Achalkalaki – Kars, nová trať na železniční mapě Asie

27.2.2018 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Koncem minulého roku proběhlo slavnostní otevření železnice mezi tureckým Karsem a gruzínským Achalkalaki, s cílem vybudovat železniční koridor Baku – Kars. Jeho vizí je vytvořit alternativní spojení Číny s Evropou. Představme si tento projekt blíže včetně provozu na nové trati.

Podívejme se nejprve na historické pozadí celého projektu. Jediné spojení Turecka a tehdejšího Sovětského svazu probíhalo přes Arménii. Diplomatické vztahy Turecka a Arménie jsou ovšem již řadu let hluboko pod bodem mrazu a hranice byla uzavřena už roku 1993. Naproti tomu s Gruzií a zejména Ázerbájdžánem probíhá čilá obchodní výměna, navíc chyběla kapacitní spojnice s dalšími středoasijskými státy, především s Kazachstánem.

Mapa trati © agenda.ge

V roce 2005 uzavřely Turecko, Gruzie a Ázerbájdžán smlouvu o výstavbě tratě mezi východotureckým Karsem, který je napojen na tureckou železniční síť, a Achalkalaki, kam naopak vedou koleje gruzínské, ovšem širokého rozchodu. Stavba byla slavnostně zahájena roku 2008 a zahrnovala vybudování nového 105,6 km dlouhého úseku, přičemž 76,6 km představuje část Kars – státní hranice a 29 km gruzínský úsek státní hranice – Achalkalaki. Jelikož stávající gruzínské tratě se nacházely ve velice špatném stavu, bylo nutno zrekonstruovat také celý gruzínský úsek z Achalkalaki až na ázerbajdžánské hranice v délce 230 km. Stavebními zásahy také prošlo 503 km mezi Baku a gruzínsko-ázerbajdžánskými hranicemi, celá trať Kars – Baku pak měří 838,6 km.

Dle původních plánů se mělo začít jezdit po 700 dnech výstavby, tedy roku 2010, ale jak už to u podobných projektů bývá, řádně se protáhl, a to o celých 7 let. Zejména turecká část byla velmi náročná, 22 tunelů dosahuje délky 18 km, přičemž hraniční u Kartsakhi 4,4 km, a dva viadukty měří na 550 metrů. Překladiště mezi normálním a širokým rozchodem vzniklo v Achalkalaki.

Slavnostní ceremoniál za účasti prezidentů (žena zcela vlevo manželka tureckého prezidenta Erdoğana) zúčastněných zemí v Alatu - páky před nimi představují ovladače výhybek, které mají přestavit © Gettyimages.com

V červenci 2017 vyjel první zkušební vlak z Karsu na státní hranici a 30. října 2017 projel první nákladní vlak celou tratí. Slavnostní ceremoniál se odehrál v ázerbajdžánském přístavu Alat (80 km jihozápadně od Baku) za účasti všech prezidentů zúčastněných zemí. Vlak s 32 kontejnery s obilninami byl však vypraven již 24. října z kazašského Kokšetau a Kaspické moře překonal trajektem mezi přístavy Kuryk (v Kazachstánu) a Alat. Samotná plavba trvá 18 hodin. Dále vlak pokračoval do Achalkalaki, kam dorazil 2.11., a po devět hodin trvající překládce na normálněrozchodné vozy dosáhl konečné v jihotureckém Mersinu 4. listopadu. Celou trasu tak vlak urazil za 11 dní. Na tureckou 1300 km dlouhou část přitom potřeboval 1,5 dne, což je považováno v tamějších poměrech za rekord. Dodejme, že turecký úsek zahrnuje nepříliš výkonné jednokolejné tratě, z větší části neelektrifikované.

Slavnostní otevření pak doprovázela značně optimistická (přiznejme, že nereálná) prohlášení zúčastněných politiků o otevření alternativní trasy mezi Čínou a Evropou. Je nutno překonat nejen změnu rozchodu (to ostatně při cestě přes Rusko také), ale i plavbu přes Kaspické moře a přejezd mnoha hranic. V současnosti je navíc komplikovaný průjezd Tureckem, neboť nákladní vlaky kvůli stavebním pracím nemohou projíždět Ankarou a Marmarský tunel pod Bosporským průlivem zatím neumožňuje využití pro nákladní vlaky. K tomu má dojít nejdříve ke konci roku 2018 a do té doby je nutný trajekt o trase minimálně 200 km. Přepravní doba z čínsko-kazašských hranic do střední Evropy by tak činila nejméně 16 dní, zatímco nejrychlejší spoje přes Rusko zvládají svou jízdu i za 8-9 dní. Z geopolitického hlediska se však jedná o zajímavou variantu v případě potřeby vyhnout se Rusku.

Slavnostně vyzdobený „Sergej“ Gruzínských železnic © aa.com.tr

Nákladní doprava na nové trati zatím probíhá ve zkušebním režimu a žádný pravidelný vlak zde není zaveden. Do konce roku 2017 byly vypraveny celkem tři vlaky. Po prvním zahajovacím vlaku projel další se zemědělskými a stavebními produkty v protisměru z Mersinu do Ázerbájdžánu a dále do Turkmenistánu. Třetí vlak, opět z kazašského Kokšetau do Mersinu, vezl obilniny.

Co bude potenciálního cestovatele zajímat nejvíce, tak zavedení vlaků osobní dopravy. V současnosti poněkud nepřekvapivě žádná neprobíhá, zdá se však, že otázkou není jestli, ale kdy. Pro zavedení přímých vlaků Ankara (potažmo Istanbul) – Baku si Ázerbájdžánské železnice objednaly roku 2014 30 vozů u švýcarského výrobce Stadler, které mají tvořit celkem tři soupravy. První vůz byl představen na veletrhu Innotrans již roku 2016. První souprava má být do Ázerbájdžánu přesunuta začátkem roku 2018 za účelem schválení pro široký rozchod. Schválení pro normální rozchod má naopak probíhat ve Švýcarsku a Německu. Vyrobení poslední, třetí soupravy, se předpokládá roku 2019.

Každou soupravu by mělo tvořit deset vozů pěti různých typů:

1x WLA s 16 postelemi (8 kupé) se sprchou a toaletou, tzv. "luxusní vagón".
1x WLAB s 20 postelemi, tzv. „komfortní vagón“ se společnou sprchou/toaletou, v každém kupé umyvadlo. Vždy dvě kupé lze spojit do „rodinného kupé“ pro čtyři cestující.
6x WLB s 32 postelemi, „standardní vagón“ s oddíly pro čtyři osoby a jednou sprchou a dvěma toaletami na koncích vozu.
1 x WLBb s 18 postelemi, včetně kupé se sprchou a toaletou pro zdravotně postižené a kupé pro údržbáře.
1x WR, jídelní vůz s 28 místy.

Lůžkový vůz řady WLA Ázerbájdžánských železnic © busdude

Vozy mají vlastní dieselový agregát, který vydrží v chodu 24 hodin. Jsou zároveň vybaveny sítí WLAN s propojením na zábavní systém. Jízdní doba mezi Baku a Istanbulem má činit přibližně 50 hodin. Přesný termín zavedení vlaků je zatím neznámý.

Plány do budoucna jsou velké. Počítá se s roční přepravou až 1 milionu cestujících, 6,5 milionů tun zboží a do dvaceti let se zdvojkolejněním. Teprve čas ukáže, co vše se podaří zrealizovat.

Odkazy

KADEŘÁVEK, Petr. Z Baku do Karsu projel první nákladní vlak. Železniční magazín. Praha: Railway Builder, 2017, 24(10), s. 11. ISSN 1212-1851.

Rail Turkey : Turkish railway and urban transport review:

Želpage: