Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (1)

Mnozí z vás, kteří přijedou do Prahy, si třeba ani neuvědomí, že projíždějí zastávkami, které se využívají obyvateli a návštěvníky Prahy pro cesty po Praze. Pokud zastávku samozřejmě zaregistrují. I já dost často používám vlak pro cesty po území hlavního města. Mám to jednoduché, používám onu proklínanou plastovou červenou kartičku. Ale nejenom s onou kartičkou se dá cestovat vlakem v rámci systému PID, po zakoupení správného lístku se dá využít i kombinace s tramvají a autobusem. Tak jsem tedy 4. listopadu vyjel na první cestu po pražských železničních stanicích a zastávkách.

Rekonstrukce zastřešení hlavního nádraží © Jiří Řechka

Začal jsem na pražském hlavním nádraží, pár okamžiků jsem věnoval pokračování rekonstrukce zastřešení haly. První tratí, kterou jsem se rozhodl takto „prozkoumat“, byla trať č. 221 Praha – Benešov u Prahy. Po nastoupení do osobního vlaku jsem odjel a vystoupil na zastávce Praha-Strašnice, která v budoucnu zmizí ze železniční mapy. Zastávka je situovaná v oblouku, byla zřízena v roce 1906. Na zastávce je umístěna výdejna jízdenek, ale v současnosti není funkční. Je zde umístěn přechod přes trať. Po zachycení současného stavu na CF kartu mého fotoaparátu mne čekal přesun do stanice Praha-Hostivař.

Zastávka Praha-Strašnice © Jiří Řechka

Dráha císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice a Benešov do Prahy zahájila provoz 14.prosince 1871. V Hostivaři se tehdy nacházela pouze zastávka na jednokolejné trati. Už v následujícím roce bylo povoleno na hostivařské zastávce nakládat a vykládat zboží, nádraží bylo zřízeno až v roce 1882. Výpravní budova pochází z roku 1905. O rekonstrukci této stanice byla na našich stránkách reportáž, v současné době je již v provozu jedno nové nástupiště a nová čekárna i výdejna jízdenek, tyto prostory jsou situovány mimo bývalou výpravní budovu.

471.079 ve stanici Praha-Hostivař © Jiří Řechka

Při kompletaci fotografií jsem zjistil, že nemám žádný záběr od kolejiště na výpravní budovu před začátkem rekonstrukce této stanice. Škoda, už to nejde napravit. Následovalo další fotografování nových prostor stanice a probíhající rekonstrukce. Po příjezdu osobního vlaku následoval přesun na zastávku Praha-Horní Měcholupy. Tato zastávka byla zřízena až v roce 1926. Nástupiště se nacházelo pouze u traťové koleje ve směru na Prahu. Ve směru na Benešov bylo nástupiště postaveno v roce 1960 a od roku 1976 nese zastávka název Praha-Horní Měcholupy.

Zastávka Praha-Horní Měcholupy © Jiří Řechka

Po její dokumentaci následoval další přejezd tohoto dne a to do stanice Praha-Uhříněves. Tato stanice byla zřízena již při zahájení provozu na této trati 14. prosince 1871. Výpravní budova je shodná s nádražím v Hostivaři a je z roku 1915. Stanice Praha-Uhříněves je významná a známá díky kontejnerovému překladišti Metrans. Obsluha překladiště je zajišťována vlastními lokomotivami řady 740. Ve stanici se nachází šest dopravních kolejí a dvě manipulační. Ve směru na Benešov mne čekal poslední přesun, na zastávku Praha-Kolovraty. Trať územím Kolovrat prochází od roku 1871, zastávka byla zřízena až v roce 1920.

Výpravní budova v Uhříněvsi © Jiří Řechka

Do té doby byla nejbližší železniční stanice v Uhříněvsi. Současný název nese zastávka od roku 1976, dva roky po připojení k Praze. Na konci zastávky směrem k Říčanům je lávka pro pěší, na opačném směru je přechod přes koleje, který je doplněn světelnou a zvukovou signalizací a také závorami. Tato zastávka je poslední zastávkou na trati č. 221 na území Prahy. Zde také končí platnost mé PID karty. Nastal čas návratu do Prahy, konkrétně do stanice Praha-Vršovice. Zde jsem vystoupil a pěšky se přesunul na most, který vede přes bývalé seřaďovací nádraží.

Vršovická výpravní budova z uliční strany © Jiří Řechka

Osobní vršovické nádraží tvoří jeden celek se seřaďovacím nádražím Praha-Vršovice, které se již nepoužívá a je likvidované. V budoucnu má dojít právě přes plochu tohoto seřaďovacího nádraží k novému trasování tratě na Benešov, malešické tratě a dále kolejí z odstavného nádraží, Prahy-Krče a od Vyšehradu. Dojde k napřímení tratí a také ke zvýšení rychlosti. Vrátil jsem se na vršovické nádraží a odjel jsem zpět na hlavní nádraží a domů. Tím skončil můj první den objevování pražských stanic a zejména zastávek.

Měřící vlak na „hlaváku“ © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
3. Moje železnice - interní bulletin SŽDC v katalogu Městské knihovny v Praze

Úvodní snímek: Praha-Hostivař, nové dopravní koleje © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský