Lesná železnička Katarínka 2017

12.11.2017 8:00 Mixmouses

Po dvou letech se z Lesnej železničky Katarínka opět hlásí nestálý zpravodaj místních událostí. V loňském roce nějak nebylo času na příspěvek, proto jsem se rozhodl to konečně napravit. Letošní návštěva se jako vždy nesla v duchu menší výpomoci, kombinované s objevováním krás Slovenska.

Termín nám tentokráte vyšel na přelom srpna a září, leč marně jsme doufali v nepřítomnost veder.

Jediným štěstím bylo, že jsme pracovali na té části trati, kterou do časného odpoledne kryl milosrdný stín vedlejšího lesa. Na výpomoc za námi také dorazil kamarád Vašek se synkama, kterým železnička (jako asi každému) učarovala. Naším prvním úkolem bylo položit koleje k hromadě štěrku, tu použít na zasypání a podbití této části štrečky a poté pokračovat ve stavbě trati, dokud nedojde materiál nebo síly.

Katarínka: klince a štrk © Ivan Ružek

Došlo obojí. V průběhu stavby jsme si také stihli zajezdit s Dankou i Azorem, vyvenčit nedávno zprovozněný oplen a převézt na něm nejen pražce, ale i dřevo na topení. Tedy železnička už pomalu začíná plnit svou správnou funkci ...

Katarínka: pracovní vlak na konci trati © Ivan Ružek

Ve chvílích volna jsme poctili návštěvou krásný zámek ve Smolenicích a také Červený Kameň. V tento den se s námi Vašek s hochy (ač neradi) museli rozloučit. Další oddychový den nás přivítaly Piešťany, a to byl také jeden z mála dní, kdy se počasí zakabonilo a i sprchlo.

Piešťany: „Mraky táhnou nad …“ Považím © Mixmouses

Další dny jsme pokračovali ve stavbě, Robo dovezl z deponie zbytek použitelných kolejí, navozili jsme další pražce a stavěli a stavěli. Pár desítek metrů se nakonec podařilo zprovoznit, takže ku spodní výhybně je to už coby kamenem dohodil.

Katarínka: až sem jsme dotáhli glajzy © Mixmouses

Katarínka se s námi rozloučila ve velkém stylu, tak krásné ráno jsem dlouho nezažil. Úžasná kresba mraků vydržela poměrně dlouho, krásně se měnila, takže se mi podařilo nafotit vše zajímavé, co tohle nádherné místo skýtá.

Katarínka sluncem zalitá © Mixmouses

Předposlední den naší dovolené jsme přejeli ke kamarádovi do Lužné u Vsetína na jeho stylovou dřevěnou chatu. Provedl nás po valašských Beskydech, opět se zajímacím západem slunce. Ráno po snídani nás čekal poslední cíl naší cesty – Rajnochovická lesní železnice.

Rajnochovice: stavba velké topírny © Mixmouses

Zajímalo nás, jak ogaří pokročili v budování železničky. Přijeli jsme nezváni, nečekáni, chaloupku otočili a budovatele výtopny vyrušili. Robert se nás ujal a spáchal nám exkurzi po mnohých novotách. Je vidět, že to tu pod šikovnýma rukama pěkně vzkvétá, škoda, že se stále nedaří dořešit trať ...

Tímto bych chtěl Ivanovi a Robovi poděkovat za další úžasnou dovolenou, strávenou v malém karpatském ráji, Robertovi z RLŽ za jeho čas a všem přeji hodně úspěchů při budování lesních železniček.