Nevšední zážitky ze dvou všedních dnů na dvojici středočeských tratí
Když jsem psal reportáž o tom, že „Bardotka“ opět jezdí na trati Posázavského pacifiku, tak jsem si umínil projet navazující posázavskou trať číslo 212 až do Kácova a poté pokračovat do Kutné Hory. Původně jsem chtěl jet do Čerčan elefantem národního dopravce.
Ale po předchozí dobré zkušenosti s jeho konkurencí jsem si vybral spoj společnosti Arriva s odjezdem z Prahy v 11:02 hod.
Po zakoupení lístku v hodnotě 45,- Kč u průvodčího ve vlaku moje první otázka byla „Funguje jediné WC ve vlaku?“ (S toaletami mají problémy již delší dobu, stěžoval si na to i poslanec, který jel s nimi z Trenčína.) Když jsem dostal negativní odpověď, říkal jsem si, že to vydržím a radši nic jíst a pít nebudu, při nejhorším vystoupím v Senohrabech. Po příjezdu do Čerčan nicméně nastal velký sprint na WC a potom debata s pokladní. Z domu jsem pak kvůli tomu poslal dopravci stížnost. V ní jsem psal, že jsem jel jejich vlakem co Čerčan, ale oni mi poslali univerzální odpověď, jako bych jel do Trenčína. Dověděl jsem se, že je jim to líto a že mi jako kompenzaci nabízejí návratek 20 % z ceny jízdného, což mne přesvědčilo, že jsem nebyl jediný „postižený“.
Motorová jednotka Arrivy s nefunkčním WC na pražském hlavním nádraží
Teď si něco povíme o železniční stanici Čerčany. Leží na trati číslo 221 z Prahy do Benešova u Prahy (část IV. tranzitního železničního koridoru přes České Budějovice). Končí zde regionální železniční trať číslo 210, už zmíněný Posázavský pacifik, která vychází rovněž z Prahy; doprava byla v úseku Jílové u Prahy - Čerčany zahájena roku 1897. Na nádraží Čerčany začíná rovněž regionální trať číslo 212 do Světlé nad Sázavou; doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Nádraží Čerčany má svou stránku s tabulí příjezdů a odjezdů i webkamerou na serveru playtvak.cz.a hodně se o něm můžete dovědět na webu Posázavského pacifiku.
Železniční stanice Čerčany
Já jsem měl necelou hodinu čas, než mě odjede osobní vlak do Kácova, tak jsem vyfotil současný stav nádraží i malé depo, sídlo místního provozního pracoviště (PP) ČD, patřícího pod provozní jednotku (PJ) Praha-Vršovice depa kolejových vozidel (DKV) Praha.
PP Čerčany
Po těžké práci jsem dostal hlad i žízeň a zjistil jsem, že u stanice jsou dvě restaurace, a když jsem položil dotaz pokladní ve stanici, která je lepší, řekla „My chodíme do té nalevo“. Tam mne zaujala kachlová kamna a po dotazu, zda jsou funkční, odpověď zněla kladně, což potvrdili i přítomní zákazníci (většinou zaměstnanci drah).
Interiér restaurace s kachlovými kamny
Po obědě jsem se odebral na 1.nástupiště, kde už čekali cestující na Os 9211 s odjezdem v 13:06 směr Havlíčkův Brod. Obratový vlak však měl „mírné“ zpoždění, asi 20 minut. Když konečně souprava 810.587-6 (Barnabáš) s přípojným vozem BDtax782 z Havlíčkova Brodu dorazila, musel ji motorový vůz objet a velká většina cestujících se po jeho odpojení nahrnula do přípojného vozu. Já jsem radši počkal, a dal jsem se zatím do debaty s vlakvedoucím. A udělal jsem dobře - v motoráku bylo dostatek místa.
„Barnabáš“ 810.587-6 v Sázavě
Po odjezdu jsem se zakoukal do nádherné krajiny kolem Sázavy a byla příležitost vyfotil několik zastávek kolem tratě .V zastávce Sázava byla krátká možnost vystoupit z vlaku, neboť jsme čekali na Os 11364 z Kácova. Záhy přijel a my jsme pokračovali dál. V zastávce Český Štenberk zastávka se náš vlak slušně zaplnil a mně se podařilo z vlaku vyfotit hrad Šternberk. Cestující si vyprávěli o zážitcích, tak jsem se taky trochu něco dozvěděl o hradě, připojil jsem se k debatě a vyzvídal informace. Je to určitě tip na můj další výlet.
Hrad Šternberk přes okno motorového vozu
Konečně jsme dorazili do Kácova, což je docela zajímavý městys s bohatou historií a poměrně živou současností, jak se můžete dovědět z jeho oficiálního webu, Nechybí mu ani nádraží s památnou výtopnou, ale k obsluze městečka slouží spíš železniční zastávka, o čemž se píše pro změnu na webu Posázavského pacifiku.
Stanice Kácov a výpravčí s červenou čepicí i výpravkou
Po vystoupení jsem se šel ubytovat do kempu U kouzelníka, který se nachází kousek výše zmíněné železniční zastávky. Kemp byl velmi slušně vybavený. Já jsem měl zamluvenou chatku pro 4 lidi a po ubytování jsem hned vyrazil ke kiosku, kde nesmělo chybět pivo Kácov a od majitelů kempu jsem se dozvěděl pár informací ohledně tohoto městyse.
Kemp „U Kouzelníka“
Poté jsem se vydal na prohlídku městečka, mezi jehož významné stavby patří také místní zámek, sloužící jako muzeum a galerie.
Městečko Kácov
Tam také směřovaly mé kroky, nejprve jsem se zastavil v Kavárničce na zámku.Tam jsem si dal víno a následovala prohlídka expozice historických motocyklů a velké sbírky starých kávomlýnků.
Malá výstava motocyklů
Druhý den ráno po snídani jsem se odebral na železniční zastávku Kácov zastávka. Tam záhy přijel Os 9211 s odjezdem v 8:26 hod. do Zruče nad Sázavou
„Orchestrion“ vjíždí na kácovskou zastávku
Ve Zruči nad Sázavou jsem měl chvíli čas na fotografické zachycení dění na stanici a už při příjezdu mne zaujaly motorová lokomotiva řady 730 a jeřáb firmy TSS, které se podílely na opravě mostu.
Jeřáb chystající se na akci
Díky tomu byla taky výluka osobního vlaku s odjezdem v 9:20 hod. ze Zruče nad Sázavou do Zbraslavice. Autobus NAD již čekal před stanicí a opodál stála asi třicetičlenná skupina mladých táborníků s vedoucími, kteří si v klidu pokuřovali cigaretu. Po nástupu do autobusu asi 1 minutu před odjezdem jsem říkal vlakvedoucímu, nečeká-li ta skupina na tento autobus, vlakvedoucí vyběhl a hned je nahnal do dovnitř. Jízda proběhla v pohodě, seděl jsem vedle staršího pána, celou cestu jsme se bavili o mašinkách a záhy se do debaty zapojil i vlakvedoucí.
Zbraslavice a náš vůz NAD
A v debatě jsme pokračovali až do Kutné Hory-Sedlce, kde jsem vystupoval a tam už na mne čekal kolega maxipes. Zašli jsme do nedaleké restaurace U zlatého lva, on na kafe a já na pivo, a po krátké debatě bylo rozhodnuto, že první návštěva památek bude hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner - skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou - a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.
Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí
Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Jsou zde nejen čtyřmetrové pyramidy z lebek. Poloslepý mnich sestavil z kostí i svícny, řetězy, kříže. Dnes je to světový unikát, který si přijíždějí prohlédnout turisté z Evropy i Asie – i teď tu převažovali zahraniční návštěvníci. Luděk si detailně prohlížel velký erb Schwarzenbergů, také z kostí, na němž nechybí ani ve 4. poli havran, vyklovávající oko hlavě Turka, udělený tomuto rodu císařem za statečnost ve válce s Turky, a konstatoval, že kdyby tu byl jeden dosud žijící nositel tohoto erbu, docela by se mezi exponáty ztratil.
15
Jeden z výtvorů v kostnici
Jelikož vstupenku, které jsme si zakoupil, je vstupenkou také do katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, která je nedaleko kostnice, vypravili jsme se i tam.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Je to vzácná a unikátní památka na seznamu UNESCO, je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se světoznámou sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Sedlecký chrám se stal první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy. V době husitských válek byl v roce 1421 vypleněn a vypálen a až na začátku 18. století došlo k obnově chrámu za přispění nám dobře známého génia Jana Blažeje Santiniho, který zde realizoval své ideje barokní gotiky (a po němž se dnes jmenuje také R 975/974 Praha – Kutná Hora hl.n. – Žďár n.S. – Brno a zpět). V ochozu kaplí za kněžištěm se nalézají oltáře s originály obrazů např. Petra Brandla či Michaela L. L. Willmanna. Sochařské práce při barokní rekonstrukci provedl Matěj Václav Jäckel. Dále lze vidět nádherné zrekonstruované varhany a originální Santiniho hvězdicovou dlažbu v presbytáři.
Varhany po rekonstrukci
Po prohlídce katedrály následoval oběd v nedaleké restauraci Na Závisti. Původně jsem chtěl dál pokračovat do centra, ale jelikož už bylo odpoledne, vypravili jsme se k nejbližší autobusové zastávce směrem ke stanici Kutná Hora hlavnímu nádraží. Přijel autobus SOR místní MHD, zakoupil jsem si lístek za 12,- Kč (kolega má coby invalida MHD zdarma) a za chvíli jsme vystupovali.
Autobus SOR
Železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží je železničním uzlem tratí číslo 230 a číslo 235. Velkou rekonstrukcí prošla tato stanice v šedesátých letech 20. století. Kolejiště bylo značně rozšířeno, zřízena remíza střídavých elektrických lokomotiv i ostrovní 2. nástupiště s podchodem a význam stanice značně vzrostl: Stala se první stykovou stanicí ČSD dvou napájecích soustav, tedy =3 kV a ~25 kV 50 Hz a na přelomu 60. a 70. let, kdy u nás dosud nebyly dvousystémové lokomotivy, zde všechny vlaky musely přepřahat. V roce 2015 prošla rekonstrukcí SZZ stanice Kutná Hora město, došlo ke zvýšení traťové rychlosti v úseku Kutná Hora město - Zbraslavice. Pravidelná nákladní doprava byla zrušena.
Kutná Hora hlavní nádraží
Došlo taky k úpravě podchodu na 2. nástupiště hlavního nádraží, na na jehož výzdobě se podílel Lukáš Kladívko, který na nové podobě podchodu pracoval spolu s dalším výtvarníkem Jakubem Štarkem. . Jedna strana je věnovaná historii města včetně architektury a druhá osobnostem a zásadním památkám města. Podchod byl slavnostně otevřen 10.7.2017.
Výzdoba podchodu
Nyní probíhá i rekonstrukce silničního přemostění kolejiště hlavního nádraží. Původní most z r. 1967 je demontován a z hlavního silničního tahu Havlíčkův Brod – Kolín se do Kutné Hory jezdí objížďkou. Po dokumentaci kutnohorského hlavního nádraží jsem se s maxipsem rozloučil a pokračoval do Prahy vlakem Os 5910 s odjezdem v 14:28 a přestupem v Kolíně na Ex 142 Petr Bezruč s odjezdem v 15:00 hod. Luďěk se vrátil do Golčova Jeníkova. Co dodat na závěr? Zažil jsem plno zajímavých věcí a získal tip na další výlety, třeba do centra Kutné Hory či na hrad Šternberk.
Úvodní snímek: Kácov zastávka
Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský
Galéria
Súvisiace odkazy
- Z archivu Drážní inspekce: Čerčany 14.7.2007, 13.7.2018 8:00
- „Bardotka“ opět jezdí na trati Posázavského pacifiku, 13.5.2017 8:00
- Arriva rozjíždí vlaky z Prahy do Benešova a Trenčína, 27.2.2016 8:00
- Brouzdání kolem Sázavy, 3.8.2014 8:00
- Reportáž ze šuplíku: Posázavská pacifikace, 19.2.2014 8:00