O začarované trati a zatoulané mašince

To by byla krátká pohádka se smutným koncem a trať mohla být už dávno zapomenutá, kdyby parta nadšenců nezaložila spolek pro její obnovení a nedala se do díla. Kousek koleje tam už mají a každý rok na konci srpna si půjčí parní lokomotivu, která s osobním vozem po něm pojíždí. Tak tomu bylo i 25. a 26.8.2018, kdy se na drážku „zatoulal“ stroj 99 584 z Döllnitzbahn Oschatz – Mügeln .Protože jsem se toho prvního dne večer vrátil z České republiky, kde jsem strávil týden s Jízdenkou na léto, vyspal jsem se pořádně a vyrazil jsem tam až po 11. hodině.

Z Pirny mne dopravil autobus přímo na nádraží Lohsdorf, ležící uprostřed bývalé trati. Autobus zastavoval u všech možných a nemožných turistických zajímavosti. Přitom musel u skály Bastei troubit na nerozumné řidiče, kteří silou moci museli blokovat cestu, i když už na odbočce bylo upozornění, že parkoviště přímo u skály je přeplněno a že je třeba vůz odstavit na záchytném parkovišti, odkud v krátkých intervalech jezdí bezplatné kyvadlové autobusy.

V Lohsdorfu jsem nejprve dokumentoval jízdy vláčku, který měl stanovený dvacetiminutový interval, ale pro obrovský zájem obecenstva jezdil častěji.

Vláček v Lohsdorfu

Potom jsem se vydal do nádražního areálu , kde hrála česká dechovka, prezentovaly se různé spolky a samozřejmě nechyběly ani stánky s občerstvením.

Místo slavnostního dění s příslibem budoucí stavby tratě

Pekařství nabízelo pečivo ve tvaru parní lokomotivy, které jsem si před konzumací neopomenul zvěčnit.

Mašinka k nakousnutí

Za nádražím je zatím turistická stezka po bývalé trase úzkokolejky. Spolek by chtěl s obnovením tratě pokračovat směrem na Goßdorf-Kohlmühle, kde už má pronajaté staniční budovu, jenže Saské Švýcarsko je nyní chráněná krajinná oblast a byrokrati z Úřadu pro ochranu přírody jim stavbu nechtějí povolit.

Trasa snesené tratě

Spolek jim to hodlá vymluvit, ale jak v tom záměru pokročil, to nechce prozradit, protože se obává, že kdyby k tomu něco zveřejnil, lidé by na ten úřad začali útočit, což by byrokraty rozčílilo a věci spíš uškodilo než prospělo. Tudíž se o tom nic nedovíte ani na spolkovém webu, který je teoreticky přepínatelný také do češtiny, ale od klinutí na příslušnou vlaječku nic nečekejte. Pokud funguje, skrývá se pod ní jen hodně kostrbatou češtinou psaný stručný výklad.

Tak závěrem této drobné reportáže zbývá jen doufat, že místním nadšencům ten záměr někdy vyjde. A mé dílko možná někomu poslouží jako podnět začarovanou drážku navštívit, i když na ní zrovna žádná zatoulaná mašinka nebude. Otevřeno je do 28. října o sobotách a nedělích, vždy od 10 do 12 hodin. Ze stanice Goßdorf-Kohlmühle trvá pěší putování do Lohsdorfu asi hodinu a kdo je pohodlnější, může jet z Pirny autobusem linky 237. Další fotky z návštěvy mojí najdete ve veřejné galerii a video na obvyklém portálu.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský