„Pohádky o mašinkách“ a jiné zážitky z dovolené v Čechách

Jízda probíhala v pohodě a na hlavní nádraží v Praze jsme dorazili s necelými deseti minutami zpoždění. Z hlaváku jsme přešli na Masaryčku, abychom do Dejvic přejeli vlakem a odtud dál autobusem. Zbavili jsme věcí pro danou chvíli nepotřebných. Naším plánem bylo co nejdříve vyrazit na výstavu k jubileu Večerníčku, který slaví padesátku. Takže tramvají ze zastávky Drinopol na Malostranskou. Odtud je to do Valdštejnské jízdárny pár kroků. Není nad vzpomínky na dětství. Kdo z nás by se na pohádky na dobrou noc nedíval jako dítko nebo jako rodič malé ratolesti. Mezi večerníčky nechyběly ani Pohádky o mašinkách, což železničního fandu potěší. Na druhou část jsme museli přejít na Kampu do Sovových mlýnů. Byla neméně zajímavá. Spokojeni jsme se vrátili do dočasného útočiště a připravovali jsme se na páteční pouť.

Tramvaj linky číslo 25 odjíždí ze zastávky Drinopol © Radek Hořínek

V pátek ráno jsme se vypravili na hlavák. Cílem naší pouti byla ZOO v Děčíně. Jako vlak jsme si vybrali EC 176 Johannes Brahms. Na nástupišti, odkud měl náš vlak odjíždět, bylo pořádně plno. Místo se nám povedlo najít, tak se mohlo s menším zpožděním vyrazit do poslední stanice na našem území, kde vlak zastavuje. Díky výluce na trati se zpoždění trochu zvýšilo po příjezdu do Děčína. Po krátkém pobytu na nádraží jsme se vydali do ZOO. Cesta byla do kopečka. Malá zoologická zahrada se velikostí může rovnat ZOO v Hodoníně, kterou jsme navštívili vloni. Asi nejzajímavější bylo cvičené göttingenské miniprasátko. Předvádělo pod dozorem ošetřovatelky kousky, které zvládá pes. Stalo se při procházce po ZOO předmětem zájmu návštěvníků, kteří se nad jeho kousky bavili.

Radka a ochočené prasátko © Radek Hořínek

Jelikož má místní zoologická dvě části, tak jsme se vydali zpět k nádraží. V jednom z domů kousek od nádraží se v několika patrech nachází část zvaná Rajské zahrady. I zde bylo k vidění několik pěkných zvířátek. Po prohlídce jsme se vydali pomalu na vlak. Já využil trochu času k pořízení několika fotek se železniční tématikou, holky se producírovaly nebo seděly na lavečce. V čase příjezdu EC 177 Slovenská strela jsme se přesunuli na nástupiště a doufali, že vlak nebude tak plný jako ráno. Usadili jsme se v prvním vagónu za lokomotivou, který byl po příjezdu do Děčína prázdný. Cesta do Prahy probíhala poklidně. Stejně jako po příjezdu ve čtvrtek, tak jsme i v pátek z hlaváku přešli na Masaryčku a odtud přes Dejvice na Břevnov. Bylo potřeba načerpat sílu na další den.

122.013 s autovlakem vjíždí na děčísnké hlavní nádraží © Radek Hořínek

V sobotu byla naší cílem další ZOO. Tentokrát to byla ta v Plzni. Do metropole západních Čech jsme vyrazili opět natřískaným vlakem, EC 354 Franz Kafka. Na hlavním nádraží náš čekal odvoz autem, tak jsem oželel jízdu tramvají. Společnost nám dělal kamarád s jednou ze svých dcer. Oproti zoologické v Děčíně, je ta v Plzni velká, roztažená a spojená s botanickou zahradou. Další částí je Dinopark, ale ten jsme se rozhodli vynechat. Stačilo mi vidět mezi zvířaty tank Sherman. Čas vymezený k návštěvě ZOO nám nestačil k tomu, abychom ji viděli celou. Nechtěli jsme, aby nám ujel vlak. Tentokrát prázdnějším EC 355 Karel Čapek jsme se vrátili do Prahy. Rádi jsme opustili rozkopané nádraží v Plzni. Já osobně bych se tam rád jel podívat, až bude dokončena nová část tratě od Ejpovic do Plzně. Po příjezdu do Prahy jsme se rozhodli, že projedeme cestou „domů“ novou částí metra na trase A do stanice Nemocnice Motol.

Nová konečná stanice na trase A metra Nemocnice Motol © Radek Hořínek

V neděli ráno nastal čas loučení s Prahou. Do oběda jsme chtěli být zpět v Olomouci, a tak jsem se usadili do SC 505 Pendolino a vydali zpět na úrodnou Hanou. Radce se splnilo přání, dát si oběd v „pojízdné hospodě“. Cesta ubíhala příjemně a bez velkých problémů. Putování s Jízdenkou na léto skončilo. Ještě k večeru jsem si vyběhl k zastávce Nemilany vyfotit R 915, kde místo řady 362 jela 754.019, a cestou domů se mi před foťák připletl i R 1402. Brejlák to ale nějak v onen večer nezvládal. Z Olomouce mu musela pomoci 749.107. Nad usínajícím sídlištěm se krásně nesl zvuk netlumeného šestiválce, který na mne působil jako ukolébavka. Tak zase příští rok, bude-li opět Jízdenka na léto, něco zajímavého určitě podnikneme. Některé zoologické zahrady jsme nenavštívili a je spousta zajímavých míst, kam se vlakem dá vydat. Tipy si už dáváme dohromady. Uvidíme, kam to nakonec příští léto „zapíchneme“.

Úvodní snímek: Radka a „Pohádky o mašinkách“ na pražské výstavě k jubileu „Večerníčku“ © Radek Hořínek