Plzeň - město tramvají

Nabídku jsem s potěšením akceptoval a těšil jsem se na únor letošního roku, kdy se akce měla uskutečnit. Den „D“ nastal 17.2.2015, kdy jsem se měl setkat s účastníky akce na pražském hlavním nádraží. Kromě mne přijeli ostatní účastníci téměř s celé naší republiky. Musím zmínit, že organizátorem celé akce byl Josef Vendolský alias GLEx. Potkal jsem známé tváře, kamarády, Vaška a Jakuba, Pavla. A další, které jsem do tohoto dne neznal. Po přistavení vlakové soupravy jsme nastoupili a rychlík vyšší kategorie Rx 764 nás odvážel do západočeské metropole.

Během cesty jsme dostali bezpečnostní školení, které jsme stvrdili svými podpisy a také upozornění, že ve Škodovce nesmíme fotit. Téměř na čas náš vlak nás dopravil na plzeňské hlavní nádraží, zde nás čekal přestup na osobní vlak, kterým jsme se přepravili na zastávku Plzeň Jižní Předměstí, odkud jsme již po vlastních přešli do areálu Škodovky. Po přihlášení v recepci administrativní budovy nám byly zapůjčeny ochranné přilby a po příchodu našeho průvodce začala naše prohlídka. Byli jsme seznámeni s výrobní náplní v níž v současné době zde v Plzni dominuje výroba tramvají.

Naše výprava na začátku exkurse ve Škodovce © Jiří Řechka

Ale lokomotivy se také vyrábějí, na montážní lince se montují lokomotivy typ 109 E, pro německého dopravce DB Regio. Škoda, že nebylo možno fotografovat, o postupu montáže by to řeklo více. Byli jsme informováni o výrobním postupu a také např. o tom, že zadavatelé zakázek jezdí kontrolovat výrobní postup, tak jak jej výrobce uvedl. Například kontrolu svařování skříně. Také, že řadu dílů Škodovka dováží od externích dodavatelů. Na dalších montážních linkách byla již výroba tramvají pro turecké město Konya, vyrábí se kromě normálních tramvají, také kombinovaný typ.

Tento typ má také bateriový pohon pro projíždění úseků bez trolejového vedení. Vyrábí se také tramvaje pro Bratislavu a Prahu. Po prohlídce těchto montážních linek jsme byli seznámeni s dalšími výrobními prostory, nutnými pro výrobu. Do těchto prostor jsme mohli ale nahlédnout pouze přes okna. Jak jsem předeslal, byla škoda, že nebylo možno fotografovat. Takže fotografie tramvaje, kterou jsem dal do fotogalerie, pochází z oslav založení Škodovky v loňském roce. Tím naše exkurze do závodu Škoda skončila.

Tramvaj pro turecké město Konya (7.4.2014) © Jiří Řechka

Následoval opět pěší přesun na vlakovou zastávku jižní předměstí a odtud na hlavní nádraží. Na plzeňském hlavním nádraží probíhají rekonstrukční práce, pro mne to bylo první seznámení s tímto stavem od mé poslední návštěvy. V nádražní restauraci jsme uspokojili svoje žaludky a po zakoupení tramvajových lístků následoval odjezd do tramvajové vozovny na Slovanech. Zde si nás do své péče převzal vrchní technik DPMP Jiří Trnka. Seznámil nás s historií této vozovny a tramvajového provozu v Plzni. Také s tím, jaké typy tramvají v současné době dopravní podnik provozuje a o jejich počtu.

Plzeňský dopravní podnik provozuje tři tramvajové linky. V jedné z hal, nám byly ukázány jejich poklady, historické tramvaje T1, T2, T3 a zejména historická tramvaj č.18, která pochází z roku 1899. Tato tramvaj zahajovala tramvajový provoz v Plzni 29.června 1899. Karoserii tramvaje vyrobila plzeňská firma Brožík a elektrickou výzbroj dodala firma Křižík. Tramvaj má dva motory po 11 kW výkonu. Od roku 1955 je vedená jako historická. V letech 1994 – 1995 proběhla náročná generální oprava zejména u firmy DRAH-SERVIS Brno.

Historická tramvaj č. 18 z r. 1899 © Jiří Řechka

Po prohlídce celé vozovny následoval nejzajímavější část celého dne v Plzni a to projížďka historickou tramvají T2R ev. č. 133. Tato tramvaj byla vyrobena v roce 1958 a má velmi zajímavý osud. Byla vyrobena v roce 1958 a od ledna 1959 byla provozována v Ostravě pod ev. č. 612. V lednu 1995 byla prodána do Liberce a zde pod ev. č. 23 jezdila do léta 2006. Jezdila zde na obou rozchodech, 1435 mm i rozchodu 1000 mm do Jablonce nad Nisou. Tramvaj byla odkoupena a 10.1. 2007 byla v noci na traileru převezena z Liberce do Plzně. Zde byla rekonstruována a opravována do stavu, ve kterém se nachází dnes.

Rekonstrukce byla zakončená v roce 2010. Při projížďce po Plzni budila pozornost obyvatel města, mnozí jí fotili na své mobily. Projeli jsme dvě konečné a jednu smyčku. V centru města byl s její přítomnosti na trati asi překvapen nejvíce majitel nebo zaměstnanec jednoho rychlého občerstvení. Zaparkoval auto na kolejích a byl nucen velmi rychle přeparkovat. Řidičem tramvaje byl také vrchní technik DPMP Jiří Trnka. Bylo vidět, že historií tramvajového provozu žije a i díky jemu tato část dne proběhla k naší plné spokojenosti. Naše projížďka skončila tam, kde začala. Ve vozovně na Slovanech.

Vůz T2R č. 133 se vrací do vozovny © Jiří Řechka

Odtud již následoval přesun, jak jinak než tramvají na hlavní nádraží. A odtud vlakem EC 355 do Prahy. Ve vagonu bylo víceméně chladno, byl problém s topením a tak většina výpravy se přesunula do teplejších vagonů. Po příjezdu do Prahy moje cesta skončila, další účastníci, pokračovali dál do svých domovů. Tím skončila zajímavá návštěva Plzně. Zájemce o tramvajovou dopravu v Plzni chci upozornit na webové stránky o plzeňských tramvajích ze kterých jsem také čerpal informace a které jsou velmi podrobné a pěkné.

Prameny a odkazy:

1. Tramvajová doprava v Plzni – Wikipedie
2. Plzeňské tramvaje
3. ŠKODA TRANSPORTATION, a.s.
4. Tramvaje Škoda – Wikipedie
5. ASTRA - nová nízkopodlažní tramvaj ŠKODA