Do Erfurtu po nové VRT
Současně se změnou grafikonu od neděle 13. prosince 2015 byla také zahájena pravidelná doprava na nové vysokorychlostní trati Lipsko/Halle – Erfurt, která zkrátí jízdní doby na trase Drážďany – Frankfurt nad Mohanem. Po dokončení návazného úseku VRT Erfurt – Bamberg v prosinci 2017 sem budou přesměrovány i dálkové vlaky z trasy Berlín – Mnichov, které v současnosti stále jezdí po původní trase přes Jenu.
Začátkem února jsem využil zvýhodněné nabídky „Včasná jízdenka Německo“ od ČD, vyrazil na výlet do durynského Erfurtu a novou trať si projel.
Nová trať Lipsko – Erfurt měří 120,818 km včetně již dříve zprovozněného úseku Lipsko – Gröbers a maximální rychlost je zde 300 km/h. Ta ale zatím není využívána, protože tu jezdí jen naklápěcí jednotky ICE-T řad 411 a 415, které mají nejvyšší rychlost 230 km/h. Na odbočce Planena – Halle-Ammendorf je traťová rychlost 160 km/h. Na trati se samozřejmě nachází množství staveb, ale zmíním tu jen ty nejzajímavější. Celkem 3 tunely na trati mají délky 6965 m (Finnetunnel), 6466 m (Bibratunnel) a 2082 m (Osterbergtunnel). Jsou zde také 2 nejdelší železniční mosty v Německu. První je Saale-Ester-Talbrücke a má délku 6465 m. Z něj ještě odbočuje další most o délce 2112 m, který patří větvi do Halle. Druhý nejdelší most Unstruttalbrücke s délkou 2668 m překračuje v údolí i trať Naumburg – Nebra.
Viadukt Saale-Ester-Talbrücke (6465 m) v místě odbočení větve do Halle (zdroj: Wikipedia)
Na cestu jsem vyrazil z domovských Teplic nejdříve osobním vlakem do Ústí nad Labem, odkud mě odvezl vlak EC 176 údolím Labe do Drážďan. Tady mi díky čekání na návazný vlak ICE zbývalo dost času i na prohlídku historického centra města. Potom jsem již nasedl na vlak ICE 1558, vedený jednotkou řady 411, který mě odvezl do Erfurtu. Překvapilo mě, že při výjezdu z drážďanské aglomerace vlak u Coswigu nenajel na berlínskou trať, která slouží převážně dálkové dopravě, ale zůstal na původní trati do Lipska sloužící zejména příměstské dopravě. Až k odbočce Leckwitz tedy vlak nepřekročil rychlost 120 km/h, ale dále cestou do Lipska se vlak rozjel až na 180 km/h.
Při příjezdu k nástupišti na hlavním nádraží v Lipsku strojvedoucí najížděl velmi opatrně kvůli spojení s další jednotkou řady 411 již stojící u nástupiště. Po změně směru jízda pokračovala nejprve podél trati směrem na Berlín a u zastávky Leipzig Messe se trasa odklonila směrem přes letiště Lipsko-Halle do uzlu Gröbers. Tento úsek zmiňované VRT byl zprovozněn již dříve a posloužil hlavně rychlému spojení měst Lipska a Halle. V uzlu Gröbers už vlak najel na nově otevřený úsek do Erfurtu. Rychlost vlaku se nejdříve zvedla až na 200 km/h, ale na nejdelším mostě Saale-Ester-Talbrücke bylo z nějakého důvodu omezení na 160 km/h. Tady se také zprava připojila větev z Halle a vlak potom pokračoval až do Erfurtu rychlostí 200 až 230 km/h, kam dorazil i s mírným náskokem.
Erfurt, hlavní nádraží © Marek Vojáček
Hlavní nádraží v Erfurtu je zároveň přestupním uzlem na místní MHD. Přímo v podjezdu pod kolejištěm se nachází tramvajová zastávka. Necelé 2 hodiny času, které mi byly v Erfurtu vymezeny, jsem využil k prohlídce centra města. Kolem historické radnice jsem došel až k největší zajímavosti města, Erfurtskému dómu.
Viadukt Unstruttalbrücke (2668 m) v říjnu 2015 (zdroj: Wikipedia)
Na zpáteční cestu jsem si vybral spoj ICE 1739 Erfurt – Stralsund, díky kterému jsem si mohl projet i odbočnou větev do Halle. I na tomto spoji byla nasazena jednotka ICE-T řady 411, takže rychlost nepřesáhla 230 km/h. Z Halle mě do Drážďan dovezl běžný vlak IC 2049 vedený a z Lipska pak sunutý lokomotivou řady 101. Již za úplné tmy jsem pak pokračoval vlakem EC 179 do Ústí nad Labem a dále běžným rychlíkem domů do Teplic.
Co dodat na závěr? V naší zemi žádné vysokorychlostní tratě nejsou a v nejbližší době se ani žádná výstavba neplánuje. K tomuto stavu určitě nemalou měrou přispívá ten předpotopní ale stále dost rozšířený názor, že VRT má smysl stavět pouze a jenom pro dálkovou dopravu a to ještě ve smyslu celoevropskou… Jel jste někdy někdo v Evropě po VRT třeba právě německým rychlovlakem ICE? Myslíte si, že všichni ti cestující jeli někam na dovolenou nebo na služební cestu? A všimli jste si, kolik cestujících jelo třeba jen jednu jedinou zastávku?
Česko má nejhustší železniční sít na světě, ale naše dvě největší města Praha a Brno nemají přímé železniční spojení, což má za následek, že jízdní doba vlaku z Prahy do Brna je přibližně stejná jako z Prahy do Ostravy (!). Kolik myslíte, že by ubylo aut na přetížené dálnici D1, kdyby byla možnost svézt se z Prahy do Brna vlakem s jízdní dobou kolem 1 hodiny? A nezlepšila by se tím zároveň i tak vyzdvihovaná mezinárodní dálková doprava do destinací jako Vídeň, Bratislava a Budapešť?
Odkazy:
Vysokorychlostní trať Erfurt – Lipsko/Halle – Wikipedia (německy)
Vysokorychlostní tratě – Německo
Úvodní snímek: vlak ICE 1739 do Stralsundu připraven k odjezdu z Erfurtu © Marek Vojáček
Galéria
Súvisiace odkazy
- Významný krok ke zrodu VRT Drážďany - Praha, 3.3.2020 8:00
- Správa železnic zrychlí přípravu na dalších úsecích VRT Praha – Brno, 8.1.2020 8:00
- Naše téma: Vysokorychlostní trať přes Vysočinu, 30.9.2019 8:00
- Do země taktu a návazností (4. díl - Norimberk), 10.10.2016 8:00
- Vlakem po Turecku - 2. díl, 11.5.2015 8:00
- Zimní výlet do Frankfurtu a Kolína, 3.3.2015 8:00
- Vlaky ve stínu půlměsíce – 2. díl, 20.1.2015 8:00
- Katalánsko 2014: Město jednoho génia a dvou rozchodů, 21.8.2014 8:00
- V tempu 300 jihozápadní Evropou - 2. den, pondělí 15.4.2013 (Madrid - Valencia), 20.10.2013 8:00
- Malá horká aktualita z velké horké země, 21.2.2010 12:00
- Deník z cesty na Pyrenejský polostrov - 12. díl, 29.7.2008 8:00
- Deník z cesty na Pyrenejský polostrov - 6. díl, 7.7.2008 12:00