Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (5)

Stanice vznikla v roce 1877, ač dráha Olomouc – Praha tudy procházela už od roku 1845. V roce 1919 byla do nádraží zaústěna trať přes tunel pod Táborem a nádraží Praha-Malešice na seřaďovací nádraží do Vršovic. V roce 1926 přibyla trať přes výhybnu Vítkov a starý vítkovský tunel na hlavní nádraží. Původní budova byla téměř zničena při bombardování na konci druhé světové války. Zachovalo se pouze přízemí. V roce 2004 byla tato část opravena a dnes je zde archiv Českých drah. Osobní část nádraží byla modernizována v roce 1978, kdy byla postavena nová odbavovací hala a byly vybudovány podchody na nově zakrytá nástupiště.

Nástupiště stanice Praha-Libeň © Jiří Řechka

V roce 1979 došlo k propojení se stanicí Praha-Vysočany a v roce 1980 došlo k propojení na nádraží Praha-Holešovice. Další revitalizací prošla stanice v roce 2004 z důvodu pořádání mistrovství světa v hokeji. Stanice se původně jmenovala Libeň a poté Libeň státní nádraží. Od roku 1923 nesla název Libeň horní nádraží. Tím došlo k odlišení od dolního nádraží, které bylo také otevřeno v roce 1877 na Palmovce. V roce 1941 došlo k přejmenování, na Praha-Libeň horní nádraží a v roce 1985 po zrušení nádraží na Palmovce na současný název Praha-Libeň. Stanice má také velký význam pro nákladní dopravu.

Nákladová část libeňského nádraží © Jiří Řechka

Z Libně jsem vyjel žabotlamou přes odbočku Rokytka, tunel Bílá skála a stanici Praha-Holešovice do nově vybudované zastávky Praha-Podbaba. Před vystoupením v této zastávce jsme projeli bývalou stanicí Praha-Bubeneč, nyní výhybnou (bylo zde publikováno). Zastávka Praha-Podbaba vznikla v rámci optimalizace tratě Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč (2013 - 2015). Zastávka je situována v blízkosti konečné tramvaje. Na této zastávce zastavují i některé rychlíky, alespoň tomu tak bylo podle právě skončeného jízdního řádu 2015. Poslední zastávkou na trati č. 090 v rámci Prahy je zastávka Praha-Sedlec.

Zastávka Praha-Sedlec © Jiří Řechka

Zastávka leží v centru Sedlce. Zajímavostí je, že je součástí Prahy od 1. ledna 1922. Na železniční trati přes Sedlec (původně Severní státní dráha) byl zahájen provoz v roce 1850, zastávka byla zřízena až v roce 1879 pod názvem Selc. Původně, dokud byla trať jednokolejná, byla stanicí. V roce došlo k přejmenování na Selc u Prahy a v roce 1924 Sedlec u Prahy, přesto, že Sedlec byl součástí Prahy. V roce 1942 došlo přejmenování na současný název Praha-Sedlec. V blízkosti zastávky se nachází také přívoz přes Vltavu, je také začleněn do Pražské integrované dopravy, ne však plně.

Někdejší výpravní budova dnešní zastávky Praha-Sedlec © Jiří Řechka

Pro návrat do centra Prahy jsem použil spoj, který končí na Masarykově nádraží. Moje zpáteční jízda skončila na zastávce Praha-Holešovice zastávka. Zastávka je železniční nácestní zastávkou na trati  č. 090 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou. Nachází se v obvodu nádraží Praha-Bubny na jeho bubenečském zhlaví. Zřízena byla v roce 1890. Z důvodů bezpečnosti cestujících není umístěna proti výpravní budově, její kolejiště je umístěno až za kolejištěm tratě do Kladna, od výpravní budovy je vzdálená 500 metrů.

Přístřešek holešovické zastávky © Jiří Řechka

Ze zastávky vychází vlečka do areálu holešovické elektrárny a teplárny. Kdysi byla známá pod lidovým pojmenováním „tři fáze a nulák“, podle čtyř komínů. Po vystoupení následoval pěší přesun na nádraží Praha-Holešovice. Stanice leží na dvoukolejné elektrifikované trati, která začíná odbočkou Stromovka na trati  č. 090 a prochází přes Holešovice a most přes Vltavu, tunelem pod Bílou skálou do Libně, končí na odbočce Rokytka. Odtud se dá jet dnes bez úvratí do Prahy-Libně nebo na hlavní nádraží. Trať byla uvedena do provozu v roce 1980, stanice v roce 1985.

Stanice Praha-Holešovice z ulice Partyzánské © Jiří Řechka

Stanice má tři krytá nástupiště spojená s vestibulem výpravní budovy podchodem. Na výpravní budovu navazuje krytou chodbou vestibul metra trasy C. Nachází se zde také dva autobusové terminály. V minulosti tu končili některé mezistátní vlaky a také vlaky Pendolino. V současnosti, po dobu rekonstrukce zastřešení dopravní haly hlavního nádraží, zde končí a začínají rychlíky z/do Českých Budějovic. Z bubenečského zhlaví stanice vychází vlečka holešovického přístavu. Od ní se úvratí odpojovala vlečka Prefy. Na bubenečském zhlaví stanice se také nacházejí kusé koleje, které slouží k odstavování vlakových souprav, zejména tomu tak bylo dříve.

362.110-9 před odjezdem v čele R 641 „Nežárka“ Praha-Holešovice – České Budějovice
© Jiří Řechka

Stanice prošla modernizací traťového svršku a nástupišť. Pobyt jsem si neplánovaně prodloužil účastí na slavnostním ukončení optimalizace úseku Holešovice – Bubeneč (zpráva byla zde publikována). Po skončení této akce a příjezdu vlaku jsem odjel do výchozího bodu tohoto dne, do stanice Praha-Libeň. Odjel jsem takto úmyslně. Mohl jsem pro cestu domů použít metro, ale chtěl jsem si ještě před ukončením výstavby Centrálního drážního dispečinku tuto stavbu vyfotografovat při průjezdu vlakem přes Balabenku. Tak se i stalo a po vystoupení na nádraží jsem odjel domů. Tím skončil můj pátý den na pražské železnici.

Stavba Centrálního drážního dispečinku na Balabence © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
3. Železniční trať Praha–Kolín – Wikipedie
4. Železniční trať Praha–Ústí nad Labem–Děčín – Wikipedie
5. Technické památky v Praze – Wikipedie – rozcestník
6. Na Balabence vzniká Centrální drážní dispečink

Úvodní snímek: Bubenské zhlaví zastávky Praha-Podbaba © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský