Jarní vyhlížení druhé koleje pardubicko-hradecké (2)

2.4.2014 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Ani v druhé části článku o trase budoucí dvoukolejky nebudou chybět nové informace. Krom dokumentace stávající podoby úseku od zastávky Čeperka po stanici Opatovice nad Labem (včetně jí samotné) v ní čtenář najde třeba odpověď na otázku, co Pardubický kraj vytýká projektu stavby, nebo zmínku o vleklých problémech s dodávkami uhlí pro Elektrárny Opatovice, a.s.

Tentokrát však ono teoretično vyjevím až na vhodném místě textu, který započne tam, kde předchozí skončil. V jeho posledním odstavci jsem se po drobném odpočinku a posilnění hotovil vyrazit na druhou část své procházky. Při ní jsem už neputoval lesem, ale polem, samozřejmě krom úvodních a finálních partií obecní zástavby. Trasu budoucí druhé koleje jsem sledoval také z hlediska dopadu jejího položení na stávající stavby a úpravu terénu kolem nich. Z tohoto zorného úhlu nabízel už úvodní přesun mezi zastávkou Čeperka a místním hřbitovem na konci obce poměrně značné množství podnětů, jak naznačuje i pohled na turistickou mapu:

Traťový úsek Čeperka - Opatovice n.L. s okolím na turistické mapě; zdroj: www.mapy.cz

Na dohled od zastávky trať překonává Opatovický kanál, přes který vede s druhou kolejí nepočítající ocelový most. Za ním obec zbudovala pohledný parčík s dětským hřištěm, jehož bezpečné užívání v těsné blízkosti druhé koleje nepochybně zajistí „oblíbený“ prvek našich modernizovaných tratí, protihluková stěna. Ani ve zbývající trase, jíž druhá kolej povede obcí, by ke kolizi s žádnou stavbou, vyjma nějakého toho plotu, dojít nemělo. Zvláště ne od přejezdu v ulici Vrchlického po konec zástavby, protože vozovka ulice K.H.Máchy je od tratě prozíravě oddělena dost širokým pruhem trávníku, v němž druhé koleji překáží jen něco zbylé vegetace.

Trať od konce ulice K.H.Máchy k zastávce Čeperka © PhDr. Zbyněk Zlinský

Další moje putování směřovalo už po polní cestě podél trati, na níž na mne krom nějaké té bahnité louže (věci to podivné v letošním extrémně suchém počasí) číhaly také hromady pokácených stromů a keřů, neboť i mezi poli se dřevorubci už činili. Přesto jsem bez újmy dorazil k nadjezdu rychlostní silnice R35, jehož budovatelé s druhou kolejí pochopitelně počítali. Tam mne zaskočil nečekaný průjezd nákladního vlaku ve směru od Pardubic k Hradci Králové a současně mne inspiroval k tomu, abych si tam už rovnou počkal na spěšný vlak ve směru opačném. Nebyl to ostatně první počin toho druhu od doby opuštění zastávky Čeperka.

Sp 1849 Jaroměř - Pardubice hl.n. se vzdaluje od nadjezdu k Čeperce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Podobné zážitky mne pochopitelně čekaly také při další pouti, avšak už bez výhody stínu nadjezdu, který mi umožnil vyfotit nevyfotitelné. Ale obraťme svou pozornost opět k infrastruktuře. Za nadjezdem skončil po pravé straně trati les a tím se mi otevřel pohled na opatovickou elektrárnu i na známou vlečku do ní vedoucí. No známou, ke svému údivu jsem o ní na internetu našel jen nemnoho, takže na tomto místě mohu zvídavého čtenáře odkázat pouze na jeden článek obecnější a pak na zmínku o tom, že vlečka neslouží jen k zásobování uhlím, kterou lze najít v popisu Průmyslové zóny Opatovice. I když právě kvůli uhelným vlakům byla zbudována.

Vlečka č. 4237 Elektráren Opatovice, a.s. s elektrárnou v pozadí © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zdálo by se, že tady až příliš odbočuji, nicméně existence oné vlečky i provoz na ní s problematikou modernizace tratě číslo 031 souvisí. Méně už v úvodu zmíněné problémy kolem uhlí pro elektrárnu. Vše začalo (v červnu 2012, kdy a.s. Elektrárny Opatovice (EOP) její dodavatel uhlí vypověděl smlouvu. Následné soudní i jiné tahanice můžeme pominout a zastavit se až v současnosti. EOP zvolila zdroje jiné, ovšem disponující jen uhlím méně kvalitním, vyžadujícím nákladnou rekonstrukci technologie, na přechodnou dobu pak našla řešení poněkud kulišácké. O tom všem se můžete dovědět z nepříliš dávné souhrnné zprávy na dané téma.

123.021-8 s uhelným vlakem míří po vlečce do opatovické elektrárny © PhDr. Zbyněk Zlinský

Opatovice vzdaly boj o palivo, zvěstuje jiný přehledný článek. Vlakofilové to vidí jinak a sledují nové přepravy uhlí z německého dolu Profen, a to nejen do Opatovic, jak objasňuje aktualita SPŽ. Jestli uhelný vlak, který mi příznivě naklonění bohové poslali před objektiv, vzal svůj počátek v Profen nebo v Tušimicích, to jsem nezjišťoval (snad to odhalí někdo v diskusi), ale byl jsem té náhodě rád, protože se mi možnost podobného úlovku ještě nenaskytla. Menší radost už mi působí vědomí, že díky té kauze budu mít doma dražší teplo - pokud mé sídelní město nebude úspěšné ve svém podání u ÚHOS. O tom jsem ale v jarní přírodě nedumal.

Zátiší s kočičkami, kolejí vlečky a elektrárnou na jejím konci © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vlastně jsem nedumal o ničem, plně mne zaměstnávala moje dokumentační činnost. Což je vcelku s podivem, protože traťový úsek, jímž jsem procházel, je skoro prost vnějších podnětů. Ale jen zdánlivě - chůze po ladem ležícím pozemku mezi tratí a vlečkou (souběžná polní cesta u přejezdu P5363 skončila) nebyla prosta překážek, a to i přesto, že náletové dřeviny padly rukou dřevorubeckou. V dávno nesekané trávě se skrývaly výmoly, kameny, lstivé šlahouny a podobné pastičky, které si žádaly soustředěné pozornosti. Stejně jako, i když z důvodů jiných, výraznější prvky samotné tratě či vozidla po ní projíždějící. Tak jsem dospěl na kraj obce.

Přejezd P5364 na stezce Pohřebačka - Opatovice n.L. © PhDr. Zbyněk Zlinský

Záměrně jsem neuvedl které, protože to vyžaduje jisté objasnění. Porovnáním výše uvedené turistické mapy s mapou katastrální zjistíte, že mne trať přivedla do Pohřebačky. Tato vesnice je sice součástí obce Opatovice nad Labem, to ale nic nemění na tom, že trať je od zástavby na opatovickém katastru poměrně vzdálena a ani železniční stanice Opatovice nad Labem na něm neleží. A to ještě pomíjíme fakt, že část jejího kolejiště se nachází dokonce v jiném okrese i kraji, protože zasahuje do katastrálního území Březhradu, místní části Hradce Králové. Nakonec o tom zmatku padla zmínka už v reportáži z putování po hradeckém trianglu.

Obec Opatovice nad Labem od přejezdu P5364 v Pohřebačce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tak či onak, v popiscích připojených fotografií pro zjednodušení uvádím jako místo pořízení snímku jednotně „Opatovice n.L.“, i když jsem na jejich zastavěné území vlastně nohou nevstoupil. Na další nesnáz v popisování svých záběrů jsem narazil v okamžiku, kdy jsem zjistil, že v Pohřebačce nemají, na rozdíl od Opatovic nad Labem (a třeba také Čeperky) pojmenované ulice. Ne že by absence právě tohoto údaje byla nějak příliš omezující, ale rád poskytuji svému obecenstvu informace k lokalizaci fotografie pokud možno úplné. Nezbylo mi ovšem nic jiného, než se s danou realitou smířit a v případě potřeby si vypomoci nějakým obecnějším opisem.

Stanice Opatovice nad Labem z přejezdu P5366 na křižovatce ulice Hradecké s místními
komunikacemi © PhDr. Zbyněk Zlinský

Už před příchodem k cíli mé procházky podél budoucí dvoukolejky jsem mohl zpovzdálí sledovat dění na opatovickém nádraží, které se po realizaci stavby může stát minulostí. Křižoval tam totiž stojící Os 6246 Pardubice hl.n. - Hradec Králové hl.n. s projíždějícím R 1269 Liberec - Pardubice hl.n., aby mi tak pomohl zachytit jeden z momentů, které mluví pro druhou koleji nejvýrazněji. Každé grafikonem vlakové dopravy stanovené křižování či předjíždění (nejen) na této trati v sobě nese nebezpečí zbytečného přenosu zpoždění z jednoho vlaku na druhý a posléze i na spoje další. Tentokrát to sice bylo v normě, ale rozhodně tomu tak není vždy.

Opatovickým nádražím projíždějící R 1269 Liberec - Pardubice hl.n. a stojící Os 6246
© PhDr. Zbyněk Zlinský

A nebylo tomu tak ani o nějakou chvíli později, když jsem už přímo ve stanici měl možnost sledovat křižování obdobných vlaků v opačném gardu - Os 6245 Hradec Králové hl.n. - Pardubice hl.n. musel čekat na pár minut opožděný R 1266 Pardubice hl.n. - Liberec a sám pak odjel se zpožděním. To však díky už předem kvůli rekonstrukci tratě zřízené „vatě“ v jízdní době jistě hravě dohnal. V úseku Pardubice – Hradec Králové na trati 031 bude upraven jízdní řád, a to v souvislosti se stavebními pracemi SŽDC na zdvoukolejnění úseku Opatovice nad Labem – Stéblová, uvedly České dráhy v tiskové zprávě k novému jízdnímu řádu už dne 22.11.2013.

Mírně opožděný R 1266 Pardubice hl.n. - Liberec projíždí stanicí Opatovice nad Labem
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Před tím jsem ovšem zdokumentoval výpravní budovu a její nejbližší okolí, abych zjistil, že pokud jde o služby, nedosahuje toto výstavné nádraží zdaleka kvalit mrňavé zastávky Čeperka. Cestujícím nabízí vlastně jen střechu nad hlavou a jinak zhola nic. Tedy pokud pomineme možnost zjistit příjezdy a odjezdy vlaků, což nabízí i kdejaká zastávka třeba bez přístřešku. Asi se zde už předjímá přesun osobní dopravy na budoucí zastávku. Pokud k její výstavbě opravdu dojde a nepadne za oběť třeba novým sporům mezi SŽDC a Pardubickým krajem, jehož tehdy zánovní vedení „za pět minut dvanáct“ vytáhlo do boje za změnu projektu, a to skrze média.

Po oné první zprávě následovaly další a v ještě ostřejším duchu: Vedení Pardubického kraje se ohrazuje proti zamýšlenému rozdělení stavby Modernizace trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim na více částí, z nichž první by mělo být zdvoukolejnění úseku Stéblová Opatovice nad Labem, mohli se dovědět třeba čtenáři Chrudimského deníku. SŽDC se domnívala, že šlo o nepochopení jejích dobře míněných snah, jak lze shrnout obsah jejího následného tiskového prohlášení. V každém případě pardubické hejtmanství přišlo se svým „prozřením“ tak trochu s křížkem po funuse. Po roce se jeví, že se mu už rozjetou akci zhatit nepodařilo.

Nicméně nedávno v tomto směru učinilo další obdobný pokus. Čímž má reportáž, která začala vcelku optimisticky, nabírá ne-li chmurný, pak přinejmenším neradostně otevřený konec. I když si dost dobře nedovedu představit, jak chce vedení Pardubického kraje úspěšně napadnout už vydané stavební povolení, jisté nebezpečí přinejmenším opoždění prací tu je. S takovými a podobnými myšlenkami jsem v sobotu 22. března odpoledne opouštěl Opatovice nad Labem spojem Os 6248, tvořeným týmž RegioPanterem, jenž mi posloužil už ráno. Ale jinak jsem se domů vracel spokojen s tím docela hezkým a snad i plodně stráveným jarním dnem.