Naše téma: Vlakotramvaje

Zatímco stále vznikají i nové sítě, u nás spíš převažuje názor, že pokud jsme vlakotramvaje nevybudovali dosud, s novými předpisy na konstrukci vozidel se to nejspíš nestane nikdy. Nebo by to mělo někde smysl?

Vznik vlakotramvajového systému není nic jednoduchého, protože společným prvkem je prakticky jen ten rozchod, a to jen někdy. Liší se požadavky na pevnost vozové skříně, na poloměry projížděných oblouků, obvyklé výšky nástupiště, zabezpečovací a signalizační zařízení, a v neposlední řadě je nutné zohlednit mnoho organizačních, administrativních a právních záležitostí na straně vozidel i infrastruktury.

Z Karlsruhe zajíždějí vlakotramvaje i do Baiersbronnu (tramvaj typu GT8-100D-2S-M), 4.10.2013 © Jiří Mazal

Pravděpodobně nejstarším a velmi známým tram-train systémem je Karlsruhe, kde po mnoha letech budování zajíždějí vlakotramvaje i do velmi vzdálených lokalit, a umožnily vznik tramvajových úseků (nebo v případě Heilbronnu můžeme mluvit i o městské síti) tam, kde by samy o sobě nebyly životaschopné. V Německu dále známe vlakotramvaje v Saarbrückenu s přesahem do Francie, v Kasselu včetně vozidel se spalovacím motorem, nebo nyní rozvíjený systém v Chemnitz rovněž s duálními vozidly. Specifický je případ Zwickau, kde upravené motorové vozy zajíždějí kus do centra po splítce s úzkorozchodnou tramvají. Pokud zůstaneme kompletně na metrovém rozchodu, máme duální tramvaje v Nordhausenu, které se na jedné trati mísí mimo jiné s parními vlaky. Další vlakotramvajové systémy najdeme například v Nizozemí (Randstadrail v sobě zahrnuje dokonce i metro), Francii, Velké Británii, Španělsku... Rakouský Gmunden nyní propojuje svou tramvajovou trať se železnicí Traunseebahn, čistě tramvajová vozidla byla nasazena i na nedaleké Attergaubahn a již dlouho jezdí na Stubaitalbahn u Innsbrucku.

Stubaitalbahn, stanice Fulpmes, tramvaj typu Bombardier Flexity Outlook Cityrunner © Jiří Mazal, 7.5.2017

Kolem roku 2000 se v našich zemích objevilo hned několik více či méně promyšlených koncepcí tram-train. Patrně nejznámější je Regiotram Nisa, vzniklá na popud existujícího souběhu tramvaje s železnicí mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Snad příliš ambiciózní projekt, který zahrnoval úseky i v obou sousedních státech nebo stavbu odbočky do centra Harrachova, je už definitivně u ledu pro vysokou cenu a přinejmenším vlažný postoj dotčených obcí. Mezitím došlo alespoň na rekonstrukci dotčených tratí a nasazení modernějších vozidel (přezdívaných i tramvaje), nabízejících přímá spojení na různé směry včetně obnovené trati do Polska, stejně tak tramvajová trať doznává rekonstrukce a připravuje se na změnu rozchodu.

Lyon, nádraží St-Paul s vlakotramvajemi Alstom Citadis Dualis řady U 52500, 29.9.2017 © Jiří Mazal

Dalšími koncepty bylo napojení stagnující mostecké sítě novou tratí přes průmyslovou zónu Havraň do centra Žatce, či elektrizace trati na Dobříš systémem 600 V a napojení na pražské tramvaje v Modřanech. Přínos takových staveb by byl poněkud diskutabilní a zatím se musíme spokojit s částečně nízkopodlažnimi vozidly a novým přestupem na metro na Kačerově. Objevily se úvahy o tom, že by plzeňské tramvaje mohly přeskočit na železniční koleje na Koterově, Bolevci nebo Skvrňanech, a snad nejčerstvější zmínky o tram-train systému se ozývaly z Košic. Dále měly k vlakotramvajím blízko svého času propagované Dráhy Orlických hor a Šumavské elektrické dráhy, i když zde šlo čistě o lehkou železnici. Nicméně žádný z těchto systémů v Česku a Slovensku se realizaci nepřiblížil.

Stollberg, Variobahn do Chemnitz využívá původní lokálku, 7.7.2012 © Jiří Mazal

Na závěr máme pro vás opět několik otázek:

Vidíte v současné situaci potenciál na vznik vlakotramvajových systémů v Česku a Slovensku?

Promarnili jsme v některém případě naši šanci?

Jaké tram-train systémy v zahraničí jste měli možnost poznat, co vám na nich přišlo výhodné a co ne?

Úvodní snímek: Zwickau Zentrum, RegioSprinter VT36 a tramvaj KT4D jezdí na různých rozchodech, 7.7.2012 © Jiří Mazal