Z archivu Drážní inspekce: Sudoměřice u Tábora 13.1.2009

13.1.2019 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: Drážní inspekce

Ještě temné úterní ráno před deseti lety mediálně „proslavilo“ dnes už neexistující železniční stanici na tehdy jednokolejné trati České Budějovice – Benešov u Prahy, Došlo tam k mimořádné události, která se sice obešla bez újmy na zdraví cestujících či dalších zúčastněných osob, ale mohla skončit mnohem tragičtěji, než jenom nejméně milionovou škodou na vozidlech Českých drah, o vedlejších provozních nákladech nemluvě.

Milionovou škodu si dnes v 6.10 hodin vyžádal střet rychlíku jedoucího z Českých Budějovic do Prahy a nákladního vlaku v Sudoměřicích u Tábora. Nákladní vlak jedoucí z Prahy do Českých Budějovic měl ve stanici křižovat s protijedoucím rychlíkem, zůstal však posledním vozem stát v profilu jízdní cesty rychlíku. V rychlosti cca 40 km/h došlo ke srážce, při které nebyl nikdo zraněn, výše škody na lokomotivě rychlíku ale dosáhla 50 tisíc korun a dalších 950 tisíc korun bylo vyčísleno na poškozených pěti vozech rychlíku a posledním vozu nákladního vlaku. Na stanovení příčiny nehody je dosud brzy, vše ale nasvědčuje tomu, že se jednalo o selhání lidského činitele. Provoz na trati byl obnoven v 9.55 hodin. Tolik se můžeme dočíst v internetovém archivu krátkých zpráv Drážní inspekce u data 13. ledna 2009.

31.7.2012 - Sudoměřice u Tábora: výpravní budova © Jan Kubeš

U zprávy se bohužel neuchovaly fotografie z nehody, ale ty byly naštěstí dosud dostupné v jiných zdrojích. Podobně je tomu se Zprávou o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události, která na příslušné stránce není, ať už to znamená cokoliv. Nicméně bez odborného popisu mimořádné události a oficiálního stanovení jejích příčin se obejít nemusíme, protože je na internetu k dispozici poučný list RIBŽD ČD, z něhož můžeme citovat Ale nejprve se podívejme, jak různě nehodu prezentovala média: Klidně spali, četli si, přemýšleli, co je čeká v práci. Najednou se ozvala rána a skřípání plechů. Myšlenky cestujících v rychlíku z Českých Budějovic do Prahy se změnily na otázku přežití. Tak dramaticky začíná zpráva Táborského deníku., zatímco iDNES.cz srážku už v titulku naopak bagatelizuje.

31.7.2012 - Sudoměřice u Tábora: stavědlo 1, které v nehodě nefigurovalo © Jan Kubeš

Než se budeme zabývat vlastní nehodou, popišme si dnes už bývalou železniční stanici Sudoměřice u Tábora. Je stanicí mezilehlou a nachází se na jednokolejné celostátní dráze České Budějovice – Benešov u Prahy v km 95,204. Má tři dopravní koleje (č.1, 2, 3), spád těchto kolejí je 2‰ směrem k ŽST Chotoviny. Je vybavena elektromechanickým staničním zabezpečovacím zařízením, řídící přístroj vz. 5007 se závislými stavědly a mechanickými návěstidly bez kolejových obvodů. Na obou záhlavích před krajní výhybkou jsou umístěny izolované kolejnice, které jsou společné pro vjezd i odjezd vlaku. Zabezpečovací zařízení neumožňuje současné vlakové cesty, vyjma současných odjezdů. Dopravní službu ve směně vykonává výpravčí, signalista na St.1 (km 94,869) a signalista na St.2 (km 95,462), uvádí poučný list.

Plán žst. Sudoměřice u Tábora z r. 2010 (kliknutí do náhledu otevře celý ve formátu XLS)

Nyní si představme oba vlaky, které byly účastníky mimořádné události. Prvním byl průběžný nákladní vlak (Pn) číslo 66803 dopravce ČD Cargo, který jel v trase Most – České Budějovice a sestával ze 14 vozů (56 náprav, 234 metrů a 917/1004 tun) vedených lokomotivou 363.044-9 z provozní jednotky Ústí nad Labem. Druhým pak vlak osobní dopravy R 632 České Budějovice – Praha hl.n, dopravce České dráhy v čele s lokomotivou 363.055-5 z provozní jednotky Plzeň, Vlak Pn 66803 vjel do ŽST Sudoměřice u Tábora, uvolnil společnou izolovanou kolejnici a v 6.08 h zastavil na druhé staniční koleji tak, že čelo vlaku stálo v km 95,171 a poslední vůz zůstal stát 9 m za námezníkem výhybky č.7 mezi druhou a první staniční kolejí, popsuje začátek nehodové události už citovaný poučný list.

13.1.2009 - Sudoměřice u Tábora: poškozená lokomotiva 363.055-5 v čele R 632
© Policie ČR

A pokračuje: Signalistka uzavřela návěstní hradlo spolu s hradlovou zarážkou a po uvolnění závěru výměn výpravčím zrušila postavenou vlakovou cestu pro vlak Pn 66803. V 06.07 h projel […] R 632 ŽST Chotoviny a 06.12 h zastavil u vjezdového návěstidla ŽST Sudoměřice u Tábora. V 06.11 h dal výpravčí […] příkaz k přípravě vlakové cesty pro průjezd vlaku R 632 po první staniční koleji. Po uvolnění návěstního hradla odjezdového návěstidla signalistka St.2 obsloužila staniční zabezpečovací zařízení, uzavřením závěru výměn ohlásila výpravčímu provedení přípravy vlakové cesty. Poté postavila odjezdové návěstidlo do polohy dovolující jízdu a toto oznámila výpravčímu dvojím zazvoněním hradlového zvonku. Po postavení odjezdové vlakové cesty, byla postavena vjezdová vlaková cesta signalistkou St.1.

13.1.2009 - Sudoměřice u Tábora: poškozený první vůz soupravy R 632 © Policie ČR

Když vlak R 632 vjel do stanice, vyšel výpravčí vlaků před dopravní kancelář, dal strojvedoucímu vlaku R 632 návěst “Odjezd“, sledoval průjezd vlaku a po jeho průjezdu se vrátil do dopravní kanceláře připravovat vlakovou cestu pro odjezd vlaku Pn 66803 ze druhé staniční koleje. V této době se radiostanicí ozval strojvedoucí vlaku R 632 a oznámil výpravčímu vlaků, že na odjezdovém zhlaví došlo ke srážce s posledním vozem nákladního vlaku stojícího na druhé staniční koleji. Vzhledem k tomu, že se v době srážky vlak osobní dopravy pohyboval rychlostí pouhých 40 kilometrů za hodinu a jeho strojvedoucí rychle reagoval brzděním, bylo při nehodové události poškozeno vedle posledního vozu Pn 66803 a lokomotivy 363.055-5 pouze pět prvních vozů soupravy R 632. Újma na zdraví přitom nenastala u nikoho.

13.1.2009 - Sudoměřice u Tábora: následky srážky R 632 s posledním vozem Pn 66803
© České dráhy

I když v objektivním popisu a hodnocení minulých událostí není místo pro hypotézy typu „co by se stalo, kdyby …“, přece jen se v tomto případě nelze ubránit konstatování, že o uvedeném následku této srážky vlaků rozhodovaly skutečně jen centimetry. Být jich mezi soupravami o něco více, k jejich střetu by vůbec nedošlo. V opačném případě ovšem mohlo dojít k nárazu mohutnějšímu, jehož následky si jistě umí každá představit. Takto bychom mohli použít frázi běžnou v oboru zpráv o nepříliš závažných nehodách silničních: „odnesly to jen plechy“. Tentokrát skoro doslova, jenže těch plechů bylo tolik, že jejich oprava pak stála nezanedbatelnou částku. Pokud je možno zjistit, žádné z dotčených vozidel nemuselo být po nehodě zrušeno – byť stroj 363.055-5 už neexistuje, roku 2012 se proměnil ve 362.055-6.

13.1.2009 - Sudoměřice u Tábora: poslední vůz Pn 66803, s nímž se srazil R 632
© Drážní inspekce

Šetřením ČD, a.s. bylo zjištěno: Signalistka St.2, zaměstnanec ČD, a.s. – PO Tábor nezajistila bezpečnost drážní dopravy v rozsahu své odborné způsobilosti. Po vjezdu vlaku Pn 66803 na druhou staniční kolej oznámila výpravčímu vlaků uzavřením návěstního hradla vjezdového návěstidla, že jsou splněny podmínky pro zrušení vlakové cesty pro uvedený vlak. Toto učinila, přestože nenastaly podmínky pro zrušení vlakové cesty – konec vlaku Pn 66803 neuvolnil námezník výhybky č.7 v jeho vlakové cestě. Výpravčímu vlaků neohlásila, že vlak Pn 66803 neuvolnil zadní námezník na vzdálenost nejméně 20 m. Po příkazu k přípravě vlakové cesty pro vlak R 632 od výpravčího vlaků nezjistila, že vlaková cesta v jejím obvodu pro zjišťování volnosti vlakové cesty není volná - je obsazen námezník výhybky č.7, uvádí poučný list.

Podstatu aktivního pochybení jednoznačně stanovené vinice mimořádné události pak shrnuje poslední věta závěru šetření: Vlakovou cestu postavila a výpravčímu vlaků obsluhou zabezpečovacího zařízení ohlásila, že v jejím obvodu pro zjišťování vlakové cesty je vlaková cesta volná, Jakým způsobem byla ona pracovnice potrestána, to se v dostupných zdrojích informací bohužel nalézt nepodařilo, ale to nakonec není důležité. V závěrečné části poučného listu si můžete přečíst výčet jednotlivých ustanovení předpisů, které svým jednáním porušila. I výzvu adresovanou všem zaměstnancům podílejícím se na řízení a organizování drážní dopravy, aby svědomitě plnili povinnosti uložené jim předpisy, jejichž jednotlivé články nejsou jen prázdnými příkazy, ale vznikly na základě konkrétních mimořádných událostí.