Třicet let od ukončení provozu na trati Praha-Vysočany – Rohanský ostrov

23.3.2014 8:00 Jiří Řechka

Třicet let od ukončení provozu na trati Praha-Vysočany – Rohanský ostrov

Název, který mnohým nic neřekne. Ale byla to trať z nádraží Praha-Vysočany na nádraží Praha-Těšnov. Na tomto úseku byla osobní doprava zastavena roku 1972, ale nákladní trať na Rohanský ostrov byla zrušena až roku 1984. Takže je to už třicet let. Dlouho jsem se chystal podívat se, co se dá ještě najít.

Bydlel jsem s rodiči a sourozenci na Invalidovně takže provoz na této trati patřil k každodennímu koloritu mého života.

 

 



Mnohokrát jsem čekal u přejezdu na Palmovce, až projede vlak jedním nebo druhým směrem. A také jsme několikrát tuto trať jako rodina použili pro cestování. Bohužel vzpomínky na ty doby jsou uloženy pouze v mé paměti. Jen pro osvěžení, roku 1873 byla vybudována odbočná trať z Lysé nad Labem na provizorní nádraží na Rohanském ostrově a v roce 1875 byla prodloužená na Severozápadní nádraží. To, které se pak nazýval Denisovo, Vltavské, opět Denisovo a nakonec Praha-Těšnov.


Popisovaná trať na mapě; zdroj: www.hornictvi.info

Trať vybudovala soukromá společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNVB). Tato společnost byla dceřinou společností Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB). Moje putování po její trase začalo dne 29.1,2014 na nádraží Praha-Vysočany. Přiznám se, že jsem nikdy moc nepřemýšlel, proč je někdy výpravní budova situována jako ostrovní, jako tato. Při hledání podkladů jsem zjistil, že sloužila dvěma dopravním společnostem, Rakouské severozápadní dráze a Turnovsko-kralupsko-pražské dráze. A každá tato společnost měla svoje nástupiště. Ve výpravní budově jsou zachovány nápisy tuto skutečnost dokazující.


Zachované nápisy ve vysočanské výpravní budově © Jiří Řechka

Protože tato trať desítky let neexistuje, rozhodl jsem se zbytky prozkoumat v zimě. Některá místa jsou tak zarostlá, že v létě jsou nepropustná. Několik snímků vzniklo již dříve, díku tomu mám ještě nafocené napojení této tratě na hlavní trať. Je také pravda, že v den, kdy vznikla většina fotografií, jsem měl v plánu něco jiného. Když jsem se ocitl na Balabence, tak jsem si uvědomil, že mám za zády zbytky tratě, které jsem chtěl prozkoumat. Provedl jsem okamžitou korekci plánu pro tento den a vydal se na průzkum. Po pár minutách chůze jsem se ocitl pod svahem, po jehož úbočí vedla předmětná trať a kde o pár metrů výše vede trať současná.


CityElefant na trati č. 231 © Jiří Řechka

Šplhání do kopce bylo poněkud obtížné, byl tam sníh a tak jsem také poznal zemskou přitažlivost. Na traťovém tělese jsem objevil ještě nějaké betonové pražce. Chtěl jsem pokračovat směrem k nádraží a také obráceně směrem k pilířům železničního mostu, ale bylo to neprostupné. Takže následoval opatrný sestup zpět na ulici a přesun k pilířům železničního mostu, na Kolčavku. A opět výstup na zbytky traťového tělesa a na pilíř mostu. I zde jsem nalezl ještě nějaké pražce, tentokrát dřevěné. Další moje kroky mne zavedly ulicí Na žertvách na bývalou stanici Praha-Libeň dolní nádraží.


Výpravní budova stanice Praha-Libeň dolní nádraží © Jiří Řechka

Tedy k tomu, co z něj zbylo. Výpravní budova a nějaké bývalé skladiště za ohradou. Odtud s menší oklikou jsem přišel do míst, kde trať dalším železničním mostem překračovala ulici Švábky. Od dob zastavení provozu na trati se toto místo radikálně změnilo. Byl zde velký areál dopravního podniku, Rustonka. K tomu si dovolím malé odbočení - když jsem nastoupil k dopravnímu podniku, tak zde jsem fasoval uniformu. Po Rustonce nezbylo téměř nic, zatím ještě stojí komín a asi objekt kotelny. Je zde postaveno nové silniční spojení.


Zde bývala Rustonka, areál dopravního podniku © Jiří Řechka

Za tímto areálem vedla trať, která se pak přiblížila k Sokolovské ulici a vedla souběžně s ní několik stovek metrů, než odbočila na Rohanský ostrov. V místech kde trať přecházela na Rohanský ostrov, byla provedena nová výstavba, zejména komerční. Celé toto místo se změnilo a jediné, co mně připomnělo dobu železničního provozu, je zatím zachovalá budova Karlínského nádraží a přilehlá skladištní budova. Vzpomínám, že se zde kdysi také nacházela tzv. dozrávárna exotického ovoce, hlavně banánů.


Zachovalé budovy nádraží Praha-Karlín © Jiří Řechka

A zde nastalo také finále mé cesty za minulostí, při procházení pod Negerelliho viaduktem jsem zaregistroval stopy kouře parních lokomotiv na jeho obloucích. A po pár minutách jsem došel na Těšnov, do míst, kde stávalo nádraží. Nyní se zde nachází hotel, budova pojišťovny a samozřejmě silniční magistrála. Jsem rád, že jsem absolvoval tuto průzkumnou cestu. Stále jsem ještě mohl nalézt připomínky bývalého železničního provozu a v myšlenkách se vrátit o několik desítek let zpět. I když jsem je všechny ve slova neproměnil, o to více nabízím snímků v připojené galerii.


Stále ještě okouřené oblouky Negrelliho viaduktu © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

  1. Rakouská severozápadní dráha – Wikipedie  
  2. Turnovsko-kralupsko-pražská dráha – Wikipedie
  3. Pražský železniční uzel – Wikipedie
  4. Technické památky: Železniční trať Praha-Těšnov - Praha-Vysočany
  5. Nádraží Praha-Těšnov – Wikipedie
  6. Krok za krokem zrušenou tratí Vysočany - Těšnov - ŽelPage

Úvodní snímek: Zbytky železničního mostu přes Rokytku © Jiří Řechka

Galéria