Naše téma: Zdanění kerosinu a možná šance pro noční vlaky v Evropě

O noční dopravě by se dalo dlouze hovořit, což dokázala říjnová diskuze organizovaná spolkem Back on Track ve Vídni, ze které jsem pro Vlaky.net napsal reportáž. Její účastníci se shodli na tom, že noční doprava má smysl jak z hlediska využití cestovní doby ke spánku, tak z pohledu ochrany životního prostředí, o kterou se zajímá stále více a více lidí (určitě vám neunikly zprávy ze Švédska, mezi jehož obyvateli se šíří něco jako stud z létání). Aktuální situace je taková, že po ÖBB se o zavedení nočních vlaků zajímají i švýcarské SBB a Švédsko vypsalo jednorázovou dotaci 50 mil. SEK (120 mil. Kč) tomu, kdo začne provozovat noční vlaky na evropský kontinent. Členové spolku však stále postrádají pomoc od Evropské unie, která by ze své pozice mohla organizovat noční dopravu co nejefektivněji.

Pro pochopení výhod noční dopravy nemusíme chodit daleko do minulosti a stačí zhlédnout třeba toto německé video ze seriálu Eisenbahn-Romantik, které dokumentuje cestu německého páru z Bolzana domů do Berlína. Během dovolené se mohli pohodlně pohybovat po Itálii vlastním automobilem, který pak naložili na autovlak, a ubytovali se v tehdy zbrusu novém lůžkovém voze WLABmz DB. Po odjezdu si došli do jídelního vozu na plnohodnotnou večeři a ráno se odpočatí probudili před Berlínem. Autovlaky tehdy slavily neuvěřitelných 75 let provozu. Je až neskutečné, že zrovna dnes, kdy roste zájem o životní prostředí, se takové služby bez náhrady ruší – vždyť auto na vlaku se chová jako elektromobil (nebo ještě lépe, protože nemá diskutabilní baterie). A vůbec – co z toho lze dneska ještě zažít? Když ještě nějaký noční vlak jezdí, je v drtivé většině bez jídelního vozu, který je zajímavým společenským místem, kde se mohou navzájem cizí cestující setkávat.

Vúz WLABmz ČD v Sargansu. Časy, kdy bylo možné těmito vozy cestovat do Bádenska-Württemberska, Amsterdamu nebo Kodaně, jsou kvůli konci noční dopravy v Německu už pryč. Na jízdy podmořským tunelem v Dánsku dodnes upomínají samolepky na dveřích každého kupé. 12. 7. 2017 © Dominik Havel

Jednou z věcí, která nahrává letecké dopravě do karet, je její poměrně nízká cena. Například Ryanair láká cestující z Pardubic na lety do Londýna (od 269 Kč) a Alicante (od 579 Kč). To jsou ceny, kterým žádný jiný a zákonitě pomalejší dopravní mód nemůže konkurovat. Jedním z důvodů jsou daňové úlevy pro leteckou dopravu, které ve Vídni kritizoval zástupce ÖBB Personenverkehr pan Kurt Bauer. Nejenže se neplatí spotřební daň za letecké palivo, ale ani DPH, což obrovsky znevýhodňuje železniční dopravu. Právě zdanění kerosinu požaduje evpropská občanská iniciativa a shání pro to milion podpisů. Petici může podepsat každý občan Evropské unie, který dosáhl věku, jenž ho opravňuje k volbám do Evropského parlamentu. Je zajímavé si všimnout, že nejvíce podpisů připutovalo z Belgie, Německa, Švédska a Nizozemska.

Většina lidí také vůbec netuší, že řada letů se nad našimi hlavami pohybuje v závazku veřejné služby, tedy spolufinancovaná z peněz nás všech. A rozhodně nejde jen o krátké lety na ostrovy ve Skandinávii nebo v Atlantiku. K 28. 9. 2018 se v rámci EU objednávalo 176 letových linek. Například Francie objednává nejen lety do bývalých kolonií v Jižní Americe, ale také letecké spojení ze Štrasburku do Madridu, Amsterdamu nebo Prahy, tedy relace, které by šlo obsloužit nočním vlakem, pokud by takový jezdil. Vrcholem bizarnosti jsou Portugalsko (se zastávkovým letem Bragança – Vila Real – Viseu – Cascais – Portimão) a Chorvatsko (lety ze Záhřebu do Splitu, Dubrovniku, Zadaru, Puly a Osijeku, z Osijeku do Rijeky, Puly, Splitu a dalších destinací). Také Česko si platí jeden let, a to z Brna do Mnichova. A brzy jich přibude, protože Moravskoslezský kraj se chystá platit spoje z Mošnova do Vídně, Mnichova a Varšavy, na první dvě relace poběží výběrové řízení. Napojení na významné letecké uzly je pro kraj údajně životně důležité.

Let Bragança – Portimão na mapě Portugalska © Dominik Havel, OpenStreetMap

Diskuzi na téma nočních vlaků jsme tu už několikrát měli, a proto bych tu dnešní rád směřoval ke vztahu železniční a letecké dopravy. Následujícími otázkami se můžete, ale nemusíte řídit:

Považujete za spravedlivé, že ten nejméně ekologický druh dopravy má nejvíce daňových úlev?

Souhlasíte s tím, aby státy a kraje objednávaly letecká spojení na relacích, které lze pohodlně a za smysluplnou dobu urazit vlakem?

Jaké jsou možnosti náhrady letecké dopravy? Do jaké míry by se měla EU zasadit o objednávku nočních vlaků?

Má Evropa šanci vybudovat jednotnou vysokorychlostní síť, která bude dobře použitelná i na vzdálenosti přes 1000 km jako v Číně?

Úvodní snímek: Letadlo Ryanair na letišti Václava Havla v Praze, 11. 3. 2019 © Dominik Havel