Z letních železničních toulek: Jihomoravský kraj

Navíc to čekání ani nebylo nudné. V čekárně cítil jakýsi Slovák se psem potřebu skoro nesrozumitelně otravovat cestující. Ani jsem mu nerozuměl, proč ho rozčílilo, že jsem kávu z automatu zaplatil VISA kartou. Vždyť‘ je to výborný vynález - už ani nevím, kolik mincí mi zůstalo v takových automatech, když ani nevydaliy kávu, ani nevrátily peníze. Pořídil jsem si tam také celodenní jízdenku pro IDS JMK. Pokladní mne sice upozornila, že neplatí na MHD v Brně, ale to jsem stejně nepotřeboval. V Břeclavi jsem přestoupil na vlak do Hodonína, odkud - jak také náš magazíin informoval - do 31.10.2019 dočasně zase jezdí vlaky na slovenskou stranu hranice, což jsem hodlal vyzkoušet.

Motorový vůz do Hoíče nad Moravou před odjezdem z Hodonína

Spojem o 5:45 hod. odjeli z hodonínského nádraží kromě mne tři cestující a na nedaleké zastávce přistoupili ještě dva. V Holíči do obratového spoje nastupovalo lidí podstatně víc, zřejmě Slováci cestující do práce v Hodoníně. Jenom ráno je od obnovených mezistátních vlaků bezprostřední připoj do Skalice na Slovensku. Strojvedoucí moravského orchestrionu byl očividně nadšen, že smí jezdit do Slovenska, neboť kolegu ze slovenské bagety srdečně zdravil a potřásl mu rukou.

Vlaky obou národních dopravců na holíčském nádraží

Nebyl bych to já, abych zmíněného přípoje nevyužil a do Skalice se nesvezl. V bagetě nebyl žádný průvodčí, zato jí znělo hlášení, že třeba označit si jízdenku, neboť neoznačená jízdenka je neplatná. Kde tu jízdenku koupit, když v Holíči není otevřená pokladna, to už hlášení neuvádělo. Nicméně můj problém to stejně nebyl, protože Holič a Skalica leží v tarifní zóně 915 IDS JMK, pro kterou platila moje celodenní jízdenka.

„Bageta“ ve Skalici na Slovensku

Vlaková osobní doprava do Sudoměřic nad Moravou už bohužel neexistuje, a tak jsem měl dvě možnosti, jak se vrátit na Moravu - bud‘ jet autobusem do Hodonína anebo šlapat do Sudoměřic pěšky. Rozhodl jsem se pro druhou zmíněnou možnost. Před nádražím v Sudoměřicích jsem potkal měřicí drezínu SŽDC, jež asi měla kontrolovat funkčnost zabezpečovacích zařízeni přejezdů.

Nečekané setkání u Sudoměřic nad Moravou

Ze Sudoměřic jsem se Regionovou přemístil do Rohatce …

Rohatec

… odkud jsem pokračoval pěšky do Ratíškovic po (dnes už jen) drezínové dráze. Tamní atrakce mne však blíž nelákaly – na prohlídku malé muzejní expozice v rybáku bylo moc horko a na svezení drezínou jsem neměl parťáka (snad se někdy nějaký najde).

Ratíškovické „Muzeum ve vagónu“

Autobusem jsem jel do Hodonína a odtud vlakem do Šakvic, odkud jsem chtěl pokračovat autobusem číslo 543 do Hustopečí u Brna. Před šakvickým nádražím sice čekalo autobusů hodně, ale kýžené číslo jsem na žádném neviděl. Nakonec jsem se obrátil na řidiče posledního čekajícího vozu a ten mi řekl, že můj spoj právě odjíždí. A hned na kolegu zatroubil, ten zastavil a já jsem mohl přece jen nastoupit. Z Hustopečí jsem jel dalším autobusem do Židlochovic, kde mne zajímala přestavba nádraží.

Resuscitovaná stanice Židlochovice

Jak jsme se na tomto místě před časem mohli dočíst, od počátku platnosti jízdního řádu pro rok 2020 má být obnoven provoz na trati z Hrušovan u Brna do Židlochovic a mne zajímalo, jak je stavba daleko.

Cosi ještě chybí …

Zdokumentoval jsem aktuální stav nádražíčka a kdyby nebylo takové vedro, šel bych po trati asi až do Hrušovan, takto jsem se tam raději přesunul autobusem. Našel jsem tam díky stavbě dost komplikovanou situaci s matoucím značením přístupu k nástupišti. Šipka ukazovala doleva, nicméně službukonající „vechtr“ mne hnal směrem opačným a do podchodu. Nakonec mne ale pustil přes koleje, protože zrovna nic jet nemělo. Úplnou pravdu v tom ovšem neměl, protože v dálce jsem viděl návěstidlo ukazující „Očekávej stůj“, nicméně před průjezdem měřicího vlaku, pro který to platilo, jsem byl už dávno v bezpečí.

Měřicí vlak v rozkopané stanici Hrušovany u Brna

Po přesunu vlakem do Brna-Židenic jsem si v nedalekém Kauflandu koupil chlazené pivo a potom jsem se utábořil na nástupišti, abych z tamního provozu cosi nafilmoval:

Brno–Židenice

Poté jsem se z židenického nádraží přesunul opět na dolní, abych svůj pobyt na jižní Moravě skončil tam, kde jsem jej začal. Ještě jsem tam pořídil několik záběrů-

Brno dolní nádraží

Potom jsem odjel spojem Regiojetu do Prahy. Vzhledem k tomu, že si žlutý vlak vezl zpoždění, přestup na děčínský rychlík mi na hlavním nádraží nevyšel, a protože jsem nechtěl čekat dvě hodiny na další spoj, utíkal jsem na metro a v 19:06 hod. jsem byl na autobusovém nádraží na Florenci, odkud měl v 19:10 hod. odjíždět Flixbus. Ten sice měl 20 minut zpoždění, řidič je ale zkrátil, takže jsem pak vlak domů v pohodě stihl a úspěšně tak završil své dvoudenní putování. Další snímky z jeho průběhu najdete v mé veřejné galerii.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský