Když chce skupina jet s Českými drahami…

Vedle toho samozřejmě existuje možnost koupit více skupinových jízdenek po pěti lidech, aniž by dotyčný musel cokoli hlásit. Výsledná cena však bude větší, neboť skupinová sleva funguje u ČD tak, že první platí 100 %, druhý 75 % a každý další 50 % z běžného jízdného. V našem případě (26 osob) bychom dostali průměrnou slevu 33,7 % místo 47,1 % při nahlášení.

Za pomoci webu ČD jsem si tedy vypočítal cenu výletu: jízdenka z Hradce Králové do Litic 1016 Kč, z Potštejna do Hradce 906 Kč, to dělá 73,92 Kč na osobu tam i zpět. Jenže začátkem června se na internet podívám znovu, a co nevidím – z Doudleb dál bude výluka a pojedeme náhradním autobusem nejprve do Rybné nad Zdobnicí, kde je přestup na minibus do Litic. Z Potštejna jede autobus přímo do Doudleb. Dozvěděl jsem se to dva týdny před odjezdem, což mě naštvalo (přitom měsíc dopředu na webu nebylo nic), a vrásky na čele mi udělal onen minibus, který by nás měl vézt do Litic. Vejdeme se do něj? Nebudeme muset změnit cíl výletu? Aby toho nebylo málo, jízdenku do Litic nešlo koupit přes internet (ani zjistit cenu), a tak jsem chtě nechtě musel na nádraží do ČD Centra, přestože jsem měl v úmyslu vše vyřídit z pohodlí domova.

Přesně 14 dní před odjezdem jsem se smíšenými pocity dorazil po poledni na nádraží v Hradci Králové s tím, že objednám cestu skupiny. Paní na mě byla velice příjemná, ale bohužel mi výsledek sdělit nemohla, protože jsme spolu vyplnili elektronický formulář, do kterého se zadávají i osobní údaje jako jméno, adresa, e-mail a telefon, a odeslali ho k vyřešení. Velmi mě potěšila zpráva, že vyrozumění chodí mailem obvykle do několika málo hodin. Odcházel jsem skutečně spokojený a plný víry, že naši přepravu schválí a autobus posílí.

Dostal jsem papír se všemi údaji, vytištěný na jehličkové tiskárně. Jeden přestup na něm vůbec nebyl uveden, protože ČD považují NAD jednou za vlak a podruhé za autobus. Doma jsem hned vyzkoušel odkaz na stránku s mojí objednávkou. K mému překvapení vedla na starý web ČD (https://old.cd.cz), který však plně fungoval a po zadání autorizačního kódu jsem se dozvěděl, že objednávka se zpracovává. Cena se jaksi zvedla na 1210 + 906 Kč (81,38 Kč/os.), což se dalo i čekat, když jízdenka nešla koupit přes internet. Na e-mail od řešitele žádosti jsem si nakonec musel počkat tři dny do pondělí, avšak čekání mně spíše dodávalo naději, že se problému skutečně někdo věnuje a přepravu nám schválí, což se skutečně stalo.

Papír, který jsem obdržel v ČD Centru po objednání cesty skupiny. Na místě jsem neplatil nic. © Dominik Havel

Hlouběji ve zprávě však stálo, že kromě 2116 Kč za obě jízdenky zaplatíme ještě poplatek za zajištění přepravy skupiny cestujících 80 Kč. V úvodu bylo několik sáhodlouhých sladkých řečí spolu s platebním kódem, pak následovala důvěrně známá grafika starého webu ČD a přehledný soupis informací o žadateli, cestě a ceně. Dole pak bil do očí tučně napsaný odstavec „Vyjádření k objednávce“, který přílišný smysl nedával, rozhodně ne takový, jaký bych za 80 Kč očekával:

Vážený pane Havle,
upozorňujeme, že objednávku je nutno zaplatit nejpozději 48 hod. před odjezdem vlaku.

Před nástupem do Sp vlaku 1949+1956 kontaktujte vlakovou četu, která Vaši skupinu navede na vyhrazená místa.
.
U Sp vlaku 1949 je v úseku Doudleby n O. - Rybná n Zd.  výluka.
NAD BUS bude až do Litic. Orl.
NAD BUS se vyhrazení míst k sezení neprovádí.

České dráhy a.s.

Pod tímto výplodem bylo už jen automatizované záhlaví se starým sloganem „České dráhy, Váš osobní dopravce“ a kontakty.

Z pocitu, že za ten neforemný e-mail a velmi nejistý výsledek ohledně posílení NAD jsme zaplatili (resp. teprve zaplatíme) 80 Kč, mi vůbec dobře nebylo a ČD mi už podruhé zvedly krevní tlak. Napadla mě otázka, co by se stalo, kdybych jízdenku nezaplatil – vymáhaly by ČD oněch 80 Kč? Asi ne, protože žádný takový poplatek jsem dosud v jejich cenících nenašel…

Mezitím už ČD umožnily koupit jízdenku do Litic přes internet, a tak jsem si mohl hrát s jejich e-shopem, abych zjistil příčinu navýšení ceny jízdenky Hradec Králové – Litice nad Orlicí o 194 Kč. Jako první mě zarazilo, že běžně bychom ujeli 47 tarifních kilometrů, zatímco při výluce to dělá 51 km. Navýšení tedy nápadně poukazuje na to, že platíme částku, jako bychom jeli až do Bohousové (49 km od Hradce Králové hl. n.) a následně se vraceli, protože NAD jede z Rybné nad Zdobnicí nejprve do Bohousové a pak teprve do Litic. V tu chvíli jsem si připadal jako zloděj, který chce jet do vzdálenějšího bodu s jízdenkou do Litic. Jenže to by ještě takový problém nebyl. Vzdálenosti 51 km odpovídá podle platného ceníku částka 1086 Kč, ČD však po nás chtějí 1210 Kč! Co je tedy ten tajemný příplatek 124 Kč za cestu do Litic?

Jisté ovšem je, že místo předpokládaných 1922 Kč zaplatíme 2196 Kč, tedy 84,46 Kč/os., což je o nezanedbatelných 10,54 Kč/os. více, než by po mě dráhy chtěly před výlukou a bez toho nikde neuváděného poplatku 80 Kč.

Bez výluky stojí jízdenka opět 1016 Kč, což odpovídá 47 tarifním kilometrům. (e-shop ČD ze dne 3. 7. 2017)

Pět dní před odjezdem jsem jízdenky i poplatek za práci řešitele uhradil platební kartou prostřednictvím e-shopu. Počet cestujících už nešel před platbou změnit. Web mi okamžitě vygeneroval jízdní doklad ve formátu PDF a k mé radosti mně přidělil příslušné ČD body na konto. Avšak teprve vytisknutá jízdenka mě dovedla k vyřešení otázky, kde se vzal ten obrovský cenový nárůst jízdenky do Litic – v pravé části jízdního dokladu stálo „Km: 49/2“. V jedné jízdence do Litic nad Orlicí se tedy skrývaly dvě jízdenky: Hradec Králové hl. n. – Bohousová (1045 Kč) a Bohousová – Litice nad Orlicí (165 Kč). Inu, za dva přestupy navíc a jízdu oklikou si musíme připlatit, protože jsme zloději, kteří chtějí vystoupit v Bohousové. A to se ČD považují za zákaznicky orientovanou firmu...

Ještě markantnější nárůst ceny jízdného se vyskytuje v extrémním případě jízdy ze Sopotnice do Litic. Zatímco vlak ujede 3 km za 4 min a cestující zaplatí 13 Kč, během výluky musí cestující jet třemi autobusy NAD po trase Sopotnice – Doudleby nad Orlicí – Rybná nad Zdobnicí, kostel – Litice nad Orlicí (přestup je reálně jeden, protože autobus jede přímo ze Sopotnice přes Doudleby do Letohradu). Jízdní doba se prodlouží na 39 min a cena jízdenky se určí jako součet cen jízdních dokladů Sopotnice – Doudleby n. O. (21 Kč), Doudleby n. O. – Bohousová (28 Kč) a Bohousová – Litice n. O. (12 Kč), tedy 61 Kč. Celkem cestující projede 23 tarifních kilometrů. Přestože taková cesta může znít nereálně (kdo by jel z vesnice do vesnice), nějací cestující z vedlejšího Potštejna do Litic se jistě našli, neboť výluka zasahovala i do prázdnin (do 4. července), kdy se na hradech vyskytuje více turistů. Zde jsou ceny 18 Kč vs. 56 Kč během výluky. Alarmující je, že ČD dokonce nabízejí traťové jízdenky za tyto výlukové ceny. Kdo se v tarifu nevyzná, má smůlu a zaplatí více.

Nabídka měsíční traťové jízdenky Týniště n. O. - Litice n. O. Nahoře v návaznosti na vyhledání spojení po skončení výluky, dole ještě při výluce © Dominik Havel

Při prohlížení jízdenek mi na nich však chyběla ještě jedna věc, a sice kolonka „Povinný vlak“. Sice je přínosné, že skupiny nejsou vázány na určitý spoj, což by bylo velmi nepříjemné zvláště u zpáteční cesty, avšak platnost jízdenky po celý den popírá podstatu nahlašování přepravy skupin – posílení kapacity vlaků a zejména NAD. Objednaná skupinová zpáteční jízdenka tedy jinak řečeno od okamžiku zaplacení funguje jako běžná skupinová zpáteční jízdenka – platí dva dny, přičemž jízdu je nutno nastoupit v 1. den platnosti.

Den D

V pátek ráno jsem se probudil s nejistotou, ale zároveň zvědavostí, jak si ČD s naší skupinou za oněch 80 Kč poradí. Cestou trolejbusem SOR k nádraží jsem si z úst tříletého dítěte, které sedělo za mnou, vyslechl, že trolejbus je pomalý, auto je prý rychlé a trolejbus drncá. K mé radosti se na nádraží sešli všichni, a tak jsem nemusel sbírat potvrzení o nižším počtu cestujících a následně po internetu uplatňovat právo z přepravní smlouvy. Před nástupem jsem podle pokynů v e-mailu kontaktoval průvodčího, aby nás navedl na vyhrazená místa. Ve skutečnosti se jen podíval do oken, kde je volno, a tam nás poslal. Jinak to vlastně ani vyřešit nemohl, protože do spěšného vlaku se místenky neprodávají. Leda že by už v Pardubicích vymezil 30 míst červenobílou páskou s nápisem „zákaz vstupu“…

Spolu s jinou třídou z naší školy, která měla stejné cíle cesty, avšak v opačném pořadí, jsme se posadili do modernizovaného vozu Bdtn, který si celou cestu myslel, že jede z Trutnova do Pardubic, a nehlásil zastávky. Souprava posílena nebyla, volných míst se však přesto nabízelo ještě dost. Na příjezdu do Doudleb byli všichni cestující osobně upozorněni na přestup na NAD.

Informační systém se zasekl při cestě do Pardubic. © Dominik Havel

Davy lidí se hrnuly k autobusům náhradní dopravy, které na místě stály hned tři. První autobus, ke kterému jsem došel, byl ten zadní značky Setra. Za čelním sklem byla umístěna cedule s trasami linek R (do Letohradu) i S (do Sopotnice), avšak řidič mě už z dálky říkal, že má vézt skupinu 30 lidí do Litic. Toho se však chytla i druhá skupina, jejíž členové ani pořádně nevěděli, kam jedou (oni měli jet nejdříve na Potštejn a pak pěšky do Litic), a nastoupili také. Než se však k řidiči dostal jejich učitel, autobus do Sopotnice (směr Potštejn) odjel. Nicméně on coby náhradník za kolegu, který měl problémy s nohou, byl ze situace zmaten. Zřejmě si byl nejprve obhlédnout i dvě MB Intoura vepředu, nemohu ale vyloučit, že měla za sklem stejnou univerzální ceduli jako náš autobus (první jel jako linka S a druhý jako linka R). Řidič, který není povinen znát tarif ČD a kontrolovat jízdenky, si tedy myslel, že se narychlo přidala ještě další skupina jedoucí do Litic a vydal se na cestu přímo do našeho cíle.

Interiér low-entry autobusu Setra S415 LE business s vysokými okny v nízkopodlažní části © Dominik Havel

Jízda Setrou S415 LE business byla pro mě premiérou a mohu říct, že toto vozidlo navýšilo moje nároky na regionální autobusy – ničím lepším jsem se dosud nesvezl. O to více jsem byl rád, že toto mohu říct o autobusu v Česku. Cesta byla vysoce pohodlná i na nepříliš udržovaných silničkách mezi vesnicemi, v interiéru nikde nic nevrzalo a na výmolech se autobus příjemně pohupoval. Výrobce zkrátka dokázal, že nízkopodlažní část rozhodně není v rozporu s pohodlím. Avšak ještě uvidíme, jak Setra bude vypadat po pár letech provozu u dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí (člen ICOM Transport) – na hodnocení typu je ještě velmi brzo.

Litice nad Orlicí: výstup z NAD v podobě Setra S415 LE business © Dominik Havel

Cestou do Litic náš autobus sledoval pravidelný spoj NAD v podobě běžného autobusu Mercedes-Benz Intouro, žádný minibus zde tedy nependloval. Otázka tedy je, proč vůbec ČD pro nás posílaly další autobus, když bychom se do běžných spojů vešli. Myslet si o tom můžeme cokoli, ale pravda je, že přímý autobus nám cestu usnadnil. Hádám, že Setra si s námi udělala zajížďku do Litic místo prostoje v Doudlebách, kde by byla k ničemu. Po příjezdu k mostu k železniční stanici Litice n. O. se učitel té druhé třídy podivoval, že autobus už nejede na Potštejn, ale obrácený program nakonec přijal. Řidič, který byl z nastalé situace také zmatený, se omlouval, přestože za nic nemohl (že jede přímo do Litic, říkal už v Doudlebách), a když se u lomu obrátil a projížděl kolem nás, ještě zastavil a z okénka se ptal, zda je všechno v pořádku. Zrovna ale natrefil na hlouček naší skupiny, která do Litic skutečně chtěla, a já jsem vyjádřil spokojenost a poděkoval za cestu, což nečekal a překvapilo ho to – asi nás považoval za jednu skupinu. Kéž by takových příjemných a starostlivých řidičů bylo víc…

Na běžných spojích Rybná nad Zbobnicí – Litice nad Orlicí pendlovalo Intouro. © Dominik Havel

Obě třídy se následně vydaly na zříceninu hradu Litice nad Orlicí. Kdo z naší skupiny se chtěl podívat s průvodcem dovnitř, dostal na to prostor. Spolucestující třída mezitím odešla napřed na Potštejn. My jsme s jistým odstupem vyrazili za nimi po červené trase, která vede příjemným údolím Divoké Orlice, kde sice bylo chladněji, ale zároveň vlhko, a tak se člověk během stoupání nahoru nad vesnici Brná stejně zpotil.

Hrad Litice © Dominik Havel

Z Potštejna se nabízí široký výhled do okolí. Na kopci jsme ale moc dlouho nevydrželi, dolů nás táhnul hlad. Vyšlapanou cestou jsme opět sešli k řece a lipová alej nás dovedla až do obce o necelém tisíci obyvatel, kde jsme dostali rozchod. Naše pětičlenná skupinka si došla na chutný oběd do hotelu Praha. Pobyt v Potštejně završil můj kamarád nákupem zkamenělých bonbonů s trvanlivostí do října 2016 ve vietnamsko-mongolské večerce…

Výhled z hradu Potštejn na stejnojmennou obec © Dominik Havel

Zpáteční cestu naše třída absolvovala už o samotě, neboť druhá skupina odjela o hodinu dříve. Autobusy náhradní dopravy zastavovaly na zastávce u odbočky k železniční stanici. Směrem ze Sopotnice přijel autobus Mercedes-Benz Intouro. Všichni jsme co nejrychleji nastoupili oběma dveřmi, jízdenky se řešily s přítomným personálem ČD až za jízdy. Cesta výběhovým vozidlem dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí byla velice příjemná, škoda že se teď Intoura ve velkém prodávají do západního Maďarska…

MB Intouro na zastávce NAD v Potštejně (směr Sopotnice) © Dominik Havel

Do Doudleb jsme přijeli velice rychle a kvůli zachování přípojů na všechny strany o 20 min dříve než vlak. K našemu autobusu se přidala ještě Setra a po příjezdu vlaku z Hradce Králové spolu odjely do Letohradu. Před nástupem do vlaku jsem se opět povinně nahlásil průvodčímu, který odvětil, že se můžeme posadit, kam chceme, protože vlak je prázdný. Kvůli čekání na NAD z Letohradu jsme nabrali kolem 5 min zpoždění, jež jsme už nedohnali. Tentokrát se už ve voze Bdtn hlásilo a vizuální informační systém fungoval správně.

Přestože každý z nás ve výsledku zaplatil 74 Kč za obě cesty, 3 Kč za vyřízení žádosti o přepravu skupiny a 7 Kč za to, že byla výluka, cesta veřejnou dopravou mě mile překvapila paradoxně díky NAD. Vypravení zvláštního autobusu jsem vůbec nečekal, k mé spokojenosti přispěl i výběr dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, který jako jediný široko daleko nemá autobusy libchavské provenience a na výluku nasadil svá kvalitní vozidla západních značek. Dokonce i řidič prvního autobusu byl velice příjemný a starostlivý, což bohužel konkrétně u tohoto dopravce vůbec není pravidlem, jak říkají předchozí zkušenosti. Suma sumárum, náhradní autobusová doprava mě po všech stránkách tak potěšila, že jsem byl schopen tolerovat tarifní nepořádek a nespravedlnost ze strany Českých drah.

Prameny a odkazy:

• Objednávky skupinové jízdenky u ČD během léta – Rada dětí a mládeže kraje Vysočina
• České dráhy komplikují nákup skupinových jízdenek – Asociace středoškolských klubů České republiky
• AKTUALIZOVÁNO: České dráhy spouští nová pravidla pro skupiny – ŽelPage
• Dráhy ustupují, sleva pro skupiny je opět možná i bez ohlášení – ŽelPage

Úvodní snímek: Přestup z vlaku do NAD v Doudlebách nad Orlicí © Dominik Havel