Dvě severočeské tratě čekají na obnovu

Nejprve jsem zamířil na Zubrnickou museální železnici, o níž jsem vás na tomto místě už několikrát informoval (viz níže Súvisiace odkazy). Z vlaku Louny – Česká Lípa jsem vystoupil ve stanici Úštěk.

Regionova na úštěckém „dolním“ nádraží

Měl jsem v plánu projít si trasu obnovované trati Úštěk – Lovečkovice, a proto jsem přešel na nedaleké horní nádraží. Prohlédl jsem si, jak zubrničtí muzejníci od poslední návštěvy upravili kolejiště.

Úštěk horní nádraží

Další mou zastávkou byl most na konci Nádražní ulice, jímž obnovovaný úsek překračoval trať Lovosice – Česká Lípa (na snímku vlevo) i spojku na horní nádraží (uprostřed).

Dvě zrušené a jedna funkční trať v Úštěku

Až do Habřiny se dá trasa tratě dobře projít po červené značce zvané Zlatá stezka Zemí hradů.

Turistická značka na drážním kilometrovníku

Potom je ale trasa tratě úplně zarostlá, dá se jít jenom po jejím okraji přes pole a louky.

Terén u Habřiny

Tak jsem pak místy drážní těleso vůbec neviděl, na rozdíl od lesní zvěře.

Srnec před stromy, trať kdesi za nimi

Nad osadou Hradec (místní část Úštěku) mne zaujala výrazná stavba, z níž se vyklubalo Mauzoleum Josefa Schrolla.

Mauzoleum na kopci Hradec

Do osady samotné jsem dorazil právě včas, abych mohl pokračovat historickým autobusem linky T32 do Zubrnic.

Autobusy RTO měly cosi do sebe

Tam jsem si koupil osvěžující tureckou kávu, kterou jsem už opravdu potřeboval.

Vskutku nostalgická atmosféra v Zubrnicích

„Hurvínkem“ jsem pokračoval do Ústí nad Labem-Střekova. Ve Velkém Březně bylo třeba posunovat, abychom se dostali na hlavní trať. Předtím ještě projel RegioJet UK, proto by cestující do Děčína měli raději vystoupit už na zastávce Malé Březno a sejít ten kousek dolů na hlavní trať.

Strojvůdce „hurvínka“ v žst. Velké Březno nad Labem

Když jsme přijeli do Ústí nad Labem-Střekova, přijel souběžně z Lysé nad Labem nákladní vlak. Tím bylo jasné, že přípojný osobní vlak na západní nádraží bude mít zpoždění, bylo to potom 10 minut.

Vlaky na nádraží Ústí nad Labem-Střekov

Na „západě“ vlak do Děčína čekal, na hlavním nádraží CityElefant do Roudnice rovněž, tak mi přestupy na cestě do Lovosic vyšly. V Lovosicích jsem měl hodinu času, kromě posunující lokomotivy řady 742 a odstavených strojů jsem tam ale nic zajímavého nespatřil.

Zajímavý pohled do lovosického šturcu

Mým druhým cílem byla sesuvem půdy přerušená trať Lovosice – Teplice, která se snad přece jen dočká opravy. Lépe řečeno Chotiměř, jako koncový bod nedávno zřízené dočasné linky osobní dopravy. Vyrazil jsem tam v 15:30 hod. poměrně dobře obsazeným vlakem AŽD. Na zastávce Oparno vystoupili a nastoupili četní turisté. Odtud se dá putovat po údolí anebo navštívit mlýn s restaurací. V Chotiměři mne překvapilo, že zhruba desítka cestujících šla do vesnice, i když nádraží je poměrně daleko od středu obce, zatímco autobusová náhradní doprava zastavuje mnohem blíž, u školky.

Vlak AŽD v Chotiměři

Trať dále do Radejčína bude mimo provoz až do dokončení opravy asi v roce 2022.

Dočasný konec sjízdné trati

Potom jsem se vrátil do Děčína, kde jsem marně očekával silnější nákladní provoz, který ale asi byl spíš v úseku Děčín východ – Prostřední Žleb.

Děčínské hlavní nádraží dýchalo poklidem

Kvůli výluce v úseku Děčín – Schöna s jednokolejným provozem byla trať ucpaná nákladními vlaky, takže nás odklonili přes nákladní koleje stanice Bad Schandau Ost a protože jsme měli 13 minut zpoždění, byla S-Bahn do Drážďan pryč, což mi tentokrát nevadilo, protože jede každých 30 minut a stejně jsem měl v Drážďanech zbytečně moc času na přestup.

Další fotografie z toho výletu najdete v mé veřejné galerii ze Zubrnic (i se staršími snímky k tématu) a v galerii z Chotiměře.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský