„Horalky Sedita“ a jiné zážitky z dovolené na Slovensku

Tak jsme se 17. 8. 2015 usadili ve velkoprostorovém voze Bdmpee v EC 241 a s nějakou minutkou zpoždění se vydali na Slovensko. Neplánovaně jsme zastavili poprvé v Bohumíně, abychom místo 151.007 dostali 162.053 a podruhé v Čadci. Zpoždění nám tentokráte moc nevadilo. Mezi vlakem a autobusem v Liptovském Mikuláši jsme měli asi dvě hodinky času a ten čas jsme chtěli využít na vyřízení náležitostí pro cestování dcery Radky slovenskými „vlaky zadarmo“. Poté už následoval jenom přesun autobusem do našeho dovolenkového útočiště. Tam po ubytování nás čekalo první seznámení s Liptovským Jánem.

Liptovský Ján z rozhledny © Radek Hořínek

Druhý den jsme se rozhodli pro pocházku Liptovskou dolinou k Stanišovské jeskyni. Procházka to byla velmi příjemná a jeskyně velmi zajímavá. Cesta podzemím bez vybudovaných chodníků a schodů s čelovkou na hlavě lákala spoustu návštěvníků, tak jsme si museli hodinku počkat, než na nás přišla řada. Po prohlídce jsme se vrátili do Jána, kde jsem pochopila, co je podle kmotříka termální koupaliště. Já i Radek jsme sedli na lavečku a nohy dali do Kadě. Radka po chvíli pobíhání po okraji tam nakonec skončila celá. Do láhve jsme na ochutnání napustili něco málo z minerálního pramene Teplica.

Radka v „Kadi“ © Radek Hořínek

Středa byla dnem prvního výletu do Vysokých Tater. Autobusem do Liptovského Mikuláše a potom vlakem na Štrbu. Náš rychlík Horalky Sedita měl na odjezdu asi 40 minut zpoždění, tak přestup na zubačku byl spíš v poklusu než v poklidu. Radek se do těch míst vrátil po 27 letech, a tak vzpomínal na školní výlet v osmé třídě na základní škole i na noční cestování a po něm následujícím výstupu na Solisko. Obešli jsme pleso a cestou kolem něj jsme se zastavili u skokanských můstků. Cesta zpět se zase neobešla bez zpoždění, ale autobus nám neujel a na večeři jsme dorazili včas. Kmotřík si udělal na Štrbě pár snímků a vyfotil i EC 240, kterým jsme měli v sobotu cestovat domů.

183.005 a 182.072 ve stanici Štrba © Radek Hořínek

Ve čtvrtek jsme zůstali v Jánu. Vydali jsme se na rozhlednu, abychom se pokochali okolím. Radek z ní pozoroval dění na trati v místě, kde probíhala oprava přejezdu. Radka si zasoutěžila a odpoledne si vyzvedla na informačním centru výhru a my se z něj vydali do Podturně. Radek si chtěl něco málo nafotit a taky zjistit, jak daleko je to od vlaku do Jána. V pátek chtěl vystoupit právě tam z osobního vlaku a dojít pěšky zbytek, než opět cestovat do Liptovské Mikuláše na autobus.

361.004 v čele R 605 „Dargov“ projíždí zastávkou Podtureň © Radek Hořínek

Pátek byl ve znamení druhé cesty do Vysokých Tater. Tentokrát do Popradu a odtud dál do Starého Smokovce. Horalky Sedita měly opět zpoždění. Abychom byli in, tak jsme si každý do vlaku tohoto jména vzali ten správný oplatek. Tentokrát se ale rychlý přesun jako na Štrbě nekonal. První električku jsme nechali ujet a počkali si na další. Když už jsme byli ve Smokovci, tak si přece nenecháme ujít cestu na Hrebienok lanovkou. Nahoru jsme vyjeli a díky přejícímu počasí se kochali pohledem na vrcholky Tater.

Radka fotí lanovku při cestě z Hrebienku do Starého Smokovce © Radek Hořínek

Duo R+R si dalo ještě rychlou procházku k blízkým vodopádům. Dolů se šlo podél lanovky a ti dva si ji na několik místech vyfotili. Před odjezdem električky si dal kmotřík jedno točené. V Popradu jsme si počkali na osobní vlak, abychom se přemístili do Podturně. Odjeli jsme načas, ale Štrbě se nám nějak zalíbilo a náš vlak chytl zpoždění. Zpoždění byl hlavní důvod, proč se nejelo do Liptovského Mikuláše na autobus a raději se zvolila tato varianta. Procházka nás nezabila a došli jsme vlastně na večeři.

425.960 ve stanici Poprad-Tatry © Radek Hořínek

Sobota byla ve znamení balení a odjezdu, který byl naplánován na pozdní odpoledne. Po snídani a sbalení věcí jsme se ještě jednou prošli po okolí, abychom po návratu do našeho dočasného útočiště doplnili energii, vzali svých pár švestek a vydali se po rozloučení na zastávku autobusu. Proti pondělnímu příjezdu byl autobus prázdný. Vlak EC 240, tažený banánem 151.008, měl nějakou tu minutku zpoždění, což nebylo nic hrozného. On jich ještě pár minut přibral do svého příjezdu do Olomouce na opravované hlavní nádraží.

Úvodní snímek: 405.951 a Radka na Štrbském Plese © Radek Hořínek