10 let od uzavření strojové stanice Polička

Onou lokálkou je trať ze Svitav přes Poličku do Žďárce u Skutče a strojovou stanicí poté samozřejmě dnes již zaniklá strojová stanice Polička.

Stavba první výtopny v Poličce započala spolu se stavbou místní dráhy z Poličky do Svitav, která byla zahájena 4. září 1895 výkopem studny v Poličce. Vlastní stavba dráhy byla zadána v srpnu téhož roku podnikateli Janu Kubíčkovi z Královských Vinohrad a na staveništi nastal čilý ruch.

Remíza z hrázděného zdiva vyrůstala na protější straně kolejiště oproti budově směrem ke Skutči. Měla dva vjezdy s dřevěnými vraty, odtah kouře centrálním kouřovodem a pojala čtyři lokomotivy řady 97 kkStB. Hned vedle topírny vyrůstala vodárna s nádrží o objemu 16m³, kdy voda do vodojemu byla čerpána parním čerpadlem. Po svém zprovoznění byla výtopna v Poličce pouze malou služebnou, takže její činnost neřídil v místě přednosta, nýbrž nejzkušenější strojvůdce - vrchní oficiál. Ten tuto činnost vykonával v rámci svého povolání. To znamená, že běžně sloužil a navíc vykonával správcovskou funkci.

Prvními lokomotivami v Poličce byly, tak jako na mnoha jiných místních drahách v tehdejším Rakousku-Uhersku, lokomotivy rozšířené řady 97 kkStB. Dne 31. 8. 1896 byly do Poličky přivezeny první dvě lokomotivy 9786 a 9787 vyrobené lokomotivkou Krauss Linz pod výrobními čísly 3321 a 3322 v roce 1896. Další stroje řady 97 výtopna v Poličce obdržela o rok později. Konkrétně se jednalo o stroje 19701 a 19712. Celkový přehled lokomotiv řady 97 kkStB v Poličce uvádí tabulka.

V provozu byly vždy 2 lokomotivy, z nichž každá měla denní proběh 212 km, který byl jedním z nejvyšších v tehdejší monarchii. O nedělích a svátcích pak byl proběh jedné lokomotivy zvýšen na 318 km. Již po velmi krátké době se však přišlo na to, že lokomotivy řady 97 nejsou pro zdejší podmínky příliš vhodné a svoji tažnou silou nevyhovují. Toho si všímá i místní zpravodaj Jitřenka, který v prosinci roku 1896 poznamenává, že:

„Souhrn aktivit železné dráhy do Svitav, která zahájila provoz, by byl vcelku příznivý, kdyby pouhých 10 centimetrů sněhu z 29. listopadu 1896 nezastavilo dopravu až do 8. prosince. 29. listopadu se dojelo jen do Limberka (pozn. dnes Pomezí). Slavné ředitelstvo c. k. státních drah nasadilo na novou trať ve vzdálené provincii dosti již zasloužilé lokomotivy a sněžný pluh ani jediný. Slýcháme sice, že za velikého úpadu sněhu, jejž nebylo možná na rychlo odstraniti, vlak tu a tam se opozdil, že by ale na ale při první nepatrné vrstvě sněhu vlak několik dnů, ba celé týdnu jízdu přerušil, ani v horských krajinách neslyšeli jsme nikdy. Poličští a okolní občané mají nyní úvahy o petici protestní, jejž by zajistila zdejšímu terénu a podnebí přiměřenější stroje.“

Nuže, poličští sice brblají, avšak vytoužených silnějších strojů se stejně dočkají až o více než třicet let později.

Poličské stroje 422.0 a 310.0 za některé ze zim 1939 - 1945, sbírka Josef Vendolský

V roce 1927 jsou konečně z Poličky odsunuty dva stroje řady 310.0 a místo nich Polička obdržela dvě lokomotivy řady 422.0 a jednu lokomotivu řady 313.4. Lokomotivy 313.4 se v Poličce dle pamětníků vystřídaly dvě. Jedna z nich nesla označení 313.420 a vyrobila ji roku 1899 lokomotivka ve Floridsdorfu pod továrním číslem 1300 pro Pardubicko-libereckou dráhu. Druhou zaznamenanou lokomotivou řady 313.4 byl stroj 313.432, který byl vyroben v roce 1904 v První Českomoravské továrně na stroje v Praze a dnes se jedná o provozuschopnou lokomotivu Český drah.

Později byl stav rozšířen o další dvě lokomotivy řady 422.0, takže ve třicátých letech měla strojová stanice ve svém stavu čtyři lokomotivy řady 422.0, dvě lokomotivy řady 310.0 a jednu lokomotivu řady 313.4. Úctyhodný počet na malou strojovku, která měla k dispozici stále pouze výtopnu pro čtyři stroje řady 310.0 z počátků provozu.

Za pomoci historických snímků a pamětníků se podařilo sestavit seznam lokomotiv řady 422.0, které se na místní dráze za ta léta vystřídaly. Neklade si však nárok na úplnost:

Podmínky pro strojní personál byly v té době v Poličce značně primitivní. Správa provozu měla pro deponování strojů k dispozici pouze chátrající výtopnu, sociální zařízení neexistovalo a personál se myl ve vodě, vypouštěné z vodojemů parních lokomotiv do kbelíků. Na druhou stranu lokomotivy v Poličce byly alespoň vytápěny kvalitním černým uhlím, aby nezapalovaly četné lesní porosty, jimiž trať prochází. Zbrojení zpočátku prováděl personál ručně pomocí košů z rampy. Teprve po 2. světové válce bylo zbrojení zmechanizováno instalací elektrického výtahu Teudloff.

Všechna hnací vozidla se vyznačovala vynikajícím technickým stavem a čistotou. Na údržbářské práce měla strojovka jediného zámečníka, který odstraňoval drobné závady. Mnoho práce však neměl a tak správci ošetřoval zahrádku.

Roku 1927 se tedy Polička konečně dočkala silnějších lokomotiv, avšak na jiných tratích již v té době čile probíhala motorizace a pokusů s tímto druhem pohonu nemohla být ušetřena ani naše místní dráha. Zkušební jízdy motorového vozu se uskutečnily ve dnech 16. února a 13. srpna 1928, avšak s ohledem na nepříznivé povětrnostní a traťové poměry bylo z další motorizace místní trati prozatím upuštěno. Kroniky nám bohužel neprozradily, o který motorový vůz se jednalo.

V období kolem roku 1931 se v Poličce poprvé objevují lokomotivy řady 423.0, které posílily stav lokomotiv v Poličce zejména pro zvládnutí zvýšené přepravy dřeva po kalamitě v roce 1931, kdy tyto vozily vlaky s kalamitním dřevem do Skutče mnohdy o hmotnosti až 1.000 tun. V roce 1932 byla vozební stanice Polička předána od Správy provozu Chrudim pod Správu výtopny v České Třebové. V té době byly v Poličce turnusovány 2 lokomotivy řady 310.0 a 7 lokomotiv řady 422.0. Mezi nimi byla například již zmíněná 313.432 nebo stroje 422.002, 14, 46, 62 a 94. Z těchto jsou hned tři zachovány do dnešních dní, konkrétně 313.432, 422.002 a 422.062.

Stroj 422.002 v muzeu ČD Lužná u Rakovníka dne 31.7.2004 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Z předchozích řádků by se mohlo zdát, že snahy o motorizaci provozu na místní dráze polevily. Opak je však pravdou a 15. května 1933 je do Poličky přidělen první kolejový autobus řady M 120.4 zvaný věžák. Avšak ani s tímto motorovým vozem nebyly provozní zkušenosti uspokojivé a vůz byl již 1. července téhož roku stažen z pravidelného provozu. I přes své krátké působení v pravidelném provozu se stihl dne 30. 6. 1933 zúčastnit nehody na přejezdu státní silnice u Borové v km 30,38, kdy došlo ke střetu motorového osobního vlaku č. 3135 s prázdným nákladním autem jedoucím od Hlinska. Při srážce byl smrtelně zraněn syn majitele auta ze Svratky a těžce zraněn řidič auta. Ve vlaku byly zraněny čtyři osoby.

ČSD však místní dráhu chtěly motorizovat za každou cenu, a tak již 3. prosince 1933 obdržela Polička další, tentokrát výkonnější motorový vůz řady M 232.2, který vyrobila Moravskoslezská vagónka a. s. Studénka, a který se za příznivých povětrnostních podmínek v provozu osvědčil a byl nasazován na méně frekventované spoje. V roce 1934 byl do Poličky dodán druhý motorový vůz řady M232.2. Archivy nám dokonce prozradily, které vozy byly do Poličky přiděleny. V květnu 1935 jsou v Poličce evidovány vozy M 232.201, M 232.202 a M 232.219 a přípojné vozy Clm 4-6110 a CDFlm 4-9916.

Motorové vozy byly v Poličce prozatím garážovány ve staré výtopně z roku 1896. Avšak vzhledem k tomu, že se motorové vozy M 232.2 v provozu osvědčily, rozhodlo Ministerstvo železnic o tom, že budou pro motorové vozy postaveny nové garáže. Brzy na to byly vykoupeny pozemky a v roce 1935 bylo započato se stavbou. Ke garážím náležela rovněž nádrž na pohonné hmoty o objemu 10 000 l s čerpacím zařízením „Tankmeter HEFA“. Stavba byla započata 27. dubna a dokončena 16. prosince 1935. Garáž o dvou stáních byla dána do provozu v září 1936. Topení vytápělo garáž na nejnižší teplotu 6 °C při venkovní teplotě –25 °C.

A přišel rok 1938, rok osudný pro celé Československo. Rozdělením země byla bezprostředně postižena také místní dráha. Hranice procházela těsně za Poličkou a Svitavy, Květná a Limberk byly přičleněny k Říši. Avšak původně byl 6. října 1938 ohlášen i zábor samotné Poličky, po kterém bylo nejdůležitějším úkolem vyklidit vojenskou továrnu. Železničnímu praporu byl zapůjčen jeden stroj řady 422.0 a na vlečku vojenské dráhy byly přistavovány nákladní vozy, kterých bylo v době od 7. do 9. října v Poličce naloženo celkem 446. Ke zdolání této neobyčejně silné přepravy, která směřovala od 7. října výhradně přes Skuteč, vyslala správa výtopny v České Třebové do Poličky 6 strojů řady 524.0 a 2 stroje řady 434.0.

Dne 10. října bylo již ve stanici smutno a nádraží se začalo pomalu plnit všemi, kdož se chtěli rozloučit s posledním vlakem, který odjížděl z Poličky v 9:55 do Skutče. Poslední vlak z české Poličky, vlak evakuační, vlak číslo 3103!

Polička na mapě protektorátních železnic; zdroj www.fronta.cz

Polička byla nakonec ze záboru vypuštěna a 19. října byl dán rozkaz k navrácení všech strojů a k nastěhování všech evakuovaných železničních zaměstnanců. Strojová stanice nově obsluhovala pouze úsek Polička – Skuteč. Dopravu na trati Zwittau - Polička zajišťoval personál DRB s lokomotivami řad 54.1 (ČSD 333.1), 64 a 93.15 (ČSD 423.0). Ke konci války se zde objevovaly také stroje řad 354.0 a 1 v majetku ČMD. Pro transporty munice si Němci zajížděli ze Svitav s těžkými lokomotivami řad 50 a 52.

Ve válečném období jsou do Poličky dodány další lokomotivy řady 423.0 k posílení nákladní dopravy díky zvýšení výroby v muniční továrně v Poličce. V roce 1943 je na místní dráze veden oběh pro 5 lokomotiv řady 422.0, které dopravovaly jak nákladní, tak i osobní vlaky s měsíčním proběhem jedné lokomotivy 3 510 km. Zajížděly dokonce i do muniční továrny v Poličce - Bořinách.

Po skončení 2. světové války strojovku, jejíž lokomotivní park tvořily v té době stroje řady 422.0 a 423.0, převzala opět Výtopna Česká Třebová a v Poličce se krátce objevily například lokomotivy 423.007, 344.154 a 156, Třebováci sem zajížděli s lokomotivami řad 434.2 a 354.0 a na přepravu těžkých vlaků se štěrkem ze skutečských lomů byly půjčovány lokomotivy řady 534.0. Vedoucí strojovky, na rozdíl od předválečných dob, již nejezdil jako strojvůdce a provizorní kancelář měl zřízenou ve skříni sejmuté z vyřazeného osobního vozu.

Ve stejném období domovská výtopna v České Třebové obdržela předválečné motorové vozy M 242.019, 22, 25, 26, 27 a 32, z nichž jezdily v Poličce vozy M 242.027, M 242.032 a v případě potřeby i vůz M 242.019. Vůz M 242.025 byl rezervní a cestoval mezi služebnami v České Třebové a Poličce. Motorový vůz M 242.026 podnikl několik zkušebních jízd ze Svitav do Poličky, při nichž se ukázal být pro tuto trať nevhodný a byl využíván na hlavní trati.

Roku 1948 byly lokomotivy řady 422.0 vyměněny za zcela nové moderní lokomotivy 433.035 a 45, které byly vzhledově velmi pěkné, ale u strojního personálu si nezískaly oblibu. Ve stejném roce se podařilo vyřešit rovněž neutěšenou situaci s motorovými vozy. Dne 18.12.1948 byly v Kopřivnici dokončeny nové motorové vozy M 131.149 - 52 a následně převezeny do Poličky. Po jejich dodání byly M 242.027 a 32 staženy do České Třebové.

Čistění vozu M 131.151 v Poličce někdy v průběhu 60. let, sbírka Josef Vendolský

V roce 1949 bylo rozhodnuto o stavbě nové výtopny v Poličce. Stavba byla realizována v letech 1950 – 1953 v prostoru za původní výtopnou směrem ke Skutči. Měla dva vjezdy ze strany od Skutče a pojala čtyři stroje řady 423.0.

V roce 1954 se na místní dráze vyskytují lokomotivy 423.012, 61, 63, 84, 145 a 228 a koncem roku 1960 poté stroje 423.063, 84, 135, 137 a 146. V roce 1964 se začaly konat přípravy ke změně trakce z parní na motorovou. První motorové lokomotivy T444.112 - 14 přišly do České Třebové v závěru března 1965 s určením právě pro Poličku. V průběhu roku přišly dále stroje T444.144, 45 a 61 až 64, takže parní provoz ve strojové stanici byl 15.10.1965 ukončen a všechny parní lokomotivy byly předány do České Třebové.

Stav motorových vozů v Poličce byl roku 1965 následující: M 131.149, 50, 51, 52, 200, 239, 403, 431. Dne 26.5.1966 odešla M 131.149 do Plzně a zbývající motorové vozy se v Poličce udržely ve stejném stavu až do roku 1976 s příchodem nových motorových vozů M 152.0. Poličští strojvedoucí byli s těmito motorovými vozy velice spokojeni.

V roce 1966 dostalo LD Česká Třebová další motorové lokomotivy a to řady T 444.02, které byly určeny na posun a nákladní vlaky. Během roku 1966 přišly stroje T 444.0215, 216, 220, 251, 252, 253, 262, 266, 267, 268, 269, 270, 274 a 275. Nově dodané lokomotivy byly rozděleny mezi Poličku, Choceň a některé zůstaly v České Třebové na posun.

Se změnou jízdního řádu k 22.5.1966 pronikla na místní dráhu další řada, a to českotřebovské motorové vozy M240.0. Tyto vozy na místní dráhu zajížděly pouze v období platnosti GVD 1966/67 na několika vlacích.

V roce 1970 byl stav vozidel v Poličce tento:

            T 444.1: 45, 61

            T 444.02: 15, 66, 67, 68, 69, 70

            M 131.1: 50, 51, 52, 200, 239, 403, 431

Lokomotivy T 444.145 a 61 byly v Poličce určeny hlavně k vedení osobních vlaků složených z klasických osobních a obě byly z Poličky staženy až v roce 1977 v době, kdy na všechny osobní vlaky byly nasazeny motorové vozy M 152.0. Lokomotivy T 444.02 zůstaly nadále v provozu na místní dráze a udržely se zde v nákladní dopravě téměř 30 let. I přes svoji příslovečnou poruchovost a nespolehlivost, se staly díky svědomité údržbě správkárny v Poličce a šetrné a správné obsluze strojních čet spolehlivými pomocníky. V osmdesátých a začátkem devadesátých let se staly poličské karkulky cílem mnohých železničních fandů, kteří je fotografovali na nejhezčích místech celé místní tratě. Mezi nezapomenutelné zážitky patří odvoz uhlí ve vozech řady Wap pro Adast v Poličce, kdy v čele těchto vlaků byly dvě lokomotivy T 444.02 a na konci postrku jedna až dvě tyto lokomotivy.

Konvoj zbrusu nových motorových vozů M 152.0 po příjezdu do Poličky na jaře 1976;
sbírka Josef Vendolský

Na jaře roku 1976 přišly do Poličky zcela nové motorové vozy M 152.0056 - 62. Tyto motorové vozy vyrobila Vagónka Studénka. I když se jednalo o moderní motorový vůz, personál i cestující jej přijali s rozpaky, avšak rychle si na něj zvykli a stal se tak neodmyslitelným symbolem osobní dopravy na lokálce v následujících letech. S jejich příchodem byl od grafikonu 1976/7 odbourán provoz klasickými soupravami.

Roku 1981 se v Poličce objevují lokomotivy řady T 435.0, které byly určeny zejména pro zálohu ve Žďárci u Skutče. První lokomotivou této řady v Poličce byla T 435.031. V Poličce se v krátké době vystřídaly T 435.010, 31, 55, 102 a 125.

V roce 1986 bylo v Poličce evidováno 7 strojů řady T444.02 (53, 45, 47, 66, 67, 68, 69 a 77), 2 stroje řady T435.0 (31 a 55) a 6 motorových vozů řady M152.0 (56 - 62). V roce 1987 odchází T435.031 do Č. Třebové a místo ní přichází T 435.084.

Od 27. května 1990 čítala turnusová potřeba šest motorových vozů řady 810, čtyři lokomotivy řady 725.2 pro manipulační vlaky a jednu lokomotivu řady 720 pro zálohu ve Žďárci u Skutče. V následujícím období se technický stav lokomotiv řady 725.2 již velmi zhoršil a z osmi strojů evidovaných v Poličce, byly k 1. 1. 1991 tři neschopné pro technické závady a v průběhu ledna se k nim přidaly další dvě a situace v provozu motorových lokomotiv začala být kritická. Z tohoto důvodu přišel červenec 1991 jako zachránce. Do Poličky byly totiž z ČKD Praha dodány zcela nové motorové lokomotivy 731.009 – 014, které vystřídaly lokomotivy řad 725.2 a 720 na všech výkonech strojové stanice.

Novým lokomotivám se musela strojová stanice přizpůsobit. Poměrně moderní hala a její vybavení byly uzpůsobeny k opravám cepáků řady 720 a karkulek řady 725.2. Jenže nové motorové lokomotivy řady 731 měly jinak uložený spalovací motor. Dosazen byl proto například nový portálový jeřáb, který byl vhodný i na vývazy alternátorů lokomotiv řady 731, u kterých se zjistilo, že mají z výroby špatné šrouby. Do Poličky následně chodily na garanční opravy lokomotivy řady 731 i z jiných dep a alternátory se zde opravovaly. V Poličce zůstaly nadále pouze karkulky 725.247-1 a 725.268-7, které zde byly vedeny jako záložní.

725.268-7 vyjíždí z poličské výtopny dne 21.5.1999 © Pavel Stejskal

V roce 1993 byl vůz 810.057 předisponován do Hodonína, kde byl nasazován na osobní vlaky na tratích z Hodonína do Holíče nad Moravou, Bzence, Ždánic a Zaječí. Místo tohoto motorového vozu přichází z Břeclavi 810.224.

Nasazení poličských motorových vozů se v následujícím období příliš neměnilo. Období platnosti jízdního řádu 1993/94 je však posledním, kdy strojová stanice vystavovala lokomotivy na samostatné zálohy ve Žďárci u Skutče a Svitavách, protože v následujícím období byly tyto včleněny do oběhu lokomotiv 731 obsluhujících manipulační vlaky. Turnusová potřeba těchto tím poklesla na čtyři stroje a do 1. ledna 1995 jezdily lokomotivy ve společném oběhu i na výkonech LD Česká Třebová. 1. ledna 1995 totiž dochází k podstatným reorganizačním změnám. Lokomotivní depa (LD) se přejmenovávají na Depa kolejových vozidel (DKV), pod ně spadají do té doby nezávislá Vozová depa a ze strojových stanic jsou nově provozní jednotky (PJ). Nově vzniká i DKV Pardubice, které zahrnuje PJ Polička, Chrudim, Heřmanův Městec a Havlíčkův Brod a díky změnám odchází 731.009 do Pardubic, kde je nasazena na zálohu v osobním nádraží a 731.010 do DKV Česká Třebová pro manipulační vlaky do Lanškrouna a Hoštejna. Stav vozidel v Poličce byl k 1. únoru 1995 tento:

725: 247, 268

731: 011, 012, 013, 014

810: 056, 058, 059, 060, 061, 062 (od 22.12.1994 na opravě MH v Šumperku), 224

Od 28. května 1995 činí turnusová potřeba 3 lokomotivy řady 731 pro manipulační vlaky, 1 motorový vůz řady 810 pro páteční posilu vlaků 15309 a 15312 z Poličky do Svitav a zpět a 5 motorových vozů řady 810 obsluhující všechny osobní vlaky na místní dráze a navíc zajíždějící s vlaky 4763/4760 do Březové nad Svitavou, 4787/4780 z České Třebové do Letovic a s vlaky 5351/5350 ze Žďárce do Hlinska v Čechách. Připadl jim však i jeden velmi zajímavý výkon:

23713 Česká Třebová (19:42) - Lanškroun (20:10),

5056 Lanškroun (20:27) - Pardubice (22:17),

5059 Pardubice (22:57) - Česká Třebová (00:07).

Tento stav motorových vozů v Poličce však nebude trvat dlouho a již v podvečer v sobotu 24. června 1995 se celý kraj pokryje černým šatem. V onen den v 17:30 vyráží na svoji každodenní cestu ze Žďárce u Skutče motorový osobní vlak 15313 vedený samotným motorovým vozem 810.061-2 a směřuje do Svitav, kam má dorazit v 19:51. V tu samou chvíli zastavuje o 16 kilometrů dále v železniční stanici Čachnov manipulační vlak Mn 81755 ze Žďárce u Skutče do Poličky, který jede s více než hodinovým náskokem a je tvořený lokomotivou, pěti nákladními vozy a služebním vozem. Ve stanici má manipulovat, takže průvodčí manipulačního vlaku odpojí tři nákladní vozy naložené dřevem a železným šrotem a služební vůz, avšak již je nezajistí, protože si byl jist, že viděl druhého průvodčího, jak pokládá na kolejnice zarážky. Co se v Čachnově ve skutečnosti odehrálo, se dnes již nikdo nedozví, faktem však zůstává, že následkem hrubého porušení předpisů se tato nezajištěná část vlaku dala do pohybu směrem ke Skutči. Těsně za stanicí trať přechází ve spád 21 promile a vozy tak během okamžiku nabírají vysokou rychlost. Tvrdá rána přišla v km 41,822 u obce Krouna a okolní lesy si ji ještě chvíli předávali jako němý svědek. Odhaduje se, že oba vlaky do sebe narazily rychlostí přibližně 130 km/h. Následky střetu byly katastrofální. V troskách motorového vozu zahynulo 19 osob, včetně strojvedoucího strojové stanice Polička a vlakvedoucího žst. Polička.

Účastník nehody v Krouně, motorový vůz 810.061-2, zachycený v roce 1992 v Květné
© Jiří Rokos

Další reorganizace v lokomotivním hospodářství na sebe nenechala dlouho čekat a k 1. lednu 1997 dochází opět ke sloučení a přerozdělení dep kolejových vozidel. DKV Pardubice i s PJ Polička přechází opět pod DKV Česká Třebová a v souvislosti s tím se objevují i první úvahy o zrušení strojové stanice v Poličce. Nakonec však zvítězil argument, že rušení provozní jednotky je s ohledem na povětrnostní poměry na místní dráze nesmysl. Obě remízy jsou vytápěné a v té staré je dokonce instalován teplovodní okruh umístěný pod deponovanou lokomotivou, která díky němu velmi rychle rozmrzla a vyschla.

Období od 30. dubna 1996 do 24. ledna 1999 se vyznačovalo stavbou I. tranzitního koridoru v úseku Česká Třebová - Brno. Stavební práce na koridoru sebou přinesly i vozbu pracovních vlaků po lokálce, zejména poté se štěrkem ze skutečských lomů. Spolu s nimi se v poličské provozní jednotce objevují další lokomotivy, mezi nimi například i lokomotivy řady 720, 721, 742 nebo dokonce "Zamračená" řady 751. Snad čísla 353. Ke svému si však stále přicházely i obě záložní Karkulky 725.247-1 a 725.268-1.

Následující období je charakterizováno pozvolným úpadkem strojovky, jehož počátek lze hledat v okamžiku, kdy v Poličce nastal problém s čerpací stanicí. Stará nádrž přestala pro netěsnost ekologicky vyhovovat a nová, ač s vydaným stavebním povolením, se stavět nezačala. Motorové vozy i lokomotivy však zbrojit musely. Nejdříve se uvažovalo o tom, že se bude jezdit zbrojit po vojenské vlečce do areálu Poličských strojíren, avšak nakonec bylo rozhodnuto zbrojení vozidel provádět v domovském DKV Česká Třebová. Zbrojení zde probíhalo poněkud kuriózním a ne zrovna ekonomickým způsobem, kdy například v GVD 2000/2001, který vstoupil v platnost 26. května 2000, byl každý den zaváděn noční obratový vlak složený obvykle ze třech motorových vozů řady 810 a až pěti přívěsných vozů 010/Baafx dle jízdního řádu:

Lv 70273          Polička (21:30) - Česká Třebová (22:21),

Lv 70270          Česká Třebová (1:09) - Polička (2:02).

Tento neefektivní obrat byl později zrušen a poličské motorové vozy i lokomotivy zajížděly do České Třebové s několika vlaky. V dalších letech došlo i k poklesu nákladní dopravy a tím i ke snížení turnusové potřeby motorových lokomotiv.

731.018-8 na osobním vlaku ze Svitav do Žďárce během sněhové kalamity v Květné
dne 6.3.2004 © Josef Vendolský

V roce 2004, kdy bylo čím dál jasnější, že tento rok je pro strojovku posledním, byly v Poličce vedeny vozy 810.056, 058, 059 a 060, lokomotivy 731.010, 018 a stále i babička 725.247, jako provozní záloha a provozní jednotka Polička měla ve svém stavu 23 strojvedoucích, 5 vedoucích posunu, 5 správkařů, skladnici, uklízečku a 3 čističky vozů. Obě poličské lokomotivy 731.010 a 18 měly instalovány zásuvky 48V pro ovládání dveří vozů 010, které bylo využíváno na ranním obratu s vlaky 15330/15331 z Poličky do Žďárce u Skutče a zpět, na který byla nasazována právě lokomotiva řady 731 se třemi přívěsnými vozy Baafx.

Zaměstnanci se sice snažili bránit a vcelku logicky argumentovali zimními podmínkami na lokálce, avšak všechny protesty měly pro poličské stejný účinek jako v roce 1896 a 31.12.2004 došlo k úplnému zrušení PJ Polička. Dle propočtů měla úspora z uzavření strojovky činit 806 800 korun ročně. Jaká byla skutečnost se už asi nikdy nedozvíme, protože se to propočítat prostě nedá. Vezměme jen zdemolované budovy, zničený majetek, neustálou nutnost objekty zabezpečovat, ... Největší zvěrstvo však bylo vykonáno na udržované muzejní a do poslední chvíle plně provozní legendární "Karkulce" 725.247-1, která, ač se s ní DKV Česká Třebová ještě v roce 2005 chlubilo při Dni železnice, posléze postávala na různých místech, chátrala, podléhala nájezdům různých nenechavců a nakonec byla kanibalizována i ze strany DHV, které prodalo několik podstatných funkčních celků soukromé osobě. V současné době stojí odstavena ve stavu vraku v České Třebové a čeká na svůj osud. Aneb jak pod rukama "těch jediných správných" lidí může dopadnou v průběhu několika let plně provozní historické vozidlo, které mohlo udělat ještě pořádný kus práce v čele nostalgických vlaků. Holt libeňští neměli Karkulky v oblibě - znalejší narážku jistě pochopí.

V současné době jsou výkony v osobní dopravě na místní dráze zabezpečovány motorovými vozy 810, 814 a 841 DKV Česká Třebová PJ Česká Třebová a 814 PJ Pardubice.

Za pomoc při bádání v historii místní dráhy, které nikdy nekončí, zaslouží významné poděkování pan Pavel Stejskal a pan Martin Navrátil.

Úvodní snímek: Poličská motorová remíza z roku 1935 s unikátní trojsměrnou výměnou v popředí © Josef Vendolský

Upravil a obrázky do textu doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský