Svetelné návestidlá na ŽSR (ČSD) – 13. časť: Nečakané spomienky 3

V roce 2011 tomu bylo již 85 let, co bylo zprovozněno u ČSD první jednořadové elektrodynamické stavědlo v nově vybudované výhybně Praha-Vítkov. Celá výhybna zanikla před málo léty, kdy celý úsek jednokolejné trati bývalé společnosti TKPE (c. k. priv. Turnovsko-kralupsko-pražské železnice) vč. tunelu a spojek do Vysočan a Libně byl zlikvidován. Vše je nahrazeno novým uzlem a dvěma novými tunely do Prahy hl. n. a spojeními do Prahy-Masarykova nádraží, Prahy-Holešovic, Prahy-Vysočan a Prahy-Libně.

Jestliže v r. 1896 bylo elektrodynamické zab. zařízení v žst. Přerov dodané firmou Siemens & Halske Wien první elektrodynamické zařízení v Evropě, je elektrodynamické jednořadové stavědlo vč. venkovního zařízení ve výhybně Vítkov v r. 1926 první zařízením toho druhu u ČSD. Bylo sestrojeno podle jednořadového elektrodynamického stavědla vz. 1912 firmy Siemens & Halske Berlin.

Výhybna Vítkov byla aktivována 28. 6. 1926 po výstavbě nové spojovací koleje ze stanice Praha-Libeň horní nádraží a jejím napojení do jednokolejné trati Praha Wilsonovo nádraží – Praha-Vysočany. Měla dvě dopravní koleje a 6 výhybek uspořádaných do jedné jednoduché kolejové spojky č. 1/2 (výměna č. 2 byla odvratná do krátké kusé koleje u tunelu) a dvou spojek 3/6 a 4/5 s úrovňovou křižovatkou na vysočanském zhlaví. Poprvé v historii ČSD byla zprovozněna 4 světelná návěstidla vyrobená ve firmě ČKD Praha v těsné spolupráci s firmou Siemens-Halske Wien. Optický systém byl bulvový, barevná skleněná clona uvnitř, žárovky auto – 35W/12V. Optický systém byl usazen do rámu s pozadím (štítem) třemi nastavitelnými šrouby pro možnost změny optické osy.

Návěstidla č. II a III byla dvousvětlová (červená – bílá... v roce 1940 zelená) – pražské zhlaví. Návěstidla IV a V byla třísvětelná – červená a dvě bílé... zelené, byla ještě směrová signalizace a tudíž: 1 světlo – Vysočany, 2 světla Praha-Libeň.

Z bezpečnostních důvodů a nedůvěře ve světelná návěstidla byla vjezdová návěstidla mechanické stožárové ovládané stejnosměrnými (dále jen ss) elektromotory. Byla vz. DR a ÖBB, smaltovaná ramena však byla zbavena kruhového zakončení a byla rovná. Rovněž předvěsti byly mechanické ovládané ss elektromotory. Terče předvěstí byly obdélníkové, smaltované, zelené s býlím okrajem. Předzvěstní upozorňovadla byla jako současné, ale ondřejský kříž byl zelený. Návěstidla nebyla vybavena „náhradní návěstí“ – dnes je to přivolávací návěst.

Elektrodynamický přístroj byl jednořadový o 16 polích. Obsahoval: 3 výměnové řadiče, 6 výměnových závěrných řadičů a 3 návěstní řadiče. Po roce 1945 byl vyměněn za nový přístroj již se sdruženými návěstními řadiči bez samostatných řadičů závěrů výměn neboli jízdních cest (zelené rukojeti s nosem, pohyb 45°-0-45°).

Výhybky (výměny) byly vybaveny elektromotorickými přestavníky se stejnosměrnými motory se stavěcím proudem 136 V ss a dohlédacím proudem 36 V rovněž ss. Výhybky neměly kolejové obvody, těmi nebyly vybaveny ani další části kolejiště. Výhybková návěstidla (dříve návěstní tělesa) byla vybavena elektrickým osvětlením.

Uvolňování závěrů jízdních cest (resp. závěrů výměn) bylo zajištěno 7 izolovanými kolejemi v t. zv. pětivodičovém zapojení se rtuťovými kolejovými doteky, aby vyhovovaly elektrickému trakčnímu stejnosměrnému systému o napětí 1500 V. Isolované koleje byly před i za výhybkami a při automatickém obsluhování jízdou vlaku byla ovlivňována relé A, B a Z v elektrodynamickém přístroji.

Navíc na zhlaví do Vysočan a Libně horního nádr. před dvojitou kolejovou spojkou s křižovatkou tvořenou výhybkami č. 1/4 a 2/3 byl úrovňový přejezd spojovací komunikace Žižkov – Libeň – Karlín zvaný „Na Krejcárku“. Byl vybaven mechanickými závorami se 4mi břevny s ochrannými sítěmi, obsluhu zajišťoval elektrický pohon závor vz. ČKD (prototyp). Obsluhu prováděl ručně překládáním řadiče (typ závěrníku u elmech. zab. zař.) závorář na místě. Byla zřízena elektrická závislost se stavědlovým přístrojem. Funkce řadičů a venkovního zařízení byla kontrolována barevnými clonkami za obdélníkovými okénky. Tatáž byla kontrola mech. návěstidel s elektromotory (viz. horní skříňka na levé straně přístroje na fotografii). Světelná návěstidla měla bodové kontrolní barevné žárovky v siluetách návěstidel (viz. skříňka na pravé straně přístroje na fotografii). Návěstní řadiče byli již sdružené.

Výhybna Vítkov r. 1926. Pohled na jednořadový elektrodynamický přístroj vz. 1912 Siemens & Halske Berlin. Podle tohoto vzoru vyrobila firma ČKD Praha ve spolupráci se Siemens & Halske Wien tento aparát, hradlový přístroj vyrobila firma ČKD Praha. Je to traťové zab. zař. pro 3 jednokolejné trati (foto zbierka Ing. Vladimír Kellner)

Traťové zabezpečovací zařízení bylo poloautomatické s hradlovými závěry v závislosti s elektrodynamickým stavědlovým přístrojem. Hradlová skříň obsahovala počáteční traťová hradla, koncová traťová hradla, souhlasová hradla, opakovací zarážky, ukazovatele vjezdů a odjezdů. Skříň byla umístěna při pohledu proti elektrodynamickému přístroji vpravo směrem do Prahy Wilsonova nádraží.

Mechanická vjezdová návěstidla a předvěsti byly vyměněny za světelné po roce 1934. Dopravně patřila výhybna Vítkov pod žst. Praha-Libeň horní nádraží. Vítkov jsem poznal poprvé r. 1935, později vícekrát.

Po druhé světové válce po výstavbě motorového depa v Libni byla připojena nástupní kolej do spojovací koleje Libeň – Vítkov za vjezdovým návěstidlem II, ale před úrovňovým přejezdem dvojice výhybek A/B. Ty byly vybaveny elektromotorickými přestavníky. Jízdu přes výhybky cestou posunu zajišťovalo světelné seřaďovací návěstidlo umístěné z prostorových důvodů na levé straně koleje. Samozřejmě musela být provedena rekonstrukce elektrodynamického přístroje.

Při výstavbě RZZ v žst. Praha-Holešovice bylo ve výhybně Vítkov vybudováno RZZ spolu s odbočkou Rokytka a uvedeno do dálkového ovládání z Holešovic. Původní zařízení bylo tedy počátkem 80. let demontováno.

Následovala v této oblasti výstavba t. zv. Nového spojení. To bylo v celém komplexu uvedeno do činnosti 14. 12. 2008, t.j. jak jej známe v současnosti. Výhybna Vítkov byla zrušena vč. spojovacích tratí do Prahy hl. n., Vysočan i Libně v září 2008.

Nyní zajímavost k návěstidlům: V listopadu 1924 byl vyhotoven u Ministerstva železnic pod. č. j. 71432-1924 náčrtek tvarové světelné návěsti vybavené třemi pásy vždy po 3 světlech. Zřejmě šlo o opakovač odjezdových (i mechanických) návěstidel podle vzoru DR-Signalwiederholer při jejich nedostatečné viditelnosti.

Stůj! bílý pás:

Volno 1 rameno přímým směrem:

Volno 2 ramena odbočkou (ev. 3 ramena):

Byla to jen malá připomínka historie k Vašim materiálům o světelných návěstidlech.

Kolín, 3. 1. 2012 a 13. 1. 2015

Spomienky Ing. Kellnera by som doplnil ešte o ďalší materiál k svetelným návestidlám.

V Múzejno-dokumentačnom centre (MDC) ŽSR („Rendez“) v Bratislave majú vo svojich bohatých zbierkach aj pôvodný prezentačný katalóg „Elektrická stavědla ČKD“ z roku 1936, v ktorom sú zobrazené aj svetelné návestidlá z ich výrobného programu. Tento typ svetelných návestidiel bol použitý v roku 1926 vo výhybni Vítkov a v roku 1934 v žst. Přerov pri výmene riadiaceho prístroja z roku 1896 za nový jednoradový elektrodynamický prístroj vz. 1912 vyrobený už v ČKD Praha. Okrem návestidiel obsahuje katalóg aj iné prvky zabezpečovacích zariadení (napríklad elektromotorický prestavník), takže záujemcom o zabezpečovaciu techniku návštevu MDC určite odporúčam.

Pohľad na trojsvetlové návestidlo spredu aj zozadu

Pohľad na jedno svetlo svetelného návestidla s jasne viditeľným tvarom šošovky

Pohľad na zadnú časť svetla s odklopným vekom

Nákres svetla návestidla ČKD

Celkový pohľad na svetelné návestidlo ČKD so zobrazením základu

Návestné predpisy ČSD z povojnového obdobia (ČSD. D1-s Návestné predpisy platné od 2. 6. 1947. Ružomberok, Lev, 1946) obsahujú aj zaujímavé fotografie svetelných zriaďovacích návestidiel na spádovisku.

Návesť „Zákaz sunúť“ - tri biele svetlá vodorovne vedľa seba

Z fotografie je však zreteľné, že stredné svetlo je tvorené 4 menšími bielymi kruhmi, zrejme však presvetľovanými jednou žiarovkou.

Návesť „Pomaly sunúť“ – tri biele svetlá vedľa seba v uhle 45 stupňov

Návesť „Rýchle sunúť“ – tri biele svetlá zvislo pod sebou

Návesť „Zastavte sunutie a popotiahnite“ – päť bielych svetiel v tvare stojatého kríža