Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (4)

Pak je zde možnost spatřit také rychlíky, ale na to jsem zatím neměl štěstí.

Trať se odklání od tratě Praha – Beroun v oblasti Zlíchov - Hlubočepy aby pokračovala Prokopským údolím. Můj první výstup byl na nově vybudované zastávce Praha-Hlubočepy. Tato zastávka byla zprovozněna 19. srpna 2015 a vznikla v rámci rekonstrukce celé tratě. Nachází se zde bezbariérové nástupiště s přístřeškem a označovacím přístrojem. Smíchovské nádraží je vlakem dostupné během pěti minut. Jako malou technickou zajímavost uvádím číslo přejezdu. Nachází se zde přejezd číslo 2222. Po provedené fotodokumentaci jsem dalším vlakem pokračoval do zastávky Praha-Holyně.

Zastávka Praha-Holyně © Jiří Řechka

Tato zastávka byla zřízena až v roce 1933 a od té doby se zde nachází v téměř nezměněné podobě. Zastávka je na znamení. Je zde drážní domek (bývalá hláska), který v současné době pravděpodobně patří soukromé osobě. Zdejší přejezd byl chráněn dřevěnými závorami, nyní přejezd chrání světelné zabezpečovací zařízení. Lokalita je národní přírodní památkou, důvodem ochrany je geologický profil, nacházejí se zde útvary mezinárodního významu. Po příjezdu vlaku jsem pokračoval do poslední zastávky Praha-Řeporyje, která byla ještě nedávno železniční stanicí.

Bývalá výpravní budova bývalé stanice Praha-Řeporyje © Jiří Řechka

Stanice Řeporyje byla zřízena v roce 1873. Při zahájení provozu nesla název Řeporyje-Zbuzany, později do roku 1976 název Řeporyje a po připojení obce k Praze název Praha-Řeporyje. Výpravní budova pochází z roku 1878. Stanice byla zrušena 11.7.2015 a zastávka byla zřízena 19.8.2015, blíže k železničnímu přejezdu. Odtud jsem se vlakem vrátil na nádraží Praha-Smíchov. Následovat měl odjezd do stanice Praha-Radotín. Ale uvědomil jsem si, že mě chybí bývalá stanice Praha-Hlubočepy, vrátil jsem se zpět do vlaku, kterým jsem přijel, a po pár minutách čekání jsem opět odjel do zastávky, rovněž nové, Praha-Hlubočepy.

Někdejší výpravní budova stanice Praha-Hlubočepy © Jiří Řechka

A odtud jsem se pěšky přesunul do bývalé stanice Praha-Hlubočepy, která vznikla v roce 1873. V dobách, kdy se v okolí těžil vápenec, byla tato stanice poměrně velkým nádražím s nákladní dopravou. Sítí vleček byly na trať napojeny lomy. Po útlumu nákladní dopravy došlo postupně k likvidaci kolejového svršku kromě jediné traťové koleje. V současné době je po rekonstrukci v této bývalé stanici umožněno křižování vlaků. A následoval opět můj pěší přesun na novou zastávku a po příjezdu vlaku odjezd na smíchovské nádraží. Po příjezdu vlaku jsem odjel do stanice Praha-Radotín.

„City Elefant“ ve stanici Praha-Radotín © Jiří Řechka

Je to poslední stanice v Praze na trati do Berouna. Krajní koleje na smíchovském zhlaví stanice směřují na Branický most, prostřední vedou na Smíchov. Na dobřichovickém zhlaví je železniční přejezd a ústí tam vlečka cementárny Českomoravského cementu. Českomoravský cement používá na vlečce vlastní lokomotivu. Stanice je v provozu od roku 1862. V roce 1974 došlo připojení města Radotín k Praze a od roku 1976 nese stanice název Praha-Radotín. Druhá trať, Jižní spojka přes Branický most (most Inteligence), která vychází ze stanice, je v provozu od roku 1964. Výpravní budova pochází z roku 1868.

Výpravní budova stanice Praha-Radotín © Jiří Řechka

Na kryté nástupiště je příchod podchodem. Posledním zastavením a prohlídkou zastávky v tento den byla zastávka Praha-Velká Chuchle. Přes území Velké Chuchle zahájila společnost České západní dráhy provoz v roce 1862. Cestující museli ale docházet na dnes již zrušenou stanici, později zastávku Chuchle v Malé Chuchli. Dočasná zastávka Chuchle závodiště byla v provozu od roku 1907 a jako stálá byla zřízena v roce 1940. Současná poloha a podoba pochází z roku 1954. Velká Chuchle byla připojena k Praze v roce 1968.

Stanice Praha-Velká Chuchle ze silniční strany © Jiří Řechka

Jsou zde ostrovní nástupiště, na které je možné se dostat přes odbavovací halu a podchodem. V odbavovací hale byl výdej jízdenek, ten byl ale zrušen již v roce 1959. Tím skončilo moje poznávání stanic a zastávek na tratích č.173 a č.171. Také na nich jsou všechny popsané stanice a zastávky zařazeny do systému PID. A na závěr ještě poznámka mimo téma: Před nedávnem jsem objevil na internetu snímky přepravovaných lokomotiv ze Slovenska do České republiky, konkrétně strojů 721.035-4 a T 444.0035. V tento den jsem si je mohl náhodou vyfotografovat odstavené na Smíchově, dvě lokomotivy, které jsem zatím znal pouze z fotografií.

721.035 ve šturcu smíchovského nádraží © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
3. Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun – Wikipedie
4. Železniční trať Praha–Beroun – Wikipedie

Úvodní snímek: Bývalá výpravní budova stanice Praha-Hlubočepy © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský