Po stopách zrušené trati do Horního Benešova

Ten je z části zatím zachován pro nákladní dopravu (Jakartovice – Svobodné Heřmanice) a z části zrušen a snesen (Svobodné Heřmanice – Horní Benešov).

Stavba železniční trati Opava východ – Horní Benešov byla zahájena v roce 1891 a slavnostní otevření se uskutečnilo 29.6.1892. Stavební délka trati byla 29,660 km a maximální sklon dosahoval hodnoty 30 ‰. Provoz nejdříve zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda, která však byla k 1.1.1906 převedena do vlastnictví státu. Po vzniku Československa v roce 1918 převzaly provoz ČSD. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 převzala provoz DR (Německá říšská dráha) a po skončení války v roce 1945 byl provoz opět veden v režii ČSD.

Jízdní řád trati Opava východ – Horní Benešov z roku 1944

V 60. letech 20. století došlo v souvislosti s těžbou barytu k poklesu podloží pod tratí v úseku pod Horním Benešovem a následně bylo rozhodnuto o zastavení dopravy v úseku Svobodné Heřmanice – Horní Benešov (5 km) k 5.4.1970. Koleje byly sneseny v roce 1981. Další rušení proběhlo až 21. století. S koncem grafikonu bylo 10.12.2005 ukončeno zajíždění osobních vlaků do Svobodných Heřmanic, které sem v tu dobu zajížděly už jen o víkendech. I po letošním plánovaném úplném zrušení osobní dopravy by trať měla dále sloužit nákladní dopravě, a to v celém dosud existujícím úseku Opava východ – Svobodné Heřmanice (25 km). Ve Svobodných Heřmanicích bude nadále probíhat nakládka břidlice.

Snesený úsek Svobodné Heřmanice – Horní Benešov (zdroj: www.mapy.cz)

K realizaci této železničně-archeologické pěší túry nás přiměly dva zásadní faktory. Zaprvé již zmiňované zastavení osobní dopravy do Jakartovic od 7.4.2014. Od tohoto data bychom museli projít do Horního Benešova celých 30 km trati z Opavy a ne jen těch 9 km z Jakartovic. A zadruhé to bylo takovýmto akcím přívětivé počasí předpovězené na víkend 8. a 9.3.2014. Jinak samozřejmě jaro před obdobím vegetace je nejvhodnější čas na procházení zrušených tratí.

Na cestu jsme se vydali v sobotu ráno z Martinova bydliště v Týništi nad Orlicí. Cesta přes Choceň, Českou Třebovou a Olomouc probíhala naprosto bez problému, ale za Studénkou se vyskytl problém: stržený sběrač na lokomotivě 151.019-7 našeho vlaku EC 143 Odra.

Neplánované zastavení vlaku EC 143 „Odra“ mezi Studénkou a Jistebníkem
© Ing. Marek Vojáček

Dle vyjádření strojvedoucího byla na trakčním vedení spadlá tyč a on už nestačil stáhnout sběrač, který byl následně poškozen. Pokračovat by se sice dalo s předním sběračem, ale to bylo dispečerem zakázáno kvůli nebezpečí uvolnění poškozeného sběrače za jízdy a poškození trakčního vedení. Museli jsme tedy počkat na vozidlo údržby trakčního vedení a montéři pak připevnili poškozený sběrač ke střeše lokomotivy, aby se mohlo pokračovat dál. Takže nakonec všechno dobře dopadlo, jen jsme do Ostravy-Svinova přijeli se zpožděním 85 minut. Plánovaná prohlídka Opavy tedy musela být z našeho programu vypuštěna, ale jinak byla tato událost poměrně pěkným zpestřením a neubrala nám nic na dobré náladě.

Ze Svinova pak následovala jízda Elefantem do Opavy a tam přestup na motorový vůz 809.307-2, který nás odvezl do Jakartovic. Podivili jsme se, že vlak do Jakartovic byl téměř zaplněný do posledního místa. Pravděpodobně jsme to nebyli jen my, kteří se s touto tratí přijeli rozloučit.

Jakartovice © Ing. Martin Řezáč

Na konečné v Jakartovicích se potom ukázalo, že ani nebudeme jediní, kteří se rozhodli vydat po zbytku trati pěšky. Po obligátní fotodokumentaci stanice jsme se tedy vydali směrem na Svobodné Heřmanice.

Úsek trati před mostem přes Heřmanický potok © Ing. Marek Vojáček

Trať z Jakartovic nejdříve stoupá jen mírně, ale za mostem přes Heřmanický potok, což je největší stavba na trati, se stoupaní viditelně zvýší. Stoupání 20 až 30 ‰ pokračuje až do Svobodných Heřmanic.

Most přes Heřmanický potok © Ing. Martin Řezáč

Po výjezdu z lesa kolem km 23,5 se už objevují na obzoru výsypky u Svobodných Heřmanic. Do nádraží však zbývá ještě asi 1,5 km a také se musí vystoupat ještě několik desítek výškových metrů.

Stanice Svobodné Heřmanice © Ing. Martin Řezáč

Ve stanici byly odstaveny 4 nákladní vozy na koleji na úplném konci tratě. Následující úsek do Horního Benešova je již více než 30 let snesen. Těleso trati je však stále zřetelné a vede po něm cesta. Asi po půl kilometru těleso vstupuje do lesa a pokračuje v něm asi 2 km.

Opouštíme Svobodné Heřmanice … © Ing. Marek Vojáček

… a pokračujeme lesem © Ing. Martin Řezáč

Cesta vedoucí po tělese trati je využívána traktory a je rozježděná, takže by už člověk skoro nepoznal, že se jedná o bývalou železnici. Navíc se v celém zrušeném úseku do Horního Benešova nenachází prakticky žádné větší stavby, žádné mosty natož tunely.

„Jízda“ lesem © Ing. Marek Vojáček

Po výjezdu z lesa cesta opouští těleso trati. Tady jsme raději sestoupili na louku, protože pokračující těleso bylo zarostlé křovinami. Po pár stech metrech jsme narazili na první stavbu v tomu úseku, na malý propustek.

Propustek zhruba kolem km 28,0 © Ing. Martin Řezáč

U tohoto propustku jsme se potkali jednoho železničního nadšence z Polska, který nás nejprve předešel za Jakartovicemi někde v km 22,0 a teď už se vracel z Horního Benešova zpět na vlak do Jakartovic. Prohodili jsme s ním pár slov, upozornil nás na ohradník se stádem krav, ale pospíchal na vlak. Inu stihnout pěšky projít trať z Jakartovic do Horního Benešova a zpět za 4 hodiny, to je celkem slušný sportovní výkon.

Trať pokračuje přes ohradník se stádem krav © Ing. Marek Vojáček

V ohradníku jsme nalezli další propustek. Ten ovšem vypadal zachovale a pravděpodobně byl udržovaný i po zrušení trati. Po opuštění ohradníku nacházíme první kilometrovník v tomto úseku, má hodnotu 28,7. Potom ještě nacházíme další dva: 28,8 a 28,9.

Kilometr 28,9 © Ing. Martin Řezáč

Asi kilometru před Horním Benešovem je v místě tělesa trati vyhlouben jakýsi odvodňovací kanál v úseku asi 300 až 400 metrů. Potom se objevuje další propustek, již značně zarostlý, a tím se výčet staveb v mezistaničním úseku Svobodné Heřmanice – Horní Benešov uzavírá. Ano, jen 3 propustky! Krátce před Horním Benešovem se v cestě objeví jakási skládka suti a odsud po tělese trati pokračuje asfaltová cesta. Zakrátko se pak objeví i konečná stanice Horní Benešov.

„Vjezd“ do nádraží Horní Benešov © Ing. Marek Vojáček

Z nádraží v Horním Benešově se dochovala remíza, výpravní budova a skladiště. Remíza dnes slouží jako garáž nebo spíše sklad. Výpravní budova je přestavěná na obytný dům a ze strany kolejiště už vůbec drážní budovu nepřipomíná.

Nádražní budova od ulice © Ing. Marek Vojáček

Skladiště a prostor bývalého kolejiště © Ing. Martin Řezáč

Skladiště se dnes nachází v oploceném areálu firmy Sběrné suroviny Krnov. Po prohlídce a fotodokumentaci pozůstatků železnice jsme se ještě vydali na krátkou prohlídku města a následně jsme se ubytovali v jedné místní levné ubytovně. Následující ráno nás čekala cesta autobusem do Dvorců a obchůzka pozůstatků více než 80 let zrušené úzkokolejky Ondrášov – Dvorce, ale na to se podíváme v dalším, samostatném článku.

Odkazy:

1. Železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice – Wikipedie
2. Trať do Svobodných Heřmanic: konec osobní dopravy, nákladní doprava na vzestupu - stať na SPŽ
3. Zastavení osobní dopravy na trati z Opavy do Jakartovic - ŽelPage

Úvodní snímek: Průjezd lesem mezi km 25,5 - 27,5 © Ing. Marek Vojáček