Ukrajinské elektrické lokomotivy

Přinášíme jejich stručný přehled, který si neklade nárok na úplnost a má sloužit zájemcům jako základní přehled. Čtenářům budeme vděční za jakékoliv doplnění či aktualizaci v diskusi.

ČS2, ČS2^K

Lokomotivy typu ČS2 představují největší sérii rychlíkových lokomotiv exportovaných z Československa a největší skupinu rychlíkových lokomotiv s uspořádáním Co'Co' na světě. Lokomotivy vyšly z řady E 698.0 ČSD a byly dodány celkem v sedmi základních provedeních. K nejrozšířenějším patří typ 53 E pro rychlost 160 km/h, ve variantě s EDB nebo bez ní.

Roku 2003 se rozhodly Ukrajinské železnice lokomotivy modernizovat na řadu ČS2^K (K – kapitalnyj remont). Mají nová dvojkolí a převodové skříně, nové kabiny strojvedoucího apod. Slouží v Dnětropetrovsku, Melitopolu a Charkově.

ČS2-625 veze rychlík s přímým vozem z Vídně © Comar

Rok výroby: 1958-1972
Výrobce: Škoda
Počet vyrobených kusů: 1062
Maximální rychlost: 160 km/h
Trvalý výkon: 3708 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Co'Co'

Modernizovaná lokomotiva ČS2, 5.8.2012 © Mikulda

ČS4

Lokomotiva řady ČS4 továrního typu 52 E byla vyvinuta pro rychlíkovou službu na tratích se střídavým napájením. Lokomotivní skříň s příhradovou konstrukcí využívá skelné lamináty. Na tuto řadu navázala modernější ČS4^T, jejíž oplášťování skříně je již ocelové. Tato řada však na Ukrajině pravděpodobně není provozována.

V letech 1999-2012 zmodernizovaly svou řadu ČS4 Ukrajinské železnice za účelem prodloužení životnosti výměnou podvozkových rámů, vypružení a vedení dvojkolí a jejich ložisek, bočnic nabíječů a dalších zařízení.

Lokomotiva ČS4 v původním provedení s laminátovými čely (železniční muzeum v Kyjevě), 12.8.2012  © Jiří Mazal

Rok výroby: 1964-1972
Výrobce: Škoda
Počet vyrobených kusů: 230
Maximální rychlost: 160 km/h
Trvalý výkon: 4920 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Co'Co'

Kyjev, lokomotiva ř. ČS4-209 po modernizaci s vlakem do Černovců, 12.8.2018 © Jiří Mazal

ČS7

Lokomotivy řady ČS7 továrního typu 82 E byly objednány počátkem 80. let pro dopravu rychlíků a expresů na hlavních tratích. Jsou konstruované do obrysu 1T dle GOST 9238-73. Lokomotiva má dvě sekce, každá disponuje na vnějším konci klimatizovanou kabinou strojvedoucího. Na zadním konci jsou dveře s měchem pro přechod do druhé sekce. Obě sekce jsou spojeny spřáhlem SA-3. V provedení lokomotiv se již uplatnila řada moderních prvků, např. pohon s posuvným pastorkem, pryžokovové prvky Paulstra v primárním vypružení, nové typy stykačů apod.

Lokomotiva ČS7-316 ve stanici Dnetropetrovsk, 27.5.2008 (public domain)

Rok výroby: 1983-1997
Výrobce: Škoda
Počet vyrobených kusů: 316 (bez 5 kusů vyrobených v letech 1998-1999 pro RŽD)
Maximální rychlost: 160 km/h
Trvalý výkon: 6160 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo'Bo'+ Bo'Bo'

ČS8

Požadavky na ještě vyšší výkon jednofázových rychlíkových lokomotiv než u řady ČS4^T stály za vznikem dvoudílných rychlíkových lokomotiv řady ČS8, jež měly být použity k dopravě těžkých souprav čítajících až 24 vozů. Lokomotivy jsou dvoudílné, skříňové, na čele každé sekce je klimatizovaná kabina. Sekce jsou spojeny automatickým spřáhlem SA-3 a na střeše jsou též propojeny na úrovni potenciálu 25 kV.

Lokomotivy typu 81 E jsou nejvýkonnějšími jednofázovými lokomotivami Škoda, resp. po řadách ČS200/ČS6 celkově druhým nejvýkonnějším typem. Ukrajinské stroje jsou soustředěny v depu Kyjev.

Kyjev, lokomotiva ČS8 právě odstoupila od vlaku, 12.8.2018 © Jiří Mazal

Rok výroby: 1983-1989
Výrobce: Škoda
Počet vyrobených kusů: 82
Maximální rychlost: 160 km/h
Trvalý výkon: 7200 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Bo'Bo'+ Bo'Bo'

VL8, VL8^M

Lokomotivy řady VL8 nesly původně do roku 1963 označení N8, poté bylo použito dnešní VL (Vladimír Lenin). Lokomotiva byla vyvinuta pro nákladní dopravu jako náhrada dvou strojů řady VL22^M. Jednalo se o první sovětskou elektrickou dvoudílnou lokomotivu. Lokomotiva vycházela z řady VL22, podvozky však byly použity pouze dvounápravové místo třínápravových. Některé stroje prošly úpravou za účelem zvýšení rychlosti na 100 km/h a obdržely označení VL8^M. V roce 2017 byly stroje této řady stále nasazovány na Doněcké železnici.

Stroj VL8 v železničním muzeu v St. Petěrburgu, 16.8.2018 © Oliver Dučák

Rok výroby: 1953–1967
Výrobce: Novočerkasskij elektrovozostroitel’nyj zavod (NEVZ), Tbilis’kyj elektrovozostroitel’nyj zavod (TEVZ)
Počet vyrobených kusů: 1723
Maximální rychlost: 80 km/h, řada VL8^M 100 km/h
Trvalý výkon: 3760 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

VL10, VL10^U

Mechanická část lokomotiv vyšla z předchůdkyně VL8 a ze střídavé řady VL80. Zatímco NEVZ vyráběl mechanickou část, TEVZ zajistil elektrickou část.

Elektrická lokomotiva VL10-1493, 10.7.2016 © Libor Peltan

Rok výroby: 1961–1977
Výrobce: Novočerkasskij elektrovozostroitel’nyj zavod (NEVZ), Tbilis’kyj elektrovozostroitel’nyj zavod (TEVZ)
Počet vyrobených kusů: 1901
Maximální rychlost: 100 km/h
Trvalý výkon: 2 × 2280 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

VL11, VL11^M, VL11M/5, VL11M/6

Řada VL11 vycházela ze své předchůdkyně VL10 s požadavkem na vyšší výkon (pozorný čtenář si zajisté všimne, že níže uváděný trvalý výkon je ve skutečnosti nižší než u řady VL10 – různé zdroje však uvádí různé hodnoty včetně rozpětí). Lokomotiva je určena zejména pro nákladní dopravu, na Ukrajině však běžně jezdí v čele rychlíků přes karpatské průsmyky. Během více než 30 let vznikly různé modifikace. Řada VL11^M představovala modernizovanou variantu vyráběnou v letech 1986-2006. V letech 2007-2008 bylo pro Ukrajinské a Ázerbajdžánské železnice vyrobeno třináct strojů VL11M/5, s čelem převzatým z řady VL15. Na tuto dodávku navázala řada VL11M/6, vyráběná pro Ukrajinské železnice od roku 2008 v počtu 28 kusů (čtyři kusy odebraly Ázerbajdžánské železnice). Lokomotivy mají jiné čelo a odlišnou elektrovýbavu.

Ukrajinské železnice některé stroje VL11 od roku 2012 modernizují, s cílem prodloužit jejich životnost o dvacet let.

Lokomotiva ř. VL11^M před Čopem, 9.8.2012 © Jiří Mazal

Rok výroby: 1975-2006 (VL11M/6 do 2015)
Výrobce: Tbilis’kyj elektrovozostroitel’nyj zavod (TEVZ)
Počet vyrobených kusů: 1338
Maximální rychlost: 100 km/h, VL11M5, VL11M6: 120 km/h
Trvalý výkon: 2x2120 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

VL40^U

Řada VL40^U vznikla rekonstrukcí řady VL80 s určením pro osobní dopravu jako reakce na nedostatek střídavých lokomotiv. Základem rekonstrukce je jedna sekce dvoudílné VL80, kdy byly na obě čela dosazeny kabiny strojvedoucího odpovídající lokomotivám ČS8. V případě strojů rekonstruovaných ve Lvivě pak čela vychází z řady EP1.

Žmerinka, lokomotivy ř. VL40^U, 4.8.2016 © Jiří Mazal

Rok výroby: 2004-dosud
Výrobce: Zaporožskij elektrovozoremontnyj zavod, Lvovskij lokomotivremontnyj zavod
Počet vyrobených kusů: více jak 80
Maximální rychlost: 110 km/h
Trvalý výkon: 2960 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo'

VL60, VL60^P, VL60^K, VL60^R

Lokomotiva řady VL60 byla navržena jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. Jelikož se v době vzniku lokomotivy právě přešlo na centrální spřáhlo SA-3, byla první lokomotivní řadou, která již z výroby neměla nárazníky. Postupně vznikly další modifikace. VL60^P měla zvýšenou rychlost na 130 km/h s určením pro osobní dopravu. VL60^R byla vybavena elektrodynamickou brzdou a spolu s VL60^K disponovaly sníženou rychlostí 100 km/h.

Lokomotiva VL60^K v železničním muzeu v St. Petěrburgu, 16.8.2018 © Oliver Dučák

Rok výroby: 1957-1967
Výrobce: Novočerkasskij elektrovozostroitel’nyj zavod (NEVZ)
Počet vyrobených kusů: 2618
Maximální rychlost: 110 km/h , VL60^P: 130 km/h, VL60^K,R: 100 km/h
Trvalý výkon: VL60, VL60^K,R: 4140 kW, VL60^P: 3900 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Co'Co'

VL80, VL80^K, VL80^T, VL80^S

Řada VL80 je v mechanické části shodná s VL10, ovšem s určením pro střídavý napájecí systém, především pro nákladní dopravu. Na Ukrajině je běžně nasazována i v čele osobních vlaků. Během více jak třiceti let výroby vznikla řada modifikací. VL80^K je vybavena křemíkovými usměrňovači a vylepšeným sekundárním vypružením. VL80^T měla doplněnou elektrodynamickou brzdu. Největšího rozšíření se dočkala VL80^S (2746 jednotek), vybavená vícečlenným řízením.

Ukrajinské železnice jednotlivé sekce dvoudílného stroje rekonstruovaly na řadu VL40^U.

Lokomotiva ř. VL80^T v Oděse, 5.8.2016 © Jiří Mazal

Rok výroby: 1961-1995
Výrobce: Novočerkasskij elektrovozostroitel’nyj zavod (NEVZ)
Počet vyrobených kusů: 4921
Maximální rychlost: 110 km/h
Trvalý výkon: 2 × 2780 až 2 × 2880 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

VL82, VL82^M

Zástupcem dvousystémové elektrické lokomotivy je řada VL82. Byla vyvinuta z řady VL80^S, se kterou má podobnou mechanickou část, s určením pro tratě se změnou napájecích soustav, kde by přepřah nebyl ekonomický. Celkem bylo vyrobeno 22 kusů.

Modernější variantu představuje VL82^M, která byla v letech 1972-1979 vyprodukována v počtu 69 kusů. Ke změnám došlo zejména v elektrické části, kdy byly dosazeny nové trakční motory, kontrolér apod.

Elektrická lokomotiva VL82^M RŽD v železničním muzeu v St. Petěrburgu, 16.8.2018 © Oliver Dučák

Rok výroby: 1966—1979
Výrobce: Novočerkasskij elektrovozostroitel’nyj zavod (NEVZ)
Počet vyrobených kusů: 91
Maximální rychlost: 110 km/h
Hodinový výkon: 5600 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~ a 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

DE1

Lokomotivy řady DE1 byly vyvinuty jako náhrada za zastaralou řadu VL8 s určením pro nákladní dopravu. Dva prototypy se značně odlišovaly od sériového provedení a byly již vyřazeny. Lokomotiva sestává ze dvou sekcí, které jsou spojeny vlastním spřáhlem SA-3. Lokomotivy trpí dvěma hlavními problémy – prokluzem kol a nespolehlivostí elektronických zařízení.

Lokomotivy DE1-006 a VL8-1271 ve stanici P’jatichatki, 1.1.2006 CC BY 1.0, Ivan Bargatyj

Rok výroby: 1995–2008
Výrobce: Dniprovskyj elektrovozobudivnyj zavod
Počet vyrobených kusů: 40
Maximální rychlost: 100 km/h
Hodinový výkon: 6250 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo'Bo'+ Bo'Bo'

DS3

Lokomotivy řady DS3 vyrobil Dniprovskyj elektrovozobudivnyj zavod (mechanická část, pomocné pohony) ve spolupráci se Siemensem (elektronika trakčních pohonů) a ukrajinským podnikem Smila (trakční motory). V mechanické části je lokomotiva z velké části shodná s řadou DE1. Lokomotiva je navržena jako univerzální jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu.

Elektrická lokomotiva DS3-011, 3.8.2017 © Libor Peltan

Rok výroby: 2003 – 2008
Výrobce: Dniprovskyj elektrovozobudivnyj zavod (ve spolupráci se Siemensem)
Počet vyrobených kusů: 18
Maximální rychlost: 160 km/h
Trvalý výkon: 4.800 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo'

2EL4

Ruská společnost Transmašcholding vyvinula pro Ukrajinské železnice řadu 2EL4, která vycházela z ruské 2ES4K („Dončak“). Záměrem bylo zejména nahradit zastaralé řady VL10, VL11 a VL8. Původním cílem bylo dodat na 292 lokomotiv tohoto typu, dodáno jich však bylo kvůli špatné ekonomické situaci Ukrajiny pravděpodobně jen šest.

Stroj řady 2EL4 © luganskteplovoz.com

Rok výroby: 2009-2013
Výrobce: Luhanskij teplovozostroitel‘nyj zavod
Počet vyrobených kusů: 6
Maximální rychlost: 120 km/h
Trvalý výkon: 6000 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

2EL5

Lokomotiva vznikla z řady 2ES5K („Jermak“) ruského Novočerkasského podniku. Výroba byla přenesena do ukrajinského Luhanska a zde vyrobené lokomotivy se vyznačují jiným designem čel, změněn byl také řídící pult. Lokomotiva je vybavena mikroprocesorovým systémem pro tlačítko bdělosti. Stroje nesou pojmenování „Jolka“.

Lokomotiva řady 2ES5K Ukrajinských železnic v původním provedení, 1.8.2017 © Libor Peltan

Rok výroby: 2005-2011
Výrobce: Luhanskij teplovozostroitel‘nyj zavod
Počet vyrobených kusů: 18
Maximální rychlost: 110 km/h
Trvalý výkon: 6120 kW
Napájecí systém: 25 kV 50 Hz ~
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

2ES10

Úspěšný typ lokomotivy ruské produkce představuje „Granit“ řady 2ES10. Vyrábí se ve dvoudílné a třídílné verzi a patří k nejvýkonnějším elektrickým stejnosměrným lokomotivám na světě (třídílná verze má hodinový výkon 13,2 MW). Na produkci spolupracuje závod Uralskie Lokomotivy s firmou Siemens. Tři lokomotivy z objednaných sedmi, pojmenované jako „Svjatohor“, byly s úpravami dodány Ukrajinským železnicím. Vzhledem k finančním problémům odběratele (jedna verze) a zhoršujícím se rusko-ukrajinským vztahům (druhá verze) byly všechny stroje vráceny výrobci a spolu se čtyřmi nedodanými uvedeny do sériového provedení pro provoz u RŽD. Z původního předpokladu dodání 50 strojů tak sešlo.

Stroj 2ES10-002 RŽD na výstavě EXPO 1520 roku 2011 CC0

Rok výroby: 2010-
Výrobce: Sinara Group (Uralskie Lokomotivy), Siemens
Počet vyrobených kusů: pro Ukrajinské železnice 3 kusy
Maximální rychlost: 120 km/h
Trvalý výkon: 8400 kW
Napájecí systém: 3 kV =
Uspořádání dvojkolí: Bo' Bo' + Bo' Bo'

Odkazy:

• BITTNER, Jaromír, Bohumil SKÁLA a Milan ŠRÁMEK. České & slovenské lokomotivy & tramvaje ve světě. Praha: Gradis Bohemia, [2015]. ISBN 978-80-86925-15-8.
• Zaliznyčnyj transport Ukrajiny - Vikipedija (ruská, ukrajinská, německá, anglická Wikipedie věnovaná elektrickým lokomotivám)

Úvodní snímek: Oděsa, lokomotivy ř. VL40^U a VL80^T, 5.8.2016 © Jiří Mazal