Ostře zaměřeno na Ostroměř: Pohled převážně soudobý

9.5.2016 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

V závěrečné části této reportážní minisérie dokončíme prohlídku ostroměřského nádraží a zaměříme se na jeho provozní stránku. A to jak v osobní, tak také v nákladní dopravě, na jejíž typickou ukázku jsem zcela náhodou narazil. Podařilo se mi zachytit alespoň část obsluhy jediné pravidelně fungující místní vlečky, která vede z kolejiště železniční stanice do nedalekého sila firmy Cerea, a.s.

Na konci první půle reportáže jsme se rozloučili u udržovaného stavědla 2, odkud jsem hodlal pokračovat v dokumentaci nádraží k vjezdovým návěstidlům tratí číslo 040 od Smidar (Chlumce nad Cidlinou) a číslo 041 od Butovsi (Jičína a Turnova), zaústěných do západního zhlaví stanice. Ta je, jak už jste si jistě povšimli, uspořádána podivuhodně symetricky. Krom dvojice tratí, vycházejících z obou konců jejího kolejiště, má (či spíš měla) také dva traťovácké areály a dvě nákladiště, z nichž vede vždy jedna vlečka do přilehlého podniku. Pro dokumentaci svého tvrzení a také kvůli lepší orientaci v textu i ve fotografiích přidávám znovu mapu stanice:

Železniční stanice Ostroměř na fotomapě; zdroj: www.mapy.cz

Zda je to ne zcela všední dispoziční řešení aspoň z části dáno původní přítomností dvou železničních společností ve stanici, to se mi zjistit nepodařilo. Přesto si můžeme připomenout, že ostroměřské nádraží vzniklo na trati ÖNWB z Chlumce nad Cidlinou (zprovozněna 21.12.1870) do Staré Paky (v provozu od 1.6.1871) a později do ní byla zaústěna trať BCB z Hradce Králové (provozována od 19.3.1882). Společnost BCB se dnem 1.1.1883 stala součástí StEG. Obě firmy se o nádraží úměrně svému místnímu významu dělily do roku 1909, kdy byly (údajně se zpětnou platností k datu 1.1.1908, které je také v mnoha pramenech uváděno) zestátněny.

Trať Ostroměř - Jičín postavila a dne 17.12.1871 zprovoznila ÖNWB © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale vraťme se z dávné minulosti do nedávné současnosti, tedy k mému konání dne 21.4.2016. Když jsem zdokumentoval podobu míst u přejezdu P3114, za nímž se koleje tratí číslo 040 a číslo 041 rozcházejí směrem ke Smidarům (Chlumci nad Cidlinou) a k Butovsi (Jičínu), chvíli jsem si odpočinul na soklu skříní PZZ a vyčkal dalšího dopravního vrcholu, diktovanému platným jízdním řádem. Nejdříve se objevily přijíždějící Os 5507 Turnov - Hradec Králové hl.n. a Os 5709 Městec Králové - Stará Paka, po chvíli pak odjíždějící Os 5710 Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou a Os 5506 Hradec Králové hl.n. – Turnov v podání orchestrionů a Regionov.

814.007-1/914.007-0 odjíždí jako Os 5506 Hradec Králové hl.n. - Turnov
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Když jsem zachytil výše popsané dění, vydal jsem se po druhé koleji k vjezdovému návěstidlu S, které podle plánu stanice leží v km 48,272 trati číslo 040. Cestou jsem na nic zajímavého nenarazil a hlavně nic nenarazilo do mne. Když jsem vyfotografoval začátek obvodu železniční stanice od Smidar, začal jsem řešit problém, jak se co nejlépe dostat k jejímu záhlaví butoveskému. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsem se rozhodl jít ještě kus po trati v původním směru až do bodu, kde se přibližuje k silnici III/32752, po níž jsem se pak pohodlně přesunul k jejímu přejezdu P3115 přes trať číslo 041, v jehož blízkosti je vjezdové návěstidlo BS.

Přejezd P3115 na silnici III/32752 s vjezdovým návěstidlem BS a silem a.s. Cerea
v pozadí © PhDr. Zbyněk Zlinský

To je podle plánu stanice umístěno v km 0,760 tratě na Jičín a v jeho blízkosti, stejně jako v případě všech tří už dříve navštívených vjezdových návěstidel, zůstala zachována patka jeho mechanického předchůdce. Pro návrat do stanice jsem tentokrát nezvolil chůzi po koleji, ale z přejezdu P3115 jsem se vydal ulicí Nádražní směrem k centru obce. Nádražní ulice vede od křižovatky s ulicí Starohorskou mezi dvěma objekty místního podniku Kámen Ostroměř s.r.o., podle Wikipedie jediného představitele průmyslu v obci. Zdá se, že firma surovinu i výrobky dopravuje výhradně po silnici, i když bezprostředně sousedí s nádražím.

Příjezd k objektu kamenické firmy a k přejezdu P3114 u západního zhlaví stanice
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Já jsem se kolem zmíněné fabriky dostal zpět k přejezdu P3115 a od něj pokračoval ve zkoumání stanice, tentokrát z její severní strany. Narazil jsem nejprve na skladiště, jehož jsem si všiml už dříve. Zjevně bylo s přiléhající čelní rampou a opodál stojící rampou boční vybudováno relativně nedávno, ale dnes je bez využití, protože je nabízeno k prodeji. Na stěně skladiště už zdálky upoutá reklama na rakvičky pro zvířecí mazlíčky jisté jičínské firmy, která v objektu asi sídlila, jak ukazuje mapka v jejích kontaktech, jež však adresu skladiště už neuvádějí. Zajímavé by bylo zjištění, zda skladiště s rampami bylo původně nádražní či patřilo nějaké firmě.

Rampa a nevyužité skladiště s reklamou prodejny rakví pro zvířecí mazlíčky
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Přiznám se ovšem, že na místě jsem ono poněkud tajemné skladiště příliš nezkoumal, protože mne od toho záměru odpoutal jev jiný, pomíjivý. Z čelní rampy jsem totiž zahlédl ruch v blízkém (západním) nákladišti, jehož se účastnila jakási oranžová mašinka. Ta jevila snahu vydat se po koleji vlečky V4241 Cerea, takže jsem všeho nechal a uháněl k přejezdu P10869 v ulici Nádražní, kde jsem zastihl stroj T 203.0521 (706.521-2), zatahující vagony řady Uagps společnosti CTC do areálu sila firmy Cerea, a.s. Při trochu jiné organizaci své práce jsem mohl lokomotivu mírně exotické řady zdokumentovat lépe, ale byl jsem rád, že mi aspoň neunikla zcela.

T 203.0521 (706.521-2) na přejezdu P10869 v ulici Nádražní © PhDr. Zbyněk Zlinský

A hlavně, že jsem třetí z ostroměřských vleček, jedinou plně funkční, zastihl zcela náhodou právě v době její obsluhy. Vlečka V4241 nese podle číselníku SŽDC název Cerea, a.s. - vlečka Ostroměř a z aktuálního Prohlášení o dráze se dovíme, že jejím provozovatelem je Lovochemie, a.s. resp. její útvar železniční dopravy. Momentálně platný seznam Drážního úřadu nám pak ozřejmí, že vlečka začíná výhybkou č. 14 v km 48,993 do koleje č. 8a a výhybkou č. 17a/b v km 48,812, končí zarážedlem km 0,463 a její stavební délka činí 1,413 km. Po ukončení ukázky obsluhy vlečky jsem si prošel celou její veřejně přístupnou část.

Vlečka V4241 Cerea s přejezdem P10869 a vraty do areálu sila © PhDr. Zbyněk Zlinský

A samozřejmě jsem fotograficky nahlédl i skrze kolejová vrata, abych zachytil viditelný zbytek kolejiště i remízu místní kalugy. Poté došlo na další jízdním řádem diktované vzepětí osobní dopravy, které jsem tentokrát dokumentoval z pozice poblíž stavědla 2. Na místo fotografického setkání se dostavil nejprve přijíždějící Os 5527 Jičín - Hradec Králové hl.n., následován Sp 1807 Kolín - Trutnov hl.n. Protijedoucí spoje Os 5506 Hradec Králové hl.n. – Turnov a Sp 1806 Trutnov hl. n. – Kolín se pak při odjezdu ze stanice prezentovaly v takřka dokonalé souběžné jízdě, která mi však vzhledem k mému stanovišti až tak velkou radost neudělala.

Odjezd Os 5506 do Turnova a Sp 1806 do Kolína, vlevo 749.181-4 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tak to dopadá, když mám nějaký infrastrukturní plán a zachycení provozu beru jen jako jeho doplněk. Někdy se oba motivy spojují, jako se mi stalo v okamžiku, kdy jsem se jal pokračovat v dokumentaci staničního kolejiště. Doposud klidně odfukující zamračená v barvách dopravce IDS Cargo, a.s., o níž jsem se zmínil už v první půli reportáže, přidala na obrátkách a dala se do posunování s vozy řady Uagps společnosti CTC. Nejprve původní čtveřici odstavila na kolej 12 a pak přesunula pět vozů z koleje 10 na kolej 5, kde je připojila k odstavené stejně početné soupravě, čímž si uchystala vlak 56656 Ostroměř - Chlumec nad Cidlinou.

Odstavené vozy na koleji 12, vpravo 749.181-4 se soupravou vlaku 56656
© PhDr. Zbyněk Zlinský

A já jsem se během tohoto docela dlouhého děje snažil pokračovat v dokumentaci zatím ještě neprozkoumané části staničního kolejiště. Když jsem se ocitl nedaleko výpravní budovy, 749.181-4 se dala do pohybu a svůj vlak z nádraží odvezla po trati číslo 040 do Chlumce nad Cidlinou. A já jsem se mohl už v klidu věnovat architektonicky krásné (kterak praví web o tratích na Jičínsku) výpravní budově, jež má obdélný půdorys s věžovými přístavbami na každé straně. Fasáda je neomítnutá ze skládaného kamene. V budově je vytápěná čekárna pro cestující s prodejem jízdenek. V levé části budovy je umístěna restaurace, jak popis pokračuje.

Výpravní budova z ulice Nádražní od centra obce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tvrzení o prodeji jízdenek je už zastaralé, jak se přesvědčí každý, kdo si vyhledá spojení na trati vedoucí přes Ostroměř pomocí portálu IDOS nebo nahlédne na příslušnou stránku ČD. Nádražní restaurace (spíš ale jen nálevna) sice kupodivu funguje, ale jen v době od 16:00 do 22:00 hod. takže zjevně neslouží běžným cestujícím, ale spíš domorodcům k mezipřistání při návratu z rachoty nebo k večerní relaxaci. Vlevo dále od budovy se nachází samostatný objekt toalet a vpravo pak přístřešek pro uschování kola, pokračuje popis z uvedeného zdroje. K němu dodejme, že WC jsou v rozporu s cedulkou na dveřích uzamčena nejen v noci, ale stále.

Přístřešek výpravní budovy s vchody do hospody a čekárny © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k tomu, že jsem ostroměřské nádraží navštívil během běžného všedního dne mimo turistickou sezónu, nevím, jakou roli hraje v mimopracovních aktivitách cestující veřejnosti. I když jakýsi potenciál v tomto směru naznačují informační prvky v přednádražním prostoru. Najdeme zde východisko turistických značených cest tří barev, prochází tudy (alespoň podle turistické mapy) cyklotrasa číslo 4358 a je tady také první zastavení místní Naučné stezky Eduarda Štorcha a Karla Zemana, věnované dvěma ostroměřským rodákům, z nichž jeden se proslavil především jako spisovatel a pedagog a druhý coby nevšední filmový tvůrce.

Začátek místní naučné stezky před výpravní budovou © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ostroměřské nádraží je přestupním uzlem nejen dopravy vlakové, ale poskytuje také návaznou dopravu autobusovou v systému IREDO. Před příchodem k vlakům je označník autobusové zastávky Ostroměř, žel.st. se souhrnným jízdním řádem linky číslo 155. Přiznám se ovšem, že jsem tuto návaznost v praxi nezkoumal, protože v době, kdy přicházela v úvahu, jsem se zdržoval na kolejové straně nádraží, protože mne zajímaly přítomné vlaky. Jako se stalo krátce po tom, co jsem dokončil dokumentaci výpravní budovy a na chvíli se usadil k obědu na jednu z nádražních laviček. Jen jsem dožvýkal, objevil se první z křižujících vlaků.

814.149-1/914.149-0 přijíždí jako Os 5508 Hradec Králové hl.n. - Turnov
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Přiznám se, že jsem této taktované popolední dopravní špičky chtěl využít k návratu domů, protože mé dokumentační plány byly v podstatě naplněny a mne z toho chození už bolel celý člověk, ale nakonec jsem se rozhodl v Ostroměři ještě hodinu setrvat. Nakonec bylo pěkně a snímky přijíždějících a odjíždějících vlaků oživí chystanou galerii. Tak jsem krom už zmíněného Os 5508 Hradec Králové hl.n. – Turnov vyfotografoval také Os 5509 Turnov - Hradec Králové hl.n., Os 5712 Stará Paka - Městec Králové a Os 5713 Městec Králové - Stará Paka, jak při jejich příjezdu, tak také při odjezdu. Škoda že nešlo dostat všechny do jednoho záběru.

Po jejich odjezdu jsem přemýšlel, co smysluplného bych mohl ještě podniknout. Napadlo mne, že jsem nevyfotil hlavní vjezd do areálu místního sila a nevím tak ani, jaký je jeho oficiální název. Jenže tak daleko se mi jít nechtělo, a tak jsem se rozhodl vypátrat cosi podobného na opačné straně nádraží. Nevěděl jsem dosud, kdo sídlí v bývalé Lefnarově cikorkárně, o níž byla podrobná zmínka v předchozí části reportáže. Tak jsem se po chvíli z lavičky zvedl, vyšel před nádraží a po Nádražní ulici zamířil směrem k centru obce. Vyfotografoval jsem si budovu a na vchodových dveřích pak našel malou cedulku s nápisem AMADEA CZ a.s.

Takto uspokojen a s vědomím, že podrobnosti zjistím doma s pomocí svého nejoblíbenějšího strýčka (jiného stejně nemám), vrátil jsem se pomalu přes východní nákladiště na lavičku před výpravní budovou, abych vyčkal příjezdu svého zvoleného spoje. Kromě Os 5529 Jičín - Hradec Králové hl.n. jsem podle možností zachytil také Os 5510 Hradec Králové hl.n. – Turnov, Sp 1808 Trutnov hl.n. – Kolín a Sp 1809 Kolín - Trutnov hl.n. A pak už nastal čas usadit se v Regionově inventárního čísla 107, která mne měla dovézt zpět do mého sídelního města. Ale pak jsem přece jen ještě vyběhl ven a pořídil pár posledních snímků z Ostroměře.

Pro zpáteční cestu jsem měl jediný plán, zachytit železniční stanici Všestary, což se mi ráno nepodařilo. Tu dobře znají (nebo spíš znávali) železniční modeláři – z dob, kdy se zde konávaly populární TT víkendy pořádané místní modelářskou prodejnou, o nichž se objevila zmínka i na tomto místě. Do povědomí široké veřejnosti se však všestarské nádraží vepsalo spíš netragickou nehodou s tragickým koncem, která se tam odehrála dne 25.8.2004. Já jsem tuto stanici zastihl ve sluneční pohodě, dokreslované žlutí 150. Regionovy na Os 5540 Hradec Králové hl.n. – Hněvčeves. A mohl jsem se v poklidu a hlavně s výletem spokojen domů.