Ledová kalamita v České Třebové

Prověřila také připravenost dopravy na zimní výkyvy počasí. Silničáři zvládli ledovku poměrně dobře, kdy jim napomohlo hlavně teplé počasí během celého listopadu, kdy byl povrch vozovek ještě prohřátý, náledí se tvořilo jen v několika oblastech, nebo se dlouho neudrželo. Zato železnice byla ochromena. Ledovka zasáhla železniční dopravu i v České Třebové a široké okolí. Vše začalo alespoň v České Třebové vlastně nenápadně, v noci na 1. 12. poklesla teplota mírně pod bod mrazu a krátce před polednem začalo nejprve mírně pršet. Na podchlazeném terénu se začal tvořit led, který udržel nízkou teplotu i nadále a odpoledne a na večer začalo pršet již vydatně. Nejvíce se však led začal tvořit na troleji, která je v těchto podmínkách více náchylná na prochlazení. A právě tento stav vyvolal, že sena troleji začala vytvářet silná vrstva ledu, kterou již sběrače elektrických lokomotiv nezvládly narušit. Stejně jako v České Třebové, obdobná situace nastala během odpoledních a večerních hodin prakticky po celé republice. Nejvíce tak byly postižené střední a východní Čechy a také větší část Moravy. Led zastavil večer 1. 12. prakticky celou železniční dopravu.

Ledová pohroma postihla také mezinárodní vlaky projíždějící přes Českou Třebovou. Zatím co EC 276 SLOVAN (Č. Třebová 16.40-41) projel přes Českou Třebovou ještě s 53 minutami zpoždění, o hodinu později vlak EC 72 SMETANA dorazil do České Třebové sice s 28 minutami, ale odjížděl již se 128 minutami a motorovou lokomotivou 742.156 v čele. Zmíněný EC 276 však v důsledku ledovky nabíral další zpoždění, definitivně uvízl v Kolíně, kam dorazil již se 79 minutami zpoždění. Dalších 77 minut zde nabral, než jej zachránila motorová lokomotiva ČD Cargo 731.056. Do Prahy tento vlak dojel se 206 minutami. Dalším vlakem kategorie EC, byl EC 274 JAROSLAV HAŠEK. Tento vlak se již v celé trase potýkal s problémy v narůstajícím ledu na troleji a uvízl mezi Svitavami a Opatovem. Svitavami průjezd se 73 minutami zpoždění v 19.43, příjezd do Opatova ve 20.23. Zde uvízl až do 23.42, aby pokračoval dále s motorovou lokomotivou 742.196 ČDC do Prahy. Zpoždění bylo nakonec 397 minut a vlak zřejmě jako souprava skončil přímo na odstavném nádraží v Praze.

Ledový krunýř zastavil dopravu v Č. Třebové; 2.12.2014 © Pavel Stejskal

O hodinu později jezdící EC 74 FRANZ SCHUBERT dojel s problémy do Ústí nad Orlicí, kde byl vlak nakonec zrušen. Další, opět o hodinu pozdější, byl vlak EC 272 AVALA. Tento vlak přijel na území ČR s hodinou zpoždění a stejně jako předchozí vlaky měl velké problémy s ledovkou. Skončil opět ve Svitavách, aby pokračoval s motorovou lokomotivou. Tento vlak uvízl mezi Svitavami a Opatovem, kde byla situace s ledovkou a uvázlými vlaky v daný čas dost dramatická. Dojezd do Prahy nakonec byl s 363 minutami zpoždění. Podobnou situaci zažil i poslední vlak EC ve směru na Prahu - EC 76 ANTONÍN DVOŘÁK. S více jak hodinovým zpožděním dorazil do Svitav, kde narostlo zpoždění na 288 minut. Odtud pak pokračoval tento vlak do Prahy s lokomotivou 742.314 ČDC. Dojezd do Prahy hl. n. byl 357 minut.

Postižené byly také vlaky EC směřující obráceným směrem z Č. Třebové na Brno. Vlak EC 173 VINDOBONA projel přes Českou Třebovou (prav. příjezd v 15.17, odjezd 15.18) s pouhými 9 minutami zpoždění a opouštěl republiku v Břeclavi s 21 minutami. O hodinu pozdější EC 279 GUSTAV KLIMT byl už na tom daleko hůře. Z České Třebové sice odjel s 19 minutami (pravidelný odjezd v 16.18), ale na cestě do Svitav už jej ledovka postihla naplno. Do Svitav dorazil se 148 minutami, největší zdržení bylo mezi Opatovem a Svitavami. Ani dále nebyla jeho jízda klidnější. Další zdržení bylo v Březové nad Svitavou, kde na odjezdu narostlo zpoždění na 231 minut. Břeclav ve směru Vídeň opouštěl tohoto dne s 240 minutami zpoždění. O hodinu později zastavila ledovka další vlak EC přímo v České Třebové. EC 175 JAN JESENIUS tak zůstal zde, protože kvůli námraze a neustálému dešti, který led ještě umocňoval, se nedalo dále jet.

Ledem obalená 362.109 v Č. Třebové; 2.12.2014 © Pavel Stejskal

To už začalo být jasné, že je zaděláno k velké kalamitě. Do České Třebové přijel s 21 minutami zpoždění v 17.38 a už vzhledem ledu na troleji neodjel. V tento čas dochází v České Třebové ke střídání strojvedoucích ČD Cargo na místních zálohách. Přímo před osobním nádražím dochází ke střídání na 1. a 3. záloze. Ale 1 záloha bývá elektrická, také již 1. 12. nevyjela na svůj výkon a později byla odstavena na Sever a nahrazena motorovou lokomotivou 742.156, která měla ještě ve dne 2 zálohu. Ale ani ta se již na vjezdové nádraží nedostala a nakonec vezla do Kolína EC 72 Railjet. Tato lokomotiva se pak stala mezi dny 1. – 3. 12. rekordmankou, co se najetých kilometrů pro České dráhy týče. 2. 12. se dostala až do Vsetína. Do České Třebové se vrátila 4. 12. jako nečinná na vlaku Sv. 1307.

Situace se dne 1. 12. po 17 hodině zhoršila i v odjezdové skupině. Zde došlo k nejprve k přepálení troleje na 25 koleji, pak k zablokování jižního zhlaví nákladním vlakem z terminálu Metrans. První práce 3 zálohy po vystřídání je tedy záchrana uvázlého vlaku, i stroje na 25 koleji. Mezitím došlo k nasazení dalších lokomotiv ČDC PP Česká Třebová, strojů 742.117 (3 záloha) a 314 na záchranu uvázlých vlaků v přilehlých traťových úsecích a okolních stanic. Navíc nebylo večer dne 1. 12. povoleno zapnutí ohřevu výměn a tak se během noci staly vyhybky nepřestavitelné. K zapnutí ohřevu došlo až v průběhu noci, dopoledne 2. 12. led na vyhybkách roztál, mohly tak jezdit alespoň vozidla SŽDC. Prvními motorovými lokomotivami, které však zasáhly okolo 18 hodiny do provozu a záchraně uvázlých vlaků, byly lokomotivy ČD z DKV Česká Třebová, stroje 742.196 a 771.172.

771.172 na vlaku EC 378 před Českou Třebovou; 2.12.2014 © Pavel Stejskal

Již zmíněný vlak EC 175 JAN JESENIUS tak v čele s motorovou lokomotivou 742.196 DKV Česká Třebová pokračoval do Břeclavi a na odjezdu z České Třebové se 170 minutami. Další z postižených vlaků ve směru z Č. Třebové na Brno je IC 573 BRNĚNSKÝ DRAK. Ten jel z Prahy na čas a celou trasu nabíral a znovu krátí jízdu mezi 1- 2 minutami. Skončil v 18.13 v Dlouhé Třebové. Souprava se zpožděním 374 minut byla z Dlouhé Třebové odvezena do České Třebové, kde byla odstavena na 5. koleji do večerních hodin dne 3. 12. O hodinu později má do České Třebové přijet EC 177 SLOVENSKÁ STRELA. Anabáze ledovkou začala u tohoto vlaku již v Pečkách, kde dostal 223 minut zpoždění. Další výrazné zpoždění u tohoto vlaku je zaznamenáno na odjezdu z Kolína (320 minut). Nakonec se vlak dostal i do České Třebové se 420 minutami a odjížděla se 475 minutami zpoždění ve 3.13. Ve 4.51 byl v Brně vlak zrušen, zpoždění na příjezdu do Brna bylo 512 minut. EC 79 JOHANN GEORG MENDEL, který za normálního stavu přijíždí do České Třebové ve 20.17, byl zrušen, stejně tak o hodinu pozdější, poslední vlak EC směr Brno, EC 379 CARL MARIA VON WEBER.

            Prakticky stejná situace nastala i ve směru z a na Olomouc. Např. EC 151 HUKVALDY projel přes Českou Třebovou s 11 minutami na příjezdu a 12 minutami na odjezdu, krize přišla až Olomouci. Zde přišla ke slovu motorová lokomotiva 714.029 a po ní pak 754.081. Na výstupu z republiky měl tento vlak v Mostech u Jablůnkova zpoždění 537 minut. V 16.48 má v České Třebové zastavit R 893 VELEHRAD. Jeho jízdní trasa byla téměř stejná jako předchozí EC 151, přes Českou Třebovou se zpožděním 14 minut. Také jeho cesta skončila mezi Moravičany (+ 19´) a Olomouci (+ 587´). Vlak nakonec dorazil do Starého Města u Uh. Hradiště s neuvěřitelnými 711 minutami. Dne 1. 12. Zastavil v České Třebové vlak EC 127 VSACAN. Na příjezdu měl 11 minut, které si vezl od Kolína. Zde vlak již uvízl stejně tak jako v tomto čase další vlaky. I když nakonec v 17.42 došlo k odjezdu, ten se nepovedl a vlak zůstal bezmocně stát i nadále v České Třebové až do 22.24 s 329 minutami. ČR opustil vlak se 328 minutami.

Dvoudenní on-line zpravodajství iDNES.cz z kalamity způsobené ledovkou
(kliknutí do náhledu ji otevře)

Dalším vlakem, který sevřel ledový krunýř v České Třebové, byl EC 153 JAN PERNER. Se 2 minutami zpoždění projížděl ještě Odbočkou Parník. Pak zůstal stát na trati za uváznutým vlakem plné 3 hodiny. Cestující do České Třebové tak začali opouštět soupravu, jedni došli domů pěšky, jiné „zachraňovali“ rodinní příslušníci, když pro ně dojížděli svými auty po souběžné silnici. Horší to měli ti, kteří cestovali dále. Topení v uvázlých vlcích i soupravách stojících ve stanicích chladlo. Elektřině bránil stále narůstající led na troleji. A tak EC 153 dorazil do České Třebové za pomocí motorové lokomotivy ve 20.57 a nakonec odjel ve 23.15. Nedávno přestavěné a opravené nádraží v Ústí nad Orlicí se stalo nechtěnou pobytovou stanicí na celou noc pro vlak R 851 PORTÁŠ. Na příjezdu sem s pouhou minutou (pravidelný příjezd: 18.39), odjel s motorovou lokomotivou až 2. 12. v 6.22 (+704´). Vlak IC 561 ŠOHAJ zase ukončil jízdu v Chocni, dále se již bez motorové lokomotivy nedalo jet a ta momentálně nebyla.

Zrušeny byly také vlaky IC 541 HUTNÍK, R 853 MATALÍK, IC 551 ZLÍNSKÝ EXPRES, IC 543 OSTRAVAN, EN 445 SLOVAKIA. EN 443 ŠÍRAVA byl vypraven z Ostravy Svinova do Košic s náhradní soupravou. V obráceném směru od Olomouce do Prahy přes Českou Třebovou. Zatímco R 886 BOUZOV projel přes Českou Třebovou bez větších problémů s + 24 minutami, další vlak v tomto směru EC 122 KOŠIČAN již nedojel. Jeho cesta skončila v Lipníku nad Bečvou a EC 144 LANDEK v Drahotuších. Nedojely ani EC 220 FATRA (skončila v Hranicích na Moravě), EC 142 ODRA (skončila ve Studénce) a EC 120 HRADČANY (skončila v Horní Lidči). Ani vlak R 882 VELEHRAD nedorazil a se 494 minutami zpoždění skončil v Přerově, kdy byl stažen z trati lokomotivou 754.013.

Snímek mapy zpoždění na stránkách ČD z večera dne 1.12.2014

Také rychlíky Praha – Brno byly k večeru 1. 12. postižené ledovkou. V čase, kdy se začala rýsovat kritická situace s ledovkou v okolí České Třebové, přijíždí R 871 RUDOLF TĚSNOHLÍDEK s pravidelným příjezdem v 17.48. Ale 1. 12. zůstal tento vlak mezi Odbočkou Parník (18.03, + 19´) a Českou Třebovou (21.34, + 226´) za EC 153. Další z těchto rychlíků, R 873 SVITAVA zůstal v Poříčanech, dorazil do České Třebové až v 6.03 s 615 minutami s lokomotivou 742.117. Do Brna už nepokračoval. Rychlík R 875, který končí v České Třebové v 21.48, byl zrušen. V opačném směru od Brna je v čase, který je zde popisován, v normálním čase v 17.15 přijíždí spěšný vlak Sp 1974 SLOUPEČNÍK. Ten odjel z Brna s + 9´. První větší zdržení bylo v Letovicích, odkud pokračoval tento vlak s + 89 minutami, ze Svitav pokračoval již s + 128´, dojel do České Třebové se 134 minutami v 19.32. V 18.10 normálně přijíždí R 864 RUDOLF TĚSNOHLÍDEK.

Ten už nebyl vypraven, souprava přechází na tento vlak je z rychlíku R 906 ze Šumperka. Ten však nejprve jel z Olomouce odklonem přes Přerov, nakonec skončil v Kojetíně a do Brna vůbec nedojela. Dalším vlakem do České Třebové, vyjma již popsaných vlaků EC, je spěšný vlak Sp 1976 SVOJANOV s pravidelným příjezdem v 19.10. Ten odjel z Brna + 11 minut. Postupně se jeho jízda zpomalovala, zpoždění narůstalo a do Letovic dorazil v 18.56 s + 26 minutami. Letovice opustil tento vlak v 19.58 (+ 86´), z Březové nad Svitavou odjel v 20.33 (+111´). Další zdržení bylo v Opatově (příjezd 21.10, + 124´ a odjezd v 00.19, + 312´). Do České Třebové dorazil v 00.33 (+ 318´). Obdobný osud jako měl R 864, měl také R 862 SVITAVA a nakonec i R 860 s dojezdem do Č. Třebové ve 22.00. Souprava pro R 862 je od R 904, ten skončil v objetí ledu v Července. Pro R 860 je souprava od R 902, který nebyl 2. 12. vůbec vypraven.

Souhrnný článek o problémech s ledovkou na Novinkách,cz (kliknutí do náhledu jej otevře)

Stejně jako vlaky Českých drah, měly problémy vlaky soukromých dopravců RegioJet a LEO Express. V čase okolo 17 hodiny projíždí LE 1359 z Prahy do Bohumína. Tohoto dne však přes Českou Třebovou projel s 6 minutami. Problém měl tento vlak až u Přerova a do Bohumína přijel s 548 minutami zpoždění, rovněž tažen motorovou lokomotivou.RegioJet EC 1011 zůstal stát v České Třebové v 17.40. Vlak už neodjel a do rána 2. 12. Stála souprava na 12 koleji, pak byla přestavena na 14 kolej. Odtud pak večer 2. 12. byla odvezena lokomotivou 749.263 firmy Hanzalík do Prahy. Další vlak od LEO Expressu – LE 1361. I když archiv napovídá, že tento vlak skončil v 17.49 v České Třebové, nejspíše to byl tento vlak, který jako první uvázl mezi Odb. Parník a Č. Třebovou a zablokoval tak cestu vlakům EC 153 a R 871. Po dobu kalamity byla jednotka LE 480.001 odstavena v Dlouhé Třebové spolu s jednotkou 480.002 od LE 1363, která ukončila jízdu právě zde.

IC 1013 RegioJet dojel také do Dlouhé Třebové, zde byl odstaven a další jeho cesta pak byla do České Třebové (+ 354´). Zde na uvězněné cestující této společnosti čekal autobus RJ, který je odvezl do cílových stanic. RJ IC 1015 a 1017 již nedojely. Vlaky soukromých dopravců v obráceném směru v daný čas 1. 12. Již od Olomouce nedojely žádný, poslední projely LE 1360 s průjezdem v 14.32 (+ 16´) a IC 1010 v 15.04 – 15.05 (+ 29´). Vlaky SC Pendolino měly vlastně obdobný osud jako většina vlaků toho dne po 17 hodině. SC 511projel Českou Třebovou v 17.16 s 9 minutami zpoždění a ledovka, která za několik minut ohrozila další vlaky v okolí České Třebové, dostihla tento vlak v Července. SC 513, 515 a 517 z Prahy již také do České Třebové nedorazily. V obráceném směru v 14.53 (+ 15´) SC 506 ještě projela Českou Třebovou a v pořádku dorazila do Prahy. Další SC 504, 502 a 500 dopadly stejně jako lichá Pendolina.

On-line reportáž připravila na svém webu i TV Nova (kliknutí do náhledu ji otevře)

Během noci z 1. na 2. 12. ledovka ochromila další tratě a vlaky buď nejezdily vůbec, nebo velmi omezeně. Ledovka neobalila jen trolejové vedení, ale lámala i stromy, které blokovaly tratě i silnice, přerušily elektrická vedení a mnoho domácností zůstalo bez elektřiny. V České Třebové naštěstí elektřina fungovala bez problémů, ale třeba na Poličsku byly s elektřinou i se spadanými stromy již problémy. Spadané stromy tak téměř zastavily i vlaky na trati mezi Svitavami a Pustou Kamenicí, zde narůstalo zpoždění téměř na 2 hodiny. Ledovka měla dopad i na nákladní dopravu v okolí České Třebové a okolí. Seřaďovací nádraží přestalo prakticky fungovat, motorové lokomotivy záloh 2 a 3 (nakonec i 1. zálohy, která byla večer 1. 12. nasazena v motorové trakci) byly nasazeny na odvoz alespoň některých uvázlých vlaků. DKV Česká Třebová nasadila na počáteční zvládnutí kalamity také své motorové lokomotivy 742.196 a „muzejní“ 771.172. Noční vlaky EN 476 / 477, R 440, 442 a 444 byly této osudné noci zcela odřeknuty.

Ráno 2. 12. se do odvozu osobních vlaků zapojila také letohradská 742.058 ČDC, která tohoto dne odvezla vlaky R 874, R 871 a EC 272. Původně byla tento den určena na Mn 83121 / 83122 do Svitav. Vzhledem k situaci v České Třebové, kdy nebyla k dispozici na sestavu vlaku žádná ze záloh, byla tato lokomotiva nejprve nasazena k odvozu ranního zaměstnaneckého vlaku a pak odeslána do Svitav k odvozu vlaků osobní dopravy. To už její třebovské kolegyně najížděly další stovky kilometrů na osobní dopravě. Kromě lokomotiv ČDC 742.058, 095 (např. EC 172 a R 719), 117 (Ex 147 a 144), 156 (EC 72, 177, R 851 a EC 126) a 314 (EC 73, 175, 174 a 73), byly nasazené již výše popsané lokomotivy ČD 742.196 (např. EC 275) a 771.172 (EC 177 a EC 378). 771.172 dokonce zajišťovala dopravu mezi Prahou a Stránčicemi, nebo Prahou a Zdicemi.

742.058 na EC 272 v Č. Třebové; 2.12.2014 © Pavel Stejskal

Během dne se v České Třebové objevily také další pro naši oblast docela zajímavé stroje. Na Ex 145 byla nasazena 754.007, na Ex 145, 146 a 543, lokomotiva 731.056, na EC 153 a 152, lokomotiva 754.040, lokomotiva 754.081 na Ex 149, 540 a 142, na EC 173 byla 749.006, která se večer vracela na EC 276. Zatímco Leo Expres tohoto dne vzdal veškerou dopravu, Regioexpres nasadil na několik vypravených spojů motorové lokomotivy, které si pronajal ze soukromého sektoru. Vlaky IC 1007 a 1012 projely přes Českou Třebovou s motorovým vozem 645.001 Arriva. Celý den 2. 12. byla Česká Třebová stále v ledovém sevření. Pro led, který znemožnil rozpojení trolejového vedení, nemohla pokračovat výluka na pražském zhlaví na kolejích do depa. Nákladní doprava byla velmi slabá, prakticky projelo několik vlaků soukromých dopravců. Odpoledne byl také odvezen uvázlý vlak AWT, který stál ve Svitavách s lokomotivou 183.714. Přes Českou Třebovou byl tento vlak provezen lokomotivou AWT 753.736. Tento nákladní vlak komplikoval ve Svitavách přepřahy a výměny lokomotiv, neboť stál na 2 koleji.

Ledovka ani večer stále neustupovala, i když se ji pokoušela rozrušit občas projíždějící „Mandelinka“. Zdvižený sběrač pouze olámal rampouchy, led obalující trolej zůstal nenarušen. Také ranžír stále stál, všechny motorové lokomotivy ČDC neustále zachraňovaly osobní dopravu. Z Brna do Letovic, nebo do Svitav dokázaly elektrické lokomotivy své vlaky dovézt, zde byly nasazené motorové lokomotivy, které pak pokračovaly do Prahy. Přepřahy tedy byly jak v Letovicích, tak v Březové nad Svitavou, ale nejvíce ve Svitavách. Vše probíhalo tak jak momentální situace dovolovala. Spoje z Prahy ve směru na Olomouc, nebo obráceně vezly motorové lokomotivy vypravené vlaky v celé trase. Večer přes Českou Třebovou projely třeba lokomotivy 750.708 se soupravou Pendolína 681.006 na Ex 541 a 753.769 ČDC na EC 148. Na IC 1017 RegioJet byl nasazen „čmelák“ 770.541 IDS.

IC 1017 RegioJet dopravovaný 770.541 v Č. Třebové; 2.12.2014 © Pavel Stejskal

Další den 3. 12. ráno se však oteplilo a ledová krusta na troleji začala rozmrzat. Přesto byla doprava pro elektrické lokomotivy stále zastavena a na vypravených vlacích stále jezdily motorové lokomotivy ČD i ČDC. Dopoledne tak např. na EC 378 lokomotiva 742.185, na IC 1000 zase 740.732. Na vlaku Ex 221 jela lokomotiva 753.769 a na IC 1003 zase Hanzalíkova 749.263. Mezi 10 a 11 hodinou začaly pokusy o odstranění ledu z troleje, což se v okolí České Třebové dařilo. V 10.25 přijela do České Třebové elektrická lokomotiva 123.012 z Kolína, která projela trať už bez větších problémů. Během odpoledne se situace zlepšila natolik, že z Prahy do České Třebové mohl být zahájen elektrický provoz, k večeru začaly elektricky jezdit vlaky i na Olomouc. S motorovými lokomotivami však stále do České Třebové přijížděly vlaky od Prahy i Olomouce. Na Ex 145 byla 754.081, na Ex 150 byla 750.708 a na Ex 126 přijela do České Třebové lokomotiva 753.769. Ta byla vyměněna za elektrickou lokomotivu 163.085. Lokomotiva 753.769 byla pak odstavena na Jihu v 9 spojovací koleji, kde odstavuje PP ČDC motorové lokomotivy.

Tato lokomotiva opustila Českou Třebovou až 5. 12. Na vlaku 223 jela lokomotiva 754.065 a lokomotiva 742.117 přivezla do České Třebové Ex 150. Na IC 1007 jela lokomotiva IDS 770.541. Také lokomotivy 742 ČDC se vracely zpět do České Třebové a tak noční směna z 3. na 4. 12. již seřaďovací nádraží pracovalo na plný výkon. Na 1 zálohu nastoupila 111.018, na 2 zálohu zatoulaná 742.108 z Valašského Meziříčí a na 3 zálohu 742.314. Začaly přijíždět i odjíždět první nákladní vlaky s elektrickými lokomotivami v čele. Již dopoledne přivezly 742.075 + 430 do České Třebové nákladní vlak z Brna a odvezly vlak pro Vídeň. Přes zahájení elektrického provozu v České Třebové stále jezdily motorové lokomotivy. K tomu nejzajímavějšímu z provozu tohoto dne patří příjezd rakouského „Herkulesu“ 2016.049 na EC 172. Lokomotiva v České Třebové přepřahla a do Rakouska se vracela na závěsu vlaku EC 173. Další den 4. 12. byl slunečný den a teplota vystoupala téměř k 10 stupňům a poslední zbytky námrazy a ledu zmizely. Všichni dopravci se vrátili k normálu, vlaky začaly jezdit podle jízdních řádů, srovnaly se lokomotivy i soupravy do svých oběhů.

EC 172 přivezla do České Třebové lokomotiva ÖBB 1216.049; 3.12.2014 © Pavel Stejskal

Prosincová ledovka, která postihla Českou republiku, prověřila schopnosti a operativnost naší železnice. Ukázaly se některé nedostatky v komunikaci mezi dopravci a SŽDC a nepřipravenost na krizové situace. Právě v České Třebové a okolí se ukázalo, že zde železnice jako celek zareagovala poměrně rychle nehledíc na rozdělení. Vždyť za nějaké 2 – 3 hodiny po zastavení provozu se rozjely alespoň nejdůležitější vlaky, došlo ke stažení uvázlých souprav a bez ohledu, zda to byly České dráhy, či ČD Cargo. Právě lokomotivy ČDC PJ Č. Třebová zasahovaly výrazně po 3 dny v udržení alespoň základního osobního provozu. Lokomotiva 742.058 najela ve službách ČD 949 km, lokomotiva 742.095 najela 589 km, lokomotiva 742.117 najela 952 km, lokomotiva 742.156 najela 1579 km a lokomotiva 742.314 najela 1383 km. Situace byla horší na Moravě a zanechání vlaku Ex 144 dlouhých 17 hodin na trati bez pomoci je v zemi, kde jsou od sebe obce a města nějakých 10 km, kde je dostupné silniční propojení s hustou sítí komunikací, je docela zarážející.

Ani přístup největšího kolejového dopravce v naší republice k tisícům cestujících, kteří se nemohli dostat do cílů svých cest a museli mnohdy dlouhé hodiny mrznout nejen ve vlacích, ale i na nádražích nebyl zrovna ukázkový. Výkyv počasí bylo meteorology avizováno několik dní dopředu a tak se mohla učinit některá opatření již v předstihu. Avšak atomizovaná železnice nereagovala na výstrahu a ledovka ji zaskočila. Na druhou stranu se ukázalo, že zvýšené kácení stromů v bezpečnostním pásmu železnice, právě několik dní před kalamitou mocně kritizováno sdružením Arnika je na místě, protože namrzlé stromy, které se pod tíhou ledu lámaly, již nebyly hlavní příčinou zastavení provozu, jak se to mnohdy stávalo v minulosti. Příčin, proč se železnice tak špatně vyrovnala s ledovou kalamitou je více, jednotliví dopravci mezi sebou špatně komunikují, své přineslo i rozdělení unitární železnice a chybná koncepce v tomto rozdělení. Podobná kalamita však nebývá každou zimu, v tomto rozsahu přišla po několika desetiletích. Další ledová, nebo sněhová kalamita může ale klidně přijít za týden, ale také zase za několik let. Ale další kalamity mohou přijít v podobě velkých mrazů a také, což začíná být jevem dost častým, povodně.

Úvodní snímek: IC 1007 RegioJet dopravovaný lokomotivou 770.541 v Č. Třebové; 3.12.2014 © Pavel Stejskal