Weißeritztalbahn, klenot pod Krušnými horami

Historie

Weißeritztalbahn je druhá nejstarší saská úzkorozchodná dráha a v současnosti nejstarší provozovaná úzkorozchodná železniční trať v Německu. Stavba započala 16. července 1881 a po dvou letech, 3. září 1883, vlaky poprvé vyjely po celé trati. Zvolen byl v Sasku obvyklý rozchod 750 mm a délka dosáhla 26,3 km.

V průběhu času dráha doznala několika změn. Již roku 1905 zmizel tunel u Rabenau kvůli zavedení přepravy na podvalníkových vozech. Část tratě byla také přeložena v souvislosti se stavbou Malterské přehrady v letech 1908-1913. Přeložky se dočkal úsek mezi Obercarsdorfem a Buschmühle. Bylo potřeba odstranit nejen nevýhodný přejezd přes obec Schmiedeberg, ale plánovala se i odbočka Pöbeltalské dráhy do české Moldavy. Tak se však nakonec neuskutečnila.

Kurort Kipsdorf, nádražní budova od kolejí, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Vzhledem k silné zimní frekvenci lyžařů vzniklo roku 1934 nové nádraží na konečné Kurort Kipsdorf, v dnešních poměrech značně předimenzované. Jelikož ze stanice Freital-Potschappel vycházela úzkokolejka do Wilsdruffu, došlo k propojení obou úzkokolejek prostřednictvím tříkolejné splítky s tratí normálního rozchodu.

Od počátku měla trať velký význam jak v nákladní, tak v osobní (zejména turistické) dopravě. Zboží se nakládalo nejen na nádražích, ale také na řadě odbočných kolejí k místním podnikům. Rychle rostla i výletní doprava. Podél dráhy vznikla řada hotelů a výletních restaurací. Oblíbenými cíli bylo zejména údolí Rabenauer Grund, Malterská přehrada a Kurort Kipsdorf. Po společenských změnách vzala v 90. letech 20. století nákladní doprava rychle za své. Skončila roku 1994 a roku 1998 se zvažovalo i zastavení osobní dopravy. Takřka na poslední chvíli byla trať od DB Regio převzata společností Mitteldeutsche Bahnreinigungsgesellschaft mbH, Niederlassung Leipzig a provoz pokračoval dál.

Spechtritz, zastávka je na druhé straně, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Povodně a obnova

Pohromu pro dráhu znamenaly povodně v srpnu 2002. Zničeny byly celé úseky, naštěstí bez ztrát na vozovém parku. Společnost IG Weißeritztalbahn e. V. zahájila sbírku pro znovuobnovení tratě, která vzbudila velký ohlas. Proto se již v prosinci 2002 uskutečnily první zvláštní jízdy mezi Seifersdorfem a Dippoldiswalde. V celé trati Freital-Hainsberg – Dippoldiswalde se po mnoha peripetiích začalo jezdit až roku 2008. To již provoz převzala BVO Bahn GmbH, dnešní Sächsische Dampfeisenbahngesellschaft (SDG, Saská společnost parních železnic), která provozuje řadu dalších saských úzkokolejek. Zbývající úsek Dippoldiswalde – Kurort Kipsdorf však dál chátral a vlaky po něm znovu vyjely až po dlouhých 15 letech, 17. června 2017.

Dippoldiswalde s krytým nástupištěm, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Současnost

Dnes dráha slouží především jako turistická atrakce a někdy je řazena k jedněm z nejhezčích tratí v Evropě. Prochází třemi nádhernými rekreačními oblastmi. Divokou romantiku údolí Rabenauer Grund střídá Malterská přehrada a krajina Krušných hor. V současnosti celou tratí denně projíždí dva páry vlaků, jeden pár vlaků pak končí v Dippoldiswalde. Kromě toho se pořádá řada zvláštních jízd a v některé dny platí jiný jízdní řád. Všechny vlaky jsou zajištěny parními lokomotivami.

Kurort Kipsdorf, lokomotiva 99.1762-6, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Vozový park

V současnosti se na dráze vyskytují tři parní lokomotivy. Jednotné lokomotivy ř. 99^73-76 byly vyráběny od r. 1928 v lokomotivkách Hartmann a Schwarzkopff. Na Weißeritztalbahn působí stroj 99 1762. V dobách DDR pak vznikly jejich následovnice, řada 99^77-79, v lokomotivce LKM Babelsberg. Na Weißeritztalbahn naleznete 99 1777 a 99 1793. Zejména v čele pracovních strojů se objevuje rumunský stroj L45H zakoupený z Polska.

Vagóny uspořádání KB4 a KB4t pochází z let 1906-1924 a 1929-1933, prošly však zásadní obnovou a dnes jsou v provozu již jen reko-vagóny zmodernizované v dílnách v Perlebergu. Nechybí ani otevřený vyhlídkový vůz, typický pro saské úzkokolejky.

Kurort Kipsdorf, vůz č. 970-560 s nezvyklými polospouštěcími okny, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Popis tratě

Dráha začíná na rozsáhlém úzkokolejném nádraží Freital-Hainsberg, umístěném hned vedle normálněrozchodné zastávky. První kilometr vede trať souběžně s normálněrozchodnou dráhou Dresden – Werdau a odbočuje teprve u soutoku řek Červené (Roter) a Divoké (Wilder) Weißeritz. Za zastávkou Freital-Coßmannsdorf pokračují koleje v úzkém a skalnatém údolí Rabenauer Grund. Trať vede četnými ostrými oblouky podél řeky Roter Weißeritz, kterou do Rabenau překračuje dokonce dvanáctkrát.

Vjezd do stanice Rabenau, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Stanice Rabenau umožňuje křižování vlaků a k nádražní budově se dostanete mostkem přes řeku. Za Rabenau začíná jedno z nejužších míst údolí a dva nejmenší poloměry oblouků dosahují pouze 50 m. Od zastávky Spechtritz následuje stoupání 25 promile až k Malterské přehradě. Trať vede podél přehrady do Dippoldiswalde, které je největším mezilehlým nádražím. Po několika modernizacích je vybaveno zastřešeným nástupištěm a koleje mají užitnou délku 200 m.

Dále trať kopíruje spolkovou silnici číslo 170. Jen mezi Obercarsdorfem a Schmiedebergem prochází železnice ve svahu, aby se Schmiedebergu vyhnula. Zde se také nachází kamenný Schmiedebergský viadukt o délce 191 m, největší umělá stavba dráhy. Před konečnou trať ještě silně stoupá sklonem až 34,7 promile, aby se dostala do 534 m.n.m. (z počátečních 186 m.n.m. ve Freital-Hainsbergu).

Zastávka Malter, 29.9.2018 © Jiří Mazal

Příjezd

Ke dráze se dostanete nejen vlakem přes Drážďany do zastávky Freital-Hainsberg, ale využít lze také autobusovou linku Teplice – Drážďany provozovanou společností Regionalverkehr Dresden. Nasazuje tu pohodlné autobusy MAN a navíc vás čeká velmi scénická cesta přes Krušné hory.

Úvodní snímek: Kurort Kipsdorf, lokomotiva 99.1793-1 s vánoční výzdobou, 8.12.2018 © Jiří Mazal