Metro v Charleroi

Belgie byla kdysi (zhruba mezi desetiletími 1890 a 1960) doslova pokryta sítí úzkokolejek metrového rozchodu (tzv. vicinálních drah [1]), vedoucích prakticky do každé vsi. V roce 1945 měřily tratě přes 4800 km a zhruba 1500 km bylo elektrifikováno - tyto měly tramvajový charakter, vždyť do sítě byly přirozeně zapojeny tramvajové provozy větších měst (vč. Bruselu), často však i tramvaje meziměstské. Mimochodem, dnešní soustavy autobusových linek De Lijn (ve Vlámsku) a TEC (ve Valonsku) vznikly jako gigantická náhradní autobusová doprava za zrušené úzkokolejky. Nepřerušeným pokračováním slavné historie je dnes například městský systém v Gentu, nebo ilustrativněji známá Kusttram: trasa vede prakticky po celé délce belgického pobřeží a spojuje větší i menší sídla, prochází i úplnou pustinou, zato v Oostende bezpochyby tvoří páteř MHD. My se ale podíváme na opačný konec státu, do průmyslového Charleroi.

Tam se totiž koncem 70. let rozhodli přebudovat tramvajový provoz na premetro. Projekt zahrnoval segregované tratě s parametry pro tramvajová vozidla, s okruhem kolem centra a z něj vycházejících radiál. Ty jsou dnes tři (a jedna, jak brzy uvidíme), ale mělo jich být o dost více. Stavělo se postupně a vždy došlo k přetrasování tramvajových linek na nově postavený úsek.

Charleroi: klesání z estakády do podúrovňové zastávky Ouest © Libor Peltan 15. 8. 2018

Nejdříve byla zprovozněna část okruhu podél města kolem nádraží Ouest na sever většinou na estakádách, aby na něj mohla navázat nová trať do Anderlues. Tento směr se zřejmě vyplatil kvůli četnému industriálu a také navazující slušné síti tehdy ještě provozních vicinálek na západ až k La Louvière a v jeho okolí [2] (to už byl v rámci Belgie ovšem unikát). V půli 80. let následovala výstavba tratí do Gilly (dnes je o 3 stanice prodloužená) a do Châtelet - ta nebyla nikdy uvedena do provozu, přestože úsek s prvními čtyřmi stanicemi je hotový i s kolejivem, dalších pár stanic je stavebně dokončených. Zprovoznění této trati se neplánuje.

Poslední radiála do Gosselies je dědictvím tramvajového provozu. Ten na ní byl sice v r. 1988 zrušen, ale napojení vozovny v Jumet muselo jakožto manipulační zůstat. Nakonec byla po 25 letech celá trať přestavěna (stále jako tramvajová vedoucí ulicí), přičemž úsek přes Gosselies nemohl být pro šíři ulice zdvojkolejněn, a tak byla kolej pro směr do centra vystavěna v jiné ulici, částečně také na zvláštním tělese a kouskem snad v ose někdejší vlečky (?).

Městský kruh se dočkal dokončení až v roce 2012 a to paradoxně nejjednodušším úsekem mezi nádražím Sud a zastávkou Parc, vedoucím po povrchu. Přehledně je historie výstavby metra vidět v [3].

Interiér tramvaje/metra v Charleroi © Libor Peltan 15. 8. 2018

Jak tedy vypadá celá síť metra dnes? Městský okruh je ve své jihozápadní části převážně na estakádách a v severovýchodní v tunelech. Zajímavý je estakádní triangl u zastávky Beaux-Arts, ale tato stanice je ještě zajímavější, protože je v tunelu, oplývá mnoha kolejemi a nástupišti (jedno z nich je obsazeno historickou soupravou tramvají v roli pomníku), a za ní tunelové pokračování k východu podchází podzemní smyčka, hojně využívána spoji, které by jinak mohly tuto zastávku po trianglu minout (ale vždy si takto zajedou, takže Beaux-Arts projedou dvakrát, z toho zastaví jen jednou).

Podzemní stanice Waterloo je pak při pohledu z jedoucí tramvaje hotové bludiště, v tunelech se odbočí doprava, pak zase doleva, pak zas… Ve skutečnosti jde o neúplný dvojkolejný kruhový objezd v podzemí, z nějž vycházejí tři tratě a jedna podivná kusá kolej na povrch (možná pahýl kdysi plánované nové tratě do Gosselies).

Charleroi: M2 dvakrát projel stanicí Beaux-Arts a přes estakádní trojúhelník míří k Piges © Libor Peltan 15. 8. 2018

První radiála do Anderlues vede z větší části po estakádách, sem tam v tunelech, a po průjezdu Fontaine se napojí na opravdovou zachovalou vicinálku vedoucí jednokolejně s výhybnami po okraji silnice. V Anderlues se ještě proklikatí obcí, aby vedla kolem vozovny, přičemž je fragmentem mnoha tudy dříve vedoucích tras, některých dodnes patrných.

Trať do Gosselies uhýbá v Piges a po krátkém spojovacím úseku vede jako tramvaj, jak jsem už zmínil. Třetí trasa do Gilly vede z Waterloo starší polovinu cesty tunelem a pak na estakádě a po povrchu. Zajímavé je, že před první stanicí se protisměrné koleje kříží, takže je na ní levostranný provoz; je také zakončena smyčkou (která je jinak jen u nádraží Sud). Nikdy nezprovozněná trať do Châtelet (tedy to co z ní bylo postaveno), je ze začátku na estakádě.

Zastávka Rue Bertaux je ve směru do Gosselies velkorysá, v opačném je nástup z chodníku © Libor Peltan 15. 8. 2018

Vozový park je zcela unifikovaný a tvoří ho tramvaje z La Burgeoise Et Nivelles (BN) z počátku 80. let. Jsou obousměrné, dvoučlánkové a nejsou nízkopodlažní. Ve stanicích metra jsou sice vyšší nástupiště, stejně je však potřeba překonat schůdek v tramvaji. Mimochodem na zmíněné Kusttram jezdí velice podobná vozidla (vedle novějších Bombardierů a CAFů), ta jsou ale jednosměrná a skoro všechna později doplněná o nízkopodlažní díl.

Protože jsem Charleroi navštívil ve svátek, intervaly na všech tratích byly dvacetiminutové až půlhodinové. Ve stanicích mi citelně chyběly tabule s odpočtem příštího spoje; i vylepené papírové jízdní řády, zdá se mi, nekorespondovaly s pozorovaným provozem. Mohl jsem si ale stáhnout appku.

Charleroi Beaux Arts: pomník tramvaje La Métallurgique z roku 1930 © Libor Peltan 15. 8. 2018

Ke zhlédnutí mohu doporučit video [4] natočené v roce 1993 německými šotouši na objednané jízdě. Jde svým rozsahem o celovečerní film, ale ve dvojnásobné rychlosti to není tak strašné :) Nejprve projedou trať do Gosselies a zpět (k vozovně Jumet tehdy manipulační, dál neprovozovaný) - motoristi udiveně koukali na tramvaj šinoucí se krokem jednokolejkou v prostředku nebo rovnou protisměru úzké ulice (dnes tam trať vypadá jinak a pochopitelně nemá výhybny); následuje jízda z Gilly, kde koleje tenkrát končily uprostřed estakády; třetí natočený úsek je do Anderlues k vozovně, ten vypadá stejně jako dnes; pak je střih do Thuinu a jízda do Anderlues odtud. V Thuinu je muzeum vicinálních tramvají s krátkým fragmentem venkovské trati, ovšem už s Charleroi nepropojené - většina trati do Anderlues je již snesena (provoz ukončen 1984 [5]). Perlou na závěr je jízda po původní vicinálce z Anderlues až do La Louvière ještě za plného provozu, zrušeného pár měsíců po natočení snímku jako snad poslední původní meziměstská tramvaj ve Valonsku. Bohužel je záznam ke konci už značně prostříhán, ale identifikoval jsem celý úsek do Ressaix, ostrý pravý oblouk na náměstí v Binche a průjezd obcí Péronnes. Pro trpělivé je na konci videa překvapení.

Charleroi Beaux Arts: pomník tramvaje La Métallurgique z roku 1930 © Libor Peltan 15. 8. 2018

V Charleroi jsem na své výpravě, očekávaje pouze standardně zajímavý systém metra/tramvaje s estakádami, strávil jen dvě hodiny. Po následném procházení různojazyčných pramenů (u nichž je většinou problém, že se týkají buď vicinálek nebo metra, ale ne jejich vztahu), z nichž je zkompilován tento článek, bych se tam chtěl někdy vrátit, a to na celý den. Projet se metrem nezměněným od 80. let. Prolézt stanice duchů na nikdy nezprovozněné trati. Prohlédnout si podzemní stanice a orientovat se při projíždění křivolakými tunely. Pokusit se vyhmátnout staré tramvaje ve vozovnách. Nasát atmosféru jízdy po zachovalých úsecích ikonického systému belgických vicinálek. Za návštěvu určitě bude stát i muzeum v Thuin.

Odkazy

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Vicin%C3%A1ln%C3%AD_dr%C3%A1hy_v_Belgii

[2] https://nl.wikipedia.org/wiki/Nationale_Maatschappij_van_Buurtspoorwegen#/media/File:SNCV-Hainaut.png

[3] https://fr.wikipedia.org/wiki/M%C3%A9tro_l%C3%A9ger_de_Charleroi#Chronologie_des_travaux

[4] https://www.youtube.com/watch?v=KY3cldYxFkQ

[5] https://www.kusee.nl/tram/11-lines.html#

Úvodní snímek: Charleroi: metro sjíždí z estakády k hlavnímu nádraží Sud © Libor Peltan 15. 8. 2018