Listy končícího kalendáře 2016

Ale i to špatné je prý také pro něco dobré. Tvorba tohoto kalendáře mi zabrala o něco méně času, protože těch reportážních výjezdů ve srovnání s rokem předchozím opět o cosi ubylo. Reportáží jsem spolu s příspěvky jiného charakteru tak vytvořil jenom 36. Poklesl také počet děl jiných autorů, které jsem editoval, na 204. Ale tady byla příčina jiná – nástup nového člena redakce, který mi s touto prací výrazně pomohl. Krom uvedených činností jsem se ovšem každodenně věnoval vkládání tiskových zpráv a odkazů na články v médiích do naší informační sekce, kam se jich vešlo více než 2 800. Ale obraťme už svou pozornost ke kalendáři.

Jeho první list zdobí snímek motorového vozu 840.007-9 v čele Os 2659 Liberec - Szklarska Poręba Górna na příjezdu do Harrachova. Vznikl 23. ledna při fotografickém výletě, který jsem podnikl se svým ostravským kamarádem na trať Tanvald – Kořenov – Harrachov v její zasněžené podobě a s přeshraničním provozem v podání našeho národního dopravce. Zajímalo nás nejen nové uspořádání harrachovské zastávky, ale také stav rekonstrukce výtopny v Kořenově a všechno další, na co jsem narazili a posléze vtělili do příslušné reportáže. Jak ukázal další vývoj, podobně vydařených výletů mne během roku už mnoho nečekalo.

Za měsíc, konkrétně 25. února, jsem ze svého sídelního města vyrazil stejným směrem, ale už sám a ne tak daleko. V rámci našeho projektu dokumentace železničních stanic a zastávek na tratích vedoucích z Hradce Králové jsem jel do Smiřic. Tam jsem prošel nejen celou železniční stanici, ale pozornost jsem věnoval také místním vlečkám, nedaleké zastávce na odbočné trati i dalším tamním zajímavostem. Nakonec jsem nasbíral tolik materiálu, že vydal na reportáže dvě – (převážně) o nádraží samotném a (hlavně) o vlečkách a zastávce. Z té druhé pochází snímek malé lokomotivy 703.517-3 v areálu místní provozovny firmy Cerea a.s.

V třetím měsíci jsem zůstal věrný jak pardubicko-liberecké trati, tak dokumentačnímu tématu. Nikoliv však vlaku – do Březhradu a Pohřebačky jsem dojel dne 27. března na kole. Zajímaly mne vesměs už zaniklé březhradské vlečky i nová odbočka ELNA Opatovice, kterým jsem věnoval druhou reportáž z Velikonoční neděle. Ale hlavně obnovené zastavování vlaků v železniční stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka a zprovozněná zastávka Opatovice nad Labem. Tato problematika tvořila obsah reportáže první. Kalendářní list ukazuje elektrickou jednotku 441.008-0/440.008-1 jako Sp 1849 Jaroměř - Pardubice hl.n. v odbočce ELNA Opatovice.

21. dubna jsem se z Hradce Králové vydal sice směrem opačným, ale se záměrem obdobným. Tentokrát byla mým záměrem dokumentace železniční stanice Ostroměř a vleček z ní vycházejících. Měl jsem přitom štěstí jak na čilí dopravní ruch, tak na zajímavá vozidla. K nim sice Regionova zrovna nepatří (ani když má korporátní kabátek), ale přesto jsem pro pestrost kalendáře na tento list vybral právě motorovou jednotku 814.007-1/914.007-0 jako Os 5506 Hradec Králové hl.n. – Turnov opouštějící Ostroměř. Reportáž z toho výletu vznikla opět dvoudílná, pojednávající nejprve o východní části železniční stanice a poté i o její části západní.

Historický elektrický vůz M 400.001 na postrku Os 11121 Bechyně – Tábor ve výchozí stanici do mého kalendáře dostala pozvánka Českých drah na předpremiéru nostalgického Léta na Bechyňce, která se odehrála 18. května. Využil jsem jí nejen já sám, ale také můj už výše zmíněný ostravský kolega, jehož nedocenitelnou předností je skutečnost, že vládne nejen fotoaparátem, ale také kamerou. (O jeho přednostech lidských ovšem nemluvě.) Není tedy divu, že jsem shromáždili dostatek materiálu na reportáže dvě – první o vlastní akci a druhou o jevech průvodních. Tedy hlavně o poněkud spletitém cestování do Tábora a zpět.

Na dalším listu vidíte podbíječku 08-16 COMBI EMV Plasser & Theurer na tuniském nádraží Mahdia, jak jsem ji zachytil dne 4. června v rámci své dovolené. Vrátil jsem se do míst, která jsem už znal, ale i letos jsem v nich objevil cosi nového. Mohli jste se o tom dovědět v reportážích, které na tomto místě vyšly 27. července, 3. srpna, 10. srpna, 17. srpna a 24. srpna. Po návratu z Afriky jsem si moc neoddechl a 27. června se vydal pro změnu do Cerhenic, kde v areálu VUZ plzeňská Škodovka prezentovala svého Emila Zátopka pro DB. Z té zajímavé akce, hlavně z cestování na ni a zase domů, pak vznikla ještě jedna reportáž bonusová.

Měsíc sedmý nebyl na železniční zážitky tak bohatý, jako jeho předchůdce. Na koleje jsem se vydal až 30. července, tentokrát opět s dokumentačním záměrem. Mým cílem bylo od Hradce Králové nepříliš vzdálené nádraží Třebechovice pod Orebem. Měl jsem sice v úmyslu navštívit také pár zajímavých lokalit v husitském městě samém, ale na to mi už nezbývalo sil. Avšak železniční stanici jsem prošel, jak bývá mým zvykem, od jednoho vjezdového návěstidla k druhému a z tohoto výšlapu pochází také snímek řídicího vozu 80-29 205-9 v čele Sp 1953 Hradec Králové hl.n. – Letohrad před vjezdem do Třebechovic pod Orebem.

Poslední sobota letních školních prázdnin, která letos připadla na 27. srpna, je už tradičně spojena se známou královéhradeckou akcí Nábřeží paromilů. A na ní se rovněž tradičně setkávám se svými kolegy z klubu VLAKY.NET. Ty sice letos reprezentoval (pomineme-li mou drahou polovičku) jen můj ostravský kamarád, ale jinak paromilnému setkání nic nechybělo. Včetně už i v minulosti zaznamenané tropické teploty. Ačkoliv i letos bylo na Smetanově nábřeží k vidění nemálo zajímavých exponátů rozličného druhu, osmý kalendářní list ukazuje nádražíčko královéhradecké Dětské železnice v době poledního odpočinku železničních modelářů.

Na listě devátém parní lokomotiva 464.008 přiváží zpožděný Os 25227 z Doudleb nad Orlicí do Rokytnice v Orlických horách a v jeho soupravě účastníky regionálního Dne železnice, který byl netradičně v této koncové stanici podhorské lokálky uspořádán dne 10. září. Já jsem si při výběru z nabídky mnoha akcí k oslavám železničního svátku vybral právě tuto, která slibovala komorní prostředí a relativní klid i celkovou pohodu. A ve svých předpokladech jsem se nezmýlil, jak jsem neopomněl uvést v příslušné reportáži. Čím jsem starší, tím hůře snáším lidské kolotání a všeobecný ruch, které jsou charakteristické pro železniční akce velké.

Desátý měsíc mne podvakrát přivedl na hlavní nádraží druhé východočeské metropole, dokonce v rámci téže tématiky – vypravení retrovlaků. Poprvé hned na jeho samém začátku, kdy byla na pravidelné vlaky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové (resp..Jaroměří) nasazena historická žabotlama. A podruhé dne 26. října, když znovu zprovozněná historická motorová lokomotiva 759.002-9 vezla zvláštní Ex 10005 Retro Ostravan z Prahy do Ostravy. Ke sledování a dokumentaci tohoto neobvyklého jevu jsem se pokusil iniciovat i další vlakofily, což se nakonec docela povedlo a mohla vzniknout reportáž, zachycující jízdu kyklopa oběma směry.

Snímek elektrické lokomotiva 380.014-1 v čele zvláštního Ex 10069 Praha-Holešovice – České Budějovice se váže k prezentaci nového rychlého spojení hlavního města a jihočeské metropole, které České dráhy pro novináře zorganizovaly dne 23. listopadu. V průběhu jízdy předpremiérového Jižního expresu, kterou kromě mne absolvoval také náš pražský reportér, proběhly dvě tiskové konference k novému jízdnímu řádu. Proto jste se o ní mohli dočíst v souhrnné stati na toto téma. Ale také v následné reportáži, shrnující mé zážitky z obou cest na prezentace nového jízdního řádu Českých drah, kterých letošního roku vcelku mnoho nebylo.

Druhou obdobně motivovanou cestu jsem absolvoval dne 1. prosince, když jsem jel do Ústí nad Labem na tiskovou konferenci k novému jízdnímu řádu v Ústeckém kraji. Z ní jsem do kalendáře zařadil snímek řídicího vozu 80-30 005-0 (961.005-6) na konci R 787 Ústí nad Labem západ – Kolín ve výchozí stanici. Také o této akci jste se dověděli z už výše uvedených zdrojů – souhrnného článku a doprovodné reportáže. Víc jsem toho v tomto roce nestihl a s téměř stoprocentní jistotou ani nestihnu. Jak to bude s mými reportérskými aktivitami vypadat v roce příštím, to bude záležet na umu lékařů a dalších pracovníků FN Hradec Králové.

Úvodní „list“: Motorová úzkorozchodná lokomotiva 91 91 0 000567-8 v čele soupravy pro večerní vlak
22-5/84 Mahdia – Tunis ve výchozí stanici (12.6.2016) © PhDr. Zbyněk Zlinský