Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (2)

V roce 1949 byla provedena přeložka trati v Čakovicích. Své objevování jsem začal ve stanici Praha-Čakovice. Název nese od roku 1968, kdy byla obec Čakovice připojená k Praze. Kromě osobních či spěšných vlaků zde zastavují i některé rychlíky. Na úseku Praha-Čakovice – Praha hlavní nádraží je zavedena plná integrace. Výpravní budova je v téměř původní podobě z roku 1875. Přes kolejiště byla kdysi zbudována železná lávka, která vede do bývalého podniku Avia, lávka je na obou stranách zavřená mříží. Před výpravní budovou se nachází pět dopravních a tři manipulační koleje.

Kolejiště žst. Praha-Čakovice © Jiří Řechka

Od výpravní budovy směrem na Satalice je kolejiště rozšířeno o další čtyři manipulační koleje. Ty jsou silně zarostlé a vychází z nich i vlečka do bývalého čakovického cukrovaru. Nacházela se zde i kolejová váha. Kolejová váha je zrušená a vlečka do bývalého cukrovaru není funkční. Na satalickém zhlaví je druhá vlečka, která obsluhovala podnik Avia a úvratí podnik Letov. Vlečka do Letova je zrušená, do Avie je funkční. Používá ji především společnost KŽC Doprava pro deponování svých motorových vozů.

Čakovická deponie vozidel KŽC Doprava © Jiří Řechka

Z čakovického nádraží jsem odjel na zastávku Praha-Kbely, kde jsem provedl rychlé zvěčnění motorového vozu KŽC na záznamovou kartu a pokračoval jsem do stanice Praha-Satalice. Provoz na trati a v této stanici byl zahájen v roce 1872. Výpravní budova je zachovaná v původní podobě a od roku 2002 je kulturní památkou České republiky. Obec Satalice byla připojena v roce 1974 k Praze a současný název stanice je od roku 1976. Byly zde zřízeny tři vlečky a nákladiště. V současné době je funkční pouze vlečka plynárny, dvě vlečky Středočeských dřevařských závodů jsou sneseny.

Zrušená vlečka dřevařská a funkční plynařská © Jiří Řechka

Ve výpravní budově bývala čekárna s výdejnou jízdenek, v současnosti je vše zrušeno. U bývalého skladiště bývala kolejová váha a také ona je zbouraná. I tato stanice patří do plné integrace. Po tom, co jsem provedl dokumentaci stanice, po příjezdu osobního vlaku ČD jsem odjel na vysočanské nádraží. Z tohoto nádraží (a vlastně z této tratě celé) je možno pokračovat na hlavní nádraží, případně až do Vršovic, kde vlakové linky vedené po trati č. 221 začínají a končí. Druhá možnost je zde přestoupit na vlak, který končí na Masarykově nádraží.

Vysočanská výpravní budova © Jiří Řechka

Ve Vysočanech jsem zhotovil pár dokumentačních záběrů provozu onoho dne a po příjezdu osobního vlaku KŽC moje cesta pokračovala na Masarykovo nádraží, kde skončila. A zároveň zde začala cesta zpáteční, zejména do zastávky Praha-Kbely. Tato zastávka byla zprovozněna v roce 1932. Ležela dříve blíže k přejezdu Mladoboleslavské ulice, do současné polohy byla přemístěna v roce 1943. Zastávka je tvořena pouze čekárnou, je zde také umístěn označovač jízdenek. Zdržel jsem se tam trochu déle a vyfotografoval jsem průjezdy několika vlaků.

854.021 na zastávce Praha-Kbely © Jiří Řechka

Nakonec jsem odjel do Prahy-Čakovic týmž motorovým vozem společnosti KŽC Doprava, kterým jsem cestu toho dne začal. Po návratu do Čakovic jsem si opět prošel stanici a zhotovil ještě další záběry objektů, které jsem před tím neměl možnost zaznamenat. Dokumentaci pražských stanic a zastávek této tratě jsem měl ukončenu, a tak mně nezbývalo už nic jiného, než odjet domů a připravit se na další den. Měl jsem v plánu podívat se na další Prahou procházející tratě, kde se prováděla rekonstrukce několika stanic a zastávek a kde jedna zastávka vznikla úplně nově.

Používané vlečkové kolejiště Avie v Čakovicích © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
3. Vlakregion - trať 070

Úvodní snímek: Výpravní budova žst. Praha-Stalice z uliční strany © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský