Studie budoucnost železničního uzlu Brno nerozuzlila

S jistým napětím očekávaná tisková konference se uskutečnila 30. října ve 13:00 hod. na brněnském hlavním nádraží, v nedávno renovovaném salonku ČD Lounge. Vzhledem k jeho omezené kapacitě mohla na konferenci každá pozvaná redakce vyslat jen jednoho zástupce a magazín VLAKY.NET na ní reprezentoval jeho ostravský reportér. Už cestou z Brna se nechal telefonicky slyšet, že se vrací zklamán, protože představená studie, která měla stát 17,5 milionu a nakonec vyšla na 22,7 milionu Kč, ve skutečnosti žádné řešení vleklého sporu nepřinesla. Ostatně to naznačuje už výše citovaný úvod tiskové zprávy, jež dále pokračuje: Přínosy pocítí zejména cestující, a to zkrácením cestovních dob, zvýšením nabídky železničních spojů a výrazným zvýšením komfortu cestování. Ale jak a kdy, to se zase vlastně nikdo nedověděl.

Typy aut a tramvají se mění, brněnská „rola“ jen stárne (22.9.2008) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Co měla ta studie přinést, to objasňuje citace z jejího zadání: Cílem studie proveditelnosti je posouzení projektových variant z hlediska proveditelnosti (z hledisek ekonomického hodnocení, investičních nákladů a vlivu průběhu realizace na železniční dopravu v uzlu), průchodnosti (z hlediska životního prostředí, územně plánovacího a stavební realizovatelnosti) a přínosů projektu (z hlediska ekonomického hodnocení, zlepšení obsluhy města a regionu VHD, napojení železniční dopravy na MHD a VHD, napojení vysokorychlostních tratí a budoucí zkapacitnění stávajících konvenčních tratí jako součást systému rychlých spojení do uzlu. Současně je třeba zdůraznit, že posuzovala jen řešení Nádraží u řeky a Nádraží pod Petrovem, nikoliv Nulovou variantu. Studii obdržel také Magistrát města Brna a je k dispozici na jeho specializovaném webu.

My nabízíme ke stažení hodnotící část studie (po kliknutí do náhledu se otevře ve formátu PDF)

Řešení ŽUB souvisí s řadou dopravních i dalších celospolečenských oblastí. Studie proveditelnosti je proto pojata komplexně nejen pro železniční dopravu, ale postihuje také dopady na změny koncepce městské hromadné dopravy v Brně a veřejné hromadné dopravy v celém Jihomoravském kraji a také dopady do související dopravní infrastruktury, můžeme se dále dočíst v tiskové zprávě. To vazba na městskou hromadnou dopravu je také nakonec hlavní příčinou sporů o to, zda brněnskó rolu odsunout či ponechat nádraží v centru. Obyvatelé Brna (i občané do jihomoravské metropole pravidelně dojíždějící), si navykli na to, že je z hlavního nádraží pár kroků na tramvaj a (to zřejmě hlavně) jen o nemnoho víc do centra města, na Svoboďák. A mnozí z nich nechtějí za žádnou cenu připustit, že by tomu mohli být někdy jinak.

Před nádražím vlakovým mají Brňáci nádraží „šalinové“ (22.9.2008) © PhDr. Zbyněk Zlinský

„Hlavním cílem zpracování Studie proveditelnosti ŽUB bylo poskytnout odborný podklad, ze kterého Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a SŽDC bude moci rozhodnout o konkrétní cílové podobě řešení ŽUB a o dalším postupu projektové přípravy, jenž povede k jeho úspěšné realizaci,“ sdělil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Alespoň podle textu oné tiskové zprávy. Otázkou ale je, zda ta studie (jejíž hodnocení nechám na každém, kdož si ji pročte) takový podklad opravdu poskytuje. A navíc jde o to, že vedení všech čtyř vyjmenovaných institucí se v tak či onak krátké době mění a s ním i názory na to, které řešení by se mělo (už konečně) začít realizovat. Nakonec může zbýt jen ona už zmíněná nulová varianta, tedy petrifikace stávajícího řešení na „dobu neurčitou“.

Schéma železničního uzlu Brno (výřez); zdroj: „Atlas drah České republiky 2006-2007“
na www.zelpage.cz

V tom případě by ovšem dříve či později narazila na realitu sítě vysokorychlostních tratí (VRT), na jejíž mapě se snad (včera bylo pozdě) objeví i Česká republika. A Brno může svou šanci stát se jejich významnou křižovatkou promarnit. Nebo by mohlo dojít k situaci, že se pro vysokorychlostní železnici bude stavět nádraží samostatné, mnohem vzdálenější od centra a bez přímé vazby na železnici konvenční. Že by to vyšlo mnohem nákladněji než nová železniční stanice společná, to se dá předpokládat. Vzhledem k tomu, že se v oblasti budování VRT začíná u nás blýskat na lepší časy (kterýžto vývoj by snad mohl vydržet i po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny a související změně vlády), nemělo by se otálet ani s nalezením platné koncepce ŽUB – jinak by Brnu mohl ujet (vysokorychlostní) vlak.

Varianty plánovaných Rychlých spojení v ČR; zdroj: MD ČR

Nicméně na samotné tiskové konferenci zazněl z úst osob povolaných i další aspekt hovořící ve prospěch radikální přestavby železničního uzlu Brno a brněnského hlavního nádraží – už kapacitně nestačí ani na zvládnutí úkolů na stávajících konvenčních železničních tratích, které stále rostou jak v dálkové, tak v regionální osobní dopravě. V tomto duchu promluvil nejen generální ředitel SŽDC Ing. Pavel Surý, ale i jeho náměstek pro modernizaci dráhy Ing. Mojmír Nejezchleb. Kromě nich na setkání s novináři vystoupil také první  náměstek ministra dopravy Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. (zastupující v pozvánce  uvedeného, ale nepřítomného ministra) a prezentaci výsledků studie samotné pak provedl Ing. Josef Buriánek z úseku modernizace dráhy SŽDC. Konferenci uvedla a moderovala tisková mluvčí SŽDC Bc. Kateřina Šubová.

Hovoří první náměstek ministra dopravy Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. © Karel Furiš

Tolik tedy k tiskové konferenci, kterou dále přibližuje náš reportér v krátkém vlastním textu, na snímcích v připojené galerii a zejména prostřednictvím v závěru textu umístěného videa, které zachycuje vše podstatné, co bylo na místě řečeno. A snad není nutné dále rozvádět ani její téma, neboť čtenář má k dispozici (pokud ne přímo v textu článku, pak určitě v Pramenech a odkazech pod ním) všechny podklady, aby si mohl udělat vlastní úsudek na celou záležitost. Takže na závěr zbývá jen popřát nejen obyvatelům jihomoravské metropole, aby se otázka budoucnosti brněnského železničního uzlu co nejdříve posunula od (občas spíš planého) teoretizování a politikaření ke konkrétním činům. I když jejich výsledek ocení (ať už kladně nebo záporně) až budoucí generace, snad se dočkáme aspoň hodnověrné představy, jaký jednou bude.