Naše téma: Konec památné „Bechyňky“

Tuto kratičkou zprávu se zmíněnými rozsáhlými přílohami si můžete přečíst v jejím zdroji. Svým způsobem navazuje na naši diskusi, kterou jsme na tomto místě rozvíjeli v souvislosti s článkem o novém jízdním řádu Českých drah v Jihočeském kraji, publikovaném dne 9.11.2019. Celá ta výměna názorů byla v podstatě monotematická a týkala se právě provozu na trati číslo 202, především otázky vozidel, jimiž může být zajištěn, a to jak v pravidelné, tak také v nostalgické podobě. Došlo i na případnou změnu trakční soustavy, kterou v té době vedení Jihočeského kraje odmítalo. Radikální názory poukazovaly na dnešní nesmyslnost železničního spojení Bechyně s Táborem a navrhovaly jeho náhradu autobusy. Názory konzervativní pak upozorňovaly na historickou hodnotu tratě. Doporučuji připomenout si diskusi od začátku.

Trať Tábor - Bechyně na upravené turistické mapě; zdroj: www.mapy.cz

Rada Jihočeského kraje […] schvaluje stanovisko Jihočeského kraje ve věci změny trakce na trati 202 Tábor – Bechyně ve smyslu akceptace modernizace tratě trakčním systémem 25 KV 50 Hz, uvedené v dopise generálnímu řediteli Správy železnic, zní podle odkazovaného dokumentu verdikt, který sice ještě není „pravomocný“, ale přesto zřejmě odsuzuje Bechyňku coby historickou památku k „trestu smrti“ - a s ní také všechna u nás existující vozidla napájená soustavou 1,5 kV. Po konverzi Lipenky, ukončené 17. června 2005, je bude možno v České republice prohnat už jen po Železničním zkušebním okruhu, jehož napájení je možno přepínat na všechny v Evropě používané systémy. (Nebylo by ostatně možno podobně vybavit Bechyňku, aby po ní mohla jezdit nejen moderní, ale v určených dnech i historická vozidla?)

Bylo zmrtvýchvstání „Elinky“ zbytečné? (18.5.2016, Bechyně)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Pokud jde o nostalgický provoz na konvertované Bechyňce, dočítáme se v důvodové zprávě, že Jihočeský kraj dosud zastával stanovisko zachovat na trati současný trakční systém 1500 V ss (i když původní trakční systém byl 2 x 700 V), s ohledem na možnost provozu nostalgických vozidel, zejména Křižíkova elektrického vozu z roku 1903, který je majetkem Národního technického muzea Praha. Tento unikát vyžaduje generální opravu (v r.2020 bude provedena oprava umožňující jen zachování provozu v nejbližších létech). V rámci generální opravy, pokud na ni budou k dispozici finanční prostředky, by bylo možno upravit Křižíkův elektrický vůz pro provoz na střídavém trakčním vedení, v opačném případě zůstane zachován jen jako neprovozní exponát. To poslední zřejmě platí i pro ostatní zatím ještě provozní vozidla.

Křižování pravidelného a nostalgického vlaku v Sudoměřicích u Bechyně)
 (18.5.2016) © PhDr. Zbyněk Zlinský

K provozu pravidelnému se tam píše: Dne 8.11.2019 byly s Českými drahami a.s. uzavřeny smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě na dobu platnosti 10 jízdních řádů od JŘ 2019/2020 tj. 15.12.2019. Smlouva pro trať č. 202 Tábor – Bechyně obsahuje v příloze č. 8 Provozně-marketingová strategie závazek dopravce, že vzhledem k atypické trakční napájecí soustavě 1500 V ss, omezením přechodnosti vozidel a požadavkům objednatele bude hledat možnost pořízení ojetých, popř. nových vozidel. České dráhy a.s. poptávaly v zahraničí 2 vhodné elektrické jednotky, ale ani při omezených možnostech nebylo dosaženo splnění technických požadavků Drážního úřadu ČR. Pořízení nových jednotek by s ohledem na nutnost zadání jejich specifické konstrukce bylo mimořádně ekonomicky nevýhodné.

Přežije původní bechyňské nádraží, dnes nákladiště? (27.11.2010)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

A k infrastruktuře se lze dovědět toto: Vzhledem ke špatnému stavu trakčního vedení na trati Tábor – Bechyně je v současné době zpracováván Záměr projektu „Rekonstrukce trakčního vedení na trati Tábor – Bechyně“, který by vedle obnovy trakčního vedení měl přinést další benefity, např. modernizaci železničních stanic a zastávek, zabezpečovacího zařízení apod. Pro napájení střídavé elektrické trakce by nebylo nutné budovat žádné zařízení, postačí napájení ze ŽST. Chotoviny se spínací stanicí v Táboře. V souvislosti s přípravou investiční akce, která má být realizována v létech 2023 – 2024 nákladem cca 300 mil. Kč jsme byli požádáni o stanovisko k možné změně elektrické trakce. […] Ze zaslaných energetických výpočtů vyplývají jednoznačné výhody střídavého napájecího systému. Zdá se tedy, že je vymalováno …

Ing. Františku Křižíkovi se to vše zjevně nelíbí (18.5.2016, Bechyně)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale je tomu opravdu tak? A je to tak dobře? Další pochybnosti do celé „kauzy“ vnáší sobotní komentář Jana Šatavy, který důrazně doporučujeme vaší pozornosti. K tématu se samozřejmě můžete vyjádřit také vy, v následující diskusi, která by se mohla (ale nezbytně nemusela) odvíjet například od těchto otázek:

Je podle vás toto zatím uvažované řešení dalšího osudu Bechyňky jediné možné?
Myslíte si, že je v zájmu všech faktické zrušení tak unikátní technické památky?
Nebylo by nakonec za daných okolností logické lokálku do Bechyně zlikvidovat?

Úvodní snímek: S láskou udržovaná „bobinka“ skončí jako nepojízdný exponát
(18.5.2016, Bežerovice) © PhDr. Zbyněk Zlinský