Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (3)

Tato stanice prošla v době nedávno minulé také rekonstrukcí, byl jsem rád, že jsem našel fotografii kolejiště před rekonstrukcí. Nádraží byla uvedeno do provozu v roce 1873. Do roku 1929 se jmenovalo Chvaly-Počernice, poté došlo k přejmenování na Horní Počernice. V roce 1974 bylo město Horní Počernice připojeno k Praze a v roce 1976 došlo k přejmenování stanice na Praha-Horní Počernice. Výpravní budova byla do současné podoby rozšířena v roce 1929. V této stanici zastavují pouze osobní vlaky. Vlaky jsou sem jsou vedeny z Masarykova nádraží a některé z hlavního nádraží.

Stanice Praha-Horní Počernice před modernizací (20.9.2011) © Jiří Řechka

Také tato trať je v plné integraci, platnost mého předplatného končí právě v žst. Praha-Horní Počernice. Ve stanici se nachází několik vleček. Do vysočanského zhlaví je úvratí napojena vlečka podniků Metrostav a Chema. Na mstětickém zhlaví se nachází vlečky Teplotechny, Vojenských staveb (tento podnik je v konkurzu) a vlečka OTV. Na obou zhlavích se nacházejí také stavědla, na mstětickém zhlaví č. 1, na vysočanském zhlaví č. 2. Nastal čas návratu a moje zpáteční cesta skončila na Masarykově nádraží, abych se odtud za pár minut vydal na novou cestu, na trať č. 011. Zvažoval jsem, kde ji poprvé přeruším.

„CityElefant“ mne dovezl z Masarykova nádraží do Prahy-Klánovic © Jiří Řechka

Nakonec jsem dojel do zastávky Praha-Klánovice, která, jak už víte, spadá do optimalizace traťového úseku Běchovice – Úvaly. Zastávka má zbudovaný nový podchod, nová nástupiště, jen budova zastávky vypadá zatím stále tak, jako před optimalizací, a asi ještě nějakou dobu bude. Trať procházejícíí touto zastávkou, byla uvedena do provozu v roce 1845. Podle informací na internetu byla zdejší zastávka zřízena koncem 80. let 19 století a měla během své existence několik pojmenování, první název byl Jirná.

Zastávka Praha-Klánovice a práce na nulté koleji © Jiří Řechka

V roce 1974 byla k Praze připojena řada okolních obcí a několik železničních stanic a zastávek bylo z tohoto důvodu, zatím naposledy v roce 1976, přejmenováno. Od tohoto roku nese zastávka název Praha-Klánovice. Ve směru na Kolín se zde nacházela další přízemní budova, s čekárnou a záchody. Ta je v současnosti už zbouraná. Původní pochod, který je nahrazen novým, měl velký problém, držela se v něm voda, což velice komplikovalo cestujícím jeho používání. Odtud začala moje zpáteční cesta do Prahy. První moje zastavení by mělo být v nově vybudované zastávce Praha-Běchovice střed.

Zastávkou Praha-Běchovice vlaky zatím projíždějí © Jiří Řechka

Jenže ta zatím není v provozu a kdy bude zprovozněna, to mně není známo. Nástupiště jsou vybudována u obou traťových kolejí. V novém jízdním řádu je uvedena s poznámkou „ode dne vyhlášení“. Další možný výstup je tedy zatím ve stanici Praha-Běchovice. Zde jsem ale tentokrát nevystoupil a rozhodl jsem se, použít fotografie trochu staršího data, které jsem zde pořídil pro jednu z dřívějších reportáží. Stanice byla uvedena do provozu 1. září 1845. V nedávné době byla také zrekonstruována, tedy přinejmenším v ní byla postavena nová nástupiště. Výpravní budova cestující veřejnosti již neslouží, jízdenky se prodávají ve vlaku.

Výpravní budova žst. Praha-Běchovice (16.4.2014) © Jiří Řechka

Bylo zde rozsáhlé nákladového kolejiště, v průběhu roku 2005 byla část kolejí snesena. Pokračoval jsem tedy dál a vystoupil jsem až na zastávce Praha-Dolní Počernice. Zastávku tvoří dvě nástupiště a na každém z nich je prosklený přístřešek pro cestující. Protože zastávka spadá do plné integrace, je zde označovací strojek pro jízdenky. Přístup na nástupiště zajišťuje nový podchod, vozíčkářům jsou místo rampy či výtahu k dispozici pohyblivé plošiny. Jak jsem se dočetl, v padesátých letech procházela přes zastávku třetí kolej, ale protože byla špatně postavená, byla později snesena.

151.001 projíždí zastávkou Praha-Dolní Počernice © Jiří Řechka

V současnosti třetí kolej opět existuje, byla postavena v roce 2009 a samozřejmě je používána. Zastávka byla také rekonstruována. Jižně od zastávky vede další, dvojkolejná elektrizovaná trať, která je určena zejména nákladní dopravě. Spojuje stanici Praha-Běchovice a nákladové nádraží Praha-Malešice. Samozřejmě tato trať pokračuje z malešického nádraží dál přes Prahu-Vršovice na hlavní nádraží. Na tuto trať je také napojená stanice Praha-Hostivař. Trať se také používá (používala) pro dálkovou osobní dopravu. Další zastávkou byla zastávka Praha-Kyje.

Zastávka Praha-Kyje © Jiří Řechka

Zastávka je situována v oblouku a i ona prošla rekonstrukcí. Trať prochází Kyjemi od roku 1845, zastávka zde však byla zřízena až v roce 1892. Nástupiště spojuje podchod, zpřístupněný i pro vozíčkáře výše uvedeným způsobem. I tato zastávka spadá do plné integrace, je tedy vybavena označovacím přístrojem na jízdenky. Jízdenky se dají koupit pouze ve vlaku. Do centra Prahy je železniční spojení pro místní tou nejrychlejší variantou. Další stanicí ve směru do centra Prahy je Praha-Libeň. Ale tu jsem si nechal až na další poznávání. Tím skončilo moje projíždění pražských stanic a zastávek tratí č. 231 a č. 011.

Ze zastávky Praha-Kyje mne odvezl dvanáctý „ešus“ © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
3. Železniční trať Praha–Kolín – Wikipedie
4. Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín – Wikipedie

Úvodní snímek: Přechod přes malešickou nákladní trať u zastávky Praha-Dolní Počernice © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský