Nostalgie na Rhétské dráze

I přes to, že se jedná o úzkokolejnou dráhu, vlaky v některých úsecích jezdí až 100 km/hod a společnost stále modernizuje svoji síť i vozidla. Společně se společností Matterhorn Gotthardbahn (MGB) provozuje vyhlášený horský vlak Glacier Express, který vychází z Zermattu a přes Disentis-Muster spojuje St. Moritz a Chur. Povědomost tohoto vlaku je založena na jeho rychlosti, říká se mu „Nejpomalejší expres“ a je složen z vyhlídkových vozů. Vlak je vyhledávaným turisty z celého světa, kteří si takto mohou zpříjemnit cestování vlakem mezi známými turistickými centry vyhlídkovou jízdou na horské masívy a překrásnou přírodu švýcarských Alp.

Vlak do Samedanu v čele s lokomotivou RhB Ge 6/6-415 opouští Bergün, 14.6.2015
© Pavel Stejskal

Vedle moderních vozidel RhB vlastní a provozuje také řadu historických vozidel. Vedle vlaků, tažených historickými lokomotivami nabízí zájemcům o historii této velice pěkné a provozně náročné dráhy rovněž prohlídku muzea Albula v Bergünu. Toto muzeum, otevřené v roce 2012, sídlí vedle nádraží v objektu někdejších kasáren švýcarské armády. Název Albula je odvozen od původního názvu železnice, která vede z Churu do Svatého Mořice, stavebně i provozně náročné horské trati. Trať byla stavěna po etapách v letech 1896 – 1904 a nejnáročnějším úsekem s viadukty, tunely, četnými protisměrnými oblouky a několika smyčkami mezi Filisurem a Celerinou.

Na viaduktu Solisbrücke zachycený nostalgický vlak do Samedanu, 14.6.2015
© Pavel Stejskal

Mezi stanicemi Preda a Spinas je pak vrcholový tunel Albula (5 685 metrů), který vede pod stejnojmenným průsmykem. Společnost RhB tak vybudovala v nevyužívaném objektu vedle nádraží svoje firemní muzeum, jeho součástí je také informační centrum. Součástí je rovněž kavárna, úschovna zavazadel a další služby. Vlastní muzeum je rozděleno v několika místnostech přízemí a prvního patra a vstupenka se zakoupí u obsluhy kavárny, kde je rovněž prodejna suvenýrů. Expozice muzea je na výměře asi 1 300 m² a více jak 400 exponátů ukazující historii této dráhy, která nedávno oslavila 100 let.

Muzeum Albula s lokomotivou RhB Re 4/4-619, 22.2.2015 © Pavel Stejskal

První místnost představuje vozidla společnosti, jejichž snímky a popis jsou promítány na stěny místnosti několika projektory. V další místnosti, je rozsáhlé kolejiště ve velikosti 0, které znázorňuje nejvýznamnější stavby a nádraží na RhB. Kolejiště v době mé návštěvy bylo v provozu, nicméně stále na něm probíhají úpravy a několik modelů nádraží položených na regále u stěny dává tušit, že výstavba kolejiště bude probíhat i nadále. Další prostory muzea jsou v prvním patře. Zde je v kostce znázorněna historie celé sítě Rhétských drah v různých fragmentech historických exponátů.

Část původního trolejového stožáru RhB, muzeum Albula, 24.2.2015 © Pavel Stejskal

Mezi výrobními štítky nalezne pozorný návštěvník také výrobní štítky českých firem Ringhoffer Smíchov a vagonky Studénka. Tito výrobci dodávali právě pro Albulabahn osobní i nákladní vozy. Expozice dává nahlédnout do těžké a složité výstavby tratí současné RhB, ale také do náročného provozu, hlavně v zimách, zde bohatých na sníh. V muzeu jsou i výstavní prostory pro krátkodobé výstavy, depozitář a dílny pro opravy a údržbu exponátů. Součástí muzea je venkovní prostor připomínající celou trasu Albuly, která je spolu s Berninou, další tratí RhB, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.

Tabule výchozího bodu turistické trasy okolo trati Albula, 22.2.2015 © Pavel Stejskal

Jestliže někdo bude čekat rozlehlé depo a sbírku historických lokomotiv a vozů, bude asi zklamán. Jedinou skutečnou lokomotivou je legendární krokodýl Ge 6/6-407, který stojí před budovou muzea, navíc bez originálních sběračů, nahrazených jakýmsi svařencem z trubek. Tato lokomotiva se sem přestěhovala z pomníku, který byl dříve umístěn pod nádražím Bergün o několik desítek metrů vzdáleném od současného muzea. Průvodce uvádí, že prohlídka muzea trvá 2 a půl hodiny, já ji musel stihnout asi za hodinu. Vstupné je 15 švýcarských franků a vstupenka je na klasickém přířezu kartónové jízdenky, označená rovněž v kompostéru příslušným datem.

Lokomotiva Ge 6/6 – 407 před muzeem Albula v Bergünu, 24.2.2015 © Pavel Stejskal

Jak jsem již zmínil, kromě vlastního muzea nabízejí RhB každým rokem několik desítek jízd pro turisty, železniční fandy a fotografy historickými vozidly společnosti. Za tímto účelem jsou k dispozici 3 provozní parní lokomotivy a více jak desítka historických elektrických lokomotiv a vozů. K nim jsou udržovány také historické vozy, osobní 1 a 2 třídy, restaurační a služební. Kromě této nabídky jsou vedeny na běžných vlacích také historické restaurační a společenské vozy, objednané uzavřenými skupinami. Ve spolupráci se společností Matterhorn Gotthardbahn (MGB) zajišťuje také vozbu historického Glacier Expressu.

Setkání parní frézy a historických elektrických vozů RhB ve stanici Ospizio Bernina,
6.3.2004 © Pavel Stejskal

V zimním období jsou také hlavně pro železniční fandy vypravovány speciální vlaky k předvedení funkčnosti parní sněhové frézy RhB Xrot 9213. Pro tuto frézu je ve vybraných úsecích upraveno kolejiště. Speciálním vozem je do koleje nahrnut sníh, který je pak před objektivy fotografů a filmařů pomocí parní frézy odstraněn. Také letos se uskutečnilo několik historických jízd s parními i elektrickými lokomotivami na tratích společnosti RhB. Měl jsem možnost v letošním roce navštívit hned několikrát Rhétskou dráhu a kromě běžného provozu jsem fotil i některé z nostalgických vlaků této společnosti.

Lokomotiva RhB G 4/5-107 na vlaku Lanquart – Disentis, 22.2.2015 © Pavel Stejskal

Jednou z těch zajímavějších, alespoň z pohledu železničních fandů, byla dvoudenní jízda historického vlaku se dvěma parními lokomotivami řady G 4/5, inventárních čísel 107 a 108. Dne 12.6.2015 vyjel tento vlak z Landquartu a jeho cílem byla stanice Samedan. Trasa byla přes Chur a Filisur. Druhý den se tento vlak vydal obráceným směrem, s tím, že z Filisuru byla zvolena trasa přes Davos do Landquartu. Zde však udělali organizátoři na poslední chvíli změnu a vlak z Filisuru se vracel opět přes Chur. Tato změna tak zaskočila mnohé švýcarské i zahraniční fotografy.

Parní vlak RhB se stroji G 4/3-108 + 107 u stanice Bonadus s vlakem do Samedanu,
12.6.2015 © Pavel Stejskal

Za parním vlakem byl vypraven také požární vlak, neboť švýcarské parní lokomotivy nemají protipožární atest, tak jak jej známe od nás. Do Samedanu jela v čele požárního vlaku, tvořeném cisternovým vozem, elektrická lokomotiva Ge 4/4-605. Také tato lokomotiva dnes patří k historickým lokomotivám. Stroje této řady již nejsou běžně nasazovány v provozu, část z nich byla rozložena, jedna je v železniční expozici Dopravního muzea v Luzernu. Druhý den na požárním vlaku jela další z historických elektrických lokomotiv, již zmíněný krokodýl nebo-li stroj Ge 6/6-414.

Požární vlak mezi Tiefencastelem a Surawou, 12.6.2015 © Pavel Stejskal

Společnost Rhätische Bahn také připravila pro turisty a železniční fandy pro letošní turistickou sezónu další z historických vlaků. Každou neděli, a to až do 7. září, byl vypravován z Landquartu přes Chur a Filisur do Samedanu a zpět turistický vlak, který je tažen právě krokodýlem, lokomotivou řady Ge 6/6. Dne 14. června tento vlak táhla lokomotiva inventárního čísla 415. Při cestě zpět je v Bergünu více jak hodinový pobyt, aby se mohli cestující tohoto vlaku podívat do výše zmíněného železničního muzea.

Úvodní snímek: Stroj RhB G 3/4-1 „Rhätia“ na přehlídce vozidel RhB v Untervazu, 29.10.2006 © Pavel Stejskal