několik vlaků © Pavel Stejskal

 

To vše však chce čas a peníze. Zatím co média v posledních měsících masírují veřejnost tím, že firma ČD Cargo je na tom špatně a hrozí rozsáhlé propouštění, zde v České Třebové zatím nic takového nehrozí. Firma METRANS navíc předpokládá rozšíření svého překladiště v České Třebové o další terminál na současných kolejích 201 – 210 na seřaďovacím nádraží. V současné době probíhají řízení o odkupu dalších pozemků a příprava projektové dokumentace. Stavba by pak mohla být realizována v letech 2015 - 2016.