Ejpovickým tunelem projel první vlak s cestujícími

Čest vést tento premiérový osobní spoj (první nákladní vlaky tunelem projely už o den dříve), jedoucí z Rokycan do Plzně a zpět, připadla vlakové soupravě společnosti KDS. Byl jsem rád, že jsem díky pozvánce SŽDC, mohl být v zastoupení redakce internetového magazínu VLAKY.NET mezi jeho cestujícími. Ražbu tunelu Ejpovice jsem se snažil reportážně sledovat od jejího počátku, jak je vidět níže v sekci Súvisiace odkazy, ale také v dalších reportážích z cest, které mne vedly kolem jeho stavby. V pátek moje reportérská činnost na ní vyvrcholila – tedy s výhradou předpokládaného slavnostního otevření.

Zvláštní vlak SŽDC před odjezdem z Rokycan © Jiří Řechka

Když jsem ráno přijel s patřičným předstihem před 8. hodinou ranní do Rokycan, byl jsem překvapen, že jsem zde spatřil přistavenou soupravu KDS s brejlovcem v slušivém nátěru. Jakmile to světelné podmínky umožnily, udělal jsem si první snímky, a jak se blížil čas odjezdu, přišli pozvaní hosté a novináři. Vlastní akci zahájila až ve vlaku tisková mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová, která přivítala všechny přítomné a po krátkém úvodu předala slovo generálnímu řediteli SŽDC Jiřímu Svobodovi. Vyjádřil radost nad tím, že touto stavbou se dostáváme na parametry VRT, které jsou obvyklé v západních či v asijských zemích.

Generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda © Jiří Řechka

Jak řekl, těší se až 9. prosince bude zprovozněn druhý tubus a bude se jezdit v plné rychlosti podle nových jízdních řádů. K tomu bych dodal, že jsem si ráno v odbavovací hale rokycanského nádraží všiml, že osobní vlaky do Plzně jsou nahrazeny autobusy. Během jízdy jsem se k tomu dověděl že následujícího dne, tj.17. listopadu, má začít snášení zbývajících kolejí mezi Chrástem u Plzně a Plzní. Než došlo k vlastnímu průjezdu tunelem, byl na řadě slavnostní přípitek. Radka Pistoriusová připomenula, že se do Plzeňského kraje vrací po 11 letech primát našeho nejdelšího železničního tunelu, jehož držitelem byl dlouhodobě tunel Špičácký. .

Osobní vlak z Klatov vjíždí kdysi nejdelším naším tunelem do stanice Špičák (27.2.2010)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Na uvedenou dobu se první místo přestěhovalo do kraje Ústeckého a rekordmanem byl Březenský tunel. Jeho stavbu provázely potíže, které se jeho nástupci naštěstí vyhnuly. Pro slavnostní jízdu byl celý tunel nasvícen, při běžném provozu budou osvětleny jen únikové cesty. Jiná zajímavost se týká zákazu použití WC ve starších vagonech vlaků projíždějících tunelem, která již dříve zaujala média. Stavba stála 6,783 miliardy korun a příspěvek EU byl 3,520 miliardy korun. Po průjezdu tunelem náš vlak zastavil na plzeňském hlavním nádraží, odkud se po asi dvacetiminutové pauze vlak vrátil zpět do Rokycan, kde celá akce skončila.

Zvláštní vlak SŽDC vjíždí do tunelu od Plzně © Jiří Řechka

Závěrem ještě zopakujme hlavní parametry této rekordní stavbě, jak je uvádí Wikipedie: Tunelový komplex je tvořen dvěma tunelovými tubusy o vnitřním průměru 8,7 metru. Severní tunelový tubus má délku 4174,2 metrů (4143 m ražených, 31,2 m hloubených), jižní 4150 metrů (4110 m ražených, 40 m hloubených). Maximální osová vzdálenost tubusů je 48 metrů. Oba tunelové tubusy jsou vzájemně propojeny maximálně po 490 metrech osmi tunelovými propojkami, umožňujícími evakuaci cestujících do druhého tunelového tubusu. Ostatní informace najdete níže, včetně zvukového záznamu všeho, co bylo při akci oficiálně řečeno.

Záběr z útrob tunelu Ejpovice © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

1. Tunel Ejpovice – Wikipedie
2. Tunel Ejpovice – Železniční koridory
3. Modernizace trati Rokycany - Plzeň • Metrostav
4. SŽDC zahájila provoz v nejdelším železničním tunelu v České republice, první vlak jím projel 15. listopadu – tisková zpráva SŽDC (formát PDF)
5. Ejpovickým tunelem projel první vlak Českých drah, cestování mezi Prahou a západními Čechami zrychlí – tisková zpráva ČD (formát PDF)
6. Zvukový záznam projevů při předmětné akci (formát MP3, 7,89 MB)
7. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: První vlak s cestujícími vjíždí do tunelu Ejpovice © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlínský