Zimní Flåmsbana a MHD v Bergenu

Tento článek není popisem výše uvedených tratí, neboť na serveru vlaky.net už kdysi vyšel skvělý článek Tomáše Votavy na dané téma. Bergenu a Flåmu se dotýkají i další dva pěkné články (zde a zde) na daném serveru. Proto tady naleznete spíše jen postřehy z cesty, zimní fotografie, doplnění výše uvedených článků o některé zajímavosti, a některé základní informace o MHD v Bergenu.

Maršrutka firmy TigerExpress (load factor 57%) mne a dcerku dovezla z Ostravy přímo na příjemné letiště Katowice-Pyrzowice (zpáteční jízdenka pro dva cca 1200 Kč). Měli jsme rezervované letenky se společností Wizz Air za celkem 3450 Kč pro dvě osoby, ale bez velkého zavazadla by to bylo ještě o 1800 Kč méně. Pokud má ovšem někdo náctiletou dceru, ví, že bez kufru by to prostě nešlo.

Odlet byl z kategorie těch zajímavějších, neboť na odletové dráze těsně před vzletem kapitán letadla oznámil, že je jakýsi problém, se kterým si neví rady a že zavolá technika, aby „analyzoval problém“. Technik v analýze problému naznačil, aby se posádka nejlépe i s cestujícími a zavazadly ihned pakovala z letadla a vlezla si raději do něčeho jiného. Což jsme tedy učinili (s výjimkou pojezdového ústrojí mého kufru, jak jsem zjistil po příletu do Bergenu) a s dvouhodinovým zpožděním jsme se náhradním letadlem (A320, let W6 1219, load factor cca 98%) stáhnutým z jiné linky vznesli do vzduchu a nabrali směr Bergen. Flybuss nás a značnou část mého kufru dopravil z letiště do centra Bergenu, kde jsme měli rezervované ubytování v příjemném hostelu Marken Gjestehus (nedaleko vlakového nádraží) v pokoji s výhledem na jedinou trolejbusovou trať v Norsku a na vrchol Ulriken.

Bergen: hostel Marken Gestjehus; 24.2.2016 © Miroslav Husťák

Flåmsbana

Zpáteční jízdenky Bergen - Myrdal - Flåm jsem naštěstí nekoupil doma přes internet (jak jsem původně plánoval), ale až den před jízdou v pokladně norských železnic (NSB), kde to stálo „jen“ 3700 Kč (dospělý + dítě, které v úseku Bergen - Myrdal a zpět cestuje zdarma). Internet podle ochotné paní pokladní prý „zapomíná nabídnout slevu za to, že se vracíme tentýž den“ a tudíž by nás to na internetu stálo ještě o cca 1200 Kč více. Je možné si koupit i jízdenky v kombinaci „vlak-výletní loď-autobus-vlak“, ale ceny vzbuzují záchvaty smíchu (ZCHSM).

Žst. Bergen: uvnitř nádražní budovy; 25.2.2016 © Miroslav Husťák

Cestu začínáme vlakem „Regiontog“ (něco na způsob Ex nebo R) č. 62 Bergen - Oslo tvořeným devítivozovou klasickou soupravou taženou lokomotivou řady EL18 (odkaz v angl. jazyce). Soupravu tvořily zvnějšku velmi moderně vypadající vozy typu 7 (odkaz v angl. jazyce) vyráběné už v osmdesátých letech minulého století, nyní s novým interiérem po relativně nedávné rekonstrukci. Load factor v úseku Bergen-Myrdal odhadem 70%-80%.

Žst. Bergen: EL18 v čele soupravy rychlíku č.62 směr Oslo; 25.2.2016 © Miroslav Husťák

Po necelých dvou hodinách příjemné jízdy s výhledem na krásnou okolní zasněženou krajinu vystupujeme ve stanici Myrdal (866,8 m. n. m.), kde již čeká třívozová souprava vlaku č. 1871 mířícího dolů do téměř nulové nadmořské výšky k fjordu Aurlandsfjorden. Jeden z vozů byl uzamčen, rovněž tak toalety v celém vlaku, které byly označeny jakožto „nefunkční“. Load factor cca 20%. Vozy byly (celkem pochopitelně) už „historické“ typu 3 (odkaz v angl. jazyce), lokomotiva opět řady EL 18. V „mém“ voze byla malá skupinka turistů s průvodcem, který absenci funkčních toalet vysvětloval tím, že v průběhu 50 minutové jízdy je třeba si užívat výhledu na krásnou trať Flåmsbana a netrávit opravdu draze zaplacený čas sezením na WC. Vlakový rozhlas vás po cestě upozorňuje na zajímavosti okolo trati i na zajímavosti o trati samotné - provoz od roku 1940, elektrický provoz od roku 1944, parní lokomotiva se na trať podívala naposledy v roce 1974, více informací v češtině na výše uvedeném odkazu nebo ve slovenštině ve článku Tomáše Votavy. 

Flåmsbana: klesání směr Flåm; 25.2.2016 © Miroslav Husťák

Po příjezdu do stanice Flåm všichni cestující (tedy s výjimkou mne a dcerky) pokračovali někam dále výletní lodí nebo autobusem (v obou případech cenová kategorie ZCHSM). Plánoval jsem návštěvu místního muzea (hned vedle nádraží) zasvěceného trati Flåmsbana, ale bohužel „zrovna dnes a pouze dnes je zavřeno“. Škoda, neb uvnitř se mimo jiné nachází na dané trati používaná elektrická lokomotiva řady EL 9 (odkaz v angl. jazyce) ze čtyřicátých let. Vedle muzea na rezavé koleji (oddělená plotem od nástupišť) odpočívá lokomotiva řady EL 17 (odkaz v angl. jazyce), rovněž provozována na trati Flåmsbana. Jestli tam stojí již jen jako muzejní kus, nebo jako provozní záloha, nebo jestli se používá jen v letní sezóně, to netuším. Mimochodem, jednu soupravu vagonů „Flåmsbany“ jsem viděl odstavenou na nádraží v Bergenu.

Flåm: pohled na nádraží a na fjord; 25.2.2016 © Miroslav Husťák

Některé cestovatelské weby (např. zde - odkaz v angl. jazyce) upozorňují, že místní obyvatelé nemají zrovna rádi turisty přijíždějící do místní vesničky. Spíš to ale vypadá, že je přímo nesnášejí - kolemjdoucí místní se na nás velmi nevraživě dívali. Přitom železnice jako taková problémem zřejmě není. Jsou to výletní lodě, které jsou zde nevítané. Na některých místech ve Flåmu se setkáte s „italskými“ nápisy „No grande navi“ (žádné velké lodě), což je narážka na obdobnou kampaň v italských Benátkách. Když totiž zde v letním období zároveň přistane několik lodí, vyhrne se z nich dle tvrzení výše v článku uvedeného průvodce turistické skupiny třeba až 5000 (!) turistů, kteří dle tohoto zdroje (v norštině, ale počítačový překlad do angličtiny se celkem dá číst) považují místní obyvatele za turistickou atrakci, táboří na pastvinách a vykonávají potřebu všude kolem. Na nádraží je totiž jen jedno veřejné WC, takže pro 5000 lidí určitě nestačí (tedy pokud si dotyčný průvodce drobet nenabobtnal ten počet výletníků). „Tolik bílých prdelí v jedné lajně jsem ještě v životě neviděl“, vyprávěl norskému novináři (nebo novinářce) jeden místní zemědělec.

Na zpáteční cestu se vydáváme vlakem č. 1874 (stejná souprava, jako při příjezdu, load factor cca 80%, hodně cizinců, např. z Británie, Ruska a Nizozemí). Vlak stejně jako při cestě do Flåmu měl fotozastávku u zamrzlého vodopádu Kjosfossen, který ovšem dle mého názoru nevypadá tak působivě jako v létě, kdy je „rozmražený“.

V železniční stanici Myrdal přestupujeme do osobního vlaku („Lokaltog“) č. 1825 Myrdal - Bergen, což je velmi prostorně působící elektrická jednotka řady 69 (odkaz v angl. jazyce) zřejmě verze D nebo E vyrobená v roce 1987, a za dvě a čtvrť hodiny jsme zpátky v Bergenu. Load factor hlavně v úseku Voss - Bergen cca 75%.

Žst. Myrdal: el. jednotka řady 69 přijíždí z Bergenu; 25.2.2016 © Miroslav Husťák

MHD v Bergenu

Za místní dopravu v Bergenu se dá, kromě množství autobusových linek, jedné trolejbusové linky (č. 2) a jedné tramvajové linky (č. 1), považovat i pozemní lanovka Fløibanen přímo z centra města pod kopec Fløyen a kabinová lanovka Ulriksbanen (odkaz v angl. jazyce) z Haukeland universitetssjukehus (fakultní nemocnice Haukeland, největší v Norsku co se týče počtu lůžek) na horu Ulriken. K této lanovce se dostanete z centra města za 40 min pěškobusem, příp. za pár minut trolejbusem linky č. 2. Kdysi existoval v Bergenu „klasický“ tramvajový provoz (odkaz v angl. jazyce), který byl bohužel zrušen v roce 1965. Pozůstatkem jsou koleje na některých místech v centru a muzejní dráha ve čtvrti Møhlenpris (odkaz v angl. jazyce).

V roce 2010 byl dán do provozu první úsek nové tramvajové tratě (kterou Wikipedia označuje jako „light rail“, tj. lehké metro, nicméně na první pohled působí jako zcela obyčejná tramvajová trať) ze středu města směrem na jih. Podle Wikipedie má být tato tramvajová dráha Bybanen (odkaz v angl. jazyce) v letošním roce (2016) napojena na letiště. Když jsme kolem ní jeli autobusem v blízkosti letiště, opravdu vypadala, že je už velmi natěšená na zahájení provozu. Používané tramvaje jsou typu Variotram (odkaz v angl. jazyce).

Bergen: tramvaj č.1 na zastávce u železniční stanice; 24.2.2016 © Miroslav Husťák

Sleduje provoz na trolejbusové lince č. 2 (odkaz v angl. jazyce) - jediná trolejbusová linka v Norsku, myslel jsem si, že se jedná o společný provoz autobusů a trolejbusů. Ovšem podle Wikipedie na této lince měly v roce 2007 jezdit trolejbusy (6 ks) a duobusy (2 ks), o autobusech zmínka není. Tak nevím, možná už špatně vidím. Rád uvítám informaci, jak tomu teď ve skutečnosti je. Trolejbusy jsou kloubové, typ Neoplan N6321 Electroliner. Podle Wikipedie zde v letech 1973 až 1986 jezdily i trolejbusy Škoda 9Tr.

Bergen: trolejbus linky č.2 se blíží k centru města; 26.2.2016 © Miroslav Husťák

Pozemní lanovka Fløibanen je 850 m dlouhá a končí v nadmořské výšce 320 m pod kopcem Fløyen (425 m. n. m.). Z Fløyenu je krásný výhled na město, hlavně v noci, pokud ovšem neleží zrovna v mraku, což bylo právě v době, kdy jsem plánoval tuto lanovku použít. Takže jsem spolu s dcerou lanovce zamával a šli jsme si prohlédnout centrum Bergenu (velice příjemné město, opravdu stojí za návštěvu).

Bergen: dolní stanice pozemní lanovky Fløibanen; 27.2.2016 © Miroslav Husťák

Naopak v době, kdy jsem s dcerkou dopochodoval k dolní stanici kabinové lanovky Ulriksbanen, vysvitlo snad poprvé během mé cesty sluníčko. Ovšem již v době cca devítiminutové cesty na vrchol Ulriken (643 m. n. m.) se začaly blížit „sněžné“ mraky. Nahoře mne čekalo veliké překvapení – měl jsem pocit, jako bych se ocitl úplně v jiném světě, neboť daná oblast vypadala jako někde ve Vysokých Tatrách, všude kolem sníh, skály, sněhová vánice, navíc i nádherný výhled na město (když zrovna nebyla sněhová vánice a vysvitlo slunce), to se prostě nedá popsat, to se musí vidět. O tom, že sem zejména místní obyvatelé rádi často jezdí, svědčí i fakt, že si na tuto lanovkou můžete koupit roční jízdenku.

Bergen: kabina lanovky Ulriksbanen; 26.2.2016 © Miroslav Husťák

Všechno jednou končí, i návštěva Norska a čtyřdenní hladovění (kdo byl v Norsku a poznal místní cenové poměry, se mi asi nediví). Flybuss mne, dcerku a nový kufr odvezl na letiště, odtud jsme se dobytčákem, tedy pardon, letadlem A320 nízkonákladové společnosti Wizz Air (let W6 1220, load factor cca 95%) rychlostí kolem 900 km/h přiřítili do cenově únosného letištního bufetu na letišti Katowice-Pyrzowice. Se zaplněnými žaludky se následně odebíráme na stanoviště maršrutky firmy TigerExpress. Load factor 100%, takže na stanovišti zůstal jeden nad-stoprocentní cestující, který byl velmi nervózní (spíše až rozzlobený) z toho, že když má zakoupenou jízdenku až na pozdější (ranní) spoj a náš spoj je plně obsazen, tak s námi prostě nemůže do Ostravy jet. Z Ostravy to máme jen relativně kousek domů – tam šup na váhu, a přes letištní junk food v mém žaludku dvě kila dolů!
Abych nezapomněl, všechny norské ceny, které v článku uvádím, jsou přibližně přepočteny z norských korun na české koruny v kurzu cca 1 NOK = 2,9 až 3,0 CZK.  

Závěrem ještě přidám dva odkazy:

• na mé krátke video z tratě Flåmsbana
• videopresentace fotografií pro toho, kdo si chce jen v rychlosti prohlédnout fotografie (navíc s muzikou) a nevadí mu absence popisů