Naše téma: Rychlodráha Praha – Drážďany

Centrum pro efektivní dopravu, z.s. (CEDOP), spolu se svými partnery, pro Správu železnic zpracovalo studii proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Drážďany, což je soubod několika nových železničních tratí zahrnující:

• vysokorychlostní trať Praha – Ústí nad Labem pro rychlost až 350 km/h;
• vysokorychlostní trať Veltrusy – Most pro rychlost až 250 km/h (odbočná větev z VRT Praha – Ústí nad Labem);
• nová přeshraniční trať Ústí nad Labem – Drážďany;
• nové tratě a spojky v okolí Prahy pro napojení Odoleny Vody, Neratovic, Brandýsa nad Labem;
• nové tratě a spojky pro nákladní obchvat Prahy.

Celkem bylo navrženo 295 km tratí

Náklady na celý projekt včetně německé části jsou 230 mld. Kč, pouze na českou část pak 198 mld.

Ekonomická analýza prokázala ekonomickou životaschopnost projektu.

Příklady zrychlení pro spojení do různých měst ukazuje následující obrázek:

Zkrácení jízdních dob

Z obrázku je patrné, že nové tratě zlepšují i relace, kam samy nevedou, např. do Chomutova, Karlových Varů nebo České Lípy.

CEDOP považuje za potřebné, aby se projekt dále sledoval v komplexní podobě, protože jedině tak bude využito synergií mezi vysokorychlostní tratí a obsluhou regionů.

Kladně projekt hodnotí kraje (třeba Středočeský) i zájmové sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.

Dopravní přínosy

Transevropský rozměr

Na ose Praha – Drážďany zkrácení trasy o cca 50 km a přidání 2 traťových kolejí využitelných i pro nákladní dopravu na transevropském koridoru č. 7 Orient/East-Med, který propojuje německá přístavní města u Severního a Baltského moře přes střední Evropu s Řeckem a Tureckem.

Dálková doprava

Rychlé spojení pražské metropolitní oblasti (2 mil. obyvatel) s drážďanskou (800 tis.) a ústecko-chomutovskou aglomerací (500 tis. obyvatel). Umožní denní dojíždění za prací, vzděláním, obchodem i turistikou.

Podpoří zaměstnanost strukturálně postiženého regionu severozápadních Čech.

Spojení Prahy s Drážďany každou půl hodinu v prokladu s linkou Praha – Teplice nabídne mezi Prahou a Ústím 15minutový interval rychlých vlaků s jízdní dobou pod půl hodiny.

Celkové schéma

Přínosy pro Prahu

Hlavní město se svoji oblíbenou a úspěšnou příměstskou dopravou ocení uvolnění trasy Praha – Kralupy od dálkové dopravy, která bude převedena na VRT, což umožní dále zkrátit interval linky S4.

Propojení pravobřežní polabské trati Kolín – Mělník přes Neratovice na mosteckou větev VRT spolu s propojkou z Prahy-Malešic vytváří důležitý segment železničního obchvatu Prahy a uvolňuje centrální část pražského uzlu (zejm. stanici Libeň) od většiny nákladní dopravy. To opět zlepšuje podmínky pro další rozvoj osobní dopravy.

Vedle nového Střížkovského tunelu, kterým povede VRT, je navržen i druhý výjezd Vysočanským tunelem. Tím bude vytvořena dostatečná kapacita pro vznik zcela nových příměstských linek pro železniční obsluhu silně urbanizované předměstské oblasti na severovýchod od Prahy. Ta je dnes odkázána skoro výhradně na silniční dopravu, která pak logicky trpí kongescemi na vstupu do Prahy. Jde o tři linky: do Odoleny Vody, Brandýsa nad Labem a Mělníka – každá v intervalu 15 min.

Přínosy pro Středočeský kraj

Jsou jednak všechny možnosti nových nebo posílených linek popsaných v předchozí části a dále některé vůči Praze tangenciální linky (např. z Kralup nad Vltavou do Všetat a do Odoleny Vody).

Nové tratě pro regionální dopravu nabídnou nové zastávky jako Přezletice, Veleň, Líbeznice, Bašť, Panenské Břežany a Odolena Voda.

Schéma linek

Přínosy pro Ústecký kraj

Vedle konkurenceschopného vlakového spojení mezi Ústím a Prahou, získá krajská metropole také zcela nový přestupní uzel, jehož základem bude nová stanice Ústí nad Labem centrum umístěná mezi stávajícím hlavním a západním nádražím. Do té budou moci být bezúvraťově zaústěny všechny tratě vedoucí do ústeckého uzlu. Stanice nebude limitována stísněným prostorem a nabídne dostatek prostoru pro autobusovou stanici, uzel MHD a parkoviště. Jelikož koleje stanice budou v podzemí, lze budovu stanice pojmout jako velkorysé administrativní centrum využívající své strategické dopravní polohy.

Další nová stanice bude taktéž na drážďanské větvi: Roudnice n. L. VRT, umístěná mimo město a sloužící jako přestupní uzel s P+R pro cestující z okolí.

Mostecká VRT mine město Louny po obchvatu (aby nedocházelo ke zpomalování expresních vlaků a zatěžování nákladní dopravou), ale bude z ní vybudován sjezd do stanice Louny, odkud bude možné pokračovat buď do stanice Louny střed nebo zpět najet na VRT. I bez nejvyššího segmentu vlaků budou mít Louny spojení s Prahou každou půlhodinu s jízdní dobou 31 minut.

V Mostě bude VRT zapojena do stávající podkrušnohorské magistrály, což využijí expresy směr Cheb a Kadaň. Bude možné jet i do Litvínova přímo z Prahy mimo Teplice v Čechách.

Mostecká větev VRT přinese ještě další rozvoj do oblasti Podřipska: na křížení s tratí Straškov-Vodochody – Zlonice je navržen mimoúrovňový přestupní uzel Bříza RS. Dále sem bude přivedena přeložka trati Vraňany – Libochovice. Z pohledu investice do VRT se jedná o marginální vícenáklady, které ale potvrzují, že při vybudování rychlé páteřní tratě získají i regionální dráhy poměrně nízkých parametrů novou roli.

Přínosy pro Karlovarský kraj

Karlovarský kraj bude profitovat z dramatického zrychlení cesty mezi Mostem a Prahou. Primárně to budou sídla obsluhovaná přímými vlaky do Chebu. Jízdní doba mezi Karlovými Vary a Prahou lehce přes 1,5 hodiny – avšak do centra Prahy – je potěšitelný efekt, protože se nejedná o primární cíl projektu.

Přínosy pro Liberecký kraj

Součástí projektu je nová trať z Prahy do Brandýsa nad Labem, která sice bude sloužit regionální dopravě, ale díky směrovému vedení umožňuje rychlost až 250 km/h. Takže v případě budoucího rozhodnutí o výstavbě rychlé trati Praha – Liberec nebude třeba hledat přínosy pro obhájení cca 1/5 trati včetně drahého zaústění do pražského uzlu.

Prezentace vizuálních podkladů k tiskové konferenci
(kliknutí do náhledu otevře celou v PDF)

Dovětek redakce VLAKY.NET

Na Představení projektu vysokorychlostní trati Praha – Drážďany, k němuž byla vydána tato tisková zpráva, byla přizvána také redakce internetového magazínu VLAKY.NET. Byť obdržená pozvánka slibovala nesporně zajímavý program a nabízela také alternativní možnost účasti on-line, nedokázali jsme jí bohužel z personálních a technických důvodů využít. Proto volíme alespoň tuto formu, abychom naše čtenáře nepřipravili o informace k dalšímu vývoji zajisté soustředěně sledovaného projektu a ani o příležitost vyjádřit se k nim. Není to samozřejmě poprvé, co na tomto místě nalézáte článek k tématu zamýšleného zapojení naší železnice do sítě evropských vysokorychlostních tratí (VRT) – výběr předchozích najdete níže v sekci Súvisiace odkazy.

Z dnes citovaného textu, jehož mediální odraz najdete třeba zde, je zřejmé, že prezentace Centra pro efektivní dopravu, která proběhla v Praze ve čtvrtek 27.8.2020, byla do jisté míry reakcí na relativně nedávný rozchod Správy železnic se zpracovateli studie proveditelnosti VRT mezi naším hlavním městem a saskou metropolí. Plánované spojení rychlovlakem do Drážďan narazilo hned v první fázi projektu. Těsně před dokončením totiž Správa železnic ukončila spolupráci se zhotovitelem studie proveditelnosti, firmou Cedop sdruženou s francouzskými projektanty z Egis Rail. Studie přitom měla odpovědět na zásadní otázky: Kolik lidí bude vysokorychlostní tratí jezdit, jaké budou náklady a kolik spojů by trasu mělo využívat, aby byl provoz efektivní, mohli jsme se dne 10. června 2020 dočíst na portálu iDNES.cz.

Ne příliš pozitivní zvěst končí mírně optimistickým tvrzením: Termín zahájení výstavby v roce 2028 zatím platí alespoň pro část trasy, zmiňovaný krušnohorský tunel, který je připravovaný spolu s německou stranou. Jako jeho potvrzení vydal včera náš správce státní železniční infrastruktury tiskovou zprávu, sdělující zahájení další etapy příprav naší první VRT: DB Netz AG a Správa železnic vyhlašují veřejnou soutěž na projekční práce ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí v rámci společného projektu Nové železniční spojení Drážďany – Praha. Zpracování dokumentace v procesu předprojektové přípravy se předpokládá v letech 2020 až 2024. Nyní máte dost podkladů k tomu, abyste si vytvořili na poslední vývoj v této věci vlastní názor a podělili se o něj s ostatními. Třeba formou odpovědi na naše otázky:

Nepřipadá vám prezentovaný návrh příliš ambiciózní a tak zbytečně nákladný?
Jak vnímáte současný postup přípravy výstavby vysokorychlostních tratí  v ČR?
Co si v obecné rovině myslíte o činnosti spolku Centrum pro efektivní dopravu?

Úvodní ilustrační obrázek: Vizualizace provozu na VRT Praha – Drážďany; zdroj: Správa železnic

Upravil a redakční dovětek připojil PhDr. Zbyněk Zlinský